Jsem maminka třech dětiček. Miluji je všechny, možná ne úplně stejně, možná každého jinak, ale přesto nejvíce, jak to jde. Každý je jiný a přece nejdokonalejší. Jsou to moje princátka, ale taky opičky a prasátka. Jsou to zlatíčka, ale i neposluchové. Nikdy bych je nedala, ale někdy bych utekla já.

Ano, přestože jsou moje všechno, tak někdy mám chuť bouchnout, mám touhu být ten největší sobec, zalézt s čokoládou a knížkou, zamknout se a neřešit bumbání, hamání, jogurtíky a ze záchodu -hotovóóóó. 

Nemuset vše opakovat dokola a dokola a dokola, kdy stejně Kuba chce odejít do školy v těch největších mrazech jen spoře oděn,  hlavně ale že s mobilem v ruce. Tašku nechal už v kuchyni, aby v chodbě asi nepřekážela. 

Tobíka probírá z jeho světa jen můj křik, jinak probrat jsem se ho zatím nenaučila.

Možná by ještě teď stál před zrcadlem, v obličeji děsivý výraz, ruce dopředu a z úst by mu jeho řečí vycházelo: "Jsem zombík" (Kubo děkuji, že svého do nedávná roztomiloučkého bratra učíš o takových divných monstrech.) 

Taky za ty roky mé námahy a vysvětlování, kam patří špinavé prádlo, bych ráda přestávala nacházet ponožky  v legu a trenky v pastelkách.

Dovuluji si reagovat na tento článek:

http://prozeny.net/ceska-maminka-napsala-uzasny-vzkaz-pro-vsechny-bio-matky-je-mi-z-vas-do-smichu-toto-si-urcite-prectete/

Jak již někdo z mých přátel okomentoval, také mě překvapuje, kolik lidí tento článek sdílí a jak jsou z něho nadšení....i když vím, že se pouštím na velmi tenký led, ráda bych připojila také svůj pohled na věc...také si myslím, že se dnes z mnoha věcí kolem dětí dělá zbytečná věda, nelíbí se styl komunikace v mnoha skupinách na různých webech, tak to prostě nečtu a nejsem členem těch skupin....ale myslím si, že mateřství a rodičovství je velmi krásná a také citlivá věc a jakékoli napadání, ať již z bio nebo nebio strany může u mnoha maminek vyvolat lítost....jakým právem kterákoli z nás hodnotí jinou ženu za to, jak vychovává své dítě?? mně osobně článek přijde napsaný celkově dost nevybíravě.....myslím, že naši rodiče nás vychovávali tak, jak nejlépe uměli, vzhledem k tomu jaké měli možnosti a informace a zkušenosti a patří jim za to projev úcty, stejně tak na tom byly ženy pře 15-ti lety....stejně tak to děláme my....matky dnes....chceme pro své dítě to nejlepší....já osobně jsem ráda za to, že jsem měla možnost při porodu alespoň částečně ovlivnit to, co se bude dít s tělem mým i s tělem mé dcery, jsem šťastná, že mám možnost volby a přístup k informacím, i když je najdu na internetu....je to celkem praktické a rychlé....myslím, že většina z nás netráví na internetu čas na úkor dítěte, ale spíše chvíle, kdy naše děti třeba spí....jsem ráda, že si mohu zvolit, co bude mé dítě jíst, jak se bude stravovat, co mu obleču na sebe, čím mu umeju vlásky, jakou pastou vyčistím zuby, jaké boty mu obuju, jakou plenku použiju, co do něj nechám píchnout....podotýkám, že svou dceru očkuji....jenže ono očkování před "x" lety a farmaceutický byznys dnes je dost značný rozdíl....jsem ráda, že jsem měla možnost poznat nošení a několik měsíců si užívat své dcery na svém těle, kdykoli jí přivonět k vláskům a políbit jí, kdykoli jí pohladit....jsem ráda, že se mohu inspirovat různými přístupy k výchově a vybrat si to, co cítím jako správné....nesouhlasím se vším, jak to dělají jiné maminky, někdy mi to přijde hloupé, často o lecčem mluvím doma se svým mužem, ale nikoho nikde veřejně nekritizuji...myslím, že naše společnost celkově není zdravá, ať již ve významu skutečného zdraví, tak co se týče vztahů, komunikace atd....zneužívání internet k tomu, abychom jeden druhého vzájemně napadali za to, co jak kdo dělá ve výchově svých dětí a nejen v této oblasti...mi nepřijde jako nejlepší cesta k tomu, abychom něco změnili či zlepšili...toť můj názor, pohled na věc, pocit....přeji Vám všem mnoho krásných dní s Vašimi dětmi ať již jste si vybrali jakoukoli cestu!

Jen chci, abyste věděly, že nejste samy.

Vím, říkám to často, ale zrovna dnes a při čtení tohoto článku, je to moc důležité.

Často se totiž cítím sama a jediná na světě, která prožívá tyhle pocity a situace.

Dívám se kolem sebe a vidím samé šťastné mámy, které jsou spokojené, že na svět přivedly své dítě a vidí v tom naplnění svého snu.

A pak vidím sebe.

Někoho, kdo bojuje sám se sebou. S temnými myšlenkami a pocity, které se mísí s radostí a láskou.

Milé maminky,

     také se občas jako já podivujete, kam se všechny rozutekly. Tedy nemyslím děti, ale peníze. Nic „velkého“ jste nepořizovaly, a zůstatek na účtu přesto vypadá žalostně. To je ta pravá chvíle, kdy je třeba si posvítit na rodinný rozpočet.

Moje babička měla v kredenci sešitek, do kterého každý den zapisovala, kolik utratila, a několik obálek. Jedna s penězi na nájem, druhá na elektřinu, třetí na platby za telefon a tak dále. Podařilo se jí ze skromného důchodu ušetřit tolik, že by klidně mohla vyrazit na cestu kolem světa. Babička věděla, že přehledný rodinný rozpočet je základem hospodaření.

Zapisování veškerých výdajů a příjmů nevypadá jako velká zábava, ale věřte, že jinudy cesta k vyrovnanému rozpočtu nevede. Pokud nejste příznivci tužky a papíru, vyberte si některou z webových nebo mobilních aplikací. Chvíli to trvá, než si zvyknete zaznamenávat opravdu všechny vydané peníze, nakonec se to však vyplatí. Uvidíte, na čem všem se dá ušetřit.

U nás doma se také osvědčila takzvaná „finanční karanténa“. Věci, které si vyhlédneme, nekupujeme hned, ale zapíšeme si je na seznam přání. Seznam necháme tak měsíc uležet a když se i po této době shodneme na tom, že je naše přání aktuální, vysněnou věc si pořídíme. Často se však stává, že s měsíčním časovým odstupem už nám připadá zbytečná. Evidujete si také své výdaje?

Podívejte se na konkrétní kroky a aplikace, které vám pomohou s hospodařením: