A je to tu. Vyvěste vlajky, spusťte ohňostroj, nechť hudba hraje, obětujte kozu a vypusťte Krakena. Čeněk dneska nastoupil do školky. Sice jenom na dopoledne, ale od příštího týdne tam bude již napořád.

Původně jsem myslel, že před školkou přespíme, jak jsem se nemohl dočkat, ale nakonec z toho sešlo. I tak už jsme před školkou o půl osmý stepovali a dychtivě očekávali úder osmé. Přemýšlel jsem, že bych Čeňka přehodil přes plot na zahradu a zdrhnul, ale asi po pěti minutách jsem zjistil, že školka je už hodinu otevřená (bylo mi divné, že dovnitř vcházejí rodiče s dětmi a vycházejí ven bez nich.) Tím pádem jsme vniknuli dovnitř. V šatně jsem předal mladýho první paní, u které jsem tušil, že by to mohla být učitelka (bylo to tak padesát na padesát), prozradil jsem jí, že od teď už je to její problém a slastně rychlostí větru vystřelil ze školky vstříc novému životu.

V rámci svého nového života jsem doma uklízel, žehlil a vařil oběd.

Dopoledne uplynulo jak voda a byl čas zajet pro mladýho do školky. Samozřejmě, že mě napadlo, že bych tam pro něj už nikdy nejel a že by se pak vidělo, co by bylo dál, ale nakonec ta rodičovská zodpovědnost u mě zvítězila.

Prozíravě jsem nedal do školky nikomu na sebe kontakt, takže jsem se blížil ke školce s hrůzou, co se mohlo stát. Přemítal jsem, zda je možné, aby ani ne tříleté dítě podpálilo školku a nebo ubodalo učitelku dětským leporelem.

Když jsem dorazil před školku, povzbudila mě skutečnost, že jsem nikde neviděl žádné hasičské auto. Dokonce ani policii a ani pohřební vůz. To sice ještě nemuselo nic znamenat, jelikož mladej mohl zohavené tělo učitelky zakopat na hřišti pod houpačku, ale já byl pln optimismu.

Asi každý má ve svém okolí místa kam chodí rád na procházku, projede se na kole, bruslích prostě dělá něco co ho baví a já bych Vám ráda představila ty moje (teda když jsem byla mladší).

Kolem Ostravice

Že je kolem Ostravice dneska cyklostezka, která vede z centra Ostravy až do Beskyd ví dneska kde kdo. Ale trasa, která vede katastrem Hrabové je jedna z prvních. Vždycky jsme tam jezdili na bruslích. Vede od mostu (tedy spíše lávky), která spojuje Hrabovou s Kunčicemi až po splav na horním konci obce. My jsme se na tuto trasu napojovali u mostu do Vratimova. Vždycky jsme si s bratry nebo s kamarádkou nazuly brusle a jely jsme a vždycky jsme litovali, že trasa není delší. Akorát se postupně tato trasa roznesla, takže postupem času nebylo zvláštní narazit i na 15 aut, které stály u mostu ve Vratimově a kterými přijeli bruslaři a není se jim co divit, trasa to byla fajn.

Níže vidíte splav, kde byl náš cíl a vratimovský most, kde jsme se na stezku napojovali.

Přiznám se, že jsem po dokončené cyklostezce ještě nejela. Tedy jela, ale až trasu Paskov-Místek a musím říct, že je to super. Udělali jsme si s dětmi v létě výlet, my jeli a děti se vezly, v Místku jsme si dali pauzu u nějakého dětského hřiště a cestou zpátky děti protáhly nohy na cyklopláži v Paskovci. Děti jsou zatím bohužel příliš malé a příliš neposedné, aby nám dovolili projet stezku celou.

Jinak most ve Vratimově je dnes v létě i cílové místo spousty lidí, kteří se zde v parném létě rádi osvěží ve vodě. Taky jsem se tam byla koupat, ale když jsem byla malá, tak nebyla Ostravice zrovna vhodné místo ke koupání. Naopak moji rodiče se tam o 20 let dříve koupali naprosto bez obav.