Zítra ráno mě čeká kontrolní utz, od začátku těhu stále špiním, a před pár dny bylo i slabé krvácení, tak mám už teď strach i obavy, jak to dopadne. V lednu jsem měla potrat( anembryomola)takže teď je to prostě takový celý opravdu o čekání a trpělivosti. Vím, že musím myslet pozitivně, a věřit... A věřím! Ale jako bych si bála se připouštět, občas, že jsem vůbec těhotná, aby potom ta bolest nebyla třeba taková, jako když se na tohle těhotenství upnu..nevím, zda mě chápate a měla jste to některá taky tak v těhotenství po potratu..Jak jste to zvládali psychicky a jak jste se k tomu stavěli? obzvlášť , pokud byli ještě i navíc nějaké komplikace(špinění atd.)
    Beru utrogestan 2-0-2 a ascorutin a snažím se odpočívat. Jsem dnes 5+4tt