Holky, jak se při respektující výchově řeší tresty? My občas křičíme, občas dostane na zadek, dost vysvětlujem, ale připadá mi, že je všechno nez efektu. Třeba dneska. Kluky si vzala na procházku babička, moje máma. Přišli s tím, že staršímu (3,5) dala na zadek, protože se jí válel v silnici a vztekal se. Na zadek mu dala poprvý, takže asi musel hodně vyvádět. Já teď nevím, jak reagovat. Jsem na něj hrozně naštvaná, když o tom chci mluvit, začne dělat kraviny, ksichty, zacpávat si uši... Nechala jsem ho s tátou a šla pryč, řekla jsem mu, že se fakt hrozně zlobím a že ho s takovou nikdo brát ven nebude. Připadá mi, že jediný, co by u něj vyvolalo nějakou reakci, je sníst/vyhodit mu všechno sladký, schovat všechny hračky nebo podobnej extrém. On prostě jako by nevnímal, co vnímat nechce... co s tím? necci ho řezat hlava nehlava, řvát, odmítat ho, ale taky nechci mít doma sígra.
@zarecna já mám prostě takovej nepříjemnej pocit, že se mi to vymyká. Věnuju se mu, nechávám ho spolurozhodovat, na druhou stranu hranice držíme i za cenu jeho scény, ale má teď takový období, kdy dělá škaredý věci nám i babičkám, což se odráží na tom, že ty ho pak nechcou hlídat, což se zas odráží na tom, že já nemám kdy pracovat.😀
@whocares chápu, že ho nemydlíte denně ale jen při opravdu závažném činu🙂 jak jsem napsala, mám holky a je to asi veliký rozdíl …. Jen bych ten fyzický trest asi nahradila jiným trestem. Ale to ti asi nikdo moc neřekne, co na něj platí, zkus to vypozorovat. Jestli zákaz, smutná máma nebo třeba ho posadit před sebe a vyříkat si to. Moje dcera je zhruba ve věku tvého syna a u nás funguje to, že jak večer rekapitulujeme v postýlce den a třeba něco provedla (většinou se to snažím hned poté co na to přijdu vyříkat) tak si na to vzpomene a rozpovídá se jak to bylo a proč to bylo 🙂
Na tohle nemůže existovat univerzální návod, protože každý rodič a každé dite jsou jiný... Děti maj stejně hranice, stejnou mámu a tátu, přesto s klukem (paradoxně tím mladším ditetem) se dá na všem normálně domluvit a holka je prvotřídní spratek.... Prostě maj svoji povahu, když se vytéká, nechám ať se vytéká, ať si ty emoce prožije, podle ne je totiž nejhorší ustoupit, to dělá její táta a tomu za chvilku bude kakat na hlavu 🤔
Nepobrala jsem teď, jestli řešíš pořád tu situaci s babičkou. Protože pokud ano, tak za tu už byl potrestán, max. až nebude v afektu, ale v klidu si třeba budete hrát, tak s ním probrat, proč tě to moc mrzí a co se všechno mohlo stát, ale víc už bych to neřešila. Ale jak píše
@martinka_33, každý dítě je jiný, rodič musí přijít, co na něj platí. U nás místo fyzických trestů zakazuji to, co má ráda. Ať už je to pohádka večer na spaní, oblíbené tričko, nedostane k
večeři mňamku, o kterou si řekla, pokud je dítě v afektu ve smyslu, že s tebou nekomunikuje a nechce se bavit nebo odsekává, tak jsem se naučila dobrou radu, nekomunikuji s dítětem do té doby, dokud nezačne reagovat na mě. Tzn., že dceři vysvětlím, že dokud nezačne odpovídat na to, na co se ptám nebo mluvit se mnou normálně, neexistuju pro ni a opravdu na ni nereaguji vůbec. A věř mi, že to dlouho dítě nevydrží. U nás to zabírá, jestli by mohlo i u vás, nedokážu soudit, je to tip na zkoušku.
@whocares v pozornosti, nam sa zda, ze dieta ju ma, ale z jeho pohladu malo. Neporovnavat deti, vyhrad si jedno popoludnie, co bude len vase a len s nim chod, dopraj mu zas pocit, ze je jedinacik, aj to male zlaticko pride do fazy vzdoru neboj. A pozornost plnu, bez telky, mobilu...on chodi do skolky, chodia strazit babicky a doma ma este maleho brasku, on sa len citi odsunuty...a je jedno, ze nam sa zda, ze nie...
Ve 3,5 letech, člověče nevim,jestli tu situaci vůbec chápe.Muj synek ma lehce přes 3 roky a vůbec by nepochopil, proč se na něj zlobim. A tresty, s těmi jsme teda začínali se staršími dětmi mnohem dyl. Až pochopily ty návaznosti
@whocares neporadím ti, ale ráda bych tě podpořila. Je to jako by jsi psala o naší domácnosti. Nechci ho bít, nechci křičet, snažím se na všechno jít domluvou...když dostane histerák, tak prostě nereaguji, ale... Musím říct, že mě to stojí strašně sil a mám dojem, že to stejně nefunguje a prostě trochu selhávám. Věřím, že z toho snad jednou vyroste ,ovšem do té doby já už budu v blázinci. Pozornosti má víc jak mladší ségra, snažím se být alespoň jednou za čas s ním sama, chodíme jenom spolu na kroužky, táta se mu věnuje maximálně...víc upřimně neumím a hlavně prostě tu mladší sestru máme, tak se s tím musí také smířit. Není to jednoduché, ale věřím že to dáme. Držím palce
když se vzteka, nema cenu ho bit, jeste se to zhorší. Naopak v takive situaci je dobry pomoct mu tu emoci zvladnout. Muj syn ve 3,5 letech, mmch desny palicak, docela dobře reaguje na to, kdyz s nim rozeberu problem jeste driv nez se dostane do vrtule. Probirat v tomto veku cokoliv ex post nema smysl, on uz nevi co bylo proc bylo.
Z trestu funguje zakaz oblíbeného, ale nikdy netrestam za emoce, ma pravo se zlobit.
A kdyby moje mama dala komukoliv z mych děti na zadek, tak u me skonci, na zadek davam jen ja a manzel a ještě velmi sporadicky. Kazdy placnuti je moje selhani. Kdyz se ja vztekam, ze mi něco nejde, nebo nevychazi podle predstav, tak taky chci spis utesit, mluvit o tom.. nebo nechat o samote.. nez aby me nekdo zbil.
Nasili plodi nasili. Tim, ze projevuje emoce a ty mu pomuzes tim projit, z nej sigra nevychovas, probiha je mu 3,5, je to maly dite, který nezna spolecensky prihazelny chovani, vse se musi naucit.
Vyhrozovat, ze kdyz se bude vztekat, tak ho nikdo nebude chtit brat ven, to je taky blbost, bude se bat projevit emoci, nebude je zvladat...
Projev emoci neni zlobeni.
Trestam za lhani, sprostá slova, agresivni chovani, vyloženou neposlusnost a delani naschvalu.
A na co chceš reagovat? Babička už to vyřešila za tebe, nicméně takové řešení se mi vůbec nelíbí, já vychovávám = já taky "trestám" nikdo jiný, naštěstí máme v tomhle respektující babičky a když měla starší vztekaci období hold jsme si vyčkali až se dovzteka, takovému prckovi nevysvětlis že se to dělat nemá...
@jijulka ja vim, jsem z toho cela takova rozpacita, zlobim se na nej, na sebe i na mamku. Ona mela kocar s malym a vetsi hodil kolo na silnici a lehl si tam, tak zase chapu, ze byla pod tlakem. Co tomu predchazelo nevim, ale ona je obecne proti nasim rozpravam a domluvam, proste poslechnes a basta. Takze vina samozrejme pada na mou hlavu.😀
@veruuu_kubesovic ja jen ze mi pripada divny, kdyz se na nej zlobim, delat, ze uz je to vyreseny. Sama pises, ze vychovavat mam ja. A ja chci, aby citil, ze to neni v poradku ani pro me. Ale uz jsem vychladla a jsme ok.
@jijulka no on ty svy emoce tema vzteklejma scenama ventiluje v jednom kuse.😀 S mamou uz nic neudelam, ale ze mu nema davat na zadek jsem ji rekla hned, jak ho dovedla. Co se tyce jejiho pristupu, tak ona je nejlepsi babicka, dokud jsou deti maly, roztomily a poslusny. Ted casto narazime na citovy vydirani a to me uprimne stve vic nez jedno placnuti v panice na silnici. Ale ona moje nazory na vychovu nebere a malej k ni chodit chce...
nebijem...vobec ..nikdy. Poslem za trest do izby, nejde vecer rozpravka, alebo sa necita rozpravka, resp. ideal necham dosledky. Vyvadzal babicke,poviem, ze nabuduce nepojde a fakt by nesiel.... Deti fyzicky netrestam, je to kontraproduktivne, direktivne a vascinou len zlyhanie nervou rodica ( nevravim, ze nemam chut mu obcas lapnut, mam a velku, ale som dospeli clovek a kontrolujem sa), mna mama tiez nebila, ani surodencov a sme tu, aj sme vystudovali, aj pubertu mali ok a nikdy jej po hlave neskakali. :D