Jak byste reagovali? Včera večer volala maminka jedné spolužačky od syna. Já mám střevní chřipku, takže jsem už spala. Poslala i smsky. Ráno jsem ji volala. Prý syn ubližuje ostatním. Strká do nich a tak. Stěžuje si několik rodičů. Syn se tedy přiznal, že do té holčičky strčil a že hráli hru, kde se plácali. Ale nic jiného. Jsem z toho rozpačitá. Syn takový není. A hlavně si stěžují děti doma rodičům. Ještě je teda blbý, že třídní učitelka je teď mimo a mají zástup.
Sedla si se synem a promluvi si s nim poradne. Pockala bych na tridni ucitelku a pak to resila. Ono totiz se snadno da svest vse na jednoho, ale kde je pravda. To nikdo zatim nevi. Nikde neni prece napsany, ze kdyz se chova doma tak, tak ve skole se bude chovat taky tak.
@bobinecka01 Jinak ještě říkal, že po tělocviku kluci ( asi 5 ) vynadali jednomu, že kvůli němu prohráli, ale bylo jich víc. A ten mám ve škole mámu učitelku a asi si byl hned stěžovat.
počkala bych na třídní a sní to probrala, u šaten a v jídelně bych zkusila i paní vychovatelku. Ale může to být mezi dětma "hra" a když se to přepískne, tak si budeme stěžovat. Děti se ve škole chovají jinak než doma. Klidně bych zkusila i teď hned maila třídní, může odpovědět i na nemocenské.
"Syn takovy neni" je docela odvazne tvrzeni, jelikoz deti se ve skole chovaji uplne jinak nez doma. Ja zazila ve 2.tride napr. kluka z vyssi vrstvy, rodice bohati lekari, dite bylo vzorove, jak ze skatulky, inteligentni, dobre se ucil, oblibeny v kolektivu... A pak o prestavkach sveho "postaveni" vyuzival tak, ze si delal z ostatnich deti "slouhy", aby jim dal neco ze svaciny, nutil je klekat mu k noham, kolikrat nekoho rozbrecel atd. Nikdo by tomu nikdy neveril, kdybych to nevidela kazdy den na vlastni oci. Zvlast, kdyz si stezuji rodice vice deti.
@slegr71 moje řešení: zajdi do školy, promluv s učitelkama, popros je aby ti brnky kdyby se cokoli semlelo a to hned. S maminkou nic neřeš- je to na průser! Budete se akorát dohadovat. Nech to na škole a synka pěkně pouč co bude jestli něco vymastí no... jinak je to jak píšeš : slovo proti slovu.
No ja jsem zazila, ze dite ublizovalo ostatnim, dlouhodobe, resili to rodice i ucitelky a matka porad jak ve videni - on takovy neni. Uz jsem to resila tak, ze jsem deti ucila se branit (ucinne, ale slusne, aby nemuseli furt zalovat). Nejvic to odskace to dite, kdyz se problem neresi, bude vyclenene z kolektivu.
@krupka3 přesně tsk, nikdy člověk neví co to děcko jinade natropí. Syn měl spolužačku, malou, brylatou holku. Ona se do něj zamilovala- vymymšlela se naněj a žalovala, kopala do něj až měl nárty modré. Do polévky mu nalila pití atd, ale ona byla ta, co si stěžovala. Syn měl stśle poznśmky! Došla jsem do školy a ukázala synovy nśrty nelé dokopané modré. Zavolali hned i holku a ta se složils už ve dveřích a všechno přiznals, že on si ji nevšímá ... hrůza! Až mi bylo holky nskonec líto.
Já byla loni s dcerou na té opačné straně, moje pohodové děcko se mi složilo a nechtěla chodit do školy, po pár dnech jsem našla příčinu, mamince agresorky jsem volala (známe se od školky, její dcera byla na mojí nezdravě závislá, jinou kamarádku neměla). Matka ze mě udělala lhářku, co si všechno vymyslela. Napsala jsem třídní učitelce, informovala ji o všem, co mi dcera řekla. Třídní zjistila, dostala info i z druhé strany, ale už ty děti nějakou dobu znala a věděla. Dceru jsem vzala i k metodičce prevence na PPP, tam jí dcera řekla mnohem víc a já se nestačila divit. Holky byly rozesazené, omezila jsem kontakt i v družině. Chvíli to trvalo, moje dcera se musela naučit si vytyčit hranic, co si k ní může druhý dovolit. Po čase se spolu opět začaly holky bavit (na tajňačku abych to nevěděla), ve škole jsme si opět sedli, nechaly holky bez dozoru a dýchat a nějak se to utřepalo. Ale už jsem obezřetná, ta holka i s rodičema ztratili důvěru (bohužel kočka má problémy doma, otec je debil a agresor a i před mojí dcerou o nás mluvil sprostě). A přitom ta agresorka byla doma za neviňátko a ještě to celé považovala jen za hru. Poučení je takové, že dítě ve škole je úplně jiné než doma.
ale i z jiného pohledu, i vlastní dítě občas kecá. v pátek dcera donesla 3 z matiky, že psali písemku z něčeho co neprobírali. Já si nějak neuědomuju, že loni brali převody jednotek (úkoly spolu děláme, mám přehled), v učebnici to letos mají asi až tak na prosinec jako nové učivo. Ale vyčkala jsem, dnes si našla ty učebnice z loňska a ejhle, oni to probírali, jen to většina třídy zapomněla přes prázdniny. Je třeba si opravdu ověřit informace i z druhé strany a ne hned hájit dítě, že jen to moje je svaté a ono by nikdy.
Takový to ,, náš kluk takový není, on by nikdy.....,, to jsou obvyklé fráze rodičů dětí, které ubližují.....dítě se totiž v 99% chová jinak doma a jinak v kolektivu. Zajdi za učitelkou, at se zaměří, to že mají záskok neni vada.
Určitě bych to řešila ve škole, klidně i se zastupem, pokud není učitelka. Budou je víc "pozorovat" a spíš odhalí co se tam opravdu deje. S rodiči děti asi moc nevyresis,protože budou stát za svými dětmi. Pro něj to mohla být hra,ale pro ostatní už ne...nemusel to myslet zle. Ale pokud to nikdo nevidi,tak je strašně těžké se stavit na jednu nebo druhou stranu. Syn se loni dostal na tu druhou stranu a příjemné to není, takže chapu rodiče, pokud to chtějí řešit....
Poprosila bych učitelku, ať je víc sleduje. Buď může byt holčička citlivější a trošku přibarvila situaci a její rodiče ji samozřejmě brání, ale stejně tak může byt tvůj syn na děti ostřejší, ty to ani nemusí s vědět, ale prostě veris tomu, ze je hodný a nic takového by neudělal, takže chceš bránit ty jeho.