Luky řekl, že až bude Nikoletce 12 let, tak dostane preventivního zaracha až do 18 🙂 Pak to zmírnil na to, že bude na diskotéky chodit s ní. No zatím se mu do toho moc nechce, protože dneska jsme byly bez něho.

Nikča s bratránkem Kubou a sestřenicemi Verčou a Vikynkou

Na diskotéku jsme šly poprvé, když Nikolce byly  2 roky a kousek. Ale tehdy se to vůbec nesetkalo s úspěchem. I když doma ráda tancovala, tak tady byla vylekaná (tmavý klub, hlasitá hudba...). Ještěže tam měla kamaráda Ondráška, se kterým rozhodla, že raději vyrazí na výlet na odrážedlech. Když jsme to potom zkusily znovu na podzim (2 a 3/4 roku), tak už byla spokojená, dováděla a tancovala.

Dnes byla nejmladší účastnicí sestřenka Viky a přes počáteční slzičky to zvládla na jedničku. Odhodila dudlík a ke konci už tancovala s celou grupou.

Jablonecký klub WOKO ve spolupráci s VIKÝŘEM

U nás dětské diskotéky pořáda středisko volného času Vikýř spolu s klubem Woko (ten je převážně určen pro dospělácké akce). Vstupné se platí jen za dítě 20 Kč a akce trvá dvě hodiny (což je úplně akorát).

Program:
- tancování a taneční soutěže
- malování, aby si děti daly trochu pauzu
- tancování v bublifukových bublinkách
- zpívání a přednes na mikrofon
- sezónní věcičky - maškarní apod.

Za vše děti dostávají drobné odměny (většinou sladké, ale taky odznáčky, ozdobné kolíčky apod.)

Akce se koná vždy poslední neděli v měsíci (s výjimkou prázdnin). 

"Svět už nikdy nebude jako dřív". To je jedna z mnoha hlášek iQLANDIE - mého nynějšího zaměstnání. A svět už nikdy nebude jako dřív ani pro mě. Teď po mém návratu do práce se změnil razantně. Dnes je tomu přesně měsíc, co se naše science centrum otevřelo a já jsem na celý tým moc pyšná. 

18. února jsem nasedla do rozjetého vlaku, který se blížil k první stanici (k otevření 28. března). A vystupovat se mi z něho rozhodně nechce. 

Pokud ještě nevíte, co to iQLANDIA je, tak se podívejte zde: www.iQlandia.cz. Nebo mrkněte na prezentační videoklip, za který vděčíme panu Brabcovi: https://www.youtube.com/watch?v=H9tdBjwI8tE

A co se tedy změnilo?

- nestíhám
- ráno diskutuji s Nikčou, proč že musí do školky
- tím pádem doražím na ranní porady se zpožděním
- nestíhám
- odpoledne přicházím pozdě (díky Bohu za mamku, která mi Nikču vyzvedává)

Tuhle fotku asi nikdy na prezentačních materiálech neuvidíte, protože jsme tam JÁ a ROBOT ještě před dokončením expozic. Ale kluci z Dvadva odvedli na všech fotkách skvělou práci.

- nestíhám
- občas vařím (řekla bych, že více než na mateřské 🙂)
- užívám si volné chvilky s Nikčou
- o víkendu přepínám na režim "máma" 
A jsem prostě šťastná...

Nikča už za mnou byla a prozatím se ji nejvíc líbí náš "maskot" robot Thespian a expozice s Legem, dostat ji domů mi dalo pěknou práci.

Doufám, že se s vámi v iQLANDII potkám. A pokud už jste tam náhodou byli, tak budu ráda za komentáře.

Tohle jsem dnes četla na FB, musela jsem si to vypůjčit...

Tuto báseň napsala žena, která zemřela v oddělení pro dlouhodobě nemocné v Ashludieově nemocnici poblíž Dundee ve Skotsku. Personál nemocnice ji nalezl mezi jejími věcmi, a tak se jim líbila, že ji opsali a báseň pak putovala po celé nemocnici a dál.

BÁSEŇ STAŘENKY

Poslyšte, sestro, když na mě hledíte,

řekněte, koho to před sebou vidíte.

Ach ano, je to jen ubohá stařena