Poučena z literatury i od pediatra, čekala jsem na prořezání prvního mléčného zoubku své dcery vyzbrojena masážními silikonovými návleky na prst a speciálními dětskými zubními kartáčky pro toto období a těšila se, jak budu o chrup naší prvorozené pečovat.  Měla jsem představu, že bude naše ratolest nadšením příst, až jí budu masírovat jistě bolavé nateklé dásně, a ochotně bude spolupracovat. Chyba lávky! Dceři, v době prořezávání prvního zubu sedmiměsíční, byl sice můj pokus o masáž příjemný, leč nehodlala se dlouho spokojit s pasivní rolí, kterou jsem jí přisoudila, a rozhodla se brzy čištění převzít do svých rukou. A hned o měsíc později nám to předvedla. Silikonový návlek na prst ji nezaujal, ale po kartáčku s masážními hrbolky se vrhla s nečekanou vervou a začala jím šmidlat v pusince s takovou razancí, až jsem se bála, aby neskončil moc hluboko. Byla ale šikovná, a jakmile se blížila ke kořeni jazyka, kde pohyb kartáčku vyvolával dávivý reflex, stáhla se zpátky a pokračovala dál v „čištění“. Největší radost měla, když jsme si zuby čistily obě zároveň. Snažila se napodobit, co uviděla u mě, a zcela zřejmě měla radost, že nám to spolu tak pěkně jde.  S rostoucím počtem prořezaných zubů se doba čištění začala prodlužovat a malou zubejdu přestávala k mému zklamání  dentální hygiena bavit. Jednu dobu jsem musela vydávat roztodivné zvuky a křivit obličej do směšných grimas během čištění vlastního chrupu, abych dceru motivovala k nápodobě, ale i to po čase přestalo zabírat. Holčička se dostala do věku dvou až tří let, kdy se rozhodla předvést v praxi období vzdoru. Museli jsme pro čištění zubů zvolit jinou taktiku. A tak nastoupila pohádka O holčičce, která si nechtěla čistit zoubky.  Vymyšlený příběh o nepořádné holčičce, která si odmítala čistit zoubky tak dlouho, až se jí v zoubku usídlil zlý červík Kaz, který jí vyvrtal do zubu páchnoucí a bolavou dírku, s níž se musí k panu zubaři, aby ten následně zlý Kaz vyhnal vrtačkou a plombičkou, zabral.  Zlého červíka v zoubcích mít nechtěla, tak se začala zase snažit a ochotně si nechala zuby dočišťovat.  S postupujícím věkem i tato pohádka začala ztrácet na účinnosti  a bylo načase přejít na nějakou další.  Pohádka od Josefa Čapka s názvem O klukovi, který se tuze bál pana doktora (Čapek, J.: Povídejme si, děti. Praha 1986, str. 56) mi připadala příliš drsná i pro tehdy čtyřletou holčičku, tak jsem si ji nechala zatím v záloze, a ke slovu se dostala pohádka Žlutice zubatice od Betty MacDonaldové (MacDonaldová, B.: Všechno nejlepší, paní Láryfáry! Praha 2007, str. 35), která nám ve chvílích ochabujícího nadšení a lenory vedoucí k nechuti si čistit pořádně chrup pomáhá dodnes, kdy je dceři téměř šest let. Každé dítě a každý věk si žádají jiný přístup. Ten náš zatím nese ovoce. Jaký je ten váš? 

Zdroj: Slune-cz.cz

Otázka 2. kola soutěže s Bazarem Modrykonik.cz je následující:

Jaký je obrázek na oblečku?

Součástí inzerátu, kde je uveřejněný tajný kód 1. kola, je fotografie dětského oblečku. Poznáš, jaký je obrázek na oblečku? 

Správnou odpověď pošli co nejdříve interní poštou na profil "soutez". Těšíme se. První 3 vyhrávají. 🙂

Na své první těhotenství, porod a vše co s tím souvisí, jsem se začala připravovat přibližně 4 roky před početím miminka. Přišlo to samo. Začalo to nepříjemným, stále se opakujícím snem o porodu. Tento sen jsem měla asi dva roky. Během těchto dvou let jsem dokončila školu, změnila partnera, začala pracovat v obchodě s ekologickým zbožím nejen pro maminky a miminka, přerušila další školu, přestěhovala se a vdala. Celou tu dobu jsem taky s velikým zájmem studovala v knihách, na internetu, na seminářích a sdílením s ostatními ženami co vůbec takové miminko potřebuje a jak vlastně funguje porod.  Tenkrát jsem měla příležitost být pracovně na Světovém týdnu respektu k porodu, kde jsem se poprvé setkala s Ivanou. Její přednáška zasela do mé mysli spoustu otázek. Získávání odpovědí mě časem směřovalo až k vytvoření mého porodního přání.

S manželem jsme se na miminko těšili, ale i tak nás těhotenství oba překvapilo. Ani jeden jsme nečekali, že miminko přijde tak rychle. Pozitivní těhotenský test nás čekal už 3 dny po naší svatbě. Manžel se mnou nadšení a přípravu sdílel. Studoval se mnou knihy, internet, chodil na přednášky, na kontroly k lékařce i k porodním asistentkám (měla jsem domluvené dvě), na předporodní kurz (kde se mimo jiné naučil jak mi ulevit a jak naopak podpořit kontrakce). Oběma nám bylo jasné, že pro nás a naše miminko bude nejlepší domácí porod. Znali jsme velkou spoustu racionálních argumentů, ale především jsme to tak oba v hloubi duše cítili.

Celé těhotenství jsem si maximálně užila bez jakýchkoli komplikací. Nikdy jsem se necítila krásnější.  Cítila jsem se jako bohyně 🙂 V těhotenství jsem chodila cvičit jógu a tančit břišní tance spolu s dalšími úžasnými těhotnými ženami. Těhotenská vyšetření jsem si upravila tak, aby mi vyhovovala. Co jsem nechtěla podstoupit, jsem odmítla anebo si připlatila vyšetření jiné. Nikdo mi nedělal nic, s čím bych nesouhlasila. Měla jsem potřebu se na porod připravovat jako na zkoušku ve škole. Dělalo mi dobře získávat stále další informace, navštěvovat kurzy, donekonečna upravovat a přepisovat porodní plán, mít nakoupené všemožné porodní a poporodní olejíčky, epi-no balónek. Prostě jsem musela vyzkoušet vše, co mi přišlo pod ruku. Při jedné kontrole se mě má ošetřující lékařka ptala, kde chci rodit a do které porodnice mě má odeslat. Když jsem jí sdělila, že plánuji porod v domácím prostředí, nadšená nebyla. Mé přání ale respektovala. Dokonce vyšla vstříc i mé prosbě, aby mě v závěru těhotenství neodesílala do porodnice (porodnice jsem se bála, nechtěla jsem, aby mě vyšetřoval cizí člověk, ke kterému nemám důvěru). Takže o mě pečovala do ukončeného 40tt. V rámci předporodní přípravy jsem ještě absolvovala terapii, abych se zbavila bloků, které by mi mohly porod brzdit. Byla jsem dobře připravená na porod doma i na porod ambulantní v porodnici se soukromou porodní asistentkou. Definitivní rozhodnutí jsem si tedy nechávala až na den D, podle toho, jak se situace bude vyvíjet a jak to budu cítit. Koneckonců každý porod začíná doma 😉

Před porodem jsem také pracovala pro Unii porodních asistentek a přibližně v polovině mého těhotenství jsem pomáhala na zasedání Valné hromady UNIPA v Praze. Tam jsem se s Ivanou poznala osobně. Poradila mi, jak na bolest v zádech, která mě trápila a v neposlední řadě mi poskytla nocleh. Když jsem pro sebe začala shánět porodní bábu, zjistila jsem, že ta, kterou jsem si k porodu vysnila, je sama těhotná. Termín jejího porodu byl přibližně měsíc před mým, takže mne nemohla u porodu provázet. Na doporučení Ivany jsem oslovila porodní asistentku Libušku, která nás s láskou a pochopením přijala a provedla nás závěrem těhotenství a úžasným porodem.

Že se něco děje jsem začala cítit 20. ledna. Měla jsem velkou touhu jít navštívit svého tatínka s jeho rodinou, která se mnou mé těhotenství hodně prožívala a těšila se. Stále mi běželo hlavou, že to je poslední návštěva před porodem a jejich poslední příležitost vidět mě těhotnou s mým krásným bříškem. Nikomu jsem o těch pocitech ale neřekla.

Ten večer mi začalo být špatně a celou noc jsem strávila na záchodě. Tělo se opravdu důkladně čistilo. Podařilo se mi usnout jen na hodinu.  Hned ráno jsme museli jet na poslední kontrolu k mé gynekoložce.  V autě mi začali veliké křížové bolesti. Na kontrole bylo ale vše v pořádku, čípek byl vstřebaný, doktorka mi nabídla Hamiltona, já odmítla. Na monitorech byly slabé kontrakce, ale prý to může znamenat cokoli. Na další kontrolu jsem byla odeslaná již do porodnice. Po příjezdu domů jsem si napustila horkou vanu, aby mi ulevila od bolesti zad. Zafungovalo to úžasně a já se telefonicky přes velký odpor objednala na další kontrolu do porodnice. Po koupeli se mi podařilo na hodinu usnout a po probuzení, kolem třetí hodiny odpoledne, jsem začala mít slaboučké kontrakce každé 3-4 minuty. Zastavila se u nás na návštěvu moje babička se sestrou a ptaly se, jak dopadla kontrola. Poté babička usoudila, že mám břicho moc nahoře, že se rodit ještě nebude. Byla celkem překvapená, když jsem jí řekla, že mám už slabé pravidelné kontrakce 🙂 Pár hodin jsem čekala, jestli se něco začne dít, ale kontrakce byly stále stejné. Napustila jsem si vanu s tím, že buď kontrakce zesílí, nebo v teplé vodě přestanou. Mezitím jsem zavolala své kamarádce dule o radu a pro zkrácení dlouhé chvíle. Pak jsem zavolala své porodní asistentce Libušce a popsala jí co se děje. Stále jsem si nebyla jistá, zda rodím nebo to jsou poslíčci, které jsem nikdy před tím neměla. Večer jsme se rozhodovali, zda má jet Libuška k nám, aby mě vyšetřila, nebo pojedeme my k ní. Cítila jsem se dobře, tak jsme se rozhodli, že si uděláme výlet. Na cestu jsem si vzala nahřátý třešňový pytlíček na břicho a v autě manželovi každé 3 minuty "pozpěvovala" pro radost. Při příjezdu k naší úžasné porodní asistentce jsem byla otevřená na 3-4 cm. Libuška ještě vyzkoušela kyvadlem, zda porod proběhne v pořádku. Kyvadlo řeklo, že ano a také řeklo, že se dcera narodí kolem druhé hodiny ranní. Pak jsme všichni skočili do auta a jeli k nám domů. Po cestě jsme museli natankovat a manžel mi na benzínce nechal v mikrovlnce nahřát třešňový pytlíček.  Obsluha jen udiveně koukala, jak jsem v kontrakcích "tančila" ve sněhu před autem. A aby toho nebylo málo, na jedné křižovatce jsme se s Libuškou na chvilku ztratili. Když jsme konečně dorazili a zaparkovali auta, uviděli jsme na chodníku před domem přešlapovat moji nervózní babičku. Seznámili jsme ji s naší porodní babičkou, pak nám popřála hodně štěstí a dojatá odešla domů.

Naši dva tříletí oslavenci - ONDRA a VOJTÍK. Ondrašek slavil třetí narozeniny ještě v roce 2013, ale s naší partou je oslavil až letos. 

A jak to celé proběhlo? Čímž vám chceme poskytnout pár tipů na dětskou párty, které jsme si za ty tři roky na mateřské dovolené (my matky🙂 zdokonalily.

DÁREK                                          Loňská oslava Vojtíka s Filípkem

Už na konci loňského roku, kdy slavil narozeniny Vojtík s Filípkem jsme se domluvily, že budeme kupovat jeden velký dárek, na který se složíme. "Tehdy" si ho maminky ještě nevybíraly, ale čekaly, co jejich dítě otevře. Letos jsme to vylepšily tak, že si mamky dárek vyberou, koupí a nás jen zkasírují. Je nás 9. Takže od každé 100 Kč a hodnotný dárek je na světě.
A co kluci dostali?
Vojtík - dřevěnou garáž na mašinky
Ondrášek - autodráhu

DORT

Byl luxusní, prý hlavně díky domácí borůvkové marmeládě od tchána. Moc se Verče povedl. Dorty si pečeme (nekupujeme). Mezi oblíbené patří: nepečený ze zakysanky, tropical ovocný a dort s falešným fondánem.
Ozdoby na dort:
- marcipánové figurky
- lentilky - plno lentilek
- moc hezky vypadá vláček ze sušenek, na které jsou přilepené čokoládou lentilky a různé další bonbóny

Na odběr krve nebo na očkování se těší asi málokdo. Jsou i tací, kteří z jehel mají nepopsatelnou hrůzu i v dospělosti.  Aby mezi ně nepařily i moje děti, snažila jsem se jim pomoci při překonávání strachu od chvíle, kdy, jak se říká, začaly rozum brát.    Do dvou let jsem se snažila jen zabavit, odvést pozornost a po píchnutí konejšit a odměnit. Tříleté dceři jsem už dopředu vysvětlovala, co ji čeká. Nestrašila jsem ji, ale ani nezatajovala nebo nemlžila, jednoduše jsem jí například sdělila: „ Odběr krve je sice nepříjemný, ale jen to trochu štípne a hotovo. Udělat se to musí. Pak můžeme jít třeba na zmrzlinu. „   „A proč se to musí?“ ptala se. „Protože z krve paní doktorka pozná, jestli v sobě nemáš nějaké bacily, které se musejí zahnat pomocí léků. Chceme, aby ses uzdravila, a takhle zjistíme nejrychleji, jak na to.“ Kývla, že chápe.    V odběrové laboratoři jsem si ji vzala na klín. Sestřičky se snažily odvést její pozornost od nadcházejícího výkonu zvídavými dotazy. Vpich samozřejmě dcera cítila a zkrabatila obličej. Usmála jsem se na ni a mrkla: „Hotovo. Teď už to bolet nebude, jen musí sestřička do zkumavky nabrat trochu krve. Máš to za sebou, šikulko!“ chválila jsem ji. Z bolestné grimasy se rázem stal úsměv. Spolu s pochvalou od sestřičky dostala i obrázek, s mým souhlasem i bonbón, a celá nadšená a pyšná odcházela za ruku z odběrového centra. Měla jsem pocit, že by tento zážitek měla ještě více vnitřně zpracovat, takže jsme cestou domů znovu povídaly o tom, co musela podstoupit. Že píchnutí trochu bolelo, ale dalo se to vydržet i bez slziček. Že je statečná, že neplakala, a že jsem na ni hrdá. Nakonec jsem se zeptala, jestli se bude příště bát, až zase budeme muset na odběr krve. Podívala se na obrázek, který dostala, na barevnou náplast na ruce, pak na mě a s úsměvem zavrtěla hlavou. 

zdroj: Slune-cz.cz

      Obecně platí, že čím dříve se dítě začne věnovat nějaké činnosti, tím si ji dříve osvojí.  S bruslením na ledních bruslích lze začít již v předškolním věku dítěte.  Většina dětí postrádá pud sebezáchovy a tím pádem se do většiny věcí pouští bez rozmyslu. Z tohoto důvodu je nutné dbát na správné vybavení a vyzbrojení. Spousta rodičů, ve snaze ušetřit peníze pořídí dítěti brusle až o několik čísel větší. To je jedna ze základních chyb. Dítě, které v bruslích „plave“ nemá cit v noze a spíše si osvojí špatnou techniku bruslení. Je to stejné, jako když si koupíte větší boty. Další nezbytnou věcí je vhodný oděv. V první řadě je třeba dbát na to, aby dítě bylo v teple. Pokud mu bude zima, spíš si vybuduje negativní vztah k bruslení. Hned v řadě druhé je nutné, aby se dítě v oblečení mohlo pohybovat. Když bude „nabalené jako pumpa“, těžko se vůbec samo z ledu zvedne.      Když máme vyřešenu výzbroj i výstroj, můžeme se směle pustit do výuky. Zde je třeba uvést, že ke každému dítěti je nutné přistupovat individuálně. Každé dítě je jiné a to, co platí pro jedno robě ještě neznamená, že je to dobré vždycky. Začneme pár minutami teorie s názornými ukázkami.  Mně se kupříkladu osvědčilo postavit dítě na brusle, stoupnout si před něj, čelem k němu, chytit ho za ruce a vysvětlovat techniku odrážení. U ledních bruslí se zpravidla dítě tolik nebojí jako u bruslí kolečkových, kdy hrozí známý „silniční lišej“.  Pokud jste s ratolestí na zimním stadionu, je výhodou možnost přidržování se mantinelů. Pokud jste na rybníku, musíte jako mantinel zafungovat vy sami. Nekřičte na svou ratolest, když po prvních deseti minutách nezvládne čtverné skoky. Tím mu bruslení tak akorát znechutíte a váš dáreček udělá všechno proto, aby se už na brusle postavit nemusel. Ukažte mu, že ani vy nejste mistr světa a uvidíte, že i tento sport může být velká legrace.      

Zdroj: Slune-cz.cz

Odsávačka nosních hlenů nad zlato – Pomůcka pro děti od narození až…?

Pokud by se mě někdo zeptal, která část výbavy pro miminka a děti vůbec se mi nejvíce osvědčila, váhala bych mezi několika. Ale rozhodně by v množině skvělých pomůcek a „vychytávek“ nechyběla odsávačka nosních hlenů připojitelná na vysavač. Pomůcka, která překvapí svou jednoduchostí i účinností. Pár kousků plastu, řeklo by se. Ale kolika bezesných a proplakaných nocí nás s dětmi ušetřila, se vyčíslit nedá. Vyzkoušela jsem několik druhů odsávaček, ale jen jedna jediná splnila to, co jsem od ní očekávala, ostatní zůstaly daleko vzadu.

1. Balónková odsávačka – zmáčkneme balónek, přiložíme plastový kónus k nosní dírce, uvolníme balónek a ten nasaje sekret. U silné a husté rýmy se neosvědčila. Odsávání bylo zdlouhavé a neúčinné.

2. Obyčejná hadičková odsávačka tvořená plastovou nádobkou s dvěma silikonovými hadičkami -  jedna se zavede do nosu miminka, druhá do úst rodiče, který sáním jedné hadičky dostává hlen druhou z hadiček do nádobky.  Jak miminku tak mně se zdála tato procedura velmi nepříjemná, zdlouhavá a málo účinná. Navíc jsem měla neodbytný pocit, že se odsávačkou ke mně dostávají bacily – po odsávání touto odsávačkou jsem téměř vždy chytla rýmu i já.

3. Bateriová cestovní odsávačka s výměnnými nosními nástavci  - ani tato odsávačka nepřekvapila zvláštním výkonem.  Vyměnitelné nástavce jsou navíc poměrně drahé vzhledem k tomu, že jsou na jedno použití, a nutnost vzít do ruky šroubovák pro otevření krytu baterií ve mně rovněž nevyvolávala vlnu nadšení zejména s ohledem na to, že se předpokládá použití na cestách. 

4. Odsávačka nosních hlenů připojitelná na vysavač – tato odsávačka vyhrála na celé čáře. Za pár vteřin byl vždy nos průchodný a dítě spokojené, odsává opravdu účinně.  Lze ji snadno čistit a dezinfikovat.Obě děti snášely jak samotné odsávání  tak hluk vysavače většinou velmi dobře. Dokonce si časem začaly o odsávání touto odsávačkou samy říkat.  A nepřestaly dodnes, kdy je dceři téměř šest let a synovi tři roky. Jakmile mají skutečně silnou rýmu, kterou je obtížné vysmrkat, rády si přijdou pro pomoc.  A já jim ráda s odsávačkou v ruce vyhovím. 

Těhotenství

Na těhotenství jsem se hrozně těšila. Moje představa byla taková, že si budu vybírat krásné oblečení a že hlavně chci být jako těhule sexy.

Jakmile jsem na sebe poprvé navlékla těhotenské tepláky zjistila jsem, že sice vůbec nejsou sexy, ale jsou tak neskutečně pohodlné, že bych v nich nejraději chodila snad i do práce. Další problém nastal s tím, kde hezké těhotenské oblečení sehnat a nekrást a v poslední fázi jsem zjistila, že když člověk vypadá jako koule, tak černé uplé šaty vypadají všelijak, ale sexy rozhodně ne. 😀

Strava v těhotenství

Než jsem otěhotněla plánovala jsem si, že až se zadaří, tak se nebudu přežírat, budu se i nadále snažit jíst co nejvíc zdravě a hlavně se budu snažit přibrat co nejmíň.

Potom, co jsem v prvním trimestru zeleninu nemohla ani cítit a mojí hlavní stravou se stali bonbony a sladkosti všeho druhu, jsem tak plynule pokračovala i v trimestru druhém i třetím, kde jsem si oblíbila nejvíce Nuttelu a nanuky a na nich přežila až do porodu. Přibrala jsem nechutných 17 kg a ve své rozežranosti pokračuji bohužel i nadále. Sestřenka měla pravdu, když mi říkala: „Nežer nebo ti to zůstane.“

Dnes jsme na řadě my - já s Nikolkou (protože už je to zdatná kuchařská pomocnice). Vaření, míchání a špinění veškerého oblečení, co má na sobě, jí moc baví. Pak jí i víc jídlo chutná, takže já tím plácnu dvě mouchy jednou ranou (zabavím Nikču a ta to jídlo i s ní, když už si s ním dala takovou práci).

Recepty, které vám doporučíme budou převážně z řecké kuchyně.

Snídaně

- Niki má ráda vajíčka na jakýkoliv způsob (vajíčková pomazánka, volské oko, vajíčka na tvrdo, míchaná...). 
- chleba s máslem a šunkou + zelenina
- jogurty (kostíci, pribiňáček nebo bílá activie s müsli)
- chleba se žervé sýrem (lučina, garvais, almette apod.)

Velmi oblíbená teplá snídaně:

TVAROH S VAJÍČKEM 
Přísady:
- plnotučný tvaroh
- 3 vejce
- kapka oleje, sůl
Postup:
Na pánvičce rozehřejeme trochu oleje (stačí pár kapek), hned přidáme tvaroh a po chvíli vajíčka (pokud pospícháte, tak se ani nemusí předem šlehat vidličkou) stačí pouze vyklopit a zamíchat. Ochutíme solí a podáváme s chlebem. Mňamka. Jen nesmí být Luky doma, tomu příprava tohoto výtečného pokrmu nevoní 🙂

Svačina (dopolední i odpolední) Kde jsou ty časy, kdy jsem i já měla kaši na prsou 🙂

- jakékoliv ovoce 
- jakákoliv zelenina
- brumík
- pribiňáček tyčinka
- müsli tyčinka (Niki má ráda ty z lisovaného ovoce), ale také tyčinky Chimpanzee
- jogurt nebo ochucený tvaroh

Detektiv Modrý Šiml vyhlašuje na stránkách Modrykonik.cz pátrání po tajném kódu v bazaru. Je ukrytý v popisu pouze jednoho inzerátu. Tři maminky, které kód objeví a ve druhém kole soutěže správně odpoví, obdrží odměnu v hodnotě 1.000 Kč.

Soutěž má dvě kola:

1. Kolo
a. Sdílej tento článek o soutěži na Facebook-u
b. Jestli ještě nejsi, tak se zaregistruj na Modrykonik.cz
c. Dokaž že jsi máma (vyplň si v profilu ůdaje o rodině)
d. Zadej jeden inzerát do bazaru (pokud ještě žádnej nemáš)
e. Najdi tajný kód v bazaru a zadej ho do soutěžního formuláře.

Dřív než se do toho pustíš, pročti si pozorně pravidla soutěže:
► Pravidla lidskou řečí najdeš TADY
► Oficiální pravidla soutěže nalezneš TADY

V aktuálních inzerátech v bazaru je ukrytý kód soutěže. Je to drobná věta, která je jasně označena, aby se snadno poznala. Maminky, které splňují veškeré náležitosti pro účast v soutěži, mohou napsat soutěžní kód spolu se svým přihlašovacím jménem do soutěžního formuláře. Je na to docela dlouhý čas od pondělí do pátku 12:00 (teda, dnes je výjimečně úterý, protože jsme se malinko zdrželi s přípravou soutěže.
Formulář pro zadání tajného kódu najdeš TADY.

2. Kolo
V pátek o 12:00 vyhodnotíme všechny odpovědi a těm z vás, které jste odpovědely správně, pošleme interní poštou (IP) vzkaz, že pokračujete do druhého kola. Druhé kolo se skládá ze správné odpovědi krátké soutěžní otázky, která bude kdykoliv během soboty a neděle zveřejnená na profilu "soutez" a ve "Vybrali jsme" s titulkem “2. kolo soutěže v bazaru - soutěžní otázka”. První tři maminky, které správně odpoví dostanou od Modrého koníka odměnu: Kredit v hodnotě 1.000,- Kč na nákup zboží v bazaru.

Tato Pravidla soutěže (dále také jen "Pravidla") sa vztahují k soutěži organizované obchodní spoločností Asmira s.r.o., Martinská 56, 821 05 Bratislava, Slovenská republika, IČO: 35 936 851, IČ DPH: SK2022011046, zapsanou v obchodním registru Okresního soudu Bratislava I, oddíl Sro, vložka č. 36149/B (dále také jen "Asmira"), na internetové stránce modrykonik.cz (dále jen „Internetová stránka“).

 1. Podmínky účasti v soutěži

1.1   Soutěžící musí (i) mít více než 18 let, (ii) mít nejvíce jeden účet (jednu registraci) na Internetové stránce, (iii) mít zveřejněný v Bazaru na Internetové stránce alespoň jeden vlastní inzerát, který splňuje pravidla Bazaru.

1.2   Vyloučená je účast osob, kterým byla tato účast zakázaná podle těchto Pravidel soutěže.

1.3   Účast v soutěži je možná jen prostřednictvím internetu. Účast v soutěži není spojená s nákupem zboží či služby, požadavkem na bezplatné služby, ani nezávisí na úhradě poplatku za připojení a/nebo na úhradě uživatelského či jiného poplatku nebo jakékoliv jiné platbě soutěžících ve prospěch Asmiry. 

2.  Trvání a průběh soutěže

Chodíte s dítětem pravidelně na procházky a přemýšlíte jak ho ochránit před silným mrazem? Toto je hodně zásadní otázka pro zdraví vašeho potomka. V těchto třeskutých mrazech bychom si procházku s malými dětmi měli dobře rozmyslet. Stojí nám za to, riskovat rýmu nebo nedej bože omrzliny? Budete-li dodržovat několik zásad, můžete toto riziko snížit, bohužel ale ne úplně odstranit.

Než půjdete ven, mrkněte na teploměr, jeli teplota pod -5°C na procházku s kojencem nebo batoletem rychle zapomeňte. Delší pobyt venku může dítěti, potažmo vám, způsobit velké nepříjemnosti. Vždyť jedna z nejhorších věcí pro rodiče, je nemocné dítě. Znáte ty noci, kdy dítě kvůli nemoci nemůže spát, pláče a vy mu nemůžete nijak pomoci. A proto nejlepší rada je, raději zůstat doma. Na nákup pošlete manželku či manžela po cestě z práce.

A teď pár typů než půjdete ven. Děcko vždy v obličeji poctivě namažte hodně mastným krémem. Nikdy opakuji nikdy, nepoužívejte krémy na bázi vody, tak zvané hydratační. Tyto krémy v mraze udělají víc škody než užitku. Pro radu, jaký krém vybrat, zajděte třeba do lékárny nebo dobré drogérie. Jestli nechcete investovat do drahých značkových přípravků, kupte třeba modrou indulonu.

Další zásada do mrazivého počasí. Oblečení vrstvěte! Jak na to? Na tělo použijte jemné bavlněné prádlo (je příjemné a udržuje teplo). Další vrstva, ideálně fleece je lehká prodyšná a přitom krásně hřeje. Z tohoto matriálu je vhodná i čepice. Nahoru použijte pořádnou nepromokavou bundu nebo kombinézu. Tato jak se říká cibulová metoda je léty prověřená a funguje spolehlivě.

Velký pozor si dejte na šálu přes obličej!  Jak dítě dýchá, dělá se vodní pára, která zmrzne a může nadělat spoustu nepříjemností.  V nejhorším případě způsobí i omrzliny.

A ještě jedno důležité pravidlo. Berte sebou pro dítě náhradní rukavice. Mráz za nehty je další nepříjemnost, které je dobré se vyhnout.

Když umíte pracovat se svým pánevním dnem a transverzálním břišním svalem, můžete začít posilovat šikmé břišní svaly. Nejlepší je začít s overballem, který si dáte tak napůl nafouknutý pod pánev - pánev se vám automaticky naklopí dolů směrem k podložce a lépe se vám budou aktivovat svaly pánevního dna. 

Takže jak na to?

Lehněte si na záda, overball (tak na půl nafouknutý) si dejte pod pánev, nohy pokrčte v kyčlích a kolenou a celými ploskami položte na zem

• ruce si dejte za hlavu a s výdechem aktivujte svaly pánevního dna a pomalu přitahujte trup směrem ke kolenům tak,  že pravým loktem směřujte k levému koleni. Pár sekund vydržte a poté jděte pomalu zpět do lehu
• ruce si dejte za hlavu a s výdechem aktivujte svaly pánevního dna a pomalu přitahujte trup směrem ke kolenům tak,  že levým loktem směřujte k pravému koleni. Pár sekund vydržte a poté jděte pomalu zpět do lehu

Cvičte v sériích - ideálně 3 série, začněte např. s 5ti opakováními v sérii a postupně přidávejte (počet opakování v sérii). Při každém cviku se soustřeťe na aktivitu pánevního dna a transverzu.

Ná vánoce jsem byla asi hodná. Ještě jsem to tu nepsala, ale dostala jsem spoustu dárků. A mezi nimi i dva rivaly - Bepanthen Krém proti striím a Elasti-Q. To jsme se ještě celá rodina těšili na další miminko. Už jsem končila třetí měsíc a tak se rozhodli mě obdarovat. 

Od listopadových narozenin jsem měla doma Bepanthen Krém proti striím a k němu na vánoce přibyl Elasti-Q.

A proč o nich píši, když už miminko nečekáme (http://blogujicimaminy.blogspot.cz/2014/01/mlcet-o-zamlklem-tehotenstvi.html)? Protože jsem se rozhodla je objektivně porovnat, aby jste vy - maminky v očekávání měly možnost srovnání, když se budete rozhodovat, který si pořídit.

Jdeme na to:

HLAVNÍ SLOŽENÍ
Bepanthen Krém proti striím (BKPS)- trojí efekt (výtažek z tropické rostliny - pupečníku asijského, dexpanthenol + glycerin a olivový olej)
Elasti-Q (E-Q)- kyselina hyaluronová, D-panthenol, elastin a vitamín E

APLIKACE
BKPS - výrobce doporučuje 2x denně, aby se dosáhlo efektivního výsledku
E-Q - výrobce doporučuje spodní bříško promazávat tak často, jak jen to bude potřeba. Ostatní místa 2x denně. Dle mého laického soudu to znamená, že na docílení efektivního výsledku se mažete téměř pořád.

CENA (přes heureka.cz)
BKPS - od 297 - 389 Kč
E-Q - od 129 - 188 Kč (jedná se o original, poté je ještě exclusive od 239-333 Kč, ale ten nemám, tak ho zde nemohu porovnat)

MNOŽSTVÍ
BKPS - 150 ml
E-Q - 200 ml
Díky jejich rozdílné konzistenci jsem použila daleko méně BKPS na celou plochu (u mě je to větší plocha 🙂, než E-Q. 

ROZTÍRATELNOST
BKPS se roztíral a vstřebával lépe než E-Q.

DÁVKOVÁNÍ a BALENÍ
Bepanthen Krém proti striím

Díky aplikátoru se dávkuje po malém množství. Navíc doba spotřeby je delší než u Elasti-Q. Což mnohé z vás neocení, protože si za dobu těhotenství budete muset koupit více než jeden krém (pokud budete mazat opravdu důsledně). Ale když se vám stane to, co mě a o své miminko přijdete (což samozřejmě NIKOMU nepřeji), budete rády, že vám krém bude účinkovat déle.

Elasti - Q

Je v tubě, bez aplikátoru. Svádí to k tomu vymáčknout více, než méně. Zarazila mě doba použitelnosti šest měsíců od prvního otevření. Ale dá se otevřít už v drogerii a vyzkoušet ho, protože nemá žádnou ochranou zátku. Tak doufám, že ten můj nikdo nezkoušel a já byla první. A může ho použít některá z mých kamarádek.

VŮNĚ
V té oba dva nezklamaly. Nejsou nijak zvlášť parfemované.

PNUTÍ
Ve třetím měsíci těhotenství ještě nepoznáte🙂 Zkusím otestovat na kamarádkách ve vyšším stádiu těhotenství.

a SOUBOJ VYHRÁVÁ?

U mě jednoznačně Bepanthen Krém proti striím.

Ať už se rozhodnete jakkoliv, tak vám přeji, ať vám daný výrobek zabere a strie vás netrápí!!!

(http://blogujicimaminy.blogspot.cz/2013/10/striktni-strie.html)

"Já tam nejdu, je tam tma!" odmítá jít čtyřletá dcerka sama po koupeli do pokojíčku.
"Tak u dveří rozsviť," radím jí.
"Já se bojím, pojď tam se mnou," žadoní.

Dobře, půjdeme spolu. Ptám se jí, co jí na tmě vadí. Prý má strach, že na ni něco vyskočí. Namítám, že tam není nikdo a nic, co by na ni mohlo ze tmy vyskočit. Stejně má strach, že ji něco chytne za ruku ve chvíli, kdy se bude snažit rozsvítit světlo. Taky jsem se kdysi bála. Choulila jsem se v postýlce a pozorovala stíny na zdech a na stropě. Klika u dveří mi připomínala zahnutý dlouhý nos, šroubky na kování zlověstné pichlavé oči a klíčová dírka otevřená ústa připravená mě spolknout. Vítr ve skulinách starých oken mi naháněl husí kůži. Asi to patří k věku a nemám dceři vůbec za zlé, že se bojí. Naopak, chápu ji.  

"Pojď, půjdeme tam spolu a já ti ukážu, že se nemáš čeho bát." Beru ji za ruku a jdeme. Rozsvítím. Všechen nábytek i hračky jsou na svých obvyklých místech. Nikde nic zvláštního. Ukazuji, že je vše v pořádku. Zhasínám. Stále stojíme na místě, vidíme vzájemně své obrysy a obrysy nábytku. Opět rozsvěcím. Nic se nepohnulo. Držím dcerku ve tmě za ruku a ptám se jí, jak se cítí. Prý dobře.
"Zkus se pustit, stojím pořád u tebe a zůstanu tady, nepohnu se ani o kousek." Váhavě pouští mou ruku.

"Tak a teď je to stejné, jako bys tu byla sama. Ani když mě nedržíš za ruku, neděje se nic zlého." Znovu rozsvěcím. Vše je na svém místě. Dceři to ale nestačí, potřebuje větší jistotu. Ptám se, která z jejích hraček by se mohla stát strážcem pokojíčku a v případě potřeby vyhnat nějakého dotěrného bubáka, který by se tam třeba chtěl usídlit. Dcerka se zamýšlí a pak hlásí, že Velký Méďa. Beru velkého medvěda a posazuji jej na vršek knihovničky, odkud má přehled po celém pokoji. Tak - a pokojíček je chráněný, velký plyšový medvěd jej hlídá. Dcerka je spokojená. Navrhuji, že teď vyzkoušíme, jestli to pomohlo. Já zůstanu v osvětlené předsíni a Méďovu velitelku vyšlu do potemnělého pokojíčku pro plyšáka z postýlky. Zatím budu čekat u dveří. Dcerka pár vteřin váhá, ale nakonec souhlasí. Odhodlaně vstupuje do pokojíčku a za chvíli se vrací. Vítězoslavně třímá v ruce plyšovou žirafku. Palec nahoru a velká pusa k tomu. Hrdě ji objímám a šeptám, že je moje šikulka šikovná, odvážná holčička. Dokázala překonat strach ze tmy.

Zdroj: Slune-cz.cz

Na zdi MK mám moc ráda určité typy KZ. Nějaký zvláštním způsobem mne oslovují, nutí dávat "To se mi líbí"

1. Našla jsem //. Mám pozitivní těhotenský test.

Skvělé zprávy, nádherné. Ať už se jedná o ducha nebo dálnice, vždy je to ten krásný začátek cesty. Vzpomínám na své dvě čárky, jak mi bylo, jak jsem to oznamovala. Také si představím jaké by to bylo teď a jsem ráda, že se to týká právě jiných uživatelek.

2. Stala jsem se maminkou, máme Pepíčka.

Je to dojemné, sledovat fotky novorozenečků, KZ hrdých maminek, případně tatínků, kteří oznamují narození svého pokladu.

3. Už tu sněží, přestalo pršet, svítí sluníčko,...

Během minulého týdne se mi zdál Modrý koník zvláštní. První den jsem myslela, že se asi špatně vyspal nebo nemá svůj den, tak jsem ho zbytečně neotravovala a nechala jsem ho v klidu. Ale na druhý den to pokračovalo. Byl dost zadůmaný a přemýšlivý a vyhýbal se odpovědím na otázky, jak se má a zda se mu něco nestalo nebo jestli něco nepotřebuje. Přišel pátek a tak jsem doufala, že se o víkendu dá dohromady.

A dnes? Hned brzo ráno mě vzbudily divné zvuky. Koník něco hledal a šramotil všude kolem. I o víkendu téměř nespal, přes den pozoroval mraky na obloze a večer počítal hvězdy. Ale já jsem věděla, že to jen předstírá, protože jeho mysl byla úplně někde jinde.

Nyní ustavičně po něčem pátrá, zkoumá, prohledává, slídí, telefonuje, sepisuje, proškrtává a vyhledává na internetu….

Je tak nadšený, že nás všechny přehlíží a věnuje se pouze své práci. Ani k obědu nepřišel. Je tajuplný a nechce nám nic prozradit. Prý si máme počkat.

Takže.. povím vám příběh o vytoužené Lilince 🙂

Psal se rok 2012.. měsíc květen... Po společném rozhodnutí jsem vysadila antinu 🙂 Vzhledem k mému onemocnění štítné žlázy jsem nikdy neměla pravidelný menzes, takže jsem musela začít chodit na vyvolávání a počítat si, kdy to mám dostat 🙂 V lednu 2013 jsem stále nebyla těhule, tak jsem podstoupila pár lehkých vyšetření a na ultazvuku mi zjstili, že nemám ovulaci.. Prostě že nemám žádné plodné dny.. Chtěli mi udělat laparoskopicky nějakou operaci a vzhledem k tomu, že nevěřím doktorům v mém městě, tak jsem chtěla na operaci do Brna. Jela jsem tam na vyšetření a doktorka tam mi jen potvrdila anamnézu.. Navrhla mi, že se může nechat vyšetřit i přítel a nabídla mi umělé oplodnění.. Na to jsem ji vysvělila, že mi je 21 let a mám ještě dost času na "snažení"... tak jsem dál chodila pouze na vyvolávací injekce, ale díky mé práci jsem nemohla chodit tak pravidelně (pracovala jsem od 8.00 do 20.00)... 26.4.2013 jsem byla na další vyvolávačce, ale upppss.. kde nic tu nic :D Tak jsem si 10.5.2013 udělala test.. a uppss :D Byl pozitivní.. chtělo se mi brečet... První co mě napadlo bylo, že přeci nejsem "plodná" tak je to možný? 🙂) Tak jsem valila na gyndu (byla jsem zrovna ve městě a test si dělala na záchodcích restaurace :D)... a jak naschvál bylo z technických důvodů zavřeno.. Byl to pátek, takže zadrž zuby a vydrž do pondělí, holka :D :D Doma jsem si udělala ještě druhý test a k mému údivu byl zas pozitivní 🙂) Valila jsem k nejlepší kámošce, někomu jsem to musela říct 🙂 Chtěla jsem to vydržet a nic příteli neříct, ale tak mě nasral, že jsem mu to musela vpálit do obličeje :D A zmlkl :D :D V pondělí jsme jeli na gyndu a dr. mi jen potvrdila, že jsem těhu podle MS-10.2.2013 mi vypočítala temín 17.11.2013 a objednala mě na ultazvuk.. Na UTZ mi doktor řekl, že to vypadá menší než vypočítala mudra a že jsem nejspíš 10+4 🙂) Byli jsme šťastní ♥ Dokonce nejšťastnější a teď, když vám to popisuju, chce se mi brečet 🙂* Těhotenství probíhalo celkem dobře 🙂 V 16tt jsem podstoupila povinný screening a zjistili mi vyšší hodnotu AFP, musela jsem do Hradce Králové na genetiku, kde mi byl nabídnut odběr plodové vody, ten jsem odmítla, jelikož bylo větší riziko odběru než samotná vyšší hodnota. Tak jsme těhulkovali dál.. Nevyhly se mi klasický problémy jako návaly horka a chladu, pocity na zvracení (ikdyž zvracela jsem za celý těhu jen jednou, prostě mi jen navalovalo), navíc jsem díky těhu poznala pálení žáhy.. Dál jsem chodila na pravidelný kontroly.. Ve 20tt nám na UTZ doktor řekl, že čekáme holčičku a doktor jen potvrdil ze screeningu pozdější termín a to 11.12.2013 🙂) Vše probíhalo jak mělo, nakupovali jsme výbavičku, oblečení atd atd 🙂) A najednou byl listopad, blížil se první termín 🙂 doma vše nachystáno, taška sbalená.. Den termínu a nic.. Chodila jsem dál na kontroly a doktoři počítali s druhým termínem.. Párkrát jsem byla "plašit" na gyndě, ale vždy zavřeno, ikdyž doktorka říkala, že se to chystá.. 9.12.13 v noci jsem byla plašit kvůli odtoku "čehosi" na porodním, ale křivka nic, stále zavřeno a plodovka to nebyla.. 9.12.13 jsem byla objednaná na křivku, mluvila jsem s doktorkou o nočním plašení a ona mi nabídla ulrazvuk, aby se zjistilo, že plodovky je stále dost 🙂 Tak jsem souhlasila.. Na vyšetření mi zjistila, že plod je hodně velký-odhad váhy na 4060 g já měřím 156 cm a vážívala jsem 45 kg 🙂)  taky zjistila, že ultrazvukový termín byl špatně!! Byla jsem ten den 41+3, zavolala si kolegu, aby ji to potvrdil a uppss, chtěli si mě tam rovnou nechat, tak jsem zděšeně vyhrkla, že aspoň odpoledne, abych si zajela pro tašku a tak :D .. prostě jsem dostala bobky :D... Do teď jsem tolik chtěla rodit a najednou už ne :D... nástup jsem měla na 16.30...  Z toho stachu mi zřejmě praskla voda, tak jsem odjela do porodky už ve dvě, kontrola vody a vážně plodovka, na křivce byli vidět kontrakce, otevřená na dva.. Tak jsme se zabydleli s přítelem v porodním boxu 🙂) Bohužel jsem měla streptokoka, takže kapačka a já se nesměla moc hýbat.. šlo to dál, za necelé dvě hoďky otevřena na tři.. Kolem šesté mi udělali klystýr.. Za mě teda nic přjemnýho, nevydržela jsem ani minutu a už jsem seděla na záchodě :D :D tam "dole" se nic nedělo a tak jsem dostala kapačku na vyvolání a k tomu znova ATB na streptokoka.. Bylo kolem osmé... Už jsem začínala cítit fakt bolesti.. a furt nic.. tak mi zvýšili dávku toho vyvolávacího sajrajtu :D Kontrakce jsem měla po třech minutách.. Při kontrole zjištěno, že jsem otevřená na 3,5.. Od desíti jsem měla kontra po jedné až dvou min.. Bolelo to jako prase a furt nic... začla jsem prosit o něco na bolest, ale bylo pozdě.. ve 23.30 furt jen 3,5, takže mi byl objednán sál na půlnoc.. A začalo to.. sice jsem měla po těch ukrutných bolestech cítit úlevu, že už to bude "hotovo", ale cítila jsem jen strach.......... Sekce bylo to, co jsem nechtěla.. Tolik jsem se těšila, že budu mít maličkou ještě špinavoučkou u sebe, že si projdu vším tím tlačením... a bohužel mi to bylo odepřeno.. a to jsem ani nezažila kontra, co vás nutí tlačit.. ortel byl jasný..AKUTNÍ SEKCE!! Celou půlhodinu jsem plakala a plakala.. přítel se mě snažil utěšit, ale nešlo to zastavit.. klepala jsem se jak ratlík.. vzali mi všechno stříbro, vyholili a vycévkovali, stále jsem měla konta po minutě.. tolik to bolelo a já furt jen plakala a plakala.. Cévkování bylo děsný.. Jsem hold cíťa.. Nebyla jsem připravená na to, že to zkončí sekcí.. Bylo pár minut před půlnocí a mě nasadili anděla a položili na lehátko, které mě mělo odvézt na sál.. Přítel mě až k výtahu držel za ruku, řekla jsem mu, jak ho miluju a stále jsem plakala, zavřely se dveře výtahu a já jela o pato níž na sál.. tam mě čekali doktoři a sestry.. klepela jsem se furt, nevím jestli strachy, zimou nebo bolestí, dostala jsem poslední kontra.. Doktor mi přiložil masku s kyslíkem, já ji prodýchala a anesteziolog mi popřál dobrou noc.. Přesně v 00.09 se narodilo to naše štěstí.. Příteli ji dali do náruče prý v 00.11 🙂 Bylo 10.12.13 🙂 mě zašili a někdy kolem půl druhé, říkal přítel, jsem přijela na lehátku já. Přítel říkal, že jsem ječela bolestí přes celou chodbu, tak za mnou utíkal a chytl mě ruku, řekl, že máme nádhernou holčičku, mě ubytovali na pokoji a jeho poslali domů, že mi stejně už nijak nepomůže... Celou noc jsem skoro nespala.. furt jsem zvonila na sestry a brečela bolestma.. kolem půl šesté mi teprve přinesli Lindušku.. Tak jsem ji chovala a vítala.. princezna moje ♥ Celý ten den jsem ležela v posteli, ráno mi odstranili cévku.. Hned ráno přišel přítel.. vyzvedl u miminek to naše a byl se mnou na pokoji celé dopoledne.. pak přišel ještě poo 🙂) laktace se mi rozjela 12.12.13, takže další pocit štěstí.. 🙂 13.12.13 na můj svátek už byla Lilinka se mnou na pokoji. V neděli 15.12.13 nás propustili.. Bohužel jsem si hned za dva dny po propuštění udělala na jízvě hematom, takže každý den převaz následující týden a něco.. No jo :D hold jsem neměla tahat to vypraný prádlo, doktoři to říkali :D Ale byl tu nepořádek, protože jak naschvál v den porodu odvezla večer sanita přítelovu mamku do špitálu, takže jezdil dopoledne k ní a odpoledne za námi.. tudíž na úklid mu nezbyl čas a ani energie.. což chápu a nevyčítám mu to ;) Je to můj miláček a jsem mu vděná za všechno.... za to štěstí, co teď hajá v postýlce i za to jak moc pomáhá 🙂 Vaří, umývá nádobí, stará se o malou a vše bez keců.. A víte co je zajímavé, moje milé maminky koníkovky.. V těch bolestech jsem prohlásila, že druhý dítě ani za nic nechci, ale ve chvíli, kdy jsem konečně dostala malou do náruče, jsem naprosto ZAPOMNĚLA na veškerou tu bolest.. fakt jak kdyby mi to vylili z mozku 🙂 nevím to do teď..  Druhé mimi určitě chci, my oba.. Jsem jedináček a chci, aby mělo alespoň naše dítě sourozence.. už jsme o tom i mluvili.. doufám jen, že už to nezkončí akutkou a ikdyby to znovu nevyšlo a musela jsem na sekci, půjdu do spinálu.. No uvidíme.. ♥

Děkuji vám, těm, které si celý tento dlouhý příběh přečetli 🙂 ♥

Mimo jiné v mém těhu byla osudová desítka. 10.2. jsem dostala poslední menzes, 10.5. jsem zjistila těhulkování, byla jsem v 10 tt, a v neposlední řadě se 10.12. narodila naše dcera ♥

Závě zní: ONA MI ZA TO VŠE STÁLA ♥

Jak začít  s “posilováním” šikmých břišních svalů po porodu

Po té, co víte jaké je správné držení těla, jak pracovat se svým pánevním dnem a transverzálním břišním svalem, můžete začít pomalu “posilovat” šikmé břišní svaly a nakonec přímý břišní sval.

Jak teda správně na to?

• Lehněte si na záda, nohy pokrčte v kolenou a dejte si pod pánev overball (nafouklý tak na půl) nebo balanční čočku.
• Pánev teď máte mírně naklopenou směrem k zemi a pánevní dno by vám mělo jít líp aktivovat.
• Ruce si dejte za hlavu nebo nechte ležet volně podél těla.
• S výdechem aktivujte pánevní dno, transverzální břišní sval a přitahujte šikmo trup směrem ke kolenům (pokud máte ruce podél těla, směřujte dlaní k druhostrannému koleni, pokud máte ruce za hlavou, tak loktem k druhostrannému koleni)
• Pohyb zpátky do lehu by měl být pomalý a plynulý, protože i zpětným - brzdným pohybem posilujete břišní svaly.

Začněte např. s 5ti opakováními v sérii. Série opakujte 3x. Když budete cviky zvládat, přidejte počet opakování v sérii. Pokud chcete mít jistotu, že opravdu cvičíte správně, obraťte se na fyzioterapeuta ve svém okolí a cvičení s ním zkonzultujte. Pokud posiujete břišní svaly správně, rozhodně by vás neměly po cvičení bolet bedra nebo krční páteř.

Aktivace transverzálního (příčného) břišního svalu

To, že máme přímý (rectus) břišní sval a šikmé (obliqui) břišní svaly asi všichni víme. A zřejmě i tak nějak tušíme, jak je posilovat. Ale o transverzálním (přičném) břišním svalu se moc nemluví. A přitom je to ten nejdůležitější z břišních svalů. Proč?

• Leží z břišních svalů nejhlouběji a stabilizuje nám tělo zevnitř. Reflexně se aktivuje když zvýšíme břišní tlak - smějeme se, kašleme, kýchneme.
• Je to ten, který nám dělá štíhlý pas a s pomocí pánevního dna nás zbaví toho “povislého” spodního poporodního bříška.
• Pokud začnete po porodu s posilováním přímého břišního svalu a šikmých břišních svalů aniž byste měla v pořádku pánevní dno a transverzální břišní sval, spíš si ublížíte. Je to jako byste začala stavět dům od obvodových zdí, aniž byste měla základovou desku.

Jak ho teda aktivovat? Zkuste to podle tohoto popisu. Pokud ale chcete mít jistotu, že to děláte správně, doporučuju vám najít si ve svém okolí fyzioterapeuta, který vás to naučí. Není to totiž jednoduché. Nejraději bych touto větou článek ukončila, ale vím, že to chcete nejdřív zkusit samy, tak se vám to pokusím v pár větách přiblížit.

• Lehněte si na záda, nohy pokrčte v kolenou a ruce nechte ležet volně podél těla (nebo si je dejte do "jamek" nad pánevními kostmi - můžete zde citit aktivitu transverzu). Oblast křížové kosti a bederní páteře mírně přitlačte k podložte.
• Zkuste dýchat do břicha, ale tak, že nadechnete až pod stydkou kost - do pánevního dna. A hrudník se rozšiřuje - žebra jdou od sebe a mírně nahoru.
• Nyní se nadechněte a s výdechem dělejte šššššššššššš (jako mašinka - navodíte reflexní aktivitu transverzálního břišního svalu). Výdech by měl být pomalý, co nejdelší. Vnímejte, jak se vám s výdechem žebra stahují dolů a k sobě, pupík se “schovává” jako by dovnitř. V oblasti pánve a trupu cítíte zpevnění jako by zevnitř. Břicho je rovné a zpevněně.
• Pozor, ať nezvedáte ramena a nezapojujete do pohybu trapézové svaly.

Připadá vám to složité a netušíte, jestli děláte to, co máte? Budu se opakovat, ale obraťte se na profesionála - fyzioterapeuta. A ten vás to během pár návštěv naučí správně.

Pokud nevíte, jaké je správné držení těla, zkuste to podle tohoto popisu. Pokud ale chcete mít jistotu, že stojíte správně, doporučuju vám najít si ve svém okolí fyzioterapeuta, který s vámi probere vaše držení těla a pohybové návyky. A naučí vás, jak používat vaše télo tak, aby zvládlo maximum s minimen námahy. 

• Stoupněte si nejlépe před velké zrcadlo, nohy dejte od sebe přibližně na šířku pánve a špičky ať směřují rovně (ani ven, ani dovnitř, tak, aby vám to bylo příjemné).
• Mírně pokrčte nohy v kolenou a kolena ať lehce směřují ven (měla byste si nyní uvědomit, že se vám zvedá podélná klenba nožní a zatěžujete spíš zevní hranu chodidel).
• Ruce si dejte v bok, do oblasti pánevních kostí. Pohybujte pánví směrem dopředu a dozadu. Pohyby postupně zmenšujte, až zůstanete ve střední pozici (pánev není naklopená ani dopředu, ani dozadu).
• Ruce nyní nechte volně podél těla. Uvědomte si, jestli máte volné hýždě a nemáte zatnuté prsty u nohou.
• Uvolněte ramena a lopatky lehce stáhněte dolů a mírně směrem k sobě.
• Lehce vydechněte, žebra jsou mírně tažena dolů a k sobě, hrudník je volný.
• Bradu mírně zasuňte směrem dozadu (jako byste chtěla udělat “dvojitou” bradu, zevní zvukovod je nad středem ramenního kloubu).
• Celkově se napřimte - jako byste byla loutka. Středem trupu (podél páteře) vám vede provázek, který vychází z těla v oblasti temene a někdo vás za něj lehounce tahá.

Jednotlivé části těla jsou nyní přímo nad sebou - zevní zvukovod, střed ramene a střed kyčle jsou v jedné rovině. Ani jedna část není vychýlená dopředu, ani dozadu. Svaly jsou v rovnováze, pravidelně dýcháte.

Pokud nevíte, jak správně aktivovat pánevní dno, zkuste to podle tohoto popisu. Pokud ale chcete mít jistotu, že to děláte správně, doporučuju vám najít si ve svém okolí fyzioterapeuta, který zkontroluje, jestli to děláte dobře. A nezapomeňte své pánevní dno také relaxovat. Je to stejně důležité jako posilování.

Lehněte si na záda, nohy pokrčte v kolenou a ruce nechte ležet volně podél těla. Úplně se uvolněte, zavřete oči, pravidelně dýchejte a začněte aktivovat pánevní dno:

• Nejprve si uvědomte oblast hráze, svěrače močové trubice a pochvy. A lehounce je jakoby “odlepte” od kalhotek.
• Poté zkuste jako by přiblížit sedací hrboly k sobě (zevnitř). Nesmíte ale stahovat hýždě ani stehna. Zvenku není vidět žádný pohyb.
• Nyní zkuste sedací hrboly a stydkou kost vtahovat dovnitř, do sebe. Při správné aktivaci pánevního dna ucítíte zpevnění a zvýšení tlaku zevnitř - v oblasti pánve a spodní části trupu. Zvenku není vidět žádný pohyb. Můžete také např. cítit teplo, příjemný pocit jako by zevnitř.

Při aktivaci pánevního dna nezadržujte dech, pravidelně dýchejte, v ideálním případě aktivujte svaly pánevního dna při výdechu. Po každé aktivaci svaly úplně uvolněte a relaxujte.

Nová soutěž !!!

Hrajte, malujte, vyhrajte 🙂 Máme pro Vás velice pěknou a vzrušujísí soutěž pro Vás všechny. Hrajeme nyní o realizaci hvězdného stropu, celodení návštěvu Aqua parku v okolí vašeho bydliště, nebo výlet do ZOO !!! V této soutěži vyhrává absolutně každý, jen se musíte zůčastnit 🙂

Soutěžte, je to velice jednoduché. Pro více info. navštivte náš Facebook https://www.facebook.com/Hvezdne.Stropy?fref=ts

Držíme všem palce, bude velká zábava 🙂

Martin Falc

Hvězdné Stropy

Člověk míní a osud mění... Za chvíli mi končí mateřská dovolená a budu se vracet do práce. A Nikolka? Ta půjde do školky.

Vzhledem k tomu, co se stalo před pár dny (http://blogujicimaminy.blogspot.cz/2014/01/mlcet-o-zamlklem-tehotenstvi.html)  jsem musela začít rychle jednat. V únoru mi končí mateřská a Nikolku loni do školky nepřijali.

Naštěstí se nám podařila školka zajistit. A tak jsme tam s Niki vyrazili na "dozápis" 🙂 Jedna holčička se stěhuje a přechází do jiné MŠ. Byli jsme na čekací listině, ale u maminky před námi se ukázalo, že sice má starší holčičku, ale doma ještě jednu dvouměsíční. Díky tomu jsme nakonec dostali přednost a mohli jsme se do školky vypravit.

Paní ředitelka měla obavy, že je Nikča malinká. Ale Niki ji těch obav brzy zbavila. Suveréně nakráčela do ředitelny, řekla ahoj a že chce jít rovnou za dětma. Ty odcházely ven na procházku. A paní ředitelka si chtěla s Niki nejdřív popovídat. Ptala se jí, co má na ouškách, jak se jmenuje a kde bydlí ...

Pak ji konečně ukázala třídu, že si tam může chvilku hrát a my si zatím promluvíme o provozních věcech. Tak tam Nikolka zaplula a za chvíli přikráčela s piknikovým košíkem, že nám v kuchyňce uvařila dobroty. 

A co je vlastně k řádnému zápisu i "dozápisu" potřeba?
- v obou dvou případech musíte mít potvrzení od lékaře, že se vaše dítě podrobilo řádným očkováním dle očkovacího kalendáře. 
(Takže mamky, pokud chcete, aby bylo vaše dítko jednou školkou povinné, tak prostě ty základní očkování absolvovat musíte - chtě nechtě).

A to je vše, co si s sebou nesete, protože ve většině školek se žádosti o přijetí vyplňují až na místě. Pokud nevisí na internetu a nemůžete si je dopředu připravit.

Když jsme s paní ředitelkou dořešili formality, tak byl čas jít domů, ale to se Nikče ani za mák nechtělo. Tak jsme dostali svolení, ať se přidáme k dětem na zahradu. Niki mezi ně zaplula a už slyším, jak tam nějaké holky dirigovala (je po mamince🙂: "ty si sedni tady a ty tady. Ták. Paráda." 

Tak uvidíme, jaká paráda to bude?

 

Spousty maninek neví jak nejlépe zabavit svého smíška, aby si alespoň na chvíli odpočinuly a jejich dítě bylo přitom spokojené. Zde píšeme o tom, jak můžete zapojit svého drobečka do aktivního dění, ale i o tom, které hračky zabaví Vaše dítě na dlouhou dobu a přitom jsou cenově velmi přijatelné.

Úplně první věc na, kterou chceme upozornit je ta, že nejlepší finta na to, jak zabavit Vaše dítě  je do Všeho ho zapojovat.

Jedná se především o domácí a uklidové práce. Nenechávejte si je pro sebe na pozdní večerní hodiny, když už Váš brouček spokojeně spí. Věřte nám, že Váš uzlíček Vám se vším rád ,,pomůže´´. Děti už v období, kdy začínají lozit jsou nesmírně zvědavé a zajímá je vše co se děje kolem nich.

I když se Vám může stát, že se úklid prodlouží z hodiny na dvě, nebraňte se a nechte si pomoci.

Děti, které ještě nelozí, Vás mohou pozorovat s ohrádky či například vybračního lehátka.

Děti, které pak už na nějaký ten pohyb přišly, posaďte vedle sebe a pokud zrovna myjete nádobí, dejte mu před nožičky, nějaký ten hrnec s vařečkou.Toto můžete praktikovat u každé domácí práce.Při úklidu prachu, dítěti nabídněte čistý hadr, aby se mohlo také zapojit a třeba Vám ,,umýt´´  zatím podlahu.