„Současná medicína neumí atopický ekzém zcela vyléčit, umí ale průběh výrazně zmírnit,” říká lékařka

V posledních desetiletích se výskyt atopického ekzému i alergických chorob zvyšuje, je to nejspíše dáno změnou životního stylu obyvatelstva a změnami životního prostředí. Typickým projevem je svědění kůže. V dětském věku se často setkáváme také s jinými vyrážkami, které se u dospělých nevyskytují. Pokud tedy u svého dítěte pozorujete nějaké kožní projevy, na místě je okamžitá návštěva lékaře.

V dnešním článku přinášíme rozhovor s MUDr. Ivetou Tomšíkovou, lékařkou z Olivovy dětské léčebny, která je odbornicí na atopický ekzém. Paní doktorka ochotně odpověděla na několik otázek. Mockrát děkujeme.

1. Paní doktorko, jak může maminka rozlišit atopický ekzém od jiných vyrážek?

Atopický ekzém a jeho klinický obraz se liší u kojenců, dětí i dospělých. Společná je suchost kůže a nesprávná funkce kožní bariéry, která je daná geneticky. Typickým projevem je svědění kůže. Vyskytují se i různé formy atopického ekzému. V dětském věku se ale často setkáváme také s jinými exantémy (vyrážkami), které se u dospělých nevyskytují. Pokud tedy maminka u svého dítěte pozoruje nějaké kožní projevy, neměla by se pokoušet o diagnostiku sama, ani dle informací na internetu, ale měla by zajít k dětskému lékaři, který určí diagnózu. S lehčí formou si sám poradí, případně dítě odešle na kožní vyšetření.

2. Je průběh atopického ekzému závislý na ročním období? Mění se nějak péče o atopika během roku?

Ano, roční období má opravdu vliv na průběh atopického ekzému. Obecně bývá zlepšení projevů hlavně v letním období. U kojenců to ale zcela neplatí, teplo a zvýšené pocení totiž atopický ekzém  zhoršují. Na podzim dochází ke zhoršování ekzému, přes zimu mnohdy vídáme také zhoršení, hlavně vlivem chladu se zvyšuje suchost kůže. Na jaře pak začíná pylová sezóna, ta zhoršuje atopický ekzém u skupiny pacientů s prokázanou pylovou alergií. Během roku se mění i péče. Podle ročního období měníme typy zevních promazávacích mastí, v létě mají odlehčenou texturu, v zimě jsou zase hutnější.

3. Atopický ekzém je velmi nepříjemný a hodně svědí, děti jsou o to více citlivé. Jak oblékat dítě s atopickým ekzémem, aby mu maminka nepřitížila?

Oblékání dítěte je velmi důležitým faktorem v prevenci a zhoršení ekzému. Především musíme dítě oblékat tak, aby se nezapotilo, pocení patří mezi nejhorší zhoršující faktory ekzému, tzv. spouštěče. Maminka také musí dbát na to, aby v kontaktu s kůží byla jen bavlna, je proto potřeba sledovat složení čepiček, punčocháčů aj. Syntetické materiály, vlna a kožešiny totiž kůži dráždí a ekzém provokují. U závažnějších pacientů je potřeba odstranit i našité etikety, které způsobují zvýšené dráždění kůže v daném místě. Speciální oblečky pak mají upravené i švy na lícovou stranu.

4. Jak mohou rodiče ulevit dítěti v noci, kdy většinou atopický ekzém nejvíce svědí?

I zde hraje důležitou roli správná volba pyžamka. Samozřejmě musí být bavlněné, často se zašitými rukávy, aby se dítě nemohlo k ekzému dostat. Škrábání totiž významně zhoršuje svědění a neklid dítěte. Při záchvatu svědění děťátko namažeme nejlépe vychlazenou mastí z lednice, místnost vyvětráme, v ložnici nesmí být příliš teplo, opět předcházíme zapocení. Také lůžkoviny nemají být péřové. Obecně se snažíme o snížení prašnosti v domácnosti.

5. Čeho se z kosmetiky vyvarovat? Co škodí a zhoršuje atopický ekzém?

Kůže dítěte s atopickým ekzémem potřebuje pravidelně promazávat, četnost závisí na stavu pokožky. I v klidovém období je potřeba udržovat kůži vláčnou a předcházet tak vzplanutí ekzému. Promazávací krém musí dítě především dobře tolerovat. Obecně platí, že čím méně chemických přísad (konzervantů, parfemace), tím lépe. Také opatrně na bylinné masti, dítě se při jejich delším používání může snadno senzibilizovat a postupně by se mohla vyvinout alergie. Můžeme zvolit i dermokosmetiku zakoupenou v lékárně a určenou pro atopiky.

6. Lze obecně říci, jaký jídelníček je pro atopika vhodný? Co jíst a co ne? Nebo je to individuální?

Pro všechny atopiky platí: vyvarovat se dráždivých a kyselých jídel, která zhoršují svědění kůže. Patří sem především citrusy, jahody, maliny, čokoláda, kakao, rajčata, jsou to potraviny uvolňující histamin. Pro maminky malých atopiků by mělo být standardem sledovat jak kůže dítěte na určité potraviny reaguje a v případě zhoršení ekzému a svědění danou potravinu nedávat. Individuální je pak eliminace mléčných výrobků, vajec případně lepku. Takovou dietu by ale maminka nikdy neměla nasadit sama, vždy až po vyšetření dítěte a doporučení lékařem.

7. Když je rodič atopik, jak velká je pravděpodobnost, že toto onemocnění zdědí i dítě?

Pokud má jeden z rodičů jakékoli alergické onemocnění, je riziko vzniku atopického ekzému u dítěte 40%. Pokud se objevuje alergie u obou rodičů, tak je riziko vzniku atopického ekzému u dítěte 60%. Pokud mají oba rodiče přímo AE, pak je riziko vzniku tohoto onemocnění u dítěte 80%.

8. Atopický ekzém je často záležitost dědičná. Co když ho ale nikdo před dítětem v rodině neměl? Co je spouštěčem?

V posledních desetiletích se výskyt atopického ekzému i alergických chorob zvyšuje, je to nejspíše dáno změnou životního stylu obyvatelstva a změnami životního prostředí. Počet ekzematiků roste zejména v rozvinutých zemích. Zda se mění i genetická výbava populace, nebo je životní prostředí příčinou nebo jen spouštěčem ekzému, je otázkou, nad kterou se vedou rozsáhlé diskuze odborníků.

9. Může mít atopický ekzém i psychosomatickou příčinu?

Psychika atopický ekzém velmi ovlivňuje, vídáme zhoršení u dětí s nástupem do školky, při nějaké významnější změně v rodině jako je narození sourozence, rozvod, změna bydliště či školy apod. To jsou všechno faktory, které jsou pro dítě stresující a stres patří ke spouštěčům AE.

10. Dá se vzniku atopického ekzému nějak předejít?

Ekzematik se narodí s genetickou predispozicí k atopii. U atopiků abnormálně reaguje nejen kůže ale i sliznice, proto se u těchto dětí může rozvinout i astma, senná rýma, potravinové alergie aj. Správnou péčí o kůži od narození dítěte můžeme minimálně oddálit propuknutí ekzému nebo jeho průběh významně zmírnit. V péči o kůži volíme šetrnou dětskou kosmetiku, udržujeme kůži vláčnou, koupel dítěte stačí ob den, přidáváme vhodnou olejovou přísadu z řad dermokosmetik prodávaných spíše v lékárně, prádlo dostatečně mácháme, nepoužíváme aviváž a volíme především jemné bavlněné oblečení. Také podávání probiotik má protektivní vliv na kůži.

11. Léčba atopického ekzému je postavena především na kortikoidech. Mnohé maminky se jim brání. Jak takové masti fungují, co je jejich úkolem?

Současná medicína neumí atopický ekzém zcela vyléčit, museli bychom totiž zasáhnout do genetické výbavy jedince. Umíme průběh ekzému ale výrazně zmírnit. Je důležité, aby rodiče pochopili celou problematiku a předcházeli vzplanutí ekzému, při jeho zhoršení pak uměli ekzém takzvaně zastavit, nenechat ho „rozjet“. A k tomu nám slouží kortikosteroidy, které působí protizánětlivě. Je velkou chybou, pokud je rodiče vůbec nepoužijí, ekzém se rozšíří, zvyšuje se svědění kůže, dítě se více škrábe a často dojde i k sekundární infekci. Správné a včasné použití kortikosteroidů dle rozpisu lékaře je bezpečné.

12. Existuje nějaká uspokojivá alternativní léčba atopického ekzému?

Pokud rodiče chtějí zkusit i alternativní léčbu, snažím se to tolerovat a zjistit, co dítěti dávají a domluvit se s nimi, aby neukončili léčbu klasickou medicínou. Například homeopatii nikdy nevymlouvám, pokud rodiče mají pocit, že pomáhá, proč ne. Někdy ale vidím velkou chybu rodičů, když se uchýlí jen k alternativním metodám a dítě očividně potřebuje co nejdříve zklidnit zánět, často i léčit sekundární infekci a na to v alternativní medicíně metodu neznám. V Olivově dětské léčebně je možné od února tohoto roku využít léčebný pobyt hrazený pojišťovnou. Maminka se během pobytu naučí, jak správně ošetřovat kůži dítěte nejen při zhoršení, ale i v době klidu. Důraz je kladen na správný jídelníček, edukaci, možnost psychologického poradenství i vzájemné sdílení problému s ostatními rodiči.