Den, kdy se mi rozpadlo všechno – a začala jsem tvořit sebe znovu
Nezačalo to najednou. Byl to soubor událostí, které se na sebe vršily jako těžké vrstvy bahna, až už jsem nedokázala dýchat. Ten nejbolestivější okamžik přišel, když se otec mé dcery rozhodl odejít z tohoto světa. Sám.
My už jsme spolu dávno netvořili pár – měl svůj nový život, jinou rodinu. Ale spojovalo nás to nejhlubší: naše dítě. A místo, které si pro svůj odchod zvolil, bylo malé zákoutí v lesíku, kde jsme spolu jako mladí randili. Možná tím chtěl něco říct. Možná si jen přál být na místě, kde jednou byl šťastný. Každopádně zanechal prázdno, které nejde zaplnit v srdci naší dcery. Otázky bez odpovědí. Ticho, které nejde utišit. A bolest, kterou se učíme nést – každá jinak, ale vedle sebe.
Krátce poté odešla i moje babička. Moje sluníčko. Rytířka s duší plnou tepla. Odešla po dlouhém a statečném boji s nemocí – v lednu. A já vím, že odešla s klidem. Ale ten klid nechala ve mně rozbouřený. Už mi nikdy nezazpívá na narozeniny. A přesto ji cítím každý den. Její teplé ruce, medvědí objetí, její smích, který dodnes slyším ve chvílích, kdy ho nejvíc potřebuju.
Po jejím odchodu jsem přestala docházet jako dobrovolník do domova důchodců. Nešlo to. Měla jsem pocit, že jsem zklamala. Že jsem opustila i ty ostatní. Ale moje adoptivní babička by to pochopila. Ona vždycky chápala. Její úsměv mě hřeje dodnes.
A pak přišel den. Den nula.
Dítě bylo ve škole. Pes spal. Polévka bublala.
Ahojky, nevěděl by někdo jak se tohle luští a o jakou šifru by se tu mohlo jednat? děkuji předem za odpovědi.
Ahoj mamče chci se zeptat malý má 2r a 2m a poslední dobou se budí s hroznym řvem. Nic nechce mliko,pití, pochovat..leží řve,vzteká se no hrůza..je po očkování spalnicek 10dni před tím to nedělal..uz me to děsí
Hezký den maminky,
ráda bych poprosila neměla by jste některá tip na pěknou dovolenou tady v ČR s většími dětmi? Bydlíme v domku se zahradou, máme bazén, takže to je pro nás celkem běžné... ráda bych něco, kde bude možnost výletů, turistiky, procházek do hezkých míst, ale právě i vyžití pro větší děti, nějaký minigolf, tobogán...
Líbilo se nám třeba na koupališti Michal, ale byli jsme jen na jednu noc, na týden mi to okolí nějak atraktivní nepřijde...
Kdyby měl někdo tip, budu moc vděčná 🪻🧡
Než vyrazím na besídku k Svátku maminek (jdu i s nejmladším prckem, tak nám držte palce🤪🍀), mám tu ještě jednu milou povinnost 🌸..
Výherkyní soutěže o naši top čtyřku se stává.. @vercas89
Moc gratuluji a spojíme se ve zprávě ohledně doručení výhry 🙂
Ostatním děkuju za účast a vyhlížejte brzy další parádní soutěž 💜
V #dm jsem narazila na tuhle úžasnou krabičku na svačinu. Strašně moc se mi líbila, ale říkala jsem si, že jsou ti mí draci na takový motiv už asi velcí, tak jsem si ji koupila pro sebe.
A jak to dopadlo? Kluci se doma “pohádali”, který z nich ji bude moct nosit do školy, protože ji strašně chtěli oba 😂 takže to dopadlo tak, že se musím stavit pro druhou a já nemám nic 😀
Testování je zatím velice krátké, ale hlavní a nejlepší zjištění je zatím to, že se obsah jednotlivých dílků nepřesype do jiné přihrádky. Což je přesně to, co jsem od téhle krabičky chtěla 👏
Jinak tahle krabička je pro naši rodinu jako dělaná, staršímu přezdíváme surikata, mladšímu opičák a mně se kdysi na jednom kroužku říkalo žirafa ( ano, s mými aktuálními 170 cm jsem měla takovou “posměšnou” přezdívku) 😂
Tělo po dětech: Když si do prsou kopneš kolenem a pořád tě někdo miluje
Před těhotenstvím jsem v osmnácti vážila 45 kilo. Malá, lehká, skoro víla. A pak přišlo těhotenství. A spolu s ním... +38 kilo při výšce necelých 160 cm. Vážně. To nebyla váha, to byla nadpozemská expanze. Jako bych za celé těhotenství pojmula do sebe celý vesmír. V té době jsem mohla směle konkurovat menšímu planetárnímu tělesu.
Po porodu jsem měla chvíli naději, že se tělo vrátí „do původního stavu“. Nevrátilo. Vlasy začaly padat rychleji než moje nálada v šestinedělí, břicho změklo, objevily se strie jako umělecké tetování od života a moje prsa... no, řekněme, že si do nich dneska dokážu kopnout kolenem. A ne náhodou. Naštěstí – vlasy dorostly. Silnější. Hustší. A s nimi i trochu sebevědomí.
Tělo jako deníček mateřství
Dneska je mi přes třicet. Bříško? Povislé, ale věrné. Celulitida? Vzorek pravidelný jako venkovní dlažba. Prsa? Mají svůj vlastní vztah se zemskou přitažlivostí. A přesto – začala jsem to všechno milovat. Ne proto, že bych musela. Ale proto, že tohle tělo je moje kronika. Můj deník. Moje paměťová stopa života.
Co mi pomohlo přežít a nezbláznit se (úplně)?
1. Pulsatilla.
Moje konstituční homeopatická spása. Jemná, ženská, přesně ta, co rozumí přecitlivělým dnům, hormonálním výkyvům a slzám bez důvodu. Pomohla mi znovu najít rovnováhu – a přijmout samu sebe, i když se legíny v pase rozcházejí s realitou.
Včera jsem úplnou náhodou rozklikla písničku a zamilovala se do ní na první poslech. Od té doby jsem ji slyšela asi 100x a umím ji nazpaměť 😎
O interpretovi jsem nikdy dřív neslyšela, soutěž Eurovize nijak nesleduju, ale strašně moc tomu klukovi fandím, aby se s touhle božskou písní dostal do finále. A v písni trochu slyším mé milované Queeny 😍
Dodatečně všem maminkám přeji ať i v těch náročných dnech cítíme, že to má smysl. Nejen pro naše děti, ale i pro nás samotné, protože rodičovskou rolí se hodně naučíme, a to i o sobě.
Přeji krásný začátek týdne. Měla bych dotaz na maminky co sou na rodicaku a pobírají zároveň přídavky na děti,stalo se vám někdy,že vám přišel RP a jinak přídavky na děti nebo to chodí zároveň? Děkuji za odpovědi
Letos se kluci překonali a ke Dni matek jsem dostala ten nejkrásnější dárek 😍
Šperky v růžovozlatém odstínu. Zajímavé je, že jsem se kdysi barvě zlata vyhýbala jak čert kříži, přestože typově mi opravdu seděla. Jak člověk stárne, začínám kouzlo téhle barvy objevovat a k určitému oblečení i vyhledávat 😃
Manželovi do práce k narozeninám
Pro všechny maminky, jedna virtuální kytice 💚💐
Dárečky od dětí ke dni maminek 🤗 Je zajímavé, že každé z dětí mi darovalo to, co ho vystihuje. Terezka květinu 🌷 - miluje a pěstuje spousty květin, zná i latinské názvy většiny. Filda mi napsal báseň 🎧 - jeho obrovským koníčkem je mixáž hudby a psaní rapových textů. Viktorka plastické přáníčko 🎨 - ráda maluje a tvoří 😊❤️
Dnešní krásný den strávený s holkami v Průhonickém parku 🌞 Nádherně to tam kvetlo 🌺🌸🌼🪻
Maminky, tak jak jste si svůj svátek užily?❤️
My jsme vyrazili na tùru, dali jsme pěkných 15 166 kroků. A kam? Do Maletína - k Pramenu u Dvou Janů, ke Kubíčkovu lomu..dokonce tam kluci našli kamínek, ve kterém je jakoby obtisknutá mušlička, tak měli samozřejmě radost🍀
Maletínský pískovec - ani jsem nevěděla, že je to skoro světoznámý pojem..Kdo ví, která památka na seznamu UNESCO je z něj postavená? Zatím neprozrazujte, napište jen do komentáře "vím", pokud víte 😉
.
No a po sedmi kilometrech trasy uprostřed lesa samozřejmě jedno dítko zastihlo kakání, takže jsem byla vděčná za měsíčkový toaletní papír v batohu. 🌲💜 Já to říkám pořád, že je teď v naší top čtyřce na cesty😃.
Úplněk ve Štíru 12. 5. 2025: Hloubka, proměna a síla mateřství
Tento květnový úplněk ve znamení Štíra přináší výjimečně silnou energii – hlubokou, transformační, očistnou. Štír je znamením smrti a znovuzrození, a tak není divu, že se nás tento úplněk dotýká na těch nejcitlivějších místech. Obzvlášť žen. Obzvlášť matek. Obzvlášť těch, které nosí život pod srdcem nebo o něm zatím jen tiše sní.
Co přináší úplněk ve Štíru?
- Emoce na povrchu: Můžeš cítit intenzivní výkyvy nálad, přecitlivělost, potřebu stáhnout se do sebe. To není slabost – to je síla hloubky.
- Očistu a uzavření: Staré křivdy, bolest, pochybnosti o sobě jako ženě, matce, partnerce… vše teď může vyplout. A být konečně puštěno.
- Volání po proměně: Tělo, vztahy, vize – kde už přerůstáš samu sebe? Kde se rodí nová verze tebe?
Pro ženy, které jsou maminky:
Tento úplněk může přinést pocity přetížení, výčitky, ale i náhlé vlny lásky.
Dovol si nebýt dokonalá. Stačí být. Stačí milovat.
Můžeš provést očistný rituál – třeba jen tím, že si večer sedneš, vezmeš papír a napíšeš, co už dál nechceš nést.
A pak ten papír symbolicky spálíš. Uvolníš. A obejmeš samu sebe.
Pro ženy těhotné:
Ahoj. Přemýšlím, že bych zasadila sazenice rajčat, paprik a okurek ven do vyvýšeného záhonu. U nás to vypadá v noci na 4C. Myslíte, že je to málo? Mám ještě počkat? Už se nevejdou na okno, jak jsou vysoký.
Všem holky krásný svátek maminek.
Všechno nejlepší, maminky😘❤️
Terapie ❤️🏃♀️➡️🏃♀️➡️
Srovnávačka já a děti 😊❤️ Aktuálně je nám dohromady 99 let 😃
Když se cykly srovnají: dvě ženy, jeden kalendář – a ta druhá je moje třináctiletá dcera
Nevím přesně, kdy se to stalo. Ale najednou jsme já a moje třináctiletá dcera začaly mít téměř stejný cyklus. Sladily jsme se tak dokonale, že sdílíme nejen dny, ale i nálady. Když jedna mlčí, druhá zpívá. Když jedna brečí, druhá hledá důvod. A když obě zatouží po čokoládě? No… vyšleme mého manžela. Jsme přece tým.
Z trestu se stal rituál (a z dcery průvodce)
Menstruaci jsem dlouho vnímala jako nepříjemnost, skoro trest. Ale s věkem – a hlavně díky své dceři – jsem v ní začala nacházet něco víc. Sílu. Hloubku. Čas pro sebe.
Vlastně bych řekla, že právě ona mě naučila přestat menstruaci ignorovat a začít ji vnímat jako měsíční zastávku vnitřního klidu. Jako restart. Jako návrat k sobě.
Moje dcera to tak zatím necítí. Pro ni je to pořád spíš trest. Něco, co ji omezuje, bolí, mění. Ale pozoruju, jak si k tomu postupně hledá vztah. Jak si dovoluje odpočívat. Jak začíná chápat, že i „špatná nálada“ má své místo. Že být cyklická není slabost – ale dar.
Kdo je Riky a kdo Bobek?
Radost po první Cambridge zkoušce 😍
Ty dnešní děti mi přijdou o tolik vyzrálejší, než jsme byli my. Eli má za sebou první Cambridge zkoušku - měli klasický test, poslechovou část i mluvenou část s rodilým mluvčím, kterého viděli poprvé v životě. Mělo to oficiální charakter, rodiče ani paní učitelka s nimi dovnitř nesměli. Vím, že je to neúměrné přirovnání, ale přišlo mi to skoro jak malá maturita a taková první zkouška “dospělosti”.
Pocit je dobrý, takže teď už nás čeká jen několik předlouhých týdnů čekání na výsledky 🍀
Zvířetice.....sami.....bez dětí....❤️🥳😀
