avatar
jankaslos
Zpráva byla změněna    27. pro 2018    

Znáte kontraindikace vaginální napářky?
Hodně se o ní teď mluví, i když před pár lety jsme tady tomu s babičkou ještě neříkaly vaginální napářka, ale prostě jen napářka 🙂 Jsem bylinářka a vím, jak úžasný efekt může mít na ženské zdraví bylinná napářka mít. Ale není samospásná a už vůbec ne vhodná pro všechny. Jak se v tom snadno zorientovat se dočtete na mém blogu - https://www.harmoniezeny.cz/l/kontraindikace-va...

Prosím vás musím na VZP mít sebou kromě dokladu o zaplacení screeningu v prvním trimestru i těhotenskou průkazku?? Díky

Takto jsme si užili první Vánoce ve třech 😘😘😘👪

Vánoční tabule

Huraaa!
Dnes posledni navsteva. Nechapejte me spatne, rodinu mam rada, ale rozhazelo nam to rezim, mala nechce spat pres den ani v noci a ja uz jsem tak vystavena, ze tu zeru cukrovi. Zitra zase nastavujeme rezim, uz je to na palici

Můj mulátek ♥️

Ahoj. Jaký děláte pohoštění na silvestra? Letos zveme známý na chatu, tak chci udělat neco dobrého.

avatar
bachovy_esence_poradna
Zpráva byla změněna    27. pro 2018    

Babičce je 99 let. Už třetí generace se honí kolem její kouzelné obří skříně. Babi ještě pořád dokáže rozesmát pravnoučata ❤

Odpocivame s pupickem😊😊 Kluci si hraji na vanocnim darku (koberec "silnice") tak mam chvilku klidu.

avatar
vasevyzivneOvěřená organizace
Zpráva byla změněna    27. pro 2018    

Jak jste na tom s novoročními předsevzetími? U mě tedy žádná sláva. Teď jsme si na ně ale trochu posvítili. A možná už konečně víme, jak na to. Máte i vy svůj tajný recept, jak předsevzetí dodržet? 😉

https://www.vasevyzivne.cz/novorocni-predsevzet...

Můj hrdina ❤️

Poradíte nějaký ovocný parfém na léto?

Vyzná se někdo v materske?
Jsem normálne zaměstnána ale smlouva me konci k poslednímu lednu a nevím jestli me ji vůbec prodlouží. ..dr me řekla dnes ze na mateřskou mužů jít bud 26.ledna a nebo 6 února. Ale ze budu mit lepší jít v tom lednu když me pak k poslednímu konci smlouva. No a Já vůbec nevím ze jo jak to funguje vůbec 😕s holkama sem šla rovnou má rodicak...

Jak vám začal předčasný porod, jakými příznaky se projevil kolem 33 týdne, děkuji za odpověďi

Jeste par jich tady hodim 😍 instagram Stefany_mummy , sledu ♥️

(3 fotky)

Tak to vypada, ze se mi v brisku ukryva dalsi chlapak😊😊uvidime jestli to tak zustane nebo ne😊 ale co hlavne at je prcek v poradku.

avatar
maybe72
Zpráva byla změněna    27. pro 2018    

Včera jsem psala o první rovině našich Vánoc - být spolu,,,
Vánoční čas v naší rodině se v druhém plánu nese na hudební vlně a někdy nás ta vlna opláchne a vychýlí ze směru celkem spolehlivě😅...

Moje dcery chodí do sboru při gymnáziu, který kolem Vánoc odzpívá 8 koncertů, starší lentilka ještě letos z řady zpěváků přebíhá do sekce muzikantů a doprovází sbor na akordeon. takže ho všude vláčí sebou...
Navíc jsme všechny tři aktivní v příležitostném sboru naší obce (tady to ani jinak nejde, je nás necelých 300 obyvatel, takže když se něco pořádá - a to u nás opravdu každou chvíli, musí všechni, co můžou...), letos jsme zpívali na Štědrý den v kapli a další dva koncerty jsme měli právě na Boží Hod.

A teď to příjde, soustřeďte se, Pentagon by se v naší rodině mohl učit, logistika přesunů s využitím jednoho auta, to je silná stránka naší rodiny... 😂
11.45h - obě dcery i s akordeonem odjíždějí cca 6km na sborový bus - veze je soused spolu se dvěma vlastními dcerami, které naštěstí zpívají taky...
12.45h - manžel s maličkem odjíždějí cca 30km na první koncert dcer jako diváci
15.30h - manžel nabírá malíčka, prostřední lentilku a dvě sousedovy holky, odváží je cca 35km do kaple sv. Antonína ve vesnici, kde má od 17h koncert náš vesnický sbor, starší dcera s nimi odjet nemůže, akordeon by chyběl na druhém koncertu sboru gymnázia, takže se svým sborem odjíždí cca 20km, akordeon má sebou
16.15h - odcházím k sousedům, jejich auto odváží mě, jejich nejmladší dceru, všechny nástroje (včetně basy), aparaturu, basáka a sbormistryni cca 5km na první koncert
16.45h - manžel s neskrývanou radostí zjistil, že je vyřazen z řad taxislužby, vesnický sbor se na další koncert přepraví i bez něj, radostně naložil malíčka a odjíždí domů...
17h - začíná první koncert vesnického sboru
18h - konec prvního koncertu, přesun celého sboru cca 13km (mě a mou lentilku veze opět jiné auto, sousedi už mají plno...) do evangelického kostela, kde topí, dostaneme čaj a je tam tak nádherná akustika, že zpívání tam je vlastně za odměnu... celý sbor je tak vymrzlý z kaple, že teď vyzpíváme i to, co normálně dáváme s vypětím všech sil a světě, div se, sbormistryně je z toho úplně vedle - sbor se ROZHÝBAL...!!!
20h - konec druhého koncertu, já i prostřední lentilka se opět s jiným řidičem dostáváme domů
20.10h - volá nejstarší lentilka, že se s holkama domluvily na Štěpánskou zábavu, jestli může jít (může, proč by nemohla), domů už bohužel nepřijede, přespí u kamarádky, která ji zítra odveze na seřadiště před gymnázium, ale akordeon nechala u kytaristy, jestli by se pro něj taťka nemohl otočit, zítra ho potřebuje na koncert...
21h - manžel konečně uklízí auto do garáže a tiše děkuje Bohu, že dnešní den se všemi svými dětmi a manželkou ve zdraví přežil...
A takhle si tu žijeme, krásné dny vám všem! 🙂
PS: A ten akordeon dnes manžel i s prostřední lentilkou a oběma dcerami souseda odváží dnes na seřadiště před gymnázium................................

Matthew za 12 dní 3 roky ! Více na instagramu Stefany_mummy , mam na instagramu i soutěže a ankety . Tak se přidejte ♥️

(2 fotky)

Ženy, boty Högl-stojí to za ty peníze? A jak sedí velikostně? Mám vel. 39, ale ty co mám vyhlidnuté mají jen v 38,5, tak nevím, jestli to mám risknout. 🌷

Můžu na něj koukat pořád 😍

(2 fotky)

Anetky porod

Ahoj holky, ráda bych se s vámi podělila o svůj porodní příběh. S manželem jsme spolu 9,5 roku. Mě je 25 let a Jirkovi je 28. Miminko jsme úplně neplánovali, prostě jsme se po zeleném pivě zapomněli a říkali jsme si, že přece pro jednou se nic nestane. . .a ani ne za 14 dní byly na testu dvě čárky, pak první fotka z utz, screening, další screening, a pak už jsme šli do finále. Anetka, naše prvorozená dcera, se narodila 11.12.2018 v 19.39, vážila 3100g a měřila 50 cm. Narodila se 39+4 tt.

Těhotenství jsem měla celkově bezproblémové. Na začátku jsem bojovala s únavou a nevolnostmi, prostředek byl super a konec klasika - všechno mě bolelo, byla jsem unavená, zadýchávala jsem se. Od doktorky jsem z poslední kontroly odcházela s nálezem CS3, takže tělo už se na porod připravovalo, já pila poctivě maliník a těšila se na naši holčičku. Den před porodem mi kolem osmé hodiny večer odešla hlenová zátka. Hned jsem měla tucha, že se něco chystá. Googlila jsem, co to znamená, ale našla jsem odpovědi typu, že to nemusí být vůbec nic a rodit můžu stejně až za pár dní. Manžel lehce znervózněl, ale prosil mě, abychom ještě vydrželi. Na druhý den v práci měl naplánovaný důležitý meeting, na který extra za ním jeli italové a ukrajinci a kde nemohl chybět. Jak kdybych to mohla nějak ovlivnit! Šli jsme spát s tím, že to ještě vydrží a beztak budu přenášet až do Silvestra. Najednou v půl druhé v noci mě ze spaní probralo "lupnutí" a mě hned bylo jasné, že mi praskla voda. Ve tři v noci už jsme byli v porodnici a to už začaly přirozeně kontrakce po pěti minutách. Všechny porodní boxy byly bohužel plné, takže jsme většinu porodu strávili na menším pokoji, kde byla k dispozici jen postel, gym.míč a sprcha. Já si zalezla do sprchy a snažila jsem si horkou vodou ulevit od kontrakcí co se dalo. Občas přišla sestra natočit monitor, doktorka mě zkontrolovat, jak se otevírám a to bylo vše. Ve dvě odpoledne už jsem nemohla a přišlo na epidural. Já už nic moc bolestí nevnímala, ale manžel říkal, že se mu ta aplikace epiduralu moc nelíbila. Doktorka odcházela ne uplně spokojená a trápili mě tam cca půl h. Sestra se mě pak ptala, jestli cítím úlevu, ale já ji necítila, nebo nevěděla jsem, jestli to má být ono nebo ne, protože nijak extra se mi neulevilo. Nakonec jsem jim odkývala, žejo, že je mi líp, aby mi daly pokoj. Ve čtyři odpoledne nás přesunuli na porodní box. Dostala jsem oxytocin, pak ještě silnější dávku. Kontrakce jsem měla už jednu za druhou, stála jsem ve sprše a odpočítávala si "5, 4, 3, 2, 1, žádná bolest netrvá věčně" a takhle jsem přežívala každou kontrakci. V šest jsem začala tušit, že je něco špatně. Přišla sestra, natočila monitor. Manžel dostal za úkol sledovat ozvy miminka. Ty začaly padat pod 100. Přišla doktorka, vyšetřila me a byla jsem za cca 17h otevřená pouze na 5cm. Miminku padaly ozvy. Bylo mi řečeno, že malá je špatně otočená - sice byla hlavou dolu ale v obrácené rotaci. Doktorka se ji snažila jednou rukou ve mě a druhou přes břicho zvenku správně otočit, ale nepodařilo se. Já po tomhle úkonu začala šíleně krvácet. . .

Přišel verdikt, že jdeme na císaře. Já s touhle variantou absolutně nepočítala. Císař jsem nechtěla za žádnou cenu. Říkala jsem si: "je mi 25 let, jsem mladá, těhu bylo ukázkové, malá je hlavou dolů, jsem schopná vydržet ještě dalších 20h kontrakcí, jen ne císař prosím!" Ale už nešlo jen o můj život, nedalo se nic dělat. Jen jsem manželovi špitla do ucha "víš co si myslím o císaři". . .úplně jsem se celá rozklepala jako osika. Chytl mě za ruku a uklidňoval mě. Pak to vše šlo hrozně rychle. Podepsat papíry, zavést cévku na moč, dojít z boxu na sál, vylézt na leháko. Přikurtovali mi nohy, ruce, píchli anestetikum na umrtvení půlky těla do kanyly od epiduralu a čekalo se 15 min až nebudu nic cítit. Jenže já cítila stále vše. Zřejmě mi ten epidural píchli blbě, takže umrtvení nezabíralo a já prožila peklo s ukurtovanýma nohama v kontrakcích po minutě, museli mi nohy povolit, protože jsem skoro řvala bolestí, neměla jsem si jak od kontrakcí ulevit. Nakonec mě uspali celou, párkrát jsem se nadechla z masky a pak už nevím. . .

Bolest šílená, ale strach byl ještě horší. Těch 15 min než mě uspali jsem si říkala, co malá v bříšku? Nedusí se tam? Narodí se zdravá?

. . .

Po probuzení u mé postele stál manžel, měla jsem pouze sluchový vjem a vnímala jsem, že mi říká, že Anetka je v pořádku, ukazoval mi i fotku, ale já nemohla zaostřit a nic jsem neviděla. Zase jsem usla. Svoji dcerku jsem poprvé uviděla na fotce na facebooku u příspěvku, který Jirka sdílel, tam jsem také poprvé zjistila její míry. Hrozně se mi ulevilo. Cítila jsem ale obrovské zklamání, sama ze sebe, že jsem ten porod po 18h bolestí nezvládla zakončit normálním porodem. Že nemám malou u sebe, že se bojím co kojení, ja se o ni postarám, když jsem po operaci? Že jsme přišli o ten moment zrození, že jsme nebyli všichni tři hned pohromadě a neměli jsme poporodní bonding. . .cítila jsem se hrozně. "Porodila" jsem a byla jsem na pokoji sama, bez miminka a bez manžela.

Holky prosím poraďte, ubytování Praha, Kladno, Beroun, Žatec.. Neco v okolí. Hotel na jednu noc. Romantika.. Máme možnost hlídání po dlouhé době, chceme si to užít.

Holky, kasel u batolat (1,5 roku), co vam nejvic pomohlo? Ma i rymu, ale bez teplot. Dekuji.

Já s dcerou Denisou ❤️❤️

Strana