Dlouhou jsem váhala, zda se s tím mám podělit, ale musím uznat , že bych ocenila si přečíst nějaké takové články a ušetřit si takové nepříjemnosti, které se mi přihodily.

Má dcera si usmyslela, že by si moc přála kostým Anny z pohádky Ledové království.

Donedávna jsem si nemyslela, že by to mohl být nějaký problém , ale teď z vlastní zkušenosti vím, že ano. Hledala jsem něco, co by nebylo, až tak cenově zdrcující, něco, co by mě a manžela nepoložilo, kdyby se ze šaty něco stalo.Našla jsem na internetu spousta inzerátu z čekací dobou 1 až 2 měsíce varování!!! tyto inzeráty většinou požadují platbu předem a zboží bud nedorazí a nebo je v takovém stavu, že se štítíte  ho navléci na vaše dítě. Reklamace u těchto prodejců je bud nemožná nebo zdlouhavé vyřizování , které vyjde i na několik měsiců, povětšinou reklamaci neuznají a peníze nazpět neodešlou a vám zbyde doma šunt.  

Po několika měsících bádání na internetu, jsem našla na seznam.cz inzerát od orchidej28907 a mohu říct, že ty šaty sice stály okolo 600 Kč, ale kvalitní a opravdu nádherné.S touto prodejkiní byla výborná a hlavně rychlá bezproblémová komunikace, která i poradí při výběru velikosti, což se mi nedostalo od ostatních prodejců a ani nebudu jmenovat kolik jich bylo. Mrzí mě, že není tolik stránek s ověřenými obchodníky aby si lidé ušetřily takové zklamání a potíže.

 Tímto vás vyzývám Maminky, aby jste se podělily o své zážitky.

Ráda bych se podělila se svými zkušenostmi s vozíkem za kolo. Musím se přiznat, že jsme byla velkým odpůrcem těchto vozíků. V době kdy jsme čekali první miminko, manžel koupil v Němcku vozík za kolo. Proti mé vůli. Bylo to v roce 2008. Vozík byl musím říct, na první pohled pro mne, naprosto příšerný. Hrozná práce ho vůbec sestavit a stál kolem 8 tisíc i s poštovným. Narodila se malá, a vozík stál vesele sestavený v garáži, bez povšimnutí.... ani jsem si na něj nevzpomněla. Chodila jsem kolem něj, a abych ho neměla na očích, přikryla jsem ho starým prostěradlem. Postupem času, asi kolem pátého měsíce věku naší dcerky, jsem po očku začala po vozíku pokukovat. Ráda jsem jezdila na kole, a chodila do přírody a do lesa, prostě tam, kde je klid, protože jsem před těhotestvím, měla dost náročnou práci od rána do večera ve velkém měste. Kolem osmého měsíce naší dcerky (kdy už mohla sama sedět, ale ještě potřebovala nějakou oporu do vozíku, kterou jsme ze začátku řešili dekami a polštářemi, později jsme dokoupili oporu od Chariota), jsme poprvé vyjeli na výlet  na kole. Jenom po okolí, sice po asfaltové cestě (kde nejezdí téměř nic) s mírnými dírami, kterým jsme se úspěšně vždy vyhnuli. Konečně jsme se dostali s malou do přírody s manželem, prostě všichni spolu. Nemusel jeden být doma a hlídat, než se druhý, aspoň na chvíli odreaguje malou projížďkou na kole, jak tomu bylo doposud. Vozík jsme neměli odpružený, o to více jsme museli dávat pozor na díry a nerovnosti. Nevydrželi jsme, a jeli i na lesní cesty, které sice byly trošku zasypané asfaltem nebo štěrkem, ale já stále trnula, jak to dcera bude snášet. Manžel táhl vozík, a já jela za ním, a neustále sledovala malou. Ta si vozík hned oblíbila. Jeli jsme pomaličku, s častými přestávkami, malou jsme vytáhli z vozíku, chvilku pochodili po lese a zase jeli domů. Všichni jsme se dostali na zdravý lesní vzduch, a při jízdě si v "klidu" s manželem popovídali a relaxovali. Úplně první zážitek, při první vyjížďce s vozíkem, kterému se dodnes směji, byl ten, že dcera během 20 minut usnula, a já jsme z toho měla šok, jak pojede, když ji padá hlavička a je ve vozíku ke straně, vyhnala jsme manžela, aby jel domů a dojel pro dceru autem, já jsem čekala s vozíkem a spící dcerou u cesty (né, silnice). Po silnicích jsme nikdy nejeli, pouze třeba přejížděli, ale s největší opatrností. Když jsme čekali druhé mimčo, už jsme měli jasno. Koupili vozík za kolo, s miminkovníkem, oporou hlavy a trupu, kočárkovým kolečkem, větším kolem do přírody. Musím říci, že na dovolených, ale i v běžném životě to nemách chybu, můj osobní názor. Ovšem, vždycky říkám, že se musí pokud vezete miminko jezdit velmi opatrně, do roku věku. Od roku, my už jezdlili s odpruženým kočárkem/vozíkem cestami, necestami🙂....Neměla jsem tehdy vůbec žádné zkušenosti, a ani moc času, shánět informace (pracovala jsem téměř do porodu), ale kdyby mi tenkrát někdo alespoň trošku o tom něco řekl či se podělil se svými zkušenostmi, fotkami, nebyla bych z toho tolik "vystrašená"🙂 a určitě by prvotní neshody, hádky a napětí s manželem nemuseli vůbec nastat🙂. Tak to jenom pro informaci, mé zkušenosti pro ty, kteří by to také rádi zkusili, ale zatím ještě váhají. Nakonec to došlo tak daleko, že jsme si otevřeli prodejnu se všemi značkami vozíků Thule Chariot, Croozer, Burley, Qeridoo, aby si přpadní zájemci mohli vozíky osobně vyzkoušet a nechat si poradit. Případně mrkněte a pokud budete mít nějaké dotazy, najdete mne zde www.aktivnesdetmi.cz.

Eva Špuláková