Dneska jedna mazlivá s ještěrkou🙂
A dneskem odpocitavame uz jednociferne 😊😍 tak pojd uz Lili mezi nas.. Maminka uz je jak velrybka a tesi se, az ji spadnou nejaka kila 😂😂
Další týden zkušeností ve WIKI je za námi a my přicházíme s mini tipovací soutěží o 3 sdíčka. Uhádnete, kolik zkušeností bylo připsáno za poslední týden? Tipovat můžete během dneška do 20.00 hodin. Krásný den všem 🙂
Vcera jsme byli na houbách kousek od domu, našli jsme jich pár, ale větším zážitkem pro nás pro všechny byla vyschla řeka a kolem plno stromů obsypanych houbami (choroše tuším), to byla nádhera. Já tedy pozorovala jen z vrchu, protože řeka byla dost pod strání a já měla na sobě navázanou Zoe,tak jsem se bála,abychom se neskutalely. Ale bylo to super! 🙂 a co vy? Chodite na houby? 🙂
.na chvilu zas priroda.
Dnes po příchodu do práce @pupickova řekni to květinou 😀
Děkuji vám zlatíčka za srdíčka...
Jak vypadá váš jídelníček? Jíte s dětmi zdravě? Diskutujte s námi ve fóru: https://www.modrykonik.cz/forum/dny-s-hipp-3/jite-s-detmi-zdrave/
Výživové potřeby dětí se s věkem mění, a proto tu jsou naše batolecí mléka HiPP JUNIOR Combiotik obsahující optimální poměr bílkovin a tuků. Jako jediná mléka na českém trhu mají unikátní komplex probiotik a praebiotik důležitý pro správné trávení i imunitní systém. Navíc obsahují dostatek vitamínu D a vápníku pro zdravý růst kostí. Esenciální omega 3 mastné kyseliny jsou pak důležité pro rozvoj mozku a nervových buněk. A to není zdaleka všechno... Více o našich batolecím mlékách najdete: http://www.hipp.cz/mleko/produkty/hipp-combioti...
Tohle to je strašný bordel s prominutím...protože Teošek chodí do lesní školky rád (nechodí tam zatím často, protože není důvod), ale občas si tam odskočí a nikdy nebyl problém, že byl plakal, nebo tam nešel rád (a nikdy, nikdy si odtamtud nepřinesl ani rýmu :P)...proč bych ho jako povinně měla dávat do nějaké "státní" školky ( i kdyby na rok), kde mi každou chvíli něco přitáhne domů, při nejlepším jen tu rýmu (kde nás to očkování opravdu nespasí, ale hlavně všichni to očkování tam musí mít, jinak tam dítě nepřijmou) Co to zatraceně je za systém...nemluvě o tom, že některé děti ty předškolní školská státní zářízení dost špatně nesou, v okolích mám takových případů dost (řevem to začíná a bojkotováním jídla a zvrácením ze stresu to končí) a já sama utíkala učitelkám z jeslí takovým způsobem, až moje mamka musela seknout s prací a jít znovu na mateřskou Emotikona grin ať si trhnou fakt...
Pekne rosteme😀
Tak i dneska od tři tady cumakuje a cumakuje a přitom doteď spavala celou noc. Jestli ja si to nezakrikla:-/
Tak zoubek je nasazen zpět a zafixován. Zítra ještě musíme jet nechat vytrhnout nervy, aby zub nezčernal. Sice už je zub mrtvý, ale přece jen mu zůstane vlastní. Děkujeme za podporu a srdíčko 😚
dnes půl roku co jsme s mužem svoji 🙂
uteklo to jako voda
a za chvilku naše maličká oslaví už 5 měsíc 🙂
Sofie
známé na památku
Náš dnešní krásný podzimní den.
Moje rodice maji 30 let vyroci svatby... Je uzasne je pozorovat, jak jsou porad stastni ❤️ kez bych mela taky takove manzelstvi 😍❤️
Ze šťastné a spokojené maminky troskou: Snadno a rychle
K sepsání tohoto článku se chystám už dlouho, jen jsem čekala na dobu, kdy už si zlepšení situace nezakřiknu tím, že o tom napíšu.
Proč tento článek vlastně píšu? Upřímně se musím přiznat, že jsem dlouho váhala, zda to budu vůbec zveřejňovat, protože je to opravdu hodně osobní zpověď, kterou možná nedovede každá z vás pochopit. Kdo nezažil, nepochopí, co s maminkou může udělat bojkot kojení a laktační krize. Když jsem to prožívala, hledala jsem kde se dalo a nacházela strašně málo osobních zkušeností, které by mi ukázaly, že i ostatní mohou něco takového prožívat. To málo, co jsem našla, mi psychicky hrozně pomohlo, takže doufám, že i moje zkušenost někoho povzbudí🙂
Na úvod bych jen chtěla říct, že celé těhotenství a porod probíhalo naprosto ukázkově a já byla strašně šťastná. Po porodu se Eliášek sám krásně přisál a bylo to opravdu takové to ideální dítě na kojení – krásně se přisaje, 20 minut si pososá a další mlíčko chce za poměrně delší dobu. Prostě miminko, které chce každá maminka. Kojení pro mě dokonce byly jedny z nejhezčích okamžiků maminkovství.
Všechno prostě probíhalo, jak mělo, já i manžel jsme byli strašně šťastní a naplno jsme si užívali toho, že jsme se stali rodiči. Když si na to období vzpomenu zpětně, byla jsem jak „nafetovaná“, ze všeho nadšená a šťastná na maximum.
Přesně v den Eliáškových 5 měsíců se však zničehonic nechtěl přisát k prsu. Viděl prso a spustil šílený řev, jak když mu někdo trhá nehty. Zrovna jsme byli na celý víkend na návštěvě u kamarádů v Brně, a na Eliáškovi bylo vidět, že je už unavený. Právě jsme se chystali, že vyrazíme na cestu domů, nakojit se mi ho nepovedlo, tak jsme odjeli s tím, že budu kojit někde cestou. Eli byl ale fakt tak unavený, že celou cestu prospal a vzbudil se až před domem. Doma se normálně najedl a já si myslela, že se jednalo o nějakou jednorázovou událost. A strašně se mi ulevilo.
Tohle přesvědčení se však bohužel ukázalo jako špatné a my tímto vlastně začali náš cca tříměsíční boj s kojením. Od toho dne se to prostě sr... Zpočátku se nechtěl najíst jen třeba jednou denně, ale nakonec to dospělo do fáze, kdy každé krmení byl strašný stres a boj. Eli se přisál a jakmile se mu nespustilo hned mlíčko, začal se odtrhovat a šíleně plakat. Zezačátku jsem to brala sportovně, ale pořád to bylo horší a horší. Umělé mlíko odmítal, pít nic jiného neuměl a já byla ve strašném stresu, že bude mít hlad.
