Přirozeně otěhotnět nemusí být tak snadné, jak se na první pohled zdá. Obzvláště v dnešní době, kdy se rodičovství odkládá na stále pozdější dobu (až po studiu, nastartování kariéry, finančním zabezpečení…), přičemž věk ženy je jedním z mnoha důležitých faktorů pro pravděpodobnost přirozeného početí. Se zvyšujícím se věkem se mění hladiny hormonů a tím pádem je mimo jiné ovlivněn i menstruační cyklus (např. může častěji probíhat bez ovulace). Věk muže hraje v otázce přirozeného početí daleko menší roli.

Mnoho studií prokázalo, že pokud se pár rozhodne pro miminko, přirozeně počít se ho do 6 měsíců podaří cca jen 60 % párů. Jako neplodnost je pak nejčastěji označován stav, kdy žena neotěhotní při pravidelném pohlavním styku (minimálně 2x týdně) po dobu jednoho roku. Počet neplodných párů se přitom neustále zvyšuje. Někteří odborníci v této souvislosti poukazují právě na zmíněné odkládání mateřství na pozdější dobu, jiní např. na znečištěné prostředí či nadměrný stres.

Příčin neplodnosti může být spousta, jak u ženy (poruchy ovulace, srůsty vaječníků, myomy, endometrióza, změny složení poševního hlenu, tvorba protilátek proti spermiím, psychický faktor…..), tak u muže ( různé poruchy spermií, nízké hladiny mužských pohlavních hormonů,…… ale třeba stejně jako u žen i tvorba protilátek proti spermiím či psychický faktor).

Jak jít tedy přirozenému početí naproti, když se to všechno zdá tak složité?

Nejjednodušší, ale možná nejdůležitější rada zní – hlavně to brát v klidu a pohodě. Prostě a jednoduše, pokud se rozhodnete založit rodinu a mít miminko, dopřávejte si nechráněný pohlavní styk kdy vás napadne, ideálně ho pak „načasujte“ do období ovulace🙂

Jenže ono se to jednoduše řekne a hůř udělá, obzvlášť, pokud už se snažíte pár měsíců a touha po miminku je větší a větší. Takže tady je pár konkrétnějších tipů:

Nebo teda byly, ale někdo by to v nadpise mohl považovat za hrubku 🙂

Poštěstilo se mi sehnat zpáteční letenku Brno - Berlín za 250 Kč, protože si ale manžel nemohl vzít dovolenou, přesvědčila jsem maminku, že Berlín je ta pravá dovolenková oblast, kam se hrabou termály.

Na cestu jsem se pečlivě připravovala, vymyslela program na celou dobu krátkého pobytu, abychom stihly co nejvíce, abychom se neotrávily a abychom to fyzicky zvládly.

První den

Přiletěly jsme do Berlína. Let byl trochu zpestřený lehčími turbulencemi, drsné přistání celému zážitku taky moc nepomohlo. Obzvlášť ale oceňuji podporu své nejmladší dcery, která stihla asi desetkrát zopakovat, že "ulčite havalujeme". 

Ubytování jsem zamluvila hned u Hauptbahnhofu (mimochodem, cena přes Booking 10500, cena přímo přes stránky hotelu 6500. Takže volba jasná.)

Krásné dobré ráno vám všem,

už jste si zajisté všimli, že tento týden je věnován soutěžím, dovoleným, vzpomínkám, moři, létu, pohodě a klidu. Ano správně, jsou tady Dny s ambasadorkami. Samozřejmě se zapojila i Vileda a já s ní.

Abyste při čtení krásných článků, o různých dovolenkových destinací, mohli i něco vyhrát, zapojte se dnes do soutěže s Viledou.

Soutěžíme o novinku roku 2019 a tím není nikdo jiný než úžasný, skvělý, baječný mop ULTRAMAT TURBO XL (set plochého XL mopu a kbelíku se šlapacím pedálem, o 20 procent delší hlavice ve srovnání s produkty ze standardní řady).

K získání tohoto úžasného mopu vede jen jedna cesta:

1) dát lajk tomuto článku 👍

Ve čtvrtek 16.5. jsme se domluvily s mamkou, že pro ni pak v sobotu přijede taťka, aby si právě našetřila dny dovolené, které by trávila u nás a pomáhala mi s domácností po porodu. Bydlí od nás 200 km, proto nebylo úplně lehké vše naplánovat. Kažodpádně malý Alex v břiše si to rozhodl úplně podle sebe. Ještě připomínám, že 16.5. jsem měla kontrolu v 37+7tt a nic se nedělo, doktor mě objednal na kontrolu za týden. 

Uspali jsme staršího syna, jenže ten se kolem půl jedenácté vzbudil s pláčem. Chtěl spát s maminkou v ložnici. Tak jsem si s ním šla lehnout a rovnou usnu také. O půl jedné po půlnoci, to už bylo 17.5., jsem šla na záchod (jako každý den v tuto hodinu). Zase mi odešla zátka, jako už posledních 14 dní. Šla jsem zase do postele. Po chvilce jsem ucítila nahoře v břiše malé tlumené lupnutí. Dobré, mokro není, voda nepraskla. A za dalších 5 minut rána jako z děla a to už byla potopa. Spícího syna jsem si nevšímala a snažila se budit chlapa, že mi praska voda. Asi na potřetí teprve vyletěl z postele a vzbudil moji mamku. Já jsem mezitím došla do sprchy. Znáte tu písničku o Niagarských vodopádech? Teskně hučí, Niagááára.... teskně hučí, do noci??? ... Tak asi takhle: ze mě hučí, Niagááára... :D 

Ještě asi 2x jsem se převlékala, než jsem byla schopná nastoupit do auta. Po 2 minutách jízdy mě polil studený pot a cítila jsem hlavičku mezi nohama. Ale byla to "jen" kontrakce, kdy se ze mě zas valila voda. Přítel zastavil a volali jsme sanitku. Té to trvalo asi 20 minut. Každopádně jsem do sanitky nasedla, lehla si na lehátko a do porodnice jsme dojeli s kontrakcemi po 4 minutách a s vodou po kotníky něco málo před druhou hodinou ranní. Dovezli mě na vyšetřovnu, kterou jsem také vytopila. Monitor, otázky, tlak, otázky, převléknutí, otázky. Tam ze mě vytekla už skoro všechna voda a najednou skoro bez kontrakcí. Rozhodli se mě odvézt na porodní box č. 7, kde jsem před 3 roky rodila prvního syna (tenkrát to bylo 7.6.). Osud?

Každopádně jakmile jsem ulehla, kontrakce téměř přestaly. Jen jsem se skoro nemohla ani pohnout. Cítila jsem, že tam Alex leží jakoby "na prázdno". Až do 7 hodin do rána se nic nedělo, pak doktor nařídil, aby mi píchli oxytocin. Děloha reagovala rychle a začala znovu pracovat (prý byla unavená, jak musela vypudit to velké množství vody). Najednou i bolesti byly větší a intenzivnější, jenže jsem se moc neotvírala. Pak najednou jsem při kontrakci cítila, že mě to nutí tlačit, tak přítel zvonil na sestry a už to jelo. Alex vykoukl na svět v 8:14.

Dali mi ho ihned na břicho, dále nedosáhl kvůli krátkému pupečníku, který nechali dotepat. Pak ho odstřihli, Aleš se opět neodvážil 🙂 Zabalili ho a dali mi ho na prsa. Nejak pokašlával a vykašlával sliny, mysleli jsem si, že se nalokal plodovky. Jenže saturace se pořád ozývala. Doktor si ho vzal a odsál ho. Na chvilku to pomohlo, tak jsem ho měla zase na sobě. Normálně by trval bonding 2 hodiny, jenže mi neodešla placenta, tak mě po hodině museli uspat a vyndat mi ji "ručně". Malého zatím odvezli na vyšetření. Po probuzení z narkózy mě ale čekal pěkný šok.

Doktor přišel s papíry, že ode mne potřebuje souhlasy s vyšetřením Alexe. Měli podezření na neprůchodnost jícnu. Bohužel se to potvrdilo. Přišel jiný doktor, který mi to vysvětlil, nakreslil a domluvil převoz do Prahy do Motola. Přesná diagnóza: Atrézie jícnu s dolní tracheoezofageální píštělí. Najednou se ten můj polyhydramnion vysvětlil.

Tak! Konečně jsem vybalila tašky, uspala děti, zahnala hlad a hned jsem se vrhla na vyhodnocení naší soutěže o krásnou funkční deku Mazlík z Outlastu! 

Předem bych chtěla poděkovat všem, které se zapojily do soutěže! Stojí nás to nemálo sil soutěže připravovat, a tak si vážíme toho, když se jich účastníte a také se podělíte o vaše zážitky- ať už ze školy, s maminkami, z Vánoc, a nebo tentokrát týkajících se dovolených! ❤

No a vítězkou se stává komentář s číslem 6, který patří mamince @hannn ! Moc gratuluju, napiš mi prosím do IP, kam zaslat výhru! 🙂 

Ostatním ještě jednou děkuji! Dnes můžete zkusit štěstí u Míši ze Sunaru  a zase zítra se těšte na další soutěž u další z ambasadorek!

Marcela  a Joie 🙂