Předem prosím, že si nepřeju pod článkem debaty o bezpečnosti porodu doma 😀 Mám už dvě domarozené holčičky, takže rodit doma pro mě nebylo nic nového, přesto respekt z porodu byl. Ještě 2týdny před porodem jsem si nějak neuvědomovala, že vlastně bude muset ven 😀 Věřím, ale že vše je vždy tak jak má ... Venoušek s námi prožil hodně ošklivé období, opravdu hodně stresu, strachu a bezmoci - celý ten čas probíhal soud o moji nejstarší dcerku s expřítelem, který mi ji jednoduše chtěl vzít. Že se k nám chystá mimi klouček jsem věděla delší dobu, proto jsem mu už předem řekla, ať přijde jen pokud ví, že vše dobře dopadne. Zpočátku jsem si byla lehce nejistá, jestli nepřišel jako "náhradník" za starší dcerku. Po předchozích těhotenstvích jsem byla rozhodnutá jít jen na 2-3 ultrazvuky. Naštěstí jsem díky Jitka Blábolilová našla pana doktora a brzy jsem našla i porodní asistentku 🙂 a tak jsem opravdu šla jen na2 ultrazvuky a na kontroly k PA. U holek jsem poctivě cvičila a připravovala se , teď byli úplně jiné starosti ... soud mi opravdu dceru vrátil, zanedbanou ale vrátil a celé léto jsme ji chystali do 1.třídy. Naštěstí mám muže, který má kouzelné ruce a dělá kraniosakrální terapii, měl se mnou plno trpělivosti a pečlivě se o mě staral . První dva porody byli naprosto odlišné. První pomalý, dalo by se říct bezbolestný a druhý rychlý, intenzivní a hodně bolestivý. Možná i proto jsem měla docela respekt, přece jen intenzita druhého porodu mě před těmi 3mi lety docela šokovala. 

Venoušek se začal hlásit, že chce na svět asi tak v 1h ráno, kdy mi cosi luplo v bříšku, voda ale netekla a když děloha ztvrdla nebylo to nic s čím by se nedalo spát a tak jsem prostě unavená z předešlého dne spala. Vím jen, že mě občas tlak v podbřišku vzbudil a bylo mi to divné. K ránu jsem se tedy divila, proč mám v kalhotkách hlen-čistý bílý. Ale jak jsem vstala bylo mi to již vcelku jasné.Stahy už najednou byli dost intenzivní. V tu chvíly jsem psala PA, že teda asi vážně rodím. Muž vybalil půjčený bazenek, ale za pár minut jsem mu už říkala, že to je zbytečné. Táhlo mě to do ložnice, kde jsem si pod sebe stihla dát akorát podložku. Přišla už jen jedna slabá kontrakce a za ní už doslova fičák. Asi 4 dlouhé tlačící kontrakce cca prý po minutě. Stačila jsem jen mít ruku mezi nohama, tlačit a řvát jako lvice 😀 Tatínek držel hlavičku a čekal, než dorotuje a narodí se celý ... porodní asistentka dorazila asi půl hodinky po narození, krásně nás opečovala a pak už jsme jen odpočívali za ruchu dvou starších nadšených holčiček...

Ve chvíli, kdy ohlásíme další charitativní dražbu, začne nám takových dotazů chodit hodně. Odteď už nebudu muset každému jednotlivě proces vysvětlovat, ale odkážu ho na tenhle článek😉 Určitě to vrtalo hlavou spoustě z vás, takže čtěte.

Začne to tak, že nám někdo napíše, že má kamarádku, sousedku, švagrovou, kolegyni manžela..., která má nemocné dítě a že by jim rád pomohl. Přihlásit se nám může i sama rodina, ale to se stává málokdy. Maminka (samozřejmě i tatínek, ale pro zjednodušení) nemocného dítěte nemusí být registrovaná na MK, může ji tu aktivně zastupovat třeba ta kamarádka. Máme to radši kvůli zpětné vazbě a i kvůli vám dražitelům. Lépe se sbírají peníze pro někoho, koho odtud znáte a s kým už třeba nějakou dobu jeho starosti prožíváte. A taky je moc milé, když tu maminka s účastníky dražby komunikuje nebo vloží fotku, jak se dítě veze v novém vozíku nebo jak byly za peníze z dražby na rehabilitaci v lázních.

Pokud nám chcete o nějaké potřebné rodině dát vědět, nejdřív se s nimi spojte vy. Vysvětlete jim, o čem dražba je a jestli by se vůbec zapojit chtěli, ne každý o to stojí. Také je potřeba vědět, že peníze z dražby nedostane rodina "na ruku" a nelze  je použít na běžný provoz domácnosti. I když to je často největší svízel, když maminka zůstane s dítětem doma a tatínek nevydělává dost nebo dokonce vůbec není. Peníze z dražby se dají použít jen na zdravotní pomůcky, rehabilitace, ošetřovatelské služby apod. Jejich využití musíme úřadům dokladovat, takže to funguje v praxi tak, že proplácíme faktury, které nám rodina posílá, až do celkové částky, kterou u nás mají.

Když tohle všechno rodině povíte a zapojit se chtějí, pošlete nám na ně emailový kontakt a my se jim ozveme. Budeme po nich chtít osobní údaje, povídání o dítěti a jejich rodině, lékařské zprávy nebo třeba i fotky, na co potřebují peníze, kolik to stojí... Je to kvůli prověření jejich údajů a taky k představení dítěte tady mezi vámi.

Všechny údaje o dítěti a rodině evidujeme dlouhodobě, pro každého mám extra složku v počítači. A když přijde čas přípravy další dražby, vybíráme z aktuálně vedených dětí to jedno nebo víc, pro které se bude dražit tentokrát. Aby ten těžký výběr nebyl jen na nás organizátorkách, hlasují pro jednotlivé děti všichni, kdo do dané dražby vyrábí výrobky. Výtěžek dražby se pak věnuje dítěti s největším počtem hlasů. Ostatní děti "nevypadávají", zařadíme je do hlasování zase v příští dražbě.

Rekapitulace v kostce: