Zrakově postižené dítě: Jaká úskalí skrývá jeho výchova? Dítě může vést plnohodnotný život

„Já mám zdravé dítě, ale sama jsem se narodila s šedým zákalem obou očí a před měsícem mi diagnostikovali i zelený zákal. Navíc mám nystagmus (nekontrolovatelné, rychlé pohyby očí) a těžkou tupozrakost. A i přesto žiju normální život. Vystudovala jsem VŠ, nyní založila svůj projekt, mám rodinu. Samozřejmě jsou věci, které nemohu dělat, a jsou chvíle, kdy jsem naštvaná na svůj špatný zrak, ale funguju, jak nejlíp to jde. Píši to proto, abych vás povzbudila, že i vaše dětičky, které nevidí,  mohou být v životě spokojené, úspěšné a šťastné.“

Když se do rodiny narodí nevidomé dítě, je to pro rodiče obrovský šok. Nejdříve je nutné se s nastalou situací vypořádat a snažit se ji přijmout. Každý z rodičů samozřejmě zpracovává tuto situaci odlišně a mohou kvůli tomu mezi nimi vznikat nemalé spory. Naštěstí existuje několik míst, kam se můžete, jako rodiče, kterým se to stalo, obrátit s prosbou o pomoc. Pomohou vám nejen poskytnutím například psychologické podpory, ale hlavně vám poradí, kde hledat pomoc, jak k nevidomému dítěti přistupovat, jak ho vychovávat, kam ho dát později do školky a školy a zapůjčí vám i kompenzační pomůcky. Věřte, že i nevidomí mohou žít plnohodnotný život a být šťastní.

Zrakově postiženým nestačí brýle ani kontaktní čočky

Dítě se zrakovým postižením může mít snížené zrakové schopnosti různého druhu a stupně. Vždy se ale jedná o natolik vážné poškození zraku, že ovlivňuje běžný život (prostorovou orientaci, sebeobsluhu, přístup k informacím, sociální vztahy a podobně). Mluvíme o případech, kdy nedostačuje běžná korekce, tedy brýle nebo kontaktní čočky. V praxi je tito lidé nosí, pomohou jim vidět trochu lépe a chrání jejich oči před úrazem. Ale zraková ztráta je natolik velká, že stejně nemohou fungovat jako zdraví lidé.

Podle závažnosti postižení zraku mluvíme o 5 kategoriích zrakově postižených:

1. středně slabozrací

2. silně slabozrací

3. lidé s těžce slabým zrakem

4. prakticky nevidomí

5. úplně nevidomí

V prvních čtyřech případech se objevují alespoň zbytky zraku (jsou schopni vidět obrysy, světelné záblesky nebo barevné skvrny), opravdu jen málo lidí je zcela nevidomých. Zrakové postižení může vzniknout z různých příčin. Můžeme je rozdělit do dvou kategorií:

• Vrozené příčiny: dědičnost, intoxikace matky v těhotenství vlivem alkoholu nebo drog, z důvodu pohlavní choroby matky – HIV, syfilis nebo při závažném mechanickém poškození plodu - pád ze schodů v těhotenství a podobně.
• Získané příčiny: úrazy hlavy a oka, při některých nádorových onemocněních, popálení či poleptání oka nebo jako důsledek jiných onemocnění, například cukrovky.

Každý zrakově postižený si s sebou nese svůj příběh, a to zejména, jak ke ztrátě zraku došlo. A podle toho se k němu musí i přistupovat. Obecně můžeme říct, že pro člověka je jednodušší, když se se svým postižením již narodí. Nemá možnost srovnání a odmala bere situaci tak, jak je, a snaží se dělat to, co je nejlepší, aby se mu dobře žilo.

V případě, že dítě nebo dospělý ztratí zrak v průběhu života, je situace pro danou osobu horší, a to zejména psychicky, musí se s touto změnou vyrovnat a to nebývá jednoduché. Pokud ale dojde ke ztrátě zraku až po šestém roce věku, bývá už dokončen vývoj řeči a řeč zrakově postiženému zůstane po zbytek života na dobré úrovni, takže to mu může život zase ulehčit. Tato problematika ale není jednoduchá a zahrnuje spoustu aspektů. Každý se navíc vyrovnává s faktem, že je jiný než ostatní, odlišně. Velmi také záleží na přístupu rodičů, pedagogů a celkově okolí ke zrakově postiženému dítěti.

Pro rodiče je to velmi těžké, neví, co bude s jejich dítětem dál, jestli se zraková vada bude projevovat i vzhledově, mají velký strach a zažívají pocity úzkosti. Ze začátku může pomoct návštěva psychologa. Je důležité k výchově nevidomého dítěte přistupovat podobně jako k výchově zdravého dítěte. Neobviňujte sebe ani vaše dítě. Zkuste přijmout tento fakt a soustředit se na to, jak co nejlépe pomoci dítěti, aby mohlo žít plnohodnotný život i se svým postižením. Kontaktujte a scházejte se s rodinami v podobné situaci. Neduste své pocity v sobě, ale pokud vám to pomůže, můžete je třeba i sdílet veřejně na internetu. Uvidíte, že se najde spousta lidí, kteří vám budou oporou a budou vás na vaší cestě povzbuzovat.

Jedna maminka, která má sama zrakově postižené dítě, radí v diskuzi: „Co se týká vzhledu, lze hodně věcí upravit, lze nosit barevné čočky, slušivé brýle aj. Podle mě je pro výchovu zrakově postižených nejdůležitější mít adekvátní nároky. Na jednu stranu 'nešetřit' a nechránit dítě zbytečně moc a na druhou stranu nedávat vysoké mety. Zkrátka věřit dítěti, že to zvládne a povzbuzovat ho na té cestě.“

Specifika vývoje nevidomých

Vývoj nevidomého dítěte má své zvláštnosti, které je nutné znát a respektovat. Děťátko sice nevidí, ale již od počátku má stejnou touhu objevovat svět jako děti, které vidí. Je nutné nahradit zrak dalšími kompenzačními prostředky, v tomto případě je to sluch, hmat a řeč.

Již velmi brzy se mohou u kojence objevovat tzv. slepecké zlozvyky, jde o tření a zatlačování si očiček pěstičkami, kývání hlavou ze strany na stranu, třepání ručičkama před očima a jiné. Může to být způsobeno samotnou zrakovou vadou, kdy se například třepáním rukama před očima snaží dítě vyvolat světelné kmitání. Často je to způsobeno nedostatkem činnosti, proto je důležité se dítěti věnovat, hrát si s ním a povzbuzovat ho k jiné aktivitě. Tyto zlozvyky se jinak dále upevňují a přetrvávají celý život. Zrakově postižení jsou pak z toho nešťastní, protože v pozdějším věku to již nedokážou ovládnout a vypadá to neesteticky.

Jak k dítěti přistupovat

• Je důležité snažit se přistupovat ke zrakově postiženému dítěti normálně. Je to těžké, ale snažte se ho nelitovat, chovejte se k němu láskyplně a hlavně se mu co nejvíce věnujte. Často na něj mluvte, zpívejte mu, dotýkejte se ho. Právě tohle mu alespoň částečně nahrazuje chybějící zrak.
• Je důležité zaměstnat jeho ručičky a naplnit tak jeho touhu po aktivitě. Hrajte si s ním, foukejte mu do dlaní, nechte ho hrát si s (bezpečnými) hračkami, chrastítky, může si je také strkat do úst. To samé platí i pro nožky, lechtejte ho, masírujte a podobně.
• Jak kojenec poroste, „ukazujte” mu váš dům či byt, noste ho v náručí a nechte ho osahat si různé věci, které jsou okolo něj (zeď, okno, židli, vše, co vás napadne). Vydávejte také zvuky (zavřete a otevřete dveře, zaťukejte na okno apod.). Postupně zmenšujte předměty (hrajte si s vařečkou, klikou…), aby dítě cvičilo také jemnou motoriku. Vždy samozřejmě dbejte na bezpečnost, aby si dítě nemohlo nějak ublížit.
• Motivujte ho k lezení. Jelikož dítě nevidí, musíte ho motivovat zvukem. Pusťte nějakou zvukovou hračku nebo zahrajte na hudební nástroj, ať se ke zdroji zvuku dítě podle sluchu snaží dostat. Nebuďte však příliš daleko, to by dítě mohlo demotivovat.
• Postupně seznamujte dítě s přírodou, květinami a zvířaty. Nechte ho, ať si může vše osahat, očichat, zaposlouchejte se do zpěvu ptáků nebo šumění stromů.
• Seznamujte dítě s částmi jeho těla – hlavou, očima, ušima. Veďte mu ruce, protože ono není schopné nápodoby, protože vás nevidí. Stejně tak nemá možnost odezírání ze rtů, proto vše pojmenovávejte a zároveň ukazujte (veďte jeho ruku, aby mělo možnost si vše osahat).
• Pro pohyb nevidomých je důležité učit je prostorové orientaci. Tomu, že dítě nevidí, budete muset přizpůsobit vaše bydlení. Odstranit nebezpečné předměty a plochy, o které by se svým pohybem mohlo zranit. Můžete například ohraničit část prostoru, aby se v něm mohlo bezpečně pohybovat, tento prostor obměňujte, aby mohlo dítě poznávat stále nové věci. Dobře vám k tomu poslouží ohrádky, které seženete v různých velikostech.
• Později můžete zařadit hru s míčem (velký nafukovací míč opatřený rolničkou), chodit do bazénu (dbejte na to, aby si dítě nepotopilo hlavu a nedostala se mu do očí a nosu voda). Jinak by se začalo vody bát a tento strach by už nikdy nemuselo překonat. A to by byla škoda.
• Choďte s dítětem také na ulici, aby mělo možnost slyšet dopravní ruch, pojmenovávejte, co se děje (jede malé auto, náklaďák, autobus, auto brzdí, rozjíždí se). Dítě se to všechno snaží vnímat sluchem. Tento trénink je velmi důležitý do budoucna pro jeho samostatný pohyb a orientaci venku.
• Jak už bylo psáno výše, je důležité rozvíjet také motoriku, a to jemnou i hrubou. Lépe se tak bude dítěti později učit Braillovo písmo, pomocí kterého se bude vzdělávat, komunikovat a pracovat.
• Ve školkovém věku začínáme dítě učit samostatné chůzi, nejdříve podél stěn a zábradlí, později je možné zařadit chůzi podle pokynů (ujdi tři kroky a otoč se apod.) nebo může chodit za zvukovým signálem.

Stimulace zraku v raném věku

Pokud lékaři zjistí, že má dítě určité zbytky zraku, je důležité zrak stimulovat, aby o tyto zbytky zraku nepřišlo. Když mluvíme o zbytcích zraku, máme na mysli, že dítě vidí světelné záblesky, obrysy, barevné skvrny a podobně. I když je to v podstatě málo, pro zrakově postiženého to je hodně a může mu to pomoci v prostorové orientaci. Proto dostávají i těžce zrakově postižené děti brýle nebo kontaktní čočky s velmi vysokými dioptriemi.

Jak se vyvíjí řeč u zrakově postiženého dítěte

Vývoj řeči u zrakově postižených má svá specifika (mluvíme o dětech, které nemají žádná další přidružená postižení). Objevuje se u nich opožděný vývoj řeči, který přetrvává až do nástupu do školy. Ve škole se potom situace rychle zlepšuje tím, jak se začínají učit a používat Braillovo písmo. Nejčastěji se objevuje dyslalie, tedy špatná výslovnost hlásek. Je to z toho důvodu, že dítě nevidí a není schopné odezírat a správně hlásky napodobit.

U nevidomých je typický tzv. verbalismus, kdy používají slova, o kterých přesně neví, co znamenají. Časem se tento problém zlepšuje tím, že má dítě čím dál více praktických zkušeností s okolním světem. U těžce zrakově postižených se objevuje narušené neverbální chování – různé grimasy, výraz neodpovídá situaci a podobně. Je pro ně těžké se orientovat a správně výrazově reagovat, když nevidí. Situaci můžete velmi napomoci jako rodič tím, že se budete dítěti věnovat a spolupracovat s logopedem, bez jehož péče se zrakově postižené dítě neobejde.

Opožďování nastává ve více oblastech, nejen v řeči. Ale zrakově postižené děti jsou šikovné a velmi rychle dokážou zlepšovat své další smysly, kterými kompenzují ztrátu zraku (sluch, hmat, chuť). Jen potřebují na to, aby se například naučily sedět nebo chodit, více času.

Při všem, co se zrakově postiženým dítětem provádíte, musíte dbát na zvýšenou bezpečnost. Ono se časem naučí například bezpečné orientaci v prostoru a možná se budete divit, co všechno zrakově postižení, případně nevidomí zvládají.

Na co nezapomínat

Aby mohl být nevidomý člověk vyrovnanou osobností, nesmí se ve výchově opomíjet správná socializace a také sexuální výchova. Například nevidomí se mohou často cítit osamoceni, celkově mohou (nejen) zrakově postižení až nezdravě ulpívat na jednom z rodičů. Je proto dobré navštěvovat často i širší rodinu, tety, babičky a také různé akce pro zrakově postižené, aby dítě mohlo navazovat vztahy a najít si kamarády. K tomu samozřejmě v pozdějším věku pomůže i nástup do školky a školy. Na první pohled by se mohlo zdát, že zrakově postižení žijí ve svém světě, ale i oni mají stejné touhy jako zdraví lidé.

Totéž platí i o sexuální výchově. U nevidomých dětí časem bude nutné vysvětlit rozdíl mezi holčičkou a chlapečkem anebo to, jak přišly na svět. Vyžaduje to specifický a citlivý přístup. Rozhodně by toto téma nemělo být tabu, protože časem se i zrakově postižení s oblastí sexuality setkávají, navazují vztahy a najdou si životního partnera.

Kompenzační pomůcky ulehčují zrakově postiženým život

V dnešní době již existuje spousta pomůcek, které ulehčují zrakově postiženým každodenní život. Není třeba je všechny kupovat, existují i půjčovny. Využít můžete například různé indikátory hladiny a barev. Indikátory fungují tak, že přiložíte daný přístrojek k tričku a on určí, o jakou barvu se jedná. Indikátor hladiny se zase dá na hrnek, a jak se nalévá tekutina a dosáhne úrovně indikátoru, tak zvukově upozorní, že už je hrnek plný.

Dále je možné pořídit lupy, lupy s osvětlením, hmatové knihy, což je právě velmi dobrá pomůcka pro rozvoj malých dětí, dále software, který převede psanou knihu do mluvené podoby, pomůcky ulehčující práci na PC – tzv. Braillský řádek, kdy mohou zrakově postižení psát  na PC nebo třeba hlasové výstupy, aby mohli s počítačem pracovat a orientovat se v tom, co je právě na obrazovce. Je možné sehnat bílé hole, různé ohrádky pro malé děti, zarážky na dveře nebo vodicí lišty do interiérů.

Kromě výše zmíněných hmatových knih je možné pro zrakově postižené děti sehnat i různé speciálně upravené hry – hmatová pexesa, puzzle, Člověče, nezlob se, piškvorky, dále tandemová kola, ozvučené míče nebo školní a rýsovací pomůcky.

Dnes se toho dá sehnat opravdu hodně a zrakově postižení lidé nemusí mít chudý život, jak by se mohlo na první pohled zdát. Jen je potřeba vědět, kde vám poradí a pomohou.

Kde najdete pomoc

STŘEDISKA RANÉ PÉČE

SRP poskytují péči zrakově postiženým dětem od narození do 7 let. Zároveň pracují také s rodiči těchto dětí. Provádí diagnostiku, poradí vám v sociálněprávní oblasti, zprostředkují kontakty na rodiny v podobné situaci, poradí také s výchovou a vzděláváním dítěte, pořádají různé akce a podobně.

SPECIÁLNĚPEDAGOGICKÁ CENTRA PRO ZRAKOVĚ POSTIŽENÉ

SPC navazují na SRP, docházet do nich mohou děti od 3 do 19 (případně 26) let. Jejich služby jsou podobné jako v SRP, navíc se zaměřují na výběr správné školky a školy, pomáhají vytvářet individuální vzdělávací plány a posuzují, zda dítě potřebuje ve škole asistenta pedagoga, pomáhají s integrací zrakově postižených do běžných školek a škol nebo vám třeba zapůjčí kompenzační pomůcky a odbornou literaturu aj.

SONS –  Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých

Organizace má celostátní působnost, pobočky najdete ve většině okresů. Sdružuje okolo

10 000 zrakově postižených lidí. Jejím cílem je sdružovat lidi s podobným problémem – zrakovým postižením, hájit jejich zájmy a pomáhat se začleněním do běžného života. Pobočky poskytují různé druhy poradenství, zaučí zrakově postižené práci s kompenzačními pomůckami, speciálním počítačem apod., docvičují sebeobsluhu (vaření, práce v domácnosti), poskytují služby osobní asistence, odstraňují architektonické bariéry apod. Věnují se také dětem, pořádají dětské dny, besedy ve školkách a školách a různé další akce pro zrakově postižené děti.

TYFLOSERVIS – rehabilitace nevidomých a slabozrakých

Služba je určena osobám starším 15 let. Poskytuje podporu, informace a nácvik dovedností lidem se zrakovým postižením.

TYFLONET – informační portál pro zrakově postižené

Najdete zde spoustu informací, mimo jiné tipy na volnočasové aktivity pro zrakově postižené rozdělené podle různých kategorií nebo krajů. Také sportovní kluby, soutěže nebo tipy na výstavy.

EDA

Poskytuje ranou péči a součástí je také speciálněpedagogické centrum. Zajímavá je jejich krizová linka EDA, kde mohou rodiče chatovat nebo si zavolat o radu v případě krize, zejména po vážném úrazu dítěte nebo po tom, co se jim narodilo dítě s postižením. Vyslechnou, poradí, povzbudí. Služba je celorepubliková a zdarma.

Nejste v tom sami

Mimo výše zmíněných existují další asociace, nadace nebo organizace, které se věnují zrakově postiženým a snaží se je všelijak podporovat. Zmínit se můžeme například o

ASOCIACI RODIČŮ A PŘÁTEL DĚTÍ NEVIDOMÝCH A SLABOZRAKÝCH V ČR.

Cílem je zejména sdružování a podpora rodin dětí se zrakovým postižením. Zaměřuje se na půjčování pomůcek a organizuje různá setkávání rodin a pedagogů. Jde o svépomocné sdružení.

NADACE – asi nejznámější je SVĚTLUŠKA, ale existují i další, které podporují zrakově postižené a mimo jiné se také snaží seznámit s touto problematikou širší veřejnost pořádáním různých akcí, sbírek a podobně.

Vzdělávání zrakově postižených dětí

Děti, které nevidí, mohou být vzdělávány ve speciálních školkách a školách pro zrakově postižené anebo mohou navštěvovat běžné školky a školy v rámci integrace. V těchto případech mívají k sobě asistenta pedagoga, který jim i učiteli napomáhá s výukou.

Vždy záleží na stupni postižení, schopnostech a povaze dítěte. Ne každé dítě zvládne integraci v běžné školce a škole a je pak pro něj lepší být ve speciální, kde je vše lépe přizpůsobeno jeho postižení a možnostem. S výběrem školky a školy vám poradí psychologové a speciální pedagogové ve střediscích rané péče a zejména pak ve speciálněpedagogických centrech.

Výchova nevidomého dítěte vyžaduje specifický přístup. Na druhou stranu je důležité nezapomínat na to, že je potřeba k dítěti přistupovat tak, jako by bylo zdravé, nebýt příliš protektivní, nemít vysoké nároky a podobně. Již od malička je nezbytné zdokonalovat sluch a hmat dítěte, které mu pak do budoucna pomohou kompenzovat zrak a spoustu věcí usnadnit. Rodičům i samotnému dítěti pomůže, když se budou setkávat s rodinami v podobné situaci, budou moci sdílet své problémy, zkušenosti a najít si nové přátele, pravděpodobně takové, kteří jim vydrží na celý život.

Zdroj:

sancedetem.cz

tyflonet.cz

tyfloservis.cz

eda.cz

sons.cz

ranapece.cz/stimulace-zraku/

smykal.ecn.cz