Dnes si opět dáme malou lekci z oblasti partnerského soužití. Mám pro vás jednu důležitou informaci.  Moudro roku!

Pokud vaše dítě v noci trpí vlkodlačím syndromem, řve, chce pařit a nástup na buzerplac vyhlásí ještě ke všemu v nelidskou hodinu 3:30, prosím vás snažně za všechny týrané muže v čele s tím mým: vstaňte s ním ve vší tichosti a hladinu hluku udržujte i nadále na nule decibelů. Prostě nedělejte vůbec nic. Proč? Protože v ložnici vám spí další dítě a přeci ho nechcete probudit.

Nadace za práva týraných mužů vám předem děkuje za pochopení.

Je jasný, že vás to vstávání uprostřed noci a pak ráno (ale v podstatě zase v noci), hrozně baví. Kterou matku by to nebavilo? Obzvlášť když takhle vstáváte už 18 měsíců nonstop. Baví vás to. Tečka. Přijměte tenhle postoj.

A protože vás to TOLIK baví, máte POVINNOST sedět v naprostém tichu na peršanu od babičky a spojovat se s Vesmírem. Ať už telepaticky, virtuálně nebo nábožensky, hlavní je zaujmout pozici lotosu vysílat proud něčeho ven a zase přijímat jiný proud čehosi zvenčí. A nemáte dělat nic jiného.

Nic jiného! Nezbytné domácí práce a fyziologické potřeby  jsou přísně zakázány. Koneckonců jste na mateřské a celý den se jenom kopete do zadku nudou, tak to chvíli počká, ne? Nejdůležitějším cílem teď je to, aby se neprobudilo vaše zatím spící dítě v ložnici.

To se rano ve stredu 7.10.2015  v pul 5 vzbudim,a ze pujdeme s pritelem vyvencit naseho hafana🙂  jsme asi pul hodky venku🙂 najednou cejtim jak mi tvrdne bricho🙂  tak jdeme radsi domu.hned jdu na zachod a na toaletaku troska krve🙂 rikam si hlenova zatka a poslicci.letim si dat sprchu jestli to prejde.nic moc☹  uz jsem docela nervni 🙂 v 7hodin jde pritel do prace.dela si ze mne srandu jestli jedem rodit🙂 v zadnem pripade,jsem teprve 35tt presne ☹ no strasne sem trpela☹ zacala jsem si to pocitat.bylo to po deseti minutach☹ pak najednou po trech.volam priteli at radsi prijde hned z prace.ze to nejde vydrzet☹ praci ma kousicek od baraku🙂 nastesti.pribehl a jeli jsme🙂 v porodnici jsme byli ve trictvrte na 10.hned me dali na pasy.kontrakce jak blazen.prisel dr a kontroloval otevrena na ctyri prsty,jdeme rodit 😲 ja uplne vystrasena ze nechci,ze malej jeste nesmi ven.dr me ujistoval ze to bude urcite v poradku🙂 udelali mi klistyr a spritelem jsme byli na porodnim boxu🙂 vzy pri kontrakci jsem trpela☹ epidural jsem nechtela.ale co bych za nej dala🙂 lezim si tak na boku a rozdychavam kontrakci kdyz najednou cejtim dole strasne teplo a mokro🙂 rikam priteli ja se pocurala🙂 to je trapas.pritel tam koukl a rika v pohode nic tam nemas.ani nevim ze mackal tlacitko uplne zbesile🙂 aby pribehla PA🙂 az pak mi to rikal ze jsem dole mela strasne moc krve🙂 praskla voda 🙂to uz jsem byla otevrena na 8cm 🙂 a strasne jsem chtela tlacit 🙂 ale jeste jsem mnela pockat🙂.pak uz jsme sli na to🙂 na tri zatlacen a nastrih byl maly venku🙂 ve 12:39 jsme se stali rodici 🙂  akorat mel strasne kratkou pupecni snuru:_( tak ji musel presrtrihnout dr,pak mi maleho ani poradne neukazali a odesli snim.ale sel snima pritel tak ho nafotil 🙂 kdyz mne zasili tak jsem si jeste chvilku polezela a sli jsme do druheho patra na jip.na toho naseho krasneho chlapecka kouknout🙂 byl v inkubatoru ale vypadal spokojene.vazil 2370g  tak tam byl prej by neudrzel telesnou teplotu.tyden jse si pobyli v nemocnici .ale malej byl a je naprosto zdravej 🙂      koukam ze pisu romany tak snad to doctete do konce 🙂

Tak už je to pět měsíců. Nechtěla jsem

psát článek, ale tak nějak mi je to líto. Nemusíte ho číst, neměla jsem nikterak speciální porod. Prostě normální, jen ty detaily nechci zapomenout. 

1. Tobiášek k nám přišel neplánovaně.Dle plánu jsem chtěla rodit letos v dubnu🙂 22.12.2014 jsem si dělala test a čárka se ukázala asi po 15 minutách, tak jsem si dělala srandu, že jsem těhotná..Manžel vyplašeně, že si mám udělat další test, tam se čárka ukázala dřív, ale slabá. Protože jsem měla neznámé testy, četla jsem na netu, že chybují, trochu mě to uklidňovalo, Tadeášovi byl teprve rok a dva měsíce.23.12 jsme testovali znovu, dvě čárky, a sakra..🙂 rychle jsem volala na gyndu zda se tam ještě

den před Vánoci můžu zastavit. Těhotenství mi potvrdili, avšak byla jsem druhý týden, takže mi oznámili, že to ještě nemusí nic znamenat. Celé Vanoce jsem přemýšlela zda je to dobře nebo ne, i u doktorky jsem byla hodne v šoku, sice jsem nebrala prášky, ale u prvního jsme se snažili déle a teď jsme si dávali pozor. Doktorka se na mě podívala a zeptala se, zda si miminko chceme nechat, ačkoliv jsem byla zmatená a v šoku a netušila jsem zda se radovat nebo ne, okamžitě jsem řekla, že rozhodně na potrat nejdu. Že se s tím musím jen srovnat. Těhotenství je zázrak a tak jsem vše nechala osudu. Jasně postupem času jsem se začala strašne moc těšit i když to byl zase kluk😀 už třetí..dny ubíhaly, horko mě zmáhalo, váha mi zvesela stoupala😀 Až mě konečně poslali na první pásy do porodnice, byl tam zeovna takoven nepříjemnej doktor.Koukl mi na výsledek, byl zrovna pátek 14.8. A začal mi nadávat, že miminku ubližuju, že je u mě nešťastný, že kdyby mohlo prokopne si cestu ven, že málo piju. No Tobi byl v břiše hodně aktivní, ale potný režim jsem si myslela, že dosřzuju, denně jsem vypila přes tři litry vody, ale ten den jsem nic nepila, jel jsem ráno a nechtěla jsem každých pět minut čůrat. Každopádně jinak se nic nedělo, byla jsem zavřená. Musela jsem jít na hodinu pryč a vypít litr vody a ozvy mi pak dělali znova, vyměnili se doktoři a napodruhé už vše bylo v pořádku. Jela jsem domů, byla jsem 37+6, a užívala léta se synem na zahradě. Vše bylo v pohodě. V noci ve 2.40 jsem šla čůrat a v tom lup...Voda??? Po zkušenostech z předchozího porodu mi to bylo divný, vždyt´ jsem neměla žádné bolesti. Šla jsem si lehnout, jenže mi to nedalo, zase jsem se zvedla a začala chodit po ložnici,tekly ze mě

čůrky vody. Tak to je asi ono, řekla jsem si. Starší manželův syn byl u babičky, ale Tadeáš byl doma, vzbudila jsem manžela s ručníkem mezi nohama a prosila ho ať neplaší, že nemam kontrakce, zavolala mojí mamce, kteral k nám jela 45 minut, během kterých se manžel málem zbláznil🙂 no a jeli jsme, kolem 5. ráno jsem seděla na příjmu. Praskla mi voda, povídám. Oproti minulému porodu to byla fakt pohoda, na přijmu jsem se smála a jen doufala, že nechytnu oblíbeného doktora, no kdo jiný mohl vejít do dveří...:/ ale byl celkem už v pohodě. Voda ze mě tekla neskutečně. Nemohla jsem udělat ani krok. Nákez byl překvapivý, otevřená jsem fakt nebyla. Jen na tu vodu..Poslalu mě na hekárnu a manžela domů a chtěli po mě abych šla spát. No jasně..🙂 občas mě zabolelo břicho, ale nic hrozného, vždy to po pár minutách odešlo, bylo mi hrozně.Nic se nedělo, manžel tam nebyl a od mého příjezdu se tam vystřídali tři porody, tak to se mě ani kontrakce nemohly rozjet, protože jsem je zřetelně slyšela, musela jsem se smát, ne těm porodům, těch maminek mi bylo fakt líto, ale té situaci. Bylo už skoro 12 hodin, opět jsem měla lehké kontrakce, tak zavolali manžela, ale nález pořád stejný. Původně mi chtěli dát vyvolávačku až večer ale milá PA usoudila, že už bych pak porod nezvládla, když jsem nespala a ve dvě mi píchli oxitocin, ve vteřině jsem měla kontrakce jako blázen, dvě hodiny jsem se otevírala strašně pomalu, spíš me otevírala PA, protože malý prostě

nechtěl ven.Po dvou hodinách, že půjdu na sál a do vany aby se mi ulevilo, ani nevím jak časté kontrakce jsem měla, musela jsem si pořád hlídat kapačku a občas kapala dost rychle, takže se stalo, že kontrakce ani neustala a přišla nová. Vlezla jsem do vany a bylo to příšerný, musela jsem zase ven, bolesti z břicha se prěsunuly do kříže, nastalo peklo, najednou nešlo kontrakci rozchodut, rozdýchat, nic, stála jsem ve sprše a plazila se po zdi. Nejhorší bylo, že jsem se sama vážně neotevírala a kontrakce se odvíjeli jen od kapání kapačky, kapala strašně rychle, nemohla jsem už ani mluvit. Tak jsem ji vypnula, kontrakce byli pryč, bylo mi to jedno, trvalo to přesně asi tři vteřiny, ta obrovská úleva, protože přišla PA a říká, jeee vy to máte vypnutý, a opět to zapla, zkontrolovala mě, pořad 5cm počkala na kontrakci a otevrmela mě na sedm, nevím jak. Každopádně mě ještě