Jsem zde na MK už několik let. Nejdříve jako "přesthpitelka" z beremese, co tak trochu uvažuje o miminku, pak jako urputná snažilka a nakonec jako máma. Četla jsem fórum, ofázky, diskuzes, přidávala fotky a KZ, kladla otázky, odpovídala na ně.... klasika. Ale až nedávno jsem zde narazila na opravdu jedinečné skupiny, které mě přinutily se nad vším skutečně zamyslet a "stát se lepším člověkem". Jasně, i v minulosti jsem přispívala na charitu, pomáhala zvířátkům... ale až tady se ve mě probudila 100% snaha pomoci. Vždy jsem si myslela, že to nemám v životě zrovna růžové. Od narození mám oční vadu končící slepotou a velmi špatně vidím, můj táta již několik let bojuje s rakovinou jater (nekonečný koloběh chema, transplantace, zase chemo....), potýkali jsme se s velkými finančními problémy, momrntálně čekám na biopsii jestli mám rakovinu nebo ne... Ale až tady jsem poznala, že jsou skutečné rodiny, co jsou na tom ještě hůře. Někteří se také ocitají ve velké finanční tísni, nemají střechu nad hlavou, jiné utrpěly velkou strátu, kdy jim navždy odešel nejbližší a jiné mají nevyléčitelně nemocné děti. Ano, člověk je velmi lituje, popláče si, ale můźeme udělat více! Díky skvělým skupinám jako jsou například Charitativní dražba nebo Pomáháme konkrétním maminkám máme možnost pomoci těm, kteří to skutečně potřebují. Maminek v nouzi jsou tisíce, pojďme pomoci alespoň některým. Nemusí se vždy jednat o finanční prostředky, pomohou UM, mléka, oblečení či hračky po Vašich dítkách. Určitě někomu leží v krabici overálek, co by padl Aničce, jejíž maminka nemá peníze na to jí koupit oblečení. Nebo máte doma balík plenek které jste koupili v akci, Vašemu mimču nesedly a Tomáškova maminka tak tak vystačí s penězi na jídlo. Pomůže skutečně kaźdá maličkost.

Neustále okolo sebe slyšíme, jak je dnešní doba uspěchaná a jak jsou na sebe lidé zlí. Pojďme to alespoň z malé části změnit, otevřít svá srdíčka těm, kteří to potřebují.

Začněte tím nejjednodužším a staňte se také členy skupin 

http://www.modrykonik.cz/group/5955/detail/

http://www.modrykonik.cz/group/4603/detail/

Děkuju moc úžasným a skvělým maminkám, které se skupinek ujaly. Moc si vážím jejich obětavosti.

Ve třech letech už se naše děti při nákupech dožadovaly „korunek“, aby mohly samy zažít pocit vlastní důležitosti, že to jsou ony, kdo vytahuje peníze a platí. Cenu peněz sice znát nemohly, ale věděly, že když venku najdou na zemi minci, nepatří tato do koše, ale do peněženky, a je možné si za ni později něco koupit.
Vědí také, kde se co kupuje. Kam chodíme pro potraviny, kam pro drogistické zboží, kam zajít, pokud potřebujeme koupit květiny. Vědí, že existují obchody, kde mají vše výše uvedené na jednom místě, a vědí také, že v menších obchodech s jedním druhem zboží mívají větší výběr.
Mezi třetím a čtvrtým rokem už se s mincemi v ručičkách samy hrnuly do pekařství, aby si koupily oblíbenou pochoutku. Vysvětlila jsem jim, že musejí počkat ve frontě, až na ně přijde řada, pak pozdravit a nahlas a srozumitelně požádat o to, co chtějí. Musejí mluvit zřetelně, aby jim bylo rozumět, a dívat se přitom paní prodavačce do očí, případně očima vyhledat to, co si přejí koupit, přes sklo pultu ukázat a paní prodavačku tak na produkt navést. Jakmile paní prodavačka oznámí cenu, mají podat peníze, počkat na drobné, poděkovat, vzít zaplacené zboží, rozloučit se a odejít.
Může se stát, že paní prodavačka požadované zboží nemá. Pak musejí mít dopředu rozmyšleno, zda si budou přát něco jiného, nebo zda raději poděkují a odejdou s prázdnou.  Nesluší se stát, přemýšlet a zdržovat tak ostatní. Samy by si jistě nepřály, kdyby je někdo dlouhým rozmýšlením zdržoval.
Pokaždé jsem při jejich „samostatných nákupech“ stála hned vedle nich, a pokud došlo k zádrhelu, zasáhla jsem. Občas samou trémou zapomněly děti pozdravit, jindy by nechaly na pultě zaplacené zboží. Vždy to ale nakonec dobře dopadlo. Dcera v čerstvých šesti letech nakoupí bez problémů sama, syn ve třech letech s dopomocí, nápovědou. Oba si to ale náramně užívají a já jejich pokroky sledují s pocitem uspokojení.

Zdroj: Slune.cz-cz

Ahoj!

Zveme Tě na setkání maminek-koníkovek v Třebíči, spojené s dětskou burzou 🙂

Kdy?

Ve středu 2. dubna mezi 13:00 až 15:30

Kde?

Třebíčské “mateřské” centrum v Třebíči  (Fr. Hrubína 753, areál bývalé MŠ)  http://mapy.cz/s/9tuD

Že se jídlo v lednici a ve spíži nezjevuje samo od sebe, vědí naše děti už od dob batolecích. Aby bylo doma co jíst, je potřeba jít nakoupit a jídlo domů přinést.
Proces plnění spíže začíná doma. Napíšeme na papír, co nám doma chybí, na co máme chuť, rozhodujeme se, jaká jídla budeme v následujících dnech vařit, a sepíšeme, jaké suroviny k jejich uvaření potřebujeme. Děti tak třeba vědí, že k rajské omáčce je zapotřebí koupit čerstvá rajčata, rajský protlak a koření nebo že na výrobu palačinek potřebujeme mléko, mouku, vejce a olej na smažení. V obchodě pak oba, pokud dosáhnou na správnou polici, přinášejí do vozíku jednotlivé položky ze seznamu. Je to pro ně nejen hra na nakupování, ale také trénink paměti – ani jeden z nich ještě neumí číst, takže si musejí vybavit, co jsme s mou pomocí na papír napsali. Občas se mě ptají, proč kupuji konkrétní produkt, a ne jiný, který je umístěný hned vedle. Pronikají tak pomalu do světa konkurenčních výrobků, cen a složení. Dozvídají se, že některé věci stojí více, jiné méně peněz. Že některé věci nám chutnají, zatímco stejný výrobek vyrobený jinou společností nám nechutná.  Někdy volíme levnější výrobek, abychom si za ušetřené peníze mohli dopřát něco jiného, jindy volíme výrobek dražší, protože je kvalitnější nebo pro nás zajímavější. Vědí, že na závěr nákupu musíme vyložit vše z vozíku na pojízdný pás, nechat paní pokladní zboží namarkovat, věci naskládáme do tašek, zaplatíme, poděkujeme, rozloučíme se a odcházíme. Zhruba od dvou a půl let měli oba tendenci mi pomáhat vyskládat zboží na pás. Občas zkusili přidat i něco svého, například čepici nebo hračku. Hned jsem jim vysvětlila, že to jsou věci, které nám již patří, za které nebudeme platit, protože už našimi jsou, nemusíme je tedy kupovat.
Děti bedlivě sledují, co dělám a jak se chovám. Pokud něčemu nerozumějí, zeptají se a očekávají odpověď. Ne vždy ji dostanou hned, ale k průběhu nakupování se vracíme i cestou domů.  Děti spolu s nabytými informacemi získávají i větší sebedůvěru a jistotu při pohybu v obchodě.  A pomalu se připravují na to, že budou brzy schopné nakupovat i samy.

Zdroj: Slůně-cz.cz

Přesně tuto širokou škálu dalších nových článků přineslo uběhlých 14 dní v naší Wiki knihovničce Modrého koníka, kterou si tady všechny společně tvoříme buď napsáním nového článku a nebo tolik potřebnými a cennými zkušenostmi.

Když jsem byla těhotná, chodila jsem občas plavat, ale vím, že existuje hned několik různých aktivit pro těhotné, jako je například tolik oblíbené Cvičení na míči v těhotenství. Klidně se o tom rozepište i Vy, pokud Vás to zaujalo a nebo nakoukněte na tipy, jestli třeba cvičení právě zvažujete.

Dále jsem z různých směrů slýchávala, jaký že je "strašně odporný" test na těhotenskou cukrovku. Ovšem pro jiné maminky a těhulky to bylo úplně v pohodě, stejně jako pro mě. Každá jsme prostě jiná... No a jak jste na tom byly Vy? Jestli Vás to ale zatím čeká, v tomto článku najdete super informace o tom, jak to probíhá a co od toho čekat.

Asi každé z nás je důvěrně známá činnost zařizování výbavy a prostředí pro naše miminko. Toto je úžasně popsáno v článku Instinkt hnízdění během těhotenství, který je tak přirozený jednak pro savce, ptáky, tak hlavně i pro nás, lidi. S tím souvisí i má x-krát přebalená taška do porodnice, která prošla asi tisícerou kontrolou, jestli mám vše a co když... no, asi to znáte 🙂

A i já sama znám ten pocit, kdy už doslova odpočítávám poslední dny do termínu porodu a tak nějak i pomalu přemýšlím nad tím, jak to naše zlatíčko "vyhnat" z bříška ven, když plodová voda ne a ne odtéct... No a už i ve Wiki máme článek Jak urychlit porod, takže vím, kam si jít pro příště pro radu.

Pak se nám to malé klubíčko narodí, přejde nějaký čas a už zase přemýšlíme nad tím, co dále pořídit, protože na seznamu je toho stále dost 😀 Přemýšlíme nad tím, kdy ho vzít poprvé plavat, viz. článek Plavání kojenců, nebo které golfky jsou pro dítko ty pravé a budou sedět i mě, mamince. No a když už povyroste a je z něj skoro sportovec/sportovkyně, chystáme se pořídit první odrážedlo (Strider, Puky, aj.), kolo, nebo kolečkové brusle.