Moje malá holčičko,

opět se sešel rok s rokem a je tu 24. srpen. Tedy den, který se do mého a tatínkova srdce zapsal takovým způsobem, že jen těžko mohu najít slova, která by to vyjádřila… 

Dnes jsou tomu právě DVA ROKY, kdy jsi na nás poprvé zakřičela tím svým sametovým hláskem. Tím hláskem, kterým nás okouzluješ dodnes. Z počátku to bylo spíš o nervy nás všech (dokázala jsi totiž prokřičet i několik hodin v kuse), ale postupem času křik utichal a začaly ho nahrazovat první slova. Dnes už zvládáš i několik vět a my jsme na tebe neskutečně hrdí!

Za ten druhý rok svého života jsi ušla dlouhou cestu. Z mimi holčičky jsi se jako mávnutím proutku stala malou slečnou, která už dokáže jasně dát najevo, když se jí něco nelíbí, umíš si prosadit svůj názor – i když né vždy je správný, umíš spoustu nových slov a věcí, dokážeš se nááádherně vztekat a já z tebe čas od času úplně šílím 😀 

Zároveň ale dokážeš přijít a vlepit mi pusu přesně ve chvíli, kdy jí potřebuju, umíš mě rozesmát, když se mi zrovna smát nechce. Miluju tvoje projevy lásky…když ke mně přijdeš a obejmeš mě tak, jako by to mělo být naposledy… A já si v tu chvíli vždycky přeju, abychom se už nikdy nepustily ♥ Miluju, to jak se o mě „staráš“, když mě něco bolí…Jak přijdeš, pohladíš mě, pofoukáš a zeptáš se: „DOBÝ?“ Jasně, že jo, když jsi tu se mnou! Miluju ty tvoje ksichtíky, co na mě házíš, i to, jak krčíš nos, když ti řeknu, ať se na mě usměješ 😉 Miluju tě od hlavy až k patě a nikdy tomu nebude jinak!!!

Dnešní den mi ovšem i vhání slzy do očí… Končí pro mě, pro nás, to nádherné období, kdy jsme byly jen my dvě, a patřil nám všechen čas. Dnes mi končí ta ona krásná „dovolená“ a od pondělí se naše cesty budou každý den na čas rozcházet. Vím, že to tak má být. Vím, že ve školce budeš šťastná (alespoň v to tedy věřím), protože miluješ děti a společnost. Ale budu šťastná i já??? Snad ano… Až uvidím tvé další pokroky, třeba mě to přesvědčí, že to byl opravdu správný tah. O to víc si ale budu vážit každičké sekundy, co budeme spolu a svět bude zase jen náš 😵

Stejně tak, jako v období těhotenství, je kineziotejping také po narození miminka neocenitelným pomocníkem, těšitelem bolestí a řešitelem zdravotních problémů.  V 6-ti nedělí a po porodu se nejčastěji používá pro řešení následujícího:

• Bolesti zad a šíje – většinou se jedná o bolesti způsobené poškozením svalů. Především díky manipulaci s miminkem jsou zapojovány svaly, které nejsou na podobnou zátěž zvyklé, z čehož pramení časté problémy. Zde se účinek dostavuje velice rychle. 

• Zánět šlach na ruce. K poškození šlach dochází především chronickým přetěžováním – celodenní manipulaci s dítětem. Kineziotaping snižuje otoky, bolest pomáhá zasaženým svalům a tím usnadňuje přenos síly na úponové šlachy. V tomto případě se výsledek projevuje do 48 hodin. (viz. obrázek)

• Posílení svalů stěny břišní a urychlení hojení tkání a úprava trofiky v regionu. Viz. obrázek ve fotogalerii. Ideálně 1.-5.týdnů po porodu. Toto lepení napomáhá správnému hojení nejen svalů, ale také orgánů, které reagují zvětšení prostoru.

• Otoky stehen, lýtek a kotníků – zde je úleva velice rychlá. Během chvíle se zbavíte nepříjemného pálení, bolesti a pocitu těžkých nohou. V tomto ohledu je kineziotaping opravdu nejúčinnějším pomocníkem.

 Pro podrobnější informace si můžete napsat na honza@moravec-consulting.com, nebo volejte na 721 577 578.