Výsledky vyhledávání pro slovo “#blogerka”
Krásnou středu 🙂
chci Vám poděkovat za komentáře ke včerejšímu postu. Upřímně, možná bych ho dnes napsala maličko jinak, ale je to přesně rok, co jsem naposledy naťukala pár písmenek do klávesnice a stiskla "odešli".
Jedním z důvodů bylo mimo jiné i komentáře, které mě odradily. Nebylo jich mnoho, asi nemám ještě za tolik let, co píšu veřejně hroší kůži. Ani publikování ve veřejných médiích (časopis maminka např.) mě neotužilo. A tak si každý takový komentář beru osobně. Znáte to. Mezi padesáti laskavými, chápavými, je právě ten "jeden", tak viditelný a zasáhne na přesné místo.
Ale došlo mi dneska jedno. Kolik maminek jenom tady na Koníkovi píše veřejně. Ptají se, tápou, hledají oporu, pomoc nebo se jen chtějí pochlubit a svěřit. Kolik z nich se setkalo s posměšky, útoky, negací a kolik z nich, radši už nepíše nic. A nebo ani nezačaly. Právě proto.
Být mámou (a teď si dovolím patetická být), je dost složité pro nás všechny. Je úplně jedno, jestli vedle sebe máte tříkilového drobečka a nebo sedmnáctiletou, hubatou slečnu 😉 Mámy jsme a budeme až do konce života. A vždycky budeme o sobě pochybovat tak, jak to umíme jen my ženy.
Ano, jsem možná trochu patetická a kdo není? Copak život není? Dovolím si být, protože jsem se během posledních dvou let setkala s diagnózou smrti velmi blízko, asi jsem patetická začala být. Ale nejde jen o mě. Chci to napsat už dlouho.
A proto si dnes dovolím napsat každému, kdo má potřebu vyjádřit se a svými pár písmenky někomu ublížit, zranit jeho duši, odradit ho tak, aby už radši nic nepsal.
Každému, komu se nelíbí, co ostatní píší, když prakticky "nazí" sedají před klávesnici a dávají do každého písmenka svoje srdce, strach, radost, bolest a celou duši.
Tak těm chci vzkázat toto:
"Z naprosto nepochopitelných důvodů v době digitálního rozmachu najednou máte každý pocit, že si můžete napsat cokoliv a kdykoliv a ke všemu se vyjádřit. Protože přeci máte právo na názor. A tak píšete a neuvědomujete si (nebo možná ano?), že na druhé straně sedí člověk, který si možná prochází peklem, bojuje se svými démony a strachem. Z odmítnutí, z přiznání pravdy a nebo jen se strachem, že se mu pod příspěvek, kde otevřel duši světu (který je krutý víc než dost), objeví podobný, líbivý komentář.
Klávesnice snese všechno, ale na druhé straně křehká duše nemusí.
Tolik lidí má co říct, ale z prostého strachu to neudělá. A ne, ani kvůli tomu, že píšu veřejně, si nemusím nechat líbit nic. A nemusím s tím ani počítat. A ne, když se mi to nelíbí, nemám s tím, co dělám přestat.
Tak možná příště si to raději odpusťte a než dáte "odeslat" zamyslete se, jestli na druhé straně nesedí někdo, koho se to dotkne tak, že už nikdy nic nenapíše. A to bude velká škoda."
A Vás ostatní, kteří chcete psát, tvořit, být veřejně vidět chci říct, nevzdávejte se. Na druhé straně monitoru sedí člověk, který potřebuje číst Vaše slova. Možná je stejně ztracený, zoufalý a hledá tu jednu dušičku, která mu porozumí. Ať už děláte cokoliv, je úžasné, že máte odvahu a tu vždycky něco ocení. Vás ocení, protože za to opravdu stojíte.
Monika <3
Vlasy jako obláček -L´oreal Nutritive Magistral
Krásnou středu milí přátelé!
Občas mám pocit, že žiji ve špatné době protože prince, aby tu člověk pohledal. Za to kvalitní produkty nejen na pleť, ale hlavně na vlasy, těch je opravdu hodně a proto jim dnes bude patřit moje recenze. Tak se pěkně usaďte, vezměte si něco dobrého, sladkého nebo slaného a přečtěte si, jak si vlasoví mágové z L´oreal s jejich řadou Nutritive poradili s mými loknami.
Kérastase Nutritive-a teď cituji-"Je vlasová kosmetika pro potřeby suchých a zcitlivělých vlasů." Jenže co to vlastně znamená?
Upřímně, termín je matoucí, a ne každý ví, co si má pod ním představit. To je vlastně i důvod, proč jsem se nepustila do psaní recenzí už dříve. Ne proto, že bych nemilovala rozmazlování a hýčkání se nebo snad kosmetiku jako takovou. Páni, já jsem přímo skincare&bodycare lover!
Miluju zkoušet všechny ty nové krémy, oční gely, tající odličovací balzámy, které jakoby mávnutím kouzelného proutku odlíčí všechny nečistoty a i když chvíli vypadám jako medvídek panda, lusk! Hned vzápětí je moje pleť čistá a tak jemná, jako dětská..no však vy víte co 🙂
I přes svoji poměrně citlivou pleť, která se ještě několikrát do roka mění v africkou poušť se suchými šupinkami, zvolna a s železnou pravidelností obměňována bradou, která si občas pořádá mejdany bez mého dovolení, pleťovou péči miluju a ráda jí zkouším.
Důvodem tedy nebyla neláska nebo snad nezájem, ale prosté nevědění, jak začít, jak psát a hlavně, jak správně formulovat slova. Všimly jste si toho někdy?(a omluvám se za to y, ale předpokládám, že tento článek čtou převážně ženy, pokud ne, tak pánové promiňte, nic osobního!) Ale některé blogerky nebo spíš kouzelnice, které stojí za recenzemi produktů doslova kouzlí se všemi těmi termíny, výrazy, INCI, texturami a viskozitou, že v mém podání je každá recenze prostě jen sled náhodně vypadajících slov, které nejen nedávají smysl, ale hlavně působí tak strašně nudně a neosobně. Jenže psaní recenzí může být přeci i zábava, tedy vlastně celé blogování by mělo být jednou velkou srandou se špetkou sarkasmu, vtipu, třpytek a glancu...no ale hlavně tou zábavou.
Na úvod by se slušilo říct, jaký typ vlasů vlastně mám, protože to je vlastně alfa a omega správného výběru. Nu, do vínku mi kromě nevýrazných řas a širokých kolenou(ale o tom až příště) byly také dány vlasy polovlnité. Ptáte se, co je to proboha za vlasy? No, řekněme nonšalantně, dost na houby.
Nejsou totiž ani plné roztomilých kudrlinek, které každého rozněžní, ani rovné a hladké, že svým leskem napodobují zrcadlo. Jsou suché, často se třepí, chvíli se vlní a chvíli ne a hlavně se často zacuchávají. A proto jsem při výběru kosmetiky velmi náročná.
Možná si řeknete, že když jsou sušší, tak stačí pořádně vyživující maska, ve které by lžíce stála a vlasy se budou tetelit blahem. A už jsem Vám říkala, že kromě toho všeho, mám také vlasy jemné? Tedy tak jemné, že přestože potřebují výživu, každá maska nebo olej je pro ně takovou zátěží, že během pár hodin vypadají jako nemyté dny. Možná týdny...no prostě dost nevzhledně. Mastně, chcete-li to vědět přesně. Pokud tu mezi Vámi mám majitelky jemných vlasů, vy víte co tím myslím. A také jak těžké je najít něco, co vlasy neuplácne, nezmastí, ale zároveň dostatečně hydratuje.
Kdybych ale měla vlasy nebarvené, bylo by to jednodušší. Jenže já jsem si během puberty prošla tolika barevnými změnami, že by mi mohla duha závidět...ano i na blond došlo. Pěkně platinovou... i melíry byly..no abyste měly obrázek to asi stačí.
BALENÍ
Krásné ráno všem <3
Lidé mě často zastavují a vyjadřují svůj obdiv k tomu, že jsem se rozhodla mít pět dětí. Doslova říkají, že jsem statečná a odvážná a také že jsem "dobrá".
Mýlí se. Vůbec nejsem tak dobrá, abych tvrdila, že to zvládám s přehledem.
Někdy se bojím, panikařím a jsem zoufalá.
Ale mezi mnou a jimi nebo VÁMI není žádný rozdíl.
Já všechno co cítím, i když to není jak to říct, společensky přijatelné-říkám nahlas a I vy můžete.
Zkuste si to. Napište nebo řekněte to první, na co dneska myslíte, i když nebudete zrovna v dobré náladě, zkuste to a pak mi napište, jestli se Vám ulevilo. Mě tedy rozhodně vždycky 😉
Monika❤
PŘIPOJTE SE KE MĚ NA BLOGU: www.monikakray.cz
I NA INSTAGRAMU: https://www.instagram.com/madamepreppy/
Krásný večer 🙂
Nedávno mě oslovil v directu nějaký pán, který napsal knihu, jestli bych mu ji nezpropagovala na svém profilu, že mi jí pošle zdarma výměnou právě za propagaci. Což o to, lidi, kteří něco vytvořili a dali do toho energii a leckdy i dost peněz opravdu obdivuji a ráda jim pomůžu a podpořím je. Problém ale je, že ten dotyčný napsal knihu ve sci-fi, což je žánr, který jednak nemusím a druhý problém je ten, že jsem po něm knihu nechtěla a už vůbec bych ji nechtěla zdarma v rámci nějakého obchodování.
Teď se asi ptáte proč jsem to nevzala. Odpovědí by na to mohlo být jen stories od ženy, které si celkem vážím a obdivuji ji a v něm ona mluví tak od srdce a otevřeně o tom, že vše co doporučuje a má ráda je skutečné a nedělá to kvůli blogování, kterým se mimochodem stejně neživí. Věřím jí to, opravdu je to člověk, který nemá zapotřebí lhát a něco si vynucovat..otázkou ale je, jestli se čtenáři a fanoušci tohohle vůbec mají bát? Toho, že jejich oblíbené blogerky nejsou transparentní a jeden týden zbožňují tenhle krém xy a druhý týden zase jiný a kdo se v tom má pak vyznat.
Řekněme si to narovinu, takoví blogeři někteří prostě jsou a berou jednu spolupráci za druhou. A to je přesně důvod proč jsem tu "chtěnou" spolupráci s knihou nevzala. Protože já takové spolupráce nechci a nedělám. Všechno, co jsem kdy doporučila někomu bylo jednoduše to, čemu jsem věřiila a věřím a mám ráda.
Ano, teď se určitě objeví komentáře typu, že vlastně závidím těm ostatním, kterým se účty spolupracemi jen hemží. Ještě že tu máme starou, dobrou, českou závist, že? Na co bychom to pak svalovali?
Upřímně? Některé spolupráce svým kolegyním opravdu závidím, ale v dobrém, protože vím, co to obnáší a že si to opravdu vydřely a tvrdě na sobě pracují. A ano, byla by to nádhera dostat sérum od Estée Lauder se svým jménem, protože ho používám už léta a naprosto ho miluju. Stejně jako spolupráce s Kiehls, Lancome nebo Anabelle Minerals by mě potěšila tak, že bych jásala hodně nahlas. Jste překvapení, že to říkám? Všechny do jedné sníme o nějaké spolupráci a byla by pro nás splněný sen, proč to nepřiznat?
Ale pokud vidím blogerku, která je nadšenkyní do kosmetiky s takovou spoluprací, přeju jí to. Pokud ta samá blogerka propaguje běžecké boty, zatímco jediný běh, který propaguje se odehrává k lednici a zpátky k počítači, je to přinejmenším k zamyšlení. A pak se není čemu divit, že se Vy bojíte a ztrácíte důvěru.
Důvěra je křehká věc a měli bychom s ní nakládat velmi opatrně a proto Vám všem, kteří jste ji vložili sem ke mě, ze srdce děkuji.
Na obrázku báječná tvářenka Lily Glow od anabell minerals, kterou miluju a opravdu používám. Dodá kouzelný lesk a zdravou barvu. Můžete ji dát jako topper na tvářenku nebo použít jako oční stíny.👍
PŘIDEJTE SE KE MĚ NA BLOGU: www.monikakray.cz
NEBO NA INSTAGRAMU: @madamepreppy
Tři roky blogerkou a přesto nováčkem
Včera večer jsem měla psát článek. Myslela jsem na něj už od pátku. A místo toho jsem viděla čtyři díly desáté řady Přátel. Taky ten seriál milujete, i když už je vlastně tak starý? A víte co? Nic.
Článek napsaný nemám, za to jsem se nasmála, jako už dlouho ne. Ne nebojte, tohle nebude další z těch článků, které kritizují naší závislost napříč sociálními sítěmi s doporučením, že sebeláska je to nej, co pro sebe můžete udělat, stejně jako najít si čas na to, co máte opravdu rádi.
No, možná trochu bude…ale pěkně od začátku….
Na začátek by se slušilo, abych se představila. Tak se to totiž prý má a dělá a hlavně, chtěla bych, abychom se znali o trochu lépe. Jmenuji se Monika a možná Vás to překvapí, ale nejsem na blogerském poli nováčkem. Bloguji už třetím rokem, ach ano, letos můj blog oslavil třetí narozeniny. Tedy můj bývalý blog, tedy ten, který jsem kdysi psala. Ještě ho vítr času úplně nezavál a řekla bych, že měl i maličký, ješitný úspěch a opravdu jsem ho milovala. Ale také byl mým bičem. Ano, správně čekáte teď tu část, kdy zdůrazním, jak mě blogování vlastně nutilo být stále on-line a jak mě honba za počtem liků, postupně místo motivovala, naprosto demotivovala. A to natolik, že jsem se na rok ze psaní úplně stáhla a měla pocit, že už nikdy nezačnu.
Ano a bez debat, pokud trávíte celé dny sjížděním instagramu a pinterestu a na konci dne máte chuť depresí začít psát si své vlastní parte, přestaňte s tím. Možná nesledujete ty správné lidi. Překvapeni?
Ono totiž hrozně záleží, koho sledujete. Pokud já se svými 164 cm, polovlnitými vlasy(to jsou ty vlasy, které nejsou rozkošně vlnité, ale jen Vás prudí tím, jak se cuchají)budu sledovat účty topmodelek s „nohama někam sem, zatímco já je mám jenom sem“(jak by řekla Bridget Jones), opravdu mi to štěstí nepřinese. Přinese to maximálně jen impuls začít hledat na googlu zázračnou pilulku jak podpořit růst a prodloužit nohy třeba zavěšováním se do rámů od dveří.
Každý den máme na výběr.
Jak prožijeme svůj den.
S jakými lidmi se potkáme, jakou náladou se necháme ovlivnit, co nás udělá šťastnými. A kde to svoje štěstí najdeme.
Například ve zmrzlinách @rawitocz z čerstvých surovin, #bezlepku #vegan #raw
Dokonalé jsou všechny příchutě, u mě ale zatím vede Arašídové máslo 😋
Každé ráno máme na výběr.
Jak si vyberete dnes Vy? 😉🌻
.
.podpořte můj blog : www.blogmamy.cz
A instagram: @theblogmamy
.
#blogerkyczsk #blogerka #dobrerano#inspirace #photo #dnesjemvegan #healthyfood #delicious#dnesjem #vegansky #veganfood #zmrzlina #bloggersre #czechmama #svoboda #bytsamasebou #bytmamou#mamabloguje
Jedna z věcí, které od doby, co jsem máma nerozumím, je proč prostě nedokážu skoro nikam přijít včas?
Jsem člověk, který nesnáší nedochvilné lidi, ale občas mám pocit, že i kdyby se přemístila v čase, stejně nedorazím nikam normálně.
Také to tak máte?
Chtěla bych to svádět na to, že jsem musela nakrmit dceru nebo jí přebalit, ale vzhledem k tomu, že naší nejmladší Sofince už bylo 5 let, by mi to stejně nikdo nevěřil🤣
Hezký pátek všem a ať nic neprošvihnete✌️
#blogerka #maminka #materstvi #bytmama #bloggersre #mamabloggerscz
Krásného Valentýna všem, kteří kolem sebe máte někoho, koho máte rádi nebo dokonce milujete.❤
Tento svátek, navzdory mediální masáži s tipy jen pro zamilované, by nám měl připomenout, že láska, ať už v jakékoliv podobě má obrovskou moc.
Měnit lidi kolem sebe, pravidla a posouvat hranice.
Není většího citu, než lásky.
Užijte si dnešní den i když to bude bez konfet a jiskřící duhy z očekávání.
Protože i v pyžamu se zmrzlinou, ale v náruči toho, kdo Vás upřímně miluje, je každý den výjimečný. Nejen ten dnešní.
Podpořte mě na blogu: www.blogmamy.cz
#blogerka #maminka #materstvi #laska #valentyn
Soudila jsem...
Je to těžké přiznat nahlas, ale udělám to.
Soudila jsem.
Každou z Vás, které se dítě válelo vzteky po zemi uprostřed ulice.
Každou z Vás, která psala, že její dítě ještě v deset večer nespí.
Každou z Vás, která si stěžovala, že její dítě skoro nic nejí.
Každou z Vás, která si nevěděla rady.
Masopustní koblihy
Koblihy jsem dělala už několikrát, ale tyhle jsou zatím ty úplně nejlepší. Těsto je vláčné, nadýchané, a i bez náplně, jen pocukrované jsou výborné. Protože jsou to koblihy masopustní a dnes je tlustý čtvrtek, který je nerozlučně spjat s koblihami, tak tady na ně máte recept.
RECEPT a co na něj budete potřebovat
Na kvásek
125 ml vlažného mléka
21 g droždí
10 g cukru
Čokoládový fondant
Blíží se Valentýn, svátek všech zamilovaných. Ne každý může vyrazit na romantickou večeři do restaurace a v tom případě nezbývá nic jiného, než si romantiku přichystat doma. Já jsem si pro Vás nachystala sladkou Valentýnskou tečku v podobě čokoládového fondantu.
RECEPT a co na něj budete potřebovat
113g 70% čokolády
155 g másla
120 g moučkového cukru
2 vejce
2 žloutky
54 g hladké mouky
POSTUP
1. Troubu si rozehřejte na 220°C a formičky si vymažte máslem a vysypte cukrem.
2. Máslo s čokoládou dejte do mísy a pomalu zahřívejte ve vodní lázni, dokud se čokoláda i máslo nerozpustí. Poté dejte stranou z vodní lázně a nechte chvilku odpočívat.
3. Přimíchejte k čokoláda moučkový cukr, poté vajíčka a nakonec hladkou mouku. Vše pořádně promíchejte.
4. Lžící plňte formičky zhruba do poloviny a dejte péct na 12-13 minut.
5. Po upečení fondant objeďte dokola nožem, aby se dal lépe vyklopit a ihned podávejte.
B.
TIP: Fondant můžete podávat se zmrzlinou, šlehačkou nebo našlehaným sladkým tvarohem. Dozdobte ovocem.
#mamapecedoma #mk_blog_academy #mkblog #blogerka
