M. třetí fáze úvodní diety + pro mě potraviny z pozdějších fází

Ráno si m. stěžuje na těžký pocit v žaludku, taky má větší větry. Chtěla jsem začít s další fází úvodní diety, ale tahle zpráva mě trošku vrátí zpátky. No dobře. Jedeme moc rychle, ospravedlňuji to finanční, časovou náročností a v neposlední řadě mírným reptáním rodiny na samou vařenou zeleninuJ Ale když už teda jedeme úvodní dietu, chce se na to trošku zaměřit. Problém – nových potravin měl m. teď dost. V potaz přichází syrovátka, od neděle pije už hrnek syrovátky denně, dnes je úterý, prý už je to divné od pondělí. Dále kysané zelí (začal je jíst taky od neděle) a vajíčka (tedy v neděli měl nově i bílek)…hm, nějak jsme to přepískli…

Nic, večer zkusíme test citlivosti. Jedeme podle doporučení Žanety z zivakultura.cz. (http://zivakultura.cz/2013/03/den-9-test-citlivosti/) Oba zkusíme syrovátku, kysané zelí, bílek a pro porovnání filtrovanou vodu. Trochu si od všeho dáme na vnitřní stranu zápěstí a jemně škrábnem desinfikovanou jehlou, do čtvrt hodiny se pokus kontroluje. Já syrovátku zatím vůbec nezkouším pít, dle doporučení Žanety vynechávám mléčnou řadu kvůli kvasinkám. Tak chci vidět, co by mi to dělalo. Mléčná řada je tak jaksi mimo fáze, někteří ji mohou nasadit hned, jiní třeba až po půl roce na GAPS…

Výsledek je nadmíru překvapivý…vychází mi jemná intolerance přímo na syrovátku, naopak m. zase reaguje na kysané zelí…takže až tak překvapivé to není.

Do příště se stále budu vyhýbat mléčné řadě (skončila jsem u másla, to jsem si neodpustila🙂) a m. teď nebude chvíli pokoušet kys.zelí. I když reakce nebyla velká, posuďte sami. Jak popisuje Žaneta, kdybychom nebyli na úvodní dietě tak citliví, tak možná nereagujeme vůbec, kdo ví.

            1 - filtrovaná voda. Škrábla jsem dvakrát, proto je to tam červenější, ale jinak škrábanec nijak nenaběhl. 2 - vaječný bílek, 3 - syrovátka (je jasně naběhlejší, červené jsem to tam měla ještě na třetí den) a 4 - kysané zelí

M. třetí fáze úvodní diety + pro mě potraviny z pozdějších fází

Ráno m. luxusní snídani z nedozrálého avokáda – viz recept. Fakt luxus…(cenově, na chuť si je potřeba zvyknout🙂

Ráno máme návštěvu, absolutně nevím, čím bych ji mohla uhostit…mám spásný nápad a dělám banánové palačinky. A byla to trefa;) (snad:D) Aspoň am. jedou.

Odpoledne jdu na velký nákup zeleniny. Připadám si jako králík, na minitrhu vykupuji polovinu mrkve🙂 Neodolám a koupím i šííleně drahou dýni. Taky těžkou…asi proto mi am. utekla do otevřených vrátek školky a já s celým nákupem ji naháněla po všech houpačkách…ta cácora má taky energie…

Nestíhám vařit, v mezičase koušu do oloupaného jablka (apoň si ho teda oloupu - menší dráždění střev, i když u některých jablíček bych se zakousla i do šupky…jablko je poslední fáze úvodní diety). A večer korunuji den dýňovými palačinkami s medem a se skořicí. Nejsem si tak úplně jistá tou skořicí, ale právě tahle chuť je celkem ok.

A další úspěch🙂 majonéza v lednici pěkně ztuhla, tak jsem ji znova mixla. Luxusní. Hned jsem si ji dala s kouskem sekané🙂

Téma omílané stále dokola, přesto se pořád setkávám se ženami, které nechápou základní princip. Když se nebudou bezmezně a bezpodmínečně milovat ony samy, nikdo jiný to za ně neudělá. Čekání na zázrak z vnějšku je v tomhle případě nesmyslná ztráta drahocenného času.

Před čtyřmi lety jsem šla k doktorce na preventivní kontrolu. Měla jsem 90 (slovy devadesát!) kilo, což při mé výšce 168 centimetrů je pomalu váha na porážku (nebyla jsem před tím ani těhotná ani nemocná, prostě jen vyžraná). Byla jsem žena nešťastná, nesebevědomá a sebezničující. Měla jsem tak velká prsa, že jsem radši permanentně nosila sportovní podprsenku, protože mi hluboký dekolt přišel vulgární. Pleť jsem měla zničenou z vína, nekvalitní péče a stravy. Co si budeme povídat, hlavně i z nedostatku sebelásky. Tehdejší přítel mi dával lásky tak akorát, kolik jsem si zasloužila. Tedy tolik, kolik jsem si jí sama dávala. Sex-appeal pro mě bylo slovo skrývající něco nedosažitelného. Záviděla jsem kamarádce tzv. m*davý pohled (Tenhle výraz je naprosto specifický a nedá se nahradit pouhým "svůdný". V praxi ho můžete vidět ve filmu Duše jako kaviár, kde ho učí Cibulková Vilhelmovou.).  Když jsem chtěla s někým flirtovat, znejistěla jsem a ujelo mi oko někam do tramtárie. Jen jedno. Takže krasavice k pohledání.

A pak jsem se rozhodla pro změnu. Rozešla jsem se s tehdejším snoubencem. Nemělo cenu být spolu jen ze zvyku proto, že nikdo jiný lepší není. A začala jsem hubnout. Bez diety, bez nějakého plánu. Začala jsem být šťastná a měla se čím dál víc ráda. Kila šla dolů sama, deset jen to fiklo. Dalších pět, když jsem se dobrovolně úplně vzdala alkoholu. Teď mám ještě o deset méně, ale na tak novou postavu už jsem si musela zvykat, protože kojení mě doslova vysálo a já přišla o ženské křivky. Už se ale pomalu k mé spokojenosti vrací.

Po prvním rozchodu jsem si na nový vztah počkala rok. Měla jsem pár aférek, ale nějak jako bych nebyla hodná milování. Musela jsem zvednout laťku. V momentě, kdy jsem se skutečně začala milovat, přestala jsem narážet na typy "ošustit, opustit". Všichni mi dělali jen to, co jsem jim dovolila, nízké sebevědomí využití vyloženě nahrává.

Nedávno jsem znovu jako modelka na vizážistickém kurzu absolvovala barvovou

typologii. Odlíčená, s bílým pytlem na hlavě a bílým hadrem okolo krku, nasvícená tak, že vyleze každá nedokonalost. Před pěti lety, kdy jsem se sama typologii učila, jsem měla slzy v očích a chtěla, aby už to skončilo. Teď jsem se na sebe usmívala a nemohla se vynadívat. Ten rozdíl v pohledu na sebe sama byl obrovský. Momentálně se líčím, protože mě to baví a mně osobně se to líbí. Dřív jsem se líčila, protože jsem myslela, že ostatním se to líbí a že bez make-upu se na mě nedá dívat. Každé ráno se na sebe v zrcadle usměju. Pak i odpoledne, večer... Už asi dva roky mám ten pověstný m*davý pohled. Naposledy mě to překvapilo, když jsem měla malou na břiše, hnusný vaťák ze sekáče, který plní čistě užitnou tepelnou funkci pro nás obě, ale o estetice řeč být nemůže. Mazala jsem si na pusu vazelínu a najednou jsem si všimla, že mě upřeně sleduje chlap z auta. Usmála jsem se, zamrkala dlouhými řasami a díky tomu jsem měla lepší den.