Gymnázium Františka Palackého je jedna z nejstarších českých středních škol na Moravě. Snad největší zásluhu o její vznik má městské představenstvo, které na svém zasedání dne 17. 2. 1871 požádalo prostřednictvím okresního hejtmanství ve Valašském Meziříčí tehdejší ministerstvo osvěty a vyučování ve Vídni o zřízení nižšího reálného gymnázia. Hlavními iniciátory tohoto rozhodnutí byli advokát dr. Alois Mikyška a starosta města Josef Müller.Na dlouhou dobu byla škola jediným českým gymnáziem na severovýchodní Moravě. O jejím významu byl jistě přesvědčen i hodslavický rodák, historik František Palacký, který v roce 1873 navštívil staveniště školy. Podle něj pak gymnázium v roce 1936 dostalo své jméno.
Do gymnázia na prohlídku se sice nedostanete, ale pokud si přece jen uděláte procházku, zajděte do nedalekého parku Botanika. Park se vzácnými dřevinami a památníkem T.G.Masaryka byl založen v letech 1890 a 1891 pro potřeby výuky studentů gymnázia.
Vše nejlepší k svátku!
Dnes je mezinánarodní den krásných,
úspěšných,inteligentních a sexy žen.
Jestli nějakou znáš,pošli to dál.
Zpátky neposílej,o sobě vím 🙂
http://www.kerstinhacker.org/CZmaternity Docela drsné vidět takto "naživo", jak rodily naše matky.
Na základě níže uvedeného příspěvku si neodpustím, jak to vlastně bylo s tou Gabrou a Málinkou. Jsou skutečné a nebo vymyšlené? Kdo tyto knížky neznáte, doporučuji co nejdříve někde sehnat, jsou prostě kouzelné. 🙂
Gabra a Málinka Tauberovy pocházejí z pera spisovatelky Amálie Kutinové. Autorka je ve skutečnosti knižní Málinka a v knihách popisuje své dětství a dospívání po boku starší sestry Gabriely, které nikdo neřekl jinak než Gabra. Do Valašského Meziříčí se přestěhovaly ze Štítné nad Vláří a obě "dcerky" zde navštěvovaly gymnázium. Tyhle knížky pro mě osobně znamenají moc, jako malá jsem je četla strašně ráda a kdybych měla dvě dcerky, jmenovaly by se 100% Gabra a Málinka 🙂 Ráda bych skončila s nostalgií, ale ještě to se mnou budete muset vydržet, protože další příspěvek věnuji gymnáziu, které jsem v roce 2003 absolvovala 😀
Tip na výlet s většími dětmi, aneb ráj mašinek a recenze na místní kuchyni. 😉
http://hladovamama.cz/vytopna-vaclavske-namesti/
Tak jo. Budu aktivní tady na blogu minimálně týden a každý den sem napíšu, co úžasného a super jsme s Teri zažily a pak to přepíšu do fotoknihy. Takže dnes jsme zase museli k doktorce, což je samo o sobě pruda a raději to nebudu rozebírat. Každopádně, když jsme odcházeli, tak říkám dcerce, řekni papá a ona nahlas na celou čekárnu zřetelně: " Papá"...i ten největší škarohlíd se v té chvíli v té čekárně usmál.
Vyhrála jste někdy některá na nějakým stíracím lose nebo třeba sportku?Překvapuje mě,kolik lidí u nás na vesnici ujíždí na losech
🙂
Proc uz neprestanee?? Ja chci kyticky,zelenajici s stromy,vsse v rozkvetu,slunicko no proste JARO!!! Prosim prosim
DĚTSKÉ BOTY ANEB KOJÍME, ŠÁTKUJEME A NIČÍME DĚTEM NOHY
http://www.maminka.cz/getthumbnail.aspx?q=100&height=330&width=660&crop=1&id_file=120744127
UPOZORNĚNÍ: Všechny mnou publikované články jsou laické. Opakuji, že nejsem ani lékař, ani fyzioterapeut, ani podiatr, ani podolog. Všechno, co zde píšu, prosím berte jen jako inspiraci a pomoc při hledání vaší vlastní cesty. Není mým zájmem se s kýmkoli přít o (ne)vhodnosti chůze naboso. Každý ať dělá, co považuje za nejlepší.🙂
Už dlouhou dobu chci napsat tento článek. Sbírala jsem čas, náladu a hlavně materiály. Dnes a denně vidím venku děti. Dnes a denně jim koukám na boty. A dnes a denně mě neopouští jistá míra zklamání. Zklamání z toho, že všechny mámy si hlídají kojení, nošení, výchovu nevýchovou. Ale na nohy vlastních dětí jim asi nezbývá čas.
Ve spoustě věcí už nedáme na pediatry, nemocniční personál v porodnici, drahé polovičky, matky, otce, babičky, dědečky, jiné matky. Máme přístup k informacím a vlastní rozum. Stále jsou ale oblasti, kde mohou naše znalosti pokulhávat. Obouvání (nejen) dětí je jednou z nich.
„Děti instinktivně chápou, že obuv je něco nepřirozeného. Malé dítě se okamžitě pokouší zout si cokoli, co mu obujete, batolatům je nutné neustále připomínat, že se mají obout (nebo si botky nechat na nohou), a dokonce i starší děti nejraději chodí bosé (ačkoli některým už ‚nezbytnost‘ bot stačilo okolí vtlouct do hlavy). Než děti dokončí základní skolu, jsou plně přizpůsobené a přesvědčené, že chodit naboso je nebezpečné, nehygienické a za určitých okolností i nezákonné (nic z toho samozřejmě není pravda). Je to nešťastné, nezdravé a naprosto zbytečné.“ (Howell, 2012, s. 101)
Nohy jsou takové naše druhé ruce. Přestože nám už neslouží k uchopování potravy, obejít se bez nich by nám dělalo značné potíže. Jejich hmatová funkce má svůj smysl. Pro člověka jdoucího bosky je důležité (a často také příjemné) cítit povrch, po kterém jde. Je měkký, tvrdý, studený, teplý, jemný, hrubý, suchý, mokrý. O tohle všechno nás konvenční obuv ochuzuje. Často slýchám: Když mně je to nepříjemné, chodit bosky. Bingo! To je právě to. Něco, co bylo tisíciletí naprosto přirozené (a to hlavně fyziologicky!), nám najednou není příjemné. Dětem však ano. Jejich nohy ještě nejsou zdeformované společností. Pro ně jsou nohy stále ještě nedílnou součástí jejich propriocepce. Ale jen na chvíli. Než přijde máma a všechno to změní.
Já už chci jaro, tohleto střídavé sněžení s oblevou už mě štve, všude viry, že se jich už 3. týden nemohu zbavit....sluničko a teplo, kde jsi..
První den v nové pracicce a spokojenost. Tak zase ve čtvrtek a už se to pomalu bude rozjíždět.
Nel ve školce po 14 dnech super a od příštího týdne budou mít angličtinu tak jsem na to zvědavá a za 14 dni půjde poprvé do divadla 😊
není nad to když se vaše dítě směje ♥ zbožnuji ho
Přeji všem tady na MK krasny den žen..my to jdem s mamkou oslavit do opery!!!
