„Homeopatie je léčebná metoda fungující na principu aplikace léčivých látek ve velmi zředěném stavu. Složení látek je přírodního původu. Jde tedy o rostlinné, živočišné nebo dokonce minerální výtažky. Mnohanásobně naředěné substance zmíněných látek se tak podílejí na stimulaci organismu k využití vlastních léčebných aktivit. Žádné z podávaných homeopatik nejsou toxické a nezatěžují tak organismus škodlivými látkami. Homeopatická léčba pomáhá nejen léčit konkrétní nemoc, ale též se podílí na zlepšení celkového stavu pacienta v průběhu onemocnění. Tím posiluje imunitu a urychluje proces léčby. Homeopatika léčí kromě akutních stavů i vleklé chronické nemoci,“  vysvětluje MUDr. Markéta Marešová.

Káva jako homeopatikum?

Má cenu ještě něco dodávat? Snad jen, že homeopatie jako taková je podle údajů WHO druhým nejrozšířenějším oborem léčby v současném světě, a to za tradiční čínskou a indickou.

Jde o jednu z prastarých léčebných metod, jejíž základní pravdou je poučka similia similibus curantur, v překladu „podobné se léčí podobným“. Význam spočívá v tom, že co může jedna látka vyvolat, to může také vyléčit. Základní myšlenkou je podobnost příznaků nemocí s obrazem léku.

Jedním z příkladů pro tento zákon podobnosti je např. káva. Je to látka, která udržuje lidi v bdělosti a zvýšené pozornosti, ale v homeopatii je užívána v malých dávkách jako lék na nespavost. Rozdílem mezi homeopatií a klasickou medicínou je individuální přístup k nemocnému a odlišnost léků.

Proces výroby

Moc bych Vam vsem prala, aby jste se nepotkali s takovymto pristupem. Nezavrhuji nemocnici jako takovou, ale zatim dva poroblemy a reseni ze strany doktoru des.

Kdyz jsem byla dite, sama sem vni byla hospitalizovana a byla jsem spokojena i ja i moji rodice. Jesnalo se o cistu na vajecnikach. 

Prvni spatna zkusenost byly kycle me dcerky. Je to tam jak na bezicim pase. Mrknou a des. Mala byla pry ok. Jenze oni maj kontrolovat cele nozky, celou stavbu. Coz neudelali, ted uz rok resime ze mala vtaci spicky k sobe. Musela sem si zaplatit sama odbornika, ktery mi poradil co delat, tam podle nich to prejde samo. Verila sem jim dokud se mi nenarodilo druhe ditko a snim sem sla k odbornikovy panu Mudr. Okacovi. Ten problem s vtaceni spicek odhalil hned na prvni kontrole nozicek a uz ted mi rekl co delat, aby sme nedopadli jako s dcerou. Ale to by nebylo tak hrozne, jako druha zkusenost!

Dceri zacal rust zub, k nemu prisla rymicka a teploty, nic divneho zejo. My sme se ale vtom obdobi stehovali a meli praci s malovanim noveho bytu a tak sme malou dali na hlidani k babicce. Ta dostala pokyny tipu gel na zuby, odsavacka a kapat do nosu a nurofen na teploty. Vse davala jak mela a neustale me informovala po telefonu. Jenze teploty silily, ctvrty den mela mezi 39-40. Prisli na radu obklady, vlazna koupel a zasychani kapek na tele, na stridacku cipek a nurofen ale nic. Pusobilo to jen na chvilku a mala se trapila dal. Tak sem si pro ni prijela s najivni predstavou, ze kdyz bude semnou, lepe to zvladnem. Dalsi den mela 40 stupnu hned po probuzeni, takze sem rekla jedem na pohotovost (byl statni svatek). 

V decke sme cekali 4 hodiny. Mala na me jen lezela a uplne horela ani oci neotvirala. Pritel ji daval po douskach vodu. Kdyz sme prisli do ordinace, doktorka ji prohlidla a nas vyslechla. No prohlidla, zmerila teplotu a podivala se ji do krku a na uzliny. Nasledne nam dali letacek o tom jak spravne srazet teplotu (coz krom zabalu do prosteradla jsme delali vsechno) a poslali nas domu stim ze to je od zubu nebo nachlazeni. Pripadala sem si jako idiot.

Byla jsem uplne nestastna, chtelo se mi brecet stoho jak sem malou videla uplne vyrizenou a v horecce. Pokracovali sme tedy vtom co umime, ale v noci se pridal kasel a rano stale 40 horecka.

"Aftózní stomatitidu prodělaly obě naše děti téměř ve stejném věku (starší ve dvou letech, mladší v roce a půl). U dcerky začalo onemocnění vysokými teplotami, které šly obtížně srážet. Nechtěla jíst a pít. Po dvou dnech horeček jsem objevila na špičce jazyku výsev malých puchýřků," začíná popisovat průběh onemocnění jedna z maminek. Zdá se vám miminko víc plačtivé, slintá víc než obvykle a odmítá jídlo? Říkáte si, že mu pravděpodobně rostou zoubky? Ano, může to tak být. Není však od věci prověřit, jestli se nejedná o nepříjemnost v podobě aftu.

Aftózní stomatitida, neboli afty, se čas od času nevyhýbají nikomu. Někdo na ně trpí více, někdo méně, ale téměř všichni si dokážeme vzpomenout, jak nepříjemný problém jsou, pokud se vyskytnout. A teď si představte, jaké peripetie dokážou nadělat malému miminku.

Hledejme příčinu

Nad příčinou výskytu aft často kroutí hlavou i zkušení lékaři. Mohou být reakcí na mnoho různých podnětů, například:

• strava (reakce na novou potravinu),
• drobná zranění v ústech, 
• autoimunitní/imunitní reakce organismu (tělo dítěte se začne abnormálně/normálně bránit proti "napadení" bakterií, virem apod., aft je pak často jeden z důsledků této obrany)
• chemické podráždění (např. příliš kyselým jídlem, exotickým ovocem),
• nedostatek vitamínů (zejména těch ze skupiny B).

Bývá bohužel pravidlem, že "někdo na ně zkrátka trpí víc, jiný méně". V případě, že se afty u vašeho miminka pravidelně vrací, popřemýšlejte o návštěvě specialisty. Specialistou v tomto případě bude s největší pravděpodobností imunolog, jehož návštěvu by vám měl doporučit pediatr. Mimo jiné totiž mohou být afty projevem snížené imunity. A čím dříve tento problém začnete řešit, tím lépe!