Mnohokrát se příroda vymkne kontrole a připraví pořádné překvapení - i na porodním sále. Těhotenství je napínavé - vždyť vzniká nový život! A stejně fascinující je pak i porod. Obvykle děti přichází na svět mezi 38. a 40. týdnem těhotenství. Výzkumný tým z US National Institute of Enviromental Health Sciences zjistil, že průměrná délka těhotenství je 268 dní. V termínu se narodí jen asi 4 % všech dětí. Jenže existují i rekordní výjimky.

Nejdelší těhotenství 

Nejdelší těhotenství trvalo neuvěřitelých 375 dní a přitom se narodilo dítě s úplně běžnou váhou 3, 147 kg. 

Nejstarší rodička

Kolik myslíte, že je nejstarší rodičce na světě? 50, 60 let? Zapomeňte. Indka Rajo Devi Lohan porodila své první dítě v době, když jí bylo 70. 55 let žila v bezdětném manželství, pak se ale rozhodla v roce 2008 pro umělé oplodnění a stala se nejstarší matkou na světě. 

Nejplodnější žena

Když jsem před pár měsíci psala o sladění svého menstruačního cyklu s úplňkem, byla jsem nadšená, že můžu něco takového na základě vlastní zkušenosti sdílet. Přišlo mi ze srdce úchvatné, že můžu menstruovat v době, kdy měsíc září jako obrovská rudá koule na nočním nebi. Stačila mi jen symbolika sama o sobě, díky ní jsem věděla, že jsem součástí něčeho většího!

Jenže to jsem ještě nevěděla, že to větší je ještě větší, než se zdá a že to má zároveň i větší logiku! Mé tělo se nejenže sladilo s úplňkem, ale naladilo se na cyklus rudého měsíce. Což jsem v době psaní svého článku nevěděla, ale později si přečetla v knize Rudý měsíc.

Stálo tam také to, že ženina tvůrčí energie se pohybuje kolem období ovulace. K ovulaci, pokud se žena sladí s měsícem, dochází z pravidla v období novu (cyklus rudého měsíce), což se stalo mě, nebo kolem úplňku (cyklus bílého měsíce). Má tvůrčí energie tedy nebyla sladěna s tvořivou silou úplňku, ale s novem. Což znamená, že mé tělo se po mém posledním porodu nenaladilo na to, abych znovu počala další život v podobě fyzického dítěte, ale naopak, abych mohla využít svou energii ke svému vnitřnímu vývoji, tedy např. k tvorbě nových projektů coby mých duševních dětí. Má to svoji logiku, že?

Pro ty, kterým jsem zamotala předchozím odstavcem hlavu, cituji nedoslovně níže Mirandu Grey.

Cyklus bílého měsíce neboli cyklus „dobré matky“ – Menstruace přichází okolo novu a ovulace kolem úplňku. Tento systém je oslavován ve většině náboženstvích a obřadech plodnosti. Setkává se při něm tvořivá síla měsíce a ženy, takže tvůrčí energie směřuje k početí dítěte nebo založení rodiny.

Cyklus rudého měsíce neboli cyklus „zlé ženy“ – Menstruace přichází v období úplňku a ovulace kolem novu. Tvůrčí energie nesměřuje k plození dětí (realizaci ve hmotě), protože k ovulaci dochází v období „temnoty“ novu. Tvůrčí energie je zcela zaměřena na vnitřní vývoj. V knize se můžete dočíst, že muži tento cyklus vnímají jako silnější a nekontrolovatelnější, proto bývá označován jako cyklus, zlé ženy, moudré ženy, svůdkyně nebo šeredné čarodějnice, jež uplatňuje svou sexualitu na něco jiného než rození další generace.

VÝSLEDKY SPERMIO

Volám do Motola, jestli by mi po telefonu někdo neřekl jak dopadl spermiogram… hádáte správně, neřekl, vše jen osobně. Hned druhý den ráno jedeme tedy pro verdikt, chytrá mašinka s pořadovými čísly nám vyplivne papírek. Jsme si jisti špatným výsledkem a jdeme si spíš jen pro termín reparátu. Na tabuli cinkne naše číslo a manžel mizí ve dveřích. Pět minut se nic neděje, dveře se rozrážejí a v nich někdo, kdo vzdáleně připomíná muže, kterého jsem si před rokem a půl vzala. Ale něco je jinak…samolibý výraz nadutého páva, vzedmutý hrudník kohouta přehlížející svůj dvorek a sebejistá chůze lvího krále mě nenechává dlouho na pochybách, mám doma nadsamce! Všechny hodnoty až na vitalitu, která byla lehce pod normou, ale způsobená delší pauzou, byly v nějakých těžko měřitelných výšinách...stejně jako manželovo ego, které se v tu chvíli vznášelo někde u stropu. Poplácala jsem svého pána tvorstva po rameni se slovy "no jo, jsi kanec!" a zamířili jsme k východu.

GENETICKÉ VYŠETŘENÍ

Na toto vyšetření musí oba partneři předem vyplnit tzv. „rodokmenový dotazník“, který jsme dostali hned na vstupním pohovoru. Jde o zdravotní stav, počet dětí a příčiny smrti v rodině asi 3 generace zpátky. Byla jsem zvědavá, tyhle vyplňovačky mám ráda, takže ještě v práci jsem zvědavě nakoukla a jala se využít svojí prokrastinační chvilku. Úsměv a nadšení mi ale dlouho nevydržely…prarodiče matky dítěte z otcovy strany – otec otce… co? Zkouším si to nakreslit…můj mozek se vaří, vybavuje se mi asociace sálového počítače a děrované štítky…po několika minutách cítím, že je to tu…je to můj děda Jaroslav! O dva dny a několik rodinných konzultací později ukládám ve Wordu hodnotou nevyčíslitelný výplod mé snahy. Je mi jasný, že manžel a jeho mlhavá vzpomínka na rýmičku před měsícem, nezaručuje zrovna uspokojivý výsledek, ale nehodlám se vzdát tak brzy…“Kdy se narodila mamka?“ „5.12. devatenáctset…nevim“ “kdy se narodila babička?“ „nevim“ „Na co zemřela?“ „nevim“. O dvě minuty a 20 dalších „nevim“ později je náš dotazník hotov. Tak to bychom měli.

V den konzultace opět vstupujeme do naší staré známé čekárny ve 3. patře a bereme si číslo, skoro hned jsme na řadě. Přistupujeme k okénku „Jé, ale to nejdete ke mně, musíte si zmáčknout to druhý tlačítko – reprodukční genetiku, já jsem klasická genetika.“ Myslím, že tím jsme pravděpodobně vyčerpali všechny možnosti omylu na tomto oddělení, protože víc tlačítek ani dveří, ve kterých jsme ještě nebyli, už nezbývalo, takže pravděpodobnost a statistika byla už v tuto chvíli na naší straně. Sedíme se správným papírkem u správných dveří a já si krátím čekání pročítáním co že to to genetické vyšetření vlastně je. „Genetik si při konzultaci pár nenápadně prohlíží a hledá tzv. degenerativní stigmata, jako třeba oči moc daleko od sebe, nízká vlasová hranice…“ rozpačitě si hladím svoje zarostlý čelo a prohlížím si manžela. Ordinace se konečně otevírá a vítá nás sympatická, upovídaná doktorka ve středních letech. Vysvětluje nám proč jsme tu, co se bude dělat za testy a co bude výsledek. Po předešlých zážitcích s duchem nepřítomnými doktory je to moc příjemná změna a atmosféra v místnosti je hezky uvolněná. Doktorka okomentuje můj věk, že to ještě není taková katastrofa, což úplně nevím, jak si mám vyložit, ale držím se hesla „mysli pozitivně“. Při dotazu na výšku a váhu je manžel konfrontován s upřímností paní doktorky, která mu vysvětluje, že mít dítě a do toho nadváhu, nejde k sobě. Manžel se rdí a mumlá, že ví. Zabíháme trochu do jejího soukromí a dozvídáme se, že sama má dvě děti…při pohledu na její zarostlé čelo si oddechnu. S anamnézou jsem první na řadě a lovím z paměti datum prvních „měsíčků“, dál už je to klasika, kterou znám…operace, léky, vážná onemocnění. Pozornost se stáčí na manžela „kdy jste si poprvé všiml, že jste pohlavně aktivní, kdy vám např. začalo růst pubické ochlupení?“…chvilka trapného ticha, které přerušilo moje ještě trapnější uchichtnutí…manžel rudej, ale na rozdíl ode mě nemá zastydlou pubertu, takže bez větších průtahů odpovídá a snaží se si zachovat důstojný výraz. Doktorka neztrácí čas a smečuje “máte dítě s jinou ženou?“…manžel vypadá, že by velmi rád splynul se svojí židlí a já, ač na to nejsem hrdá, se královsky bavim. Na řadu přichází rodokmenový dotazník. Doktorka se odevzdaně zasměje u manželovy části, ale kupodivu žádné další upřesnění nevyžaduje, že z dnešního pohovoru má vše potřebné. Vždycky když něco zapíše do počítače, hned nám vysvětlí, co tam napsala a proč…úžasný. Demonstrativně odklikává nějaké políčko v tabulce, že tento test není dle výsledku spermio potřeba dělat „těch vašich 230 milionů určitě nenaznačuje poruchu tvorby spermií“. Manžel nasazuje už známý výraz páva a čekám, kdy se mu ze zadku rozvine barevný vějíř per. Vezmou nám každému dvě ampule krve. Jedna bude na vyšetření hromozomů – karyotyp a druhá k analýze DNA. Ještě podepisujeme souhlasy k uchování a využití genetického materiálu k dalším vědeckým účelům a odcházíme k sestřičce na odběr. Výsledky za 2 měsíce a teprve poté na závěrečnou konzultaci. Loučíme se s paní doktorkou z genetiky a dostáváme radu na rozloučenou „Jeden nikdy neví, takže nezapomeňte - sex alespoň obden, jako když jste se seznámili!“…ještě že neřekla „…jako za mlada“.

A tak trpělivě čekáme na výsledky imunologie, které by nám měly přijít každým dnem, užíváme jara a upínáme se na polovinu května, až se celý kruh uzavře a my budeme moudřejší... 🙂