„Kojení v porodnici jsem vnímala jako přirozený proces, který probíhal v uvolněné a přátelské atmosféře,“ říká maminka z nemocnice v Havlíčkově Brodě, která tam rodila v roce 2014. Takhle si to asi přejeme všechny. Porod bude za námi. Konečně budeme mít svoje vysněné děťátko a kojení pro nás bude sice novým, ale příjemným zážitkem. Žádný stres, jen klidné a pohodové sžívání s naším miminkem.

K tomu, aby byly naše kojicí počátky co nejhladší, vytvořily Světová zdravotnická organizace a UNICEF už před mnoha lety skvěle propracovaný systém. Jeho základem je 10 kroků k úspěšnému kojení, které by měly dodržovat všechny porodnice. Jde o tak základní věci, jako je například dobře proškolený personál, dostatek kontaktu maminky s dítětem, poskytování nejdůležitějších informací o kojení ve správný čas nebo praktickou pomoc s kojením.
Všech 10 kroků ovšem musí splněno naráz. Porušení třeba i jednoho může začátky kojení hodně znepříjemnit. V porodnici se toho totiž může pokazit hodně, ale právě dodržování těchto zásad zaručuje, že co nejvíc dětí odchází z porodnice výlučně kojených a že my samy z porodnice neodcházíme psychicky rozhozené a s nízkým sebevědomím. Bez toho aniž bychom věděly, jak své miminko nakojit. S nesprávnými informacemi a nevhodnými návyky, které nám kojení záhy zkomplikují.
Krásná teorie, horší praxe
Naše nemocnice, které se k dodržování 10 kroků k úspěšnému kojení dobrovolně zavázaly a nechaly se certifikovat Národním laktačním centrum vedeným Laktační ligou, nesou titul Baby-friendly Hospital. Dnes už je to většina porodnic. I přesto však platí, že 10 kroků mají zajišťovat všechny nemocnice.
„Neustálý tlak, spěch, šahání na prsa, mačkání bradavek, vyhrožování, že mi dítě umře, když mu nedáme napít, opakování, jak mám špatná prsa a bradavky a nemám mléko.“ Maminka z Nemocnice Cheb (2016)
Průzkum mezi maminkami
Nezisková iniciativa Šestinedělky provedla v minulém roce průzkum mezi téměř 4.000 ženami. Možná jste jejich dotazník vyplnila i vy. Výsledky nejsou moc optimistické a ukazují, že ani jedna naše porodnice všech 10 kroků k úspěšnému kojení nedodržela. Bez ohledu na to, jestli má certifikát Baby-friendly Hospital nebo ne.
Výsledky ukázaly třeba to, že:
- 61 % žen nebylo hned po porodu v kontaktu kůže na kůži s dítětem po dobu alespoň jedné hodiny;
- 55 % maminek nebylo s dítětem na pokoji v režimu rooming-in už od příchodu z porodního sálu;
- 38 % žen personál do 6 hodin od porodu neposkytl informace o kojení a nenabídl pomoc s kojením;
- 34 % žen nedostalo informace o správné poloze miminka při kojení nebo správném přisátí miminka;
- 54 % žen personál neukázal, jak poznat, že dítě skutečně pije mléko z prsa;
- 64 % žen nedostalo informaci, že mají kojit podle potřeb dítěte a 61 % žen bylo naopak doporučováno kojit dle časovému harmonogramu nebo po omezený počet minut;
- 50 % dětí bylo v porodnici dokrmováno a 18 % dětí bylo dokrmováno bez informovaného souhlasu rodičů.

Zkušenosti maminek
V rámci dotazníku měly maminky možnost přidat i své konkrétní zkušenosti z porodnic. Část těchto komentářů máte možnost si přečíst i vy:
„Hrozný, sestra přišla, chytla miminko za krk a málem ho udusila u prsa, prý se přisaje. Malá řvala, vzdorovala se. Když začala pít, tak jí držela hlavu, aby se neodpojila a štípala jí do ramínka a držela prst pod bradou, že jí to nutí polykat. Mám z toho trauma ještě teď, když si na to vzpomenu.“ Maminka z Nemocnice Znojmo (2015)
„Moje zkušenost je, že všechny, které mi radily s kojením, mi u toho brutálně drtily bradavky a pokračovaly s tím i další dny, přestože jsem jim říkala, že tohle opravdu bolí (ragáda hned první den). Odpověď byla, že kojení bolí.“ Maminka ve Fakultní nemocnici v Motole (2015)
„Vrchní mi tak necitlivě zmáčkla prso, že jsem se bolestí málem počůrala.“
Maminka v Nemocnici Vyškov (2016)
„Z porodnice jsem se vrátila s modřinou na bradavce, kterou mi udělala jedna ze starších sester, když ji dávala dítěti do pusy se slovy: 'Kojení musí bolet'.“
Maminka ve Fakultní nemocnici Plzeň (2016)
Rozdílné rady
Často v dotaznících zmiňovaným problémem byly také rozdílné rady od personálu porodnice.
„Pro mne jako prvorodičku byly nejvíce matoucí rozdílné informace od různých sester. Jedna trvala na tom, že když nenakojím určité množství, mám jít pro dokrm, jiná řekla, ať prostě jen zkouším častěji přikládat.“ Maminka z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze – U sv. Apolináře (2015)
„Když jsem si stěžovala doktorce, že mi každá sestra říká něco jiného, přišla za mnou dotčená staniční s příručkami o kojení nedonošených dětí, že si je mám nastudovat. Přečetla jsem si je a zjistila, že většinu z toho nedodržují. Absurdní...“ Maminka v Klaudiánově nemocnici v Mladá Boleslav (2015)
„Za nejhorší považuji rozdílné informace, kdy jedna směna sester tvrdila jedno, druhá druhé a vlastně pokaždé jsem se dozvěděla 10 důvodů, proč mi to nejde. S odstupem času a více informací se tam našly i dobré rady, ale pro zmatenou prvorodičku to bylo velmi těžké.“ Maminka ve Fakultní nemocnici Brno – Bohunice (2015)
A to už vůbec nemluvě o tlaku na přibývání dítěte, stresujícím (a zbytečném) vážení dítěte před kojením a po něm nebo třeba dokrmováním dětí z velmi malicherných důvodů, někdy aniž by se sestry alespoň zeptaly předem maminek (jedna to zjistila díky zapomenuté lahvi v postýlce dítěte, jiná ze zdravotní dokumentace položené na posteli před vizitou nebo třeba od jiné směny sester apod.). Průzkum taky ukázal, jak časté je naprosto předpotopní nucení ke kojení po třech hodinách nebo jak těžký mohou mít přístup k vlastním dětem maminky po císařském řezu.

Pár tipů do porodnice
Ať už míříte do jakékoliv porodnice, rozhodně neuděláte chybu, když se na kojení pořádně připravíte. Naprostým základem je kurz v těhotenství, kde se dozvíte, jak alespoň teoreticky funguje a jak podpořit tvorbu mateřského mléka. Můžete si taky najít nějakou podpůrnou skupinu pro kojících maminky a jít se tam podívat už v těhotenství. Vidět kojení naživo je k nezaplacení.
Pokud budete mít svůj porodní plán, pak do něj můžete dopsat pár bodů i ke kojení. Třeba to, že uvítáte co největší kontakt s miminkem, praktickou pomoc s kojením a nedokrmování. Pokud bude dokrmování opravdu nezbytně potřeba, pak jen mateřským mlékem a pomocí kádinky (pokud se dítě nepřisává) nebo cévky do prsu (pokud se přisává).
Mnohé ženy se pořádně rozkojí až v klidu a pohodlí domova, takže zůstávat dlouho v porodnici taky není úplně nejšťastnější. V neposlední řadě je nesmírně důležité mít svou laktační poradkyni nebo porodní asistentku, která může kdykoliv přispěchat na pomoc. Už jen podpora a uklidnění po telefonu mohou udělat zázraky. Natož když vás pak i navštíví a zkontroluje kojicí techniku.
Držíme vám palce!
Zdroj:
http://sestinedelky.cz/wp-content/uploads/2017/03/V%C3%BDb%C4%9Br-z-koment%C3%A1%C5%99%C5%AF-VF.pdf/

Perfektní článek, škoda, že nebyl v roce 2012. Myslím, že v mém případě se nemocnice zasloužila o to, že mi kojení syna nevyšlo. :(