Prstýnky patří mezi nejoblíbenější formu šperku. O jeho původu je zmínka už ve starých řeckých bájích a pověstech. Prométheus, který přinesl lidem oheň uloupený z Olympu, byl na tento skutek potrestán a připoután ke skále. Po dlouhých 12 generacích byl osvobozen dalším bájným hrdinou - Héraklem. Zeus, který nařídil Prométheovo uvěznění, souhlasil s jeho osvobozením, ale pouze pod podmínkou, že zůstane ke skále připoután alespoň symbolicky - jeden článek z řetězu doplněný o kamínek bude nosit jako prsten.

Symbolika závazku a připoutání se setrvává dodnes. Prsteny jsou zejména spojovány se zásnubami a svatebním slibem věčné věrnosti, kdy na znamení propojení si partneři navzájem vymění podobné prsteny, aby viditelně dali najevo, že jsou k sobě svázáni neviditelným poutem.

Často se prsteny také věnují jako dary k význému životnímu jubileu, za studijní, pracovní či sportovní úspěchy. Případy, kdy si žena či muž koupí tento šperk jen tak pro radost, nejsou tak časté. Stejně tak není běžné, že by tvořily výraznou část šperkovnice a byly spíše módním doplňkem, který by měl ladit s oděvem jako tomu bývá u náušnic či náhrdelníků.

Jakou velikost zvolit?

Ať už pořizujete prstýnek jako dárek pro své blízké či sobě jen tak pro radost, může být problém zorientovat se v nejednotném číslování velikostí. Existuje jich několik základních typů a odvíjí se od místa jejich původu či trhu, na kterém se prodávají. V Evropě převládá udávání velikosti na základě obvodu či průměru. Jejich přepočty jsou uvedeny v tabulce níže.

Obvod prstu změříte snadno pomocí papírového pásku, který obtočíte kolem prstu, a vyznačíte na něm místo dotyku. Pak pravítkem změříte jeho délku. Mějte na paměti, že prstýnek nesmí být příliš volný, abyste jej neztratili, ale zároveň ne moc upnutý.

Máte delší vlasy a už Vás nebaví je nosit rozpuštěné? Máme pro Vás návod na jednoduchý účes, který zvládne každý během pár minut. Účesem je drdol, který je letos, jak jste si jistě všimli, velice oblíbený. Že si sami neupletete ani cop? Nezoufejte, drdol určitě zvládnete! Je vhodný  na slavnostní příležitosti k šatům či kostýmku, ale i na běžné nošení. Obzvlášť v létě v parných dnech Vám přijde vhod, mít sčesané vlasy. Pojďme si společně ukázat jak na to 🙂

Na fotkách vidíte, že na tom opravdu nic těžkého není. Tento drdol, kterému se také říká "donutový", lze vytvořit pomocí podložky pod drdol, která vypadá trochu jako drátěnka. Prodává se hned v několika velikostech a barvách. Každý si tak vybere, jak velký drdol chce a podle barvy vlasů i barvu "drátěnky". Pokud si tuto šikovnou pomůcku nestíháte koupit a účes si potřebujete vytvořit právě teď, vyrobte drdol pomocí ponožky.

1) Připravte si podložku pod drdol či ponožku. Ponožce ustřihněte špičku a srolujte jí do tvaru donutu. Já jsem použila slabou podkolenkou v hnědé barvě. Lepší je, když je barva  ponožky v odstínu Vašich vlasů, může se totiž stát, že bude mezi vlasy trochu prosvítat. Délku ponožky vybírejte podle toho, jak velký drdol chcete. Těchto problémů Vás profesionální podložka samozřejmě ušetří.

2) Co budeme potřebovat? Hřeben pro řádné rozčesání vlasů, 2 gumičky, několik pinetek a podložku pod drdol.

3) Vlasy vyčešte do hladka. Udělejte si culík do výšky, ve které chcete mít drdol.

4) Nyní podložku pod drdol či ponožku navlékněte na culík přímo k hlavě.

Tátové si většinou myslí, že nic neděláme, jen výletíme, popíjíme kafíčko a máme se jako na "dovolené". My o tom víme své 🙂

I když toho času pro nás samotné zas tak moc není, tady máte nějaké tipy, co jsme četly a co se nám líbilo. Třeba si to vezmete na tu vaši "dovolenou".

Verča

Verča čte opravdu hodně. A když náhodou nečte, tak ty knížky poslouchá 🙂

Poslední přečtená je Pravá krev - Dočista mrtví (5.díl) - C. Harris
Teď je rozečten Pán prstenů v angličtině a Vejce a já od Betty MacDonald   

Petra

 Naše děti nás seznámily, našim dětem věnujeme většinu svého času. A chceme se o to podělit s ostatními...
...konečně nadešel čas, kdy se trochu představíme:

Poprosila jsem holky, aby o sobě něco málo napsaly. V tomto článku se s nimi můžete trochu seznámit. Budou následovat další, kde poznáte naše strasti a radosti (nejen s dětmi 🙂 ).

Pokud byly holky strohé, tak jsem je doplnila 🙂 

 Verča a Ondra

 "Jmenuji se Veronika a jsem už (toto letí! nedávno jsem rodila) 2,5 roku na mateřské s malým raubířem Ondrou. Jak já říkám, je to takový malý "andílek s čertem v těle". Po škole jsem vyrazila s přítelem za kanál La Manche a tam nějaký ten "pátek" pobyla, abych se naučila alespoň trochu jeden světový jazyk a hlavně, abych vydělala i peníze a nemusela se starat, jak splatit hypotéku 🙂 Po 3 letech v Anglii jsme se s přítelem rozhodli ještě trochu prozkoumat daleký svět, a tak se na 8 měsíců našim domovem stal Nový Zéland. Po návratu ze Zélandu do Čech to šlo pak následovně: našla jsem si práci, 3 měsíce na to jsme se vzali a 2 roky po svatbě se nám narodil kluk jako buk."
   

Petra a Vojtík

 "Jsem mamina už dvou a půl letého syna Vojtěcha, je to moje největší radost  Každé ráno na mě volá mamííí, přes den to slyším ještě několikrát, mamííí kakao, mamííí čůrat, mamííí pojď ven, mamííí hamání, mamííí hají a tak dále. Nejkrásněji ale zní mamíííí rááád a obejme mě!! Zlatíčko moje  "          

Plané neštovice

jsou virové infekční onemocnění. Ten vir je rychlý a nesmlouvavý. Měli jsme rodinnou oslavu (jsme početná rodina, takže jich bývá mnoho) a teta zmínila, že mají ve školce neštovice, ale kluci, že nemají žádný pupínek. Jenže pupínek byl schovaný. Po dvou dnech volala, že je Kubík osypaný. Dva dny před výsevem je už ale člověk infekční, takže máme 21 dní inkubační dobu. Bezva ☹

Můžu v takovém případě chodit mezi děti?

Řešila jsem toto dilema, protože jsme v průběhu roku chodili na několik kroužků (plavání, hrátky s dětmi, miniškolička...). Nahlédla jsem do diskuzí a ptala jsem se lékařky. Všude jsem se dozvěděla to samé. Neměli bychom být nebezpeční pro okolí, pokud se neobjeví první pupínek. Pak to je ovšem mazec. Blížil se 21. den a tak jsem si říkala, že to máme za sebou a že nás neštovice prozatím minou.

Průběh

Nastal 21. den a Niki se probudila s vodnatým pupínkem na hrudníku. Nebylo o čem polemizovat, byly to neštovice. Večer už jich měla plné bříško. Žádnou teplotu. K doktorce se v takovém případě nesmí - infekčnost. Tak jsem ji zavolala a ona mi doporučila Imazol. Myslela jsem, že to zvládneme bez mazání, ale večer jsem rezignovala a začala mazat. Nikču to bavilo a pomáhala mi. Druhý den bylo už plno neštovic na hlavičce. Říká se, že jedna je ta "pravá" - "královna". PCHE!!! Tak Niki jich měla asi 30 na hlavě, 4 na bříšku a 1 na noze. Ostatní byly proti nim zanedbatelné. Zhruba pátý den přišly horečky. Trochu jsem se toho zalekla, protože jsem si myslela, že jsou jen ze začátku a takhle v průběhu to značí nějakou komplikaci. Ale druhý den už byla bez teplot. První týden jsme tedy přečkali doma. Ačkoliv Nikča doma nerada spí (pořád raději v kočárku), tak byla moc hodná a v poledne usínala. Druhý týden jsme nechodili mezi děti a těhotné, ale k babičce a dědovi jsme na návštěvu zašli. Už také spala přes poledne v kočárku. Po 14ti dnech jsme šli k doktorce na kontrolu a ta konstatovala, že už nejsme infekční a můžeme mezi děti. Hurááá.