Holky:

Abigail, Ada, Adelína, Adléta, Afra, Aglaja, Aida, Albena, Albertýna, Aletea, Alexie, Alida, Alma, Alva, Amáta, Ambra, Amy, Anatolie, Anika, Areta, Ariela, Arleta, Armida, Arna, Belinda, Benedikta, Bernardina, Celestýna, Celie, Celina, Cinda, Čistoslava, Dafné, Dalida, Dalie, Dalma, Datlína, Danaé, Danuta, Delie, Derika, Despina, Donika, Dulcinea, Edeltruda, Edvína, Elektra, Eliana, Elodie, Ena, Erina, Erna, Estela, Eufémie, Eufrozína, Eulálie, Eusebie, Evangelína, Fabricie, Fay, Féba, Fedora, Flóra, Florentýna, Gaja, Gala, Gema, Genciana, Gorana, Graciána, Gražina, Gvendolína, Háta, Honoráta, Hortenzie, Hroznata, Chloe, Iboja, Ildika, Ima, Inesa, Jadranka, Jasna, Jenovéfa, Jolanta, Jorika, Juta, Karmela, Kazi, Kira, Klarisa, Koleta, Konstantýna, Krescencie, Larisa, Laurencie, Léda, Leokádie, Leonela, Lesana, Lolita, Lora, Lorna, Ludiše, Mabel, Manon, Mariola, Marisa, Marita, Maryla, Máša, Maura, Medea, Minerva, Mira, Mirabela. Mirela, Muriela, Myrna, Naneta, Neda, Něhoslava, Nevena, Nika, Nioba, Oktávie, Olympie, Orfea, Oriana, Palmira, Pelagie, Perla, Persida, Priska, Rafaela, Raimunda, Rajsa, Rea, Ria, Roňa, Rosana, Savina, Saxona, Serafína, Scholastika, Sidonie, Skarlet, Sofronie, Solveiga, Sotira, Šťasa, Tabita, Taisa, Tekla, Telma, Teofanie, Tirza, Valburga, Vědunka, Vesna, Voršila, Xavera, Zaida, Zaira, Zenobie, Žakelína, Živa 

Kluci:

Abdon, Abelard, Absolon, Agaton, Aldo, Alvar, Alvin, Amatus, Andělín, Aram, Arkád, Armin, Aurel, Araziáš, Barabáš, Bazil, Beno, Bertram, Bojan, Bystrík, Cézar, Cyprián, Damon, Dante, Darel, Davor, Dejan, Děpold, Dionýz, Dorián, Drahotín, Efraim, Eleazar, Elizej, Enoch, Erazim, Evarist, Ezechiel, Fabius, Fedor, Filibert, Flavián,  Fortunát, Fridolín, Gaius, Garik, Genadij, Gleb, Gorazd, Gracián, Grant, Hagar,Haidrun, Haštal, Hilar, Hjalmar, Hypolit, Chrabroš, Chval, Inocenc, Irvin, Ivar, Izaiáš, Izidor, Jasoň, Jerguš, Jimram, Job, Jošt, Kasián, Kastor, Knut, Kolin, Kornel, Křišťan, Kvirín, Lambert, Laurentýn, Leandr, Lev, Livius, Lotar, Ludivoj, Lutobor, Magnus, Makar, Mervin, Milíč, Mořic, Mstislav,Myrtil, Narcis, Neklan, Odolen, Olaf, Olbram, Oren, Parsival, Pelhřim, Peregrin, Perikles, Polykarp, Prosper, Quentin, Radhost, Ranek, Ruben, Rufus, Ruslan, Sámo, Samson, Saturnin, Saul, Serenus, Severín, Sidon, Simeon, Sinkler, Smil, Sofián, Stojan, Svetozar, Šalamoun, Šanel, Šavel, Tankred, Taras, Teobald, Teofan, Terenc, Tiber, Tichomil, Tichon, Torkvát, Upton, Velen, Vidor, Vilmar, Virgil, Vitold, Vlk, Vojen, Vsevolod, Všebor, Záboj, Zderad, Zdík, Zenon, Žarko, Želibor

Já nevím, jestli je to normální, když dítě rozbalí jeden dárek a za žádnou cenu nechce další, i když ho k rozbalování nutíte pod pohrůžkou násilí, abyste se zbavili co nejdřív tchýně, která tu straší od oběda. Mireček samozřejmě pod stromečkem sáhl na první pokus neomylně po vláčkodráze. Z té byl po rozbalení naprosto unešený, z čehož jsem zprvu měla upřímnou radost, a že se podívá aspoň na ty vláčky, než bude rozbalovat dál. U vláčků to samozřejmě neskončilo, musel rozbalit všechno a tatínek hned začít sestavovat (otec rodu se tomu samozřejmě příliš nebránil, neboť měl na vláčkodráhu spadeno, co ji přivezli, a jeho zlá manželka mu ji ve 22,30 s neklidně spícím dítětem za dveřmi zakázala sestavovat). Po deseti minutách jemných narážek na ostatní dárky jsme to já i tchýně vzdaly a uvařily si kafe. Po vypití kafe jsme se ještě 15 minut dívaly na "brm brm" dělající vláčky (tento zvuk se podle mého syna hodí k vláčkům mnohem víc než profláklé š š). Pak se nám přece jen podařilo upnout synkovu pozornost na další balíčky, ale můj jasnovidný potomek jako další vybral rukou neomylnou nový kyblík Lego Duplo. Takže následovala další, tentokrát 20minutová pauza prokládaná výkřiky "jé autíčko", "tahle kostka má oči" apod. Maminka začíná být nervózní, neboť vybalujeme před večeří a po hodině od příchodu Ježíška došlo jenom na dva dárky. Naštěstí na žádost babičky nám Mireček uděluje oprávnění vybalovat si vlastní dárky bez jeho asistence, za což jsem mu opravdu vděčná, protože bych už opravdu potřebovala jít vařit večeři. Naštěstí další dárky už takový úspěch nemají, já odcházím do kuchyně, tchýně cukrovkářka se nacpává druhou mísou mého cukroví a tatínek s Mirečkem na mou žádost stěhují vláčkodráhu do dětského pokojíčku. Večeře proběhne poměrně v klidu, máme kompromisní, tchýnin salát a mou rybu, takže mír opanuje kuchyň, dokonce i dítě sní většinu porce. No a je 19,00, začíná nová pohádka na ČT 1 (mimochodem opět mimořádně blbá), já usedám na gauč, tchýně usíná v křesle a z pokojíčku se ozývá "né, tati né, tak to nesmíš dávat,", "né, já sám, ty to neumíš" a "tos udělal špatněěěě". Pokoj lidem dobré vůle.

Látkové kalhotkové plenky Ella’s house jsou plenky s příběhem. Na začátku byl anglický patent, maminka, která hledala nejvhodnější plenky pro své syny, a velká dávka odvahy. Na konci jsou inovované plenky slezské výroby.

„S prvním synem jsem řešila problém s plenkami. Syn nesnášel ty papírové. Používat klasické čtvercovky mi přišlo náročné, ale na českém trhu tehdy žádné jiné látkové plenky nebyly,“ vzpomíná Kateřina Borunská ze společnosti Mamaja group. V zahraničí objevila kalhotkové látkové plenky Ella‘s house. Nejprve je vyzkoušela u svého syna, pak je doporučila kamarádkám a nakonec se, i když byla na mateřské, pustila do podnikání. Látkové kalhotkové plenky začala dovážet.

Od anglické velkovýroby ke slezské malovýrobě

V roce 2010 se v Anglii plenky Ella‘s house přestaly vyrábět. „Odkoupila jsem patent na jejich výrobu, v Opavě jsme vybudovali dílnu, najali švadleny a pustili se do práce,“ popisuje Borunská. Nejprve zde šili plenky podle anglických vzorů, ale nyní bylo možné aplikovat také určitá vylepšení. „Problém byl s patentky, které některá miminka tlačily. Stále jsme nemohli přijít na to, jak zapínání vylepšit. Až mi najednou bleskla hlavou myšlenka a já šila až do noci,“ směje se majitelka Mamaji. Rozhodně však nešlo o poslední inovaci. Z anglických plenek se staly slezské, z velkovýroby malovýroba, kterou lze provozovat s láskou.

Jak plenky vypadají?

Látkové kalhotkové plenky Ella‘s house jsou vyrobeny z konopí a bavlny, mohou se tedy pochlubit výbornou savostí i štíhlostí. Vyrábí se ve dvou velikostech. Zapínají se na suchý zip nebo patentky ve dvou řadách. V oblasti nožiček jsou všité gumičky, které zabraňují protékání. Ella‘s house je možné kombinovat s jakýmkoli svrchními kalhotkami.

Vážené a milé uživatelky Modrého koníka, 

chtěla bych vás všechny informovat o naší další novince, která by všem měla pomáhat při běžném každodenním používání našich stránek.

Častokrát se stává, že vám zablokujeme nebo pozastavíme vaše příspěvky, kde je pouze obecně vysvětleno, z jakých důvodů jsme tak učinili a v mnohých případech je toto stručné vysvětlení nedostačující a kroutíte hlavami, co jsme si to zase vymysleli a poté nám adminům píšete, co to má znamenat. Až po vysvětení a popisu situace přímo na váš dotaz, pochopíte naši reakci nebo naopak my pochopíme vás. Tak jako tak je to cesta zdlouhavá, která se řeší v rozbouřených emocích, s horkou hlavou, v naštvanosti  a někdy i v mírném či větším hněvu. 

A tak jsme přišli na možný způsob, jak řešit nejasné nebo nevhodné situace před vlastní blokací nebo pozastavení. Na Koníku začal působit login infokonik. Je to oficiální registrace našich Modrých stránek. Není to žádný fake, spam ani pobuřovatel, ale koníkovský účet, který se snaží věci vysvětlovat a napomáhá tak, abychom se nesetkali s další někdy nevhodnou nebo zbytečnou blokací a zastavením.

Registrace infokonik předem upozorňuje a snaží se poradit, jak působit, aby to bylo regulérní v rámci našich stránek. Např. když někdo neustále vytváří příspěvky ve fotoblogu o zboží na bazárku nebo přímo inzeruje v hlavní komunikaci ve fotoblogu nebo přidává osobní kontakty - vlastní telefonní číslo nebo adresu apod., tak v tu chvíli se tu objeví infokoník, který se snaží nejprve vše vysvětlit, když je to potřebné a až poté blokovat, mazat nebo zastavovat příspěvek.

Infokonik si vás vyhledává sám, sleduje a vnímá dění na stránkách a když není něco v pořádku, tak vás osloví. 

Na ježdění s dětmi po městě je dnes už elektromobil logickou volbou. Například skandinávské mámy jsou lídrem v elektromobilech. Ostatně mají tam hustou síť dobíjecích stanic i úlevy na daních. U nás zatím zajímavých e-aut pomalu přibývá. 

Potkat na české silnici elektromobil, hlavně ve městě, už není vyložená vzácnost. Rok od roku jich přibývá. Často ho využívají ženy na mateřské jako druhé auto do rodiny. Pořád to ale ještě bude trvat, než v počtu těchto úsporných a vůči přírodě šetrných aut doženeme třeba severské země. Kolem fjordů se jim daří o dost lépe. Ale i u nás se na lepší časy začíná blýskat, příští rok se i v Česku začnou prodávat e-auta takových firem jako třeba Volkswagen.

ČEZ u nás například zkraje podzimu otevřel svou 34. stanici v populární turistické oblasti – Sedleci-Prčici. Podobně se činí PRE, ta má stanic sedmnáct. Nejvíc stanic je samozřejmě v Praze, tři najdeme v Ostravě a v Brně, dvě v Plzni, Hradci Králové či Vrchlabí, po jedné pak v Trutnově, Kolíně, Táboře, Prostějově nebo v dukovanské jaderné elektrárně. V Norsku je situace zcela jiná, tam je zhruba každé dvacáté místní auto elektromobil, což z této skandinávské země dělá jasného lídra. A podíl e-aut stále stoupá. „Své obyvatele skutečně motivujeme,“ říká Ola Elvestuen, osloský zastupitel pro životní prostředí a veřejnou dopravu. „Jako e-řidič tady máte jenom výhody. Při nákupu nebo servisních prohlídkách neplatíte daně stejně jako dálniční nebo městské poplatky. Dobíjet můžete zadarmo. Parkujete také gratis. A můžete používat pruhy pro autobusy.“ Navíc jenom v Oslu vyrostou každý rok dvě stovky nových dobíjecích přípojek. Na venkově se buduje síť rychlodobíjecích stanic provozovaných soukromníky.

O e-auta u nás přitom není nouze

Přitom také u nás už brzy budou k mání elektromobily, které stojí za zmínku. Například Volkswagen v roce 2014 na český trh pustí hned dvě e-auta: e-Golf a e-up! Ten oproti klasickému motoru nespaluje žádné palivo. Elektromotor má pohodlný dojezd 160 kilometrů, což na ježdění po městě stačí bohatě. Dobije se za šest hodin a při rychlonabíjení to dokonce zvládne za 30 minut. Navíc má e-up! systém rekuperace, takže jízda z kopce znamená dobíjení. Když narazíte na slušný kopec, můžete za 15 minut jízdy dolů vyrobit energii i na dalších 15 kilometrů jízdy. Vítanou výhodou elektromobilů je také jejich naprosto tichý chod, takže vaše ratolesti v nich můžou spát jako v bavlnce, s těmi většími si zase můžete nerušeně povídat. A k tomu všemu přispějete k lepšímu životnímu prostředí pro další generace.

Víc o elektromobilech od Volkswagenu najdete například tady: http://emobility.thinkblue.cz/cz/cs/private/cars.html  

Pokožka novorozence je extrémně citlivá na nepříznivé vnější vlivy, jako jsou různé toxické látky nebo alergeny. Proto je třeba vědět, jak se o ni správně starat a neškodit jí přehnanou, nebo naopak nedostatečnou péčí.

Dětská kůže je čtyřikrát tenčí než kůže dospělého člověka a od narození je vystavená obrovské zátěži. Musí se totiž vzpamatovat z přechodu z matčina sterilního prostředí plodové vody do našeho prostředí plného vnějších vlivů. Vyhnout se všemu, co dětské pokožce škodí, je hlavním předpokladem jejího zdravého vývoje.

Pediatři ani kožní lékaři dnes už nedoporučují dítě koupat každý den, podle nich stačí koupel jednou za dva dny. Delší a častější koupele totiž zbavují dětskou pokožku přirozeného ochranného filmu. Nicméně každý den by se měla důkladně omývat místa v okolí plenek a v kožních záhybech, potenciálních místech zarudnutí.

Při mytí bychom v žádném případě neměli používat běžná mýdla pro dospělé. „Ideální jsou mýdla bez parfémů, s neutrálním pH určená přímo pro ty nejmenší, která jemně čistí a chrání dětskou pokožku. Citlivou pokožku hlavy před vysoušením chrání speciálně vyvinuté dětské šampony,“ radí dermatoložka MUDr. Silvie Rafčíková, která doporučuje kosmetiku Bübchen.

Hned po koupeli je třeba použít krém, který kůži zvláční a hydratuje. I zde se řiďte pravidlem, že co je dobré pro dospělé, není vhodné pro dítě. Dětská pokožka vyžaduje jinou péči než pleť dospělého člověka a proto používejte výhradně kosmetické přípravky určené pro péči o malé děti. Speciálně vyvinutá pro dětskou pokožku je například kosmetika značky Bübchen, která splňuje všechny náročné předpoklady.

„Používáním kvalitních přípravků dětské kosmetiky s minimálním obsahem látek, jako jsou parfémy a konzervační látky, můžeme předejít přílišnému vysychání pokožky a zajistit, aby se dostala do styku jen s těmi látkami, které jí prospívají. Zároveň tak snižujeme riziko alergií na minimum,“ vysvětluje MUDr. Silvie Rafčíková.

Vládne už u vás klidná vánoční atmosféra? A máte provoněný byt vánočním cukrovím? Teda nevím jak vy, ale já nějak nestíhám. A to jsem si vše tak krásně plánovala. V naší ložnici asi vybuchla bomba. Rozhodla jsem se udělat pořádek ve skříních, ale ne a ne to dokončit. Takže jsou všechny tři skříně otevřené, něco už srovnané, ale více toho čeká na zemi na přeorganizování. A mně se do toho nechce. Tak to přešlapujeme a místo toho jsem šla s Nikčou a Lukym stavět sněhuláky.

Cukroví mám zatím jen jedno - perníčky a to ještě ani nejsou nazdobené. 

Dárky - tak čtyři. Z toho ani jeden pro Nikolku ☹

Úklid - to snad ani nemusím popisovat, když jsem výše zmínila naší ložnici.

Takže u nás se zatím o šťastných a veselých vánocích zdá tak akorát Nikče.

A jak jsou na tom tatínkové?

Zeptala jsem se jich na několik otázek:

1) Co chystáte na vánoční svátky?
2) Máte nějaké rodinné zvyky, které začnete předávat dětem?
3) Podílíte se na přípravách - zdobení, nákup dárků, vytváření atmosféry, pečení?
4) Věříte na Ježíška? Jak o něm přesvědčujete děti?
5) Jaké máte zvyklosti u večeře?
6) Co jíte na Štědrý den?
7) Váš nejhezčí dětský dárek?
8) Nejhezčí vzpomínka na vánoce?
9) A co si přejete pod stromečkem - ať trochu poradíme těm vašim ženám ???

Jirka - tatínek Ondry, manžel Verči

1) Letos chystáme poprvé Vánoce bez babiček a dědečků, jen jako rodina ve třech. 

2) Nic extra, klasika, štědrovečerní večeře, rybí polévka, kapr a salát. No a pak rozbalování dárečku.


3) V rámci možností se podílím. Zdobení stromečku je na mně a Ondrovi, příprava kapra na mě, nákup dárku společně se ženou, no a zbytek v případě nutnosti jako asistent mamky.

4) Já už na Ježíška nevěřím, ale Ondra ano a je to fajn zvyk. Škoda, že se nám sem stále vtírá kamarád Santa. No ale my Ježíška nedáme.

Takhle jsme si loni krátili chvilku při čekání na Ježíška - spolu se strejdou 🙂

5) Nic zvláštního, snad jen aby nám nezaskočila kostička. 

6) Rybí polévku (asi), no a důležitý je kapřík a bramborový salát.

Loňské rozbalování dárků

                            Mrkvový perkelt

Tentokrát se zdravým kulinářským uměním pochlubí maminka Katka:

Káťa a Ondrášek 

U nás se vaří dost jednoduše. Ondráš nemá rád experimenty a na zkoušení nových chutí musí mít náladu, jinak si ani nelízne.  Ze začátku jsem vařila jen: zeleninové vývary, špenátovku, hráškovou, brokolicovou polévku a těstoviny. Ty chtěl dlouho jen „suché“. I ven jsme je někdy  brali místo křupek a piškotů. 

Dlouho dlouho bylo mléko (sunary) ve flašce. Ráno, odpoledne na spaní, večer, někdy i na oběd.   Na 2 letech a 7 měsících je mléko před spaním  a tak obden ráno.
Protože se ukázalo, že Ondrášek špatně snáší normální kravské mléko, přestala jsem používat mléko, smetanu při vaření a musíme si dávat pozor na překyselení organismu. Snažím se vyhýbat potravinám, které překyselování způsobují. 

Takže, jak vypadá náš běžný jídelníček?

 SNÍDANĚ: 
Rohlík, chleba se šunkou. Vafle s marmeládou. Bílý jogurt.  „Polystyrénový“ chleba.

OBĚD:
Kromě klasických jídel  vaříme dost  podle 28 denního stravovacího plánu od Močingové. Dietu nedržíme, recepty si upravuji,   jak máme zrovna chuť.  Jsou jednoduché, zdravé a vhodné pro děti.  Vše se dělá na olivovém oleji, ale já někdy dávám máslo.

Tak jsem si doma zapomněla foťák (teda Luky ho nechal v autě, které nebylo v dosahu, takže jsem ho prostě s sebou neměla). No a tak fotil "švagr", jenže od něho dostanu fotky asi až v novém roce (pracovní vytížení🙂. A psát v lednu o Mikulášovi je trochu out. Tak použiji fotodokumentaci z loňska (čerti byli stejní) a popřípadě ji aktualizuju 🙂)))

Minulý týden jsem psala první díl tohoto minipříběhu (http://blogujicimaminy.blogspot.cz/2013/12/mikulas-andel-cert-hned-3x-strasit-nebo.html). A konečně ho také zakončím.

Takže jsme vyrazili ke švagrové na Mikulášskou. Nikča už cestou říkala, že se trochu bojí a že se ji tam moc nechce. Nějaké skupinky oněch bytostí jsme cestou taky potkali, což jejímu strachu ještě přidalo. Ale na návštěvě na všechen strach zapomněla a užívala si bratránky a sestřenice. Až do té půl šesté, kdy zazvonil zvonek a venku cinkali řetězy. 

V tu chvíli já šla do kouta a Nikča pádila tátovi kolem krku. První je šla okouknout Vikynka - nejmladší sestřenka (16 měsíců). Ta se na čerty smála a dělala blblblblbl. Jenže s Mikulášem se kamarádit nechtěla. Jakmile k ní přistoupil, tak spustila takový brek, že se s ní táta musel schovat do obýváku. Nejstarší Pepa (10let) si z nich dělal srandu, ale když začali číst z knihy hříšků, tak mu trochu zatrnulo, co všechno o něm vědí. 

                              Pepča s Čertem

Kubík (5let) ze sebe vykuckal písničku "Šel zahradník do zahrady", ale tu jeho verzi jste v životě neslyšeli 🙂. 

                    Kubík si taky připravil kostým

Verunka (4roky), ta se opravdu bála (to už víte z jedničky), ale nikam neutekla a statečně to tam s námi přetrpěla. Jen básničku neřekla žádnou.

Nedávno jsem se zamýšlela nad tím, jak moc se rodičovství liší od mých představ, když jsem ještě dítě neměla... Jak moc svoje dítě miluju, i když je někdy na zabití.. a dala jsem si práci a našla na netu něco pro Vás...

RODIČOVSTVÍ  VŠEOBECNĚ

Nejlepší rady:

 1. Doufejte v nejlepší

 2. Připravte se na nejhorší

 3. Milujte je, nezáleží na tom, jací jsou.

Jen pro začátek, to že střídavá péče nám funguje a vyhovuje nám, neznamená, že je vhodná pro všechny a neznamená to, že bych jí všem doporučovala. Je to strašně o lidech o přístupu, o dětech, o celé široké rodině... Takže předem říkám, tento článek není boj za střídavku, nebo její propagace, jen jeden příběh, takové normální rodinky. 🙂 Píšu článek z pozice macešky 

Střídavou péči mohu doporučit, tam, kde se muž o děti staral i v manželství, vodil je k doktorům, vstával k nim, vařil, uklízel, dělal úkoly, stejně jako matka. Dva lidé, kteří se oba právoplatně o děti starali i v manželství a kteří se kvůli něčemu rozchází (pokud to není týrání, alkoholismus…) a kteří jsou ochotni se poslouchat a přizpůsobit se dětem, mají reálnou šanci toho docílit. Jsem proti tomu, aby střídavku navrhoval soud… aby jí dal třeba pravidla a poradil, ano, ale ne přes sílu. Je to o tom se zamyslet nad tím, proč se toho tak lidé bojí. Jsou to staré postupy myšlení, když mu „dám“ dítě budu vypadat jako špatná matka. Ale nejde o pohled okolí, ale o dítě o nic víc a nic míň a když zkusíte vygumovat třeba nevěru… nemůžeme potrestat to dítě za chybu někoho jiného. Pro něho je to milující táta, máma nechápe proč by o něj mělo přijít, když jemu nikdy neublížil/a, je to strašně těžké, strašně, ale zkuste to. Děláte to pro ty děti, i když to bude stát strašně sil a potoky slziček.

Podle mě by to nemělo vypadat tak, že dítě je od neděle 4 odpoledne u mámy a další neděli ve 4 jde k tátovi. Myslím, že by dítě mělo oběma světy přirozeně proplouvat, ale neexistuje v žádném případě, tady mi zakázali počítač jdu k mámě… NEEXISTUJE!!!!!

Můj/náš příběh začal před 4 lety, dnes už manžel. Pracuje v pojišťovně, protože jsem pojišťovnictví studovala a hledala jsem praxi, našla jsem si ji přes známe u něho. 1. den co jsem nastoupila, mi řekl, ať přijdu za 14 dní v pátek, že mi vše podepíše a kdyby mě někdo sháněl, řekne, že jsem s kolegou na jednání, bože já ho """milovala""" 🙂, přišla jsem v pátek, to jsem už od známých věděla, že se odstěhoval od manželky, co se zamilovala do šéfa, zrovna hráli v rádiu nějakou písničku, jen tak u vyplňování papírů, říkám jí u toho jsem se včera učila... zvednul oči a říká: "Já na škole nic jiného při učení neposlouchal" bum prásk jiskra a bylo. 🙂

Při prvním seznámení s nejstarší Verunkou tehdy 8 let mi pozvracela  v autě ruce (jeli jsem pro ni k tetě, protože jí nebylo dobře). Super. 🙂

Další oťukávání probíhalo u koní, kde se do mě zamilovala prostřední  Tea tehdy 4 roky, a Sašence  tehdy 2 roky, jsem byla volná, hlavně že vidí koně 🙂

Tento týden je naladěn Mikulášsky. Dvě Mikulášské už máme za sebou a třetí nás dnes čeká. A tam ti čerti budou. FUJ. Loni jsem se jich bála i já.

Začalo to už v neděli. Jeli jsme na Mikulášskou do Turnova - celá rodinka 🙂 Tuto akci každý rok pořádá naše plavací studio Mišutka. Byli jsme už podruhé, takže jsme věděli, co máme očekávat a opět nezklamali a bylo to moc hezké. 

                                     Vzpomínka na loňský rok

Nejprve děti přivítal lední medvěd - maskot Mišutky a společně si zaplavali. Teda, on jim ukazoval ze břehu a děti plavali ve vodě. Po rozplavbě následovala volná zábava, kdy na vodu vypustili nafukovačky a malý čertík děti ze břehu kropil konvičkou a ty se před ním schovávaly pod vodu. Většina se však chtěla sklouznout ze skluzavky do vody. 

                      Letos - Nikča je ráda, že se vidí s Ondrou

A pak to přišlo. Zazvonil zvoneček a do bazénu vešel Mikuláš, Anděl a Čert s Čerticí. Děti byly trochu zaražené, ale moc breku slyšet nebylo. Vojtík od Milči se trochu bál (a to ho doma čerty vůbec nestraší), tak s ním poodešla dál od těch čertisek. Niki si šla  (nechtěně - táta tam s ní doplaval) s jedním popovídat. Tak měla pořád ruce v puse a kuňkala, že ji sotva bylo rozumět. Ale řekla mu, že je hodná a doma nezlobí. 
Pak se M.A.Č.Č. rozloučili, že se jdou podívat nahoru, kde za chvíli bude pohádka. A do bazénu vlítl Čert - ošklivý Čert v neoprenu. Skočil za dětma do vody. To už ta naše hrdinka, tak hrdinská nebyla a držela se táty jako klíště. I jemu nakonec zamávala (to loni si s ním šla i plácnout - letos vůbec). On odešel a Niki: "To jsem se vůbec nebála🙂". 

              Svačinka a čekání na pohádky - Vojtík, Niki, Ondra

Pokud nevychováváme děti ve víře v Boha, ale Vánoce slavíme, je potřeba dětem vysvětlit Vánoce jiným způsobem než skrze víru. Každá rodina má svůj vlastní pohled na Vánoce. Zde je ten náš v podobě, jakou předkládáme našim malým dětem.

   Vánoce jsou doba, kdy slavíme narození Ježíše, který se narodil kdysi dávno a byl hodným a spravedlivým člověkem, jehož lidé milovali. Každý rok si ve stejný den připomínáme jeho narození. Když se narodil, přicházeli k němu lidé s dary. A my se dnes při oslavě jeho narozenin obdarováváme vzájemně. Vánoce mají svá tajemství a kouzla. Mezi ně patří, že hodným dětem některé dárky, jež si přejí, přináší sám Ježíšek v takové podobě, jakou měl, když se narodil. Jak to dělá, nikdo neví. Má jednoduše tu kouzelnou moc. Můžeme jej při tom spatřit? Ne, nemůžeme. Kouzlo Vánoc by zmizelo. Přináší Ježíšek dárky všem dětem? Ne, jen těm, které na něj věří. A všechny dárky, co se objeví pod stromečkem, přináší Ježíšek? Ne, všechny ne. Dospělí si mezi sebou dávají dárky sami. Dávají je i dětem. A zrovna tak děti mohou překvapit svými dárky i ostatní. A co ti, kdož na kouzlo Vánoc a na Ježíška nevěří? Ti pak slaví Vánoce jinak, nebo je neslaví vůbec. V jiných zemích nepřináší dárky Ježíšek, ale Santa Claus. A v dalších zemích zase Otec Vánoc, Vánoční Dědeček nebo Děda Mráz. Různé země po celém světě mají své vlastní vánoční příběhy. Společné mívají přání, aby se sešla u stolu celá rodina a mohla si užít společně sváteční chvíle.

  O Vánocích se scházíme s rodinou, připravujeme pokrmy, které obvykle jindy nejíme (rybí polévku, bramborový salát, cukroví, vánočky), zpíváme koledy, zdobíme stromeček. Pod talíře schováme šupiny z kapra a přejeme si, aby se nás po celý další rok drželo štěstí a penízky se od nás moc nekutálely. Krájíme jablko na poloviny a věříme, že v něm najdeme hvězdičku na znamení, že budeme v nadcházejícím roce zdraví a šťastní. Pouštíme v umyvadle lodičky z ořechových skořápek a přejeme si, aby se žádná z nich nepotopila a aby všechny zůstaly pohromadě stejně jako my. Vzpomínáme na ty, kdož už náš svět opustili. Snažíme se zpomalit, zastavit, popřemýšlet. Nejvíce o tom, jak báječné je mít rodinu, mít jeden druhého a všichni sebe navzájem.
   O tom jsou naše Vánoce. A přeji si, aby takové byly i tehdy, až naše děti vyrostou.

Zdroj: Slune-cz.cz

Co si představíte, když vám někdo řekne, že používá látkové plenky? Praní, žehlení, skládání a k tomu obtížné nasazování? Dnes už to neplatí. Postupně vám v rámci našeho seriálu popíšeme, jak látkové plenky používat. Začneme od začátku, od prvního přebalení.

Na trhu je několik druhů látkových plen – kalhotkové, kapsové, tvarované, vkládací a samozřejmě čtvercové. Každá se zapíná či zavazuje trochu jinak. Některé mají suché zipy, jiné patentky nebo tkaničky. Někdy je třeba plenku nejprve sestavit z několika vrstev, a pokud je jednovelikostní, nastavit správnou šířku a výšku. „Není to žádná věda, ale poprvé se s každou plenkou musíte naučit zacházet. Když je špatně upevníte, nesedí. To platí o látkových i jednorázových plenkách,“ upozorňuje Kateřina Borunská ze společnosti Mamaja group, která látkové plenky používala u svých dvou synů a nyní je dováží i šije.

Takže jak plenku správně upevnit a nastavit? U každého balení látkových plen by měl být návod. Můžete si to natrénovat nejprve na panence, pak je to jednodušší, protože se nevrtí. „Není to nic složitého, jen si to musí každý jednou dvakrát vyzkoušet. Jde o intuitivní záležitost, ale s dítětem přichází tolik věcí, které se musí maminky naučit, že je toho na ně občas trochu moc. Proto se jim snažíme pomoci. Na internet jsme umístili návodné video a pravidelně pořádáme ve všech větších městech setkání, kde se to mohou naučit,“ vysvětluje Kateřina Borunská. Na Youtube se můžete podívat na instruktážní video, nebo se zúčastnit některého ze setkání s názornou výukou. Konají se po celé republice. Pořádají je různá mateřská centra i prodejny látkových plen. Seznam najdete například na webových stránkách pop-in.cz. Navíc na stránkách společnosti Mamaja funguje poradenský chat.

A co na to maminky, které testují látkové plenky Pop-in NEW GEN?

Anička, která má osmiměsíčního Kubíka, používá jednorázové plenky a také Pop-in NEW GEN. „Moje maminka a manžel se přebalování u látkových plen trochu báli, na systém jednorázových jsou zvyklí. U látkových jsou patentky, suché zipy, vkládací pleny, ani já jsem poprvé nevěděla jak na to,“ svěřila se a dále vzpomínala: „Nicméně naučila jsem se to rychle, šlo jen o zvyk. Mamince se moc nechtělo, ale když viděla, že je v látkovkách Kubík spokojený a že to není tak složité, tak se do toho také pustila.“ Zuzana, která je nyní na mateřské dovolené s třetím dítětem vzpomíná na své začátky s látkovými plenkami obdobně. „Poprvé jsem se jich bála. Přišlo mi to hrozně složité. Z druhů i různých způsobů nasazení a zavázání mi šla hlava kolem. Ale jde o zvyk. V současnosti používám hlavně kalhotkové plenky a ty se nasazují stejně jako jednorázovky, u nich nevidí žádný problém ani manžel. I když si občas není jistý, na které plenky patří svrchní kalhotky a na které ne. Používáme více druhů látkových.“

Lucie je na mateřské dovolené s druhým dítětem a látkovky používala už dříve. „Vyzkoušela jsem plenky s různým zavazováním, s tkaničkami, suchými zipy, patentky, také jsem skládala čtvercovky, ale kalhotkové na patentky jsou nejjednodušší,“ hodnotí a dodává: „Občas mi děti hlídá moje babička a té se s látkovými kalhotkovými plenkami na patentky a suché zipy pracuje nejlépe. Je zvyklá na čtvercovky, libuje si, jak je to dnes už jednoduché. Zacvakne a je to. Její přes sedmdesát a zvládla to naprosto bez problémů.“ Babička pomáhá hlídat i trojnásobné mamince Zuzaně: „Moje babička měla potíže naopak s jednorázovými plenkami, pořád se jí nezdály. Látkovky jsou pro ni intuitivnější.“

Základní zásady při nákupu obuvi

Dřív než obuv začnete zkoušet, doporučujeme nechat si odborně změřit délku nohou. Důležité je poté botu vyzkoušet ve stoje přímo na chodidle. Boty musí odpovídat vašim fyziologickým předpokladům. Dámská chodidla se vyskytují v daleko více rozličných tvarech, proto je třeba dát výběru více času. Pozor na rozdílnost chodidel u jednoho člověka, zkoušejte obě boty. Je mnoho těch, jejichž chodidla jsou nějakým způsobem odlišná. Vybírejte obuv o cca 10 mm větší, než je vaše velikost (tzv. prstní nadměrek). Umožněním volného pohybu prstů v botě zabráníte jejich možné deformaci. Rozlišujte obuv podle způsobu užití. Výběr obuvi je vhodné konzultovat s personálem prodejny, který odbornou radou může přispět k vaší spokojenosti.

Jak se orientovat v bohaté nabídce obuvi?

Pro každý účel je vhodný jiný druh obuvi. Účelovost ovlivňuje použitý materiál, kontrukci, provedení a způsob údržby obuvi. Velice tedy záleží na způsobu užití bot, které si chceme koupit.

Vycházková obuv

• je obuv určená k nošení v exteriéru a interiéru. Vyznačuje se klasickou konstrukcí, bez výraznějších módních prvků. Obvykle jsou u ní životnost a pohodlnost důležitější, než módnost. Je charakteristická velkou pestrostí střihů. Pro uzavřené střihy vycházkové obuvi je nejnižší možná teplota použitelnosti -5 °C. Vycházková flexiblová obuv je určena do suchého prostředí (nepoužívejte ji ve vlhkém ani mokrém prostředí).

1. Začalo to těhotenským testem. 2.2.2013 .Je to jako včera ,co jsem si ho dělala. Své těhotenství jsem poznala podle pnutí v prsou a nedostavené mestruace. Koupila jsem si těhotenský test v lékárně,čekala až mamka nebude dávat tolik pozornosti a zavřela se na záchod a pustila se do toho. Čekala jsem ,jak dojetím začnu plakat a když tak koukám vidím jen jednu čárku. I když byla trocha zklamání ,tak jsem založila svůj těhotenskej test do peněženky ke svým dalším negativním testům. Šla jsem za mamkou,jelikož už rodiče byli rozvedeni a já bydlela s ní. Ptala se zda už jsem to dostala,protože jsem se pár dní předtím stěžovala, že stále nic. Říkám ,, ještě ne ,, MAMKA na to ,, tak si hned zítra koupíš test ,, JÁ,,no já už si ho koupila,, MAMKA ,,tak si ho hned z ranní moči uděláš ,, JÁ ,, už jsem si ho dělala ,, MAMKA ,,ááááá ,, ? JÁ ,,nic je negativní ,, slyšela jsem ,jak jí spadl kámen ze srdce a šla si psát na seznamku s ,,nápadníkama,, po chvilce prohlásí ,, ukaž mi ten test,, vyndám ho z peněženky hodim jí ho na stůl. Koukám na ní,jak se tváří,začne bulet... co se děje  ? :O ,, TY KRÁVO VŽDYT JSI TĚHOTNÁ ,, hezká slova maminka vypustila z pusy :D A už jsme buleli obě :D Ani nejde popsat ten pocit toho štěstí, nějak jsem hlavně nevěděla ,co bude dál, jak to vezme rodina,ale zároveň se mi splnil můj sen ♥
2. Těhotenství probíhalo CELKEM vpořádku , jen jsem měla dost osypané tělo,což si každý mohl všimnout z fotek,co jsem sem dávala.Jaterní testy vyšly na jedničku a tak nikdo nic neřešil. Opožděně mi doktoři řekli,že měli porod ihned vyvolat, že jsem měla špatnej průtok krve a mohlo to ohrozit prcka i mě. no což prý se s tím nesetkali,je to vzácná nemoc a příště to prý budou řešit jinak..Taky se nedali vydržet ty děsný vedra, byla jsem stále oteklá a celý noce nespala ....... 22.2.2013 , začala jsem krvácet, ten kdo to nezažil si neumí představit ten svíravý pocit, bála jsem se, a kladla si otázku,co když po tom štěstí co jsem měla do ted přijde jen smutek a zklamání... zrovna u nás byla moje babička, přítel v práci,tak mě naštěstí babička doprovodila do nemocnice na ultrazvuk,kde jsem poprvé viděla bít srdíčko našeho miláčka ♥♥♥ Byl to úžasný moment a mě tekly slzy po tváři,jen škoda že tatínek nemohl spatřit první tlukot srdíčka ♥ Odcházela jsem s krásným pocitem a fotkou k tomu 🙂
4. 6.4.2013 jsme se konečně přestěhovali do svého bytečku,kde jsme mohli začít připravovat i pro naše prozatím v bříšku miminko 🙂 prozradím, že mi gynekolog říkal ,že si je na 99% jistej holčičkou 🙂
5. 29.5.2013 jsme jeli na veliký ultrazvuk do Gennetu. Přítel byl stále přesvědčený o klukovi ještě ráno mi říkal ,jak všichni budeme koukat ,že to bude kluk....a taky tomu tak bylo 🙂 Oznámili nám , že čekáme kluka ♥ Tak tady máme našeho Šimonka ve 20.týdnu 🙂
7. 8.7.2013 CUKROVKA no ble .. První lok mi v tom vedru celkem bodnul,ale ten druhý ? Ten jsem málem ani nedopila :D 
8. 19.7.2013 Jsme znovu navštívili Gennet v Liberci, jeli jsme se podívat na našeho miláčka ve 4D 🙂 A ted po jeho narození toto doporučuji Šimonek byl po narození opravdu úplně stejnej 🙂

No a to bylo z toho nejzajímavějšího asi vše 🙂 Tedy ještě poslední moje fotečka bříška No samozdřejmě 5.10.2013 už jsem měla poslíčky ,vlastně začaly už 4.10.2013 což byl mazec ... hrozně jsem si stěžovala jak to bolí,jen kdybych věděla,co teprve přijde :D ,, ale 6.10.2013 už začali pravidelné kontrakce, podotýkám ,že našeho špunta jsem se pokoušela vyhnat :D snad všema metodama ,co jste mi tu poradili.. Ty bolesti u kterých jsem pomalu umírala :D Ale zároven byla vysmátá, že už to konečně přišlo no a tak protože jsem měla rodit hodinu cesty od našeho bydliště,tak jsme hned vyjeli,abych to kdyby nááhodou stihla. No přijeli jsme tam a pyšně zazvonila na porodnici ,otevřela sestra ,už mezi dveřma bych jí dala čočku,jak se chovala,ale dobrý vzala mě na natáčky, celou dobu se tam se svojí koleginí řechali a čistili si svoje jmenovky na obleku. No já úplnej nezájem! No koukli na papír a řekli ,že žádný kontrakce nevidí ,no nechápala jsem když jsem byla doslova přesvědčená ,že je mám :/ No zavolali doktora ať se na mě podívá, přišel , vyšetřil a že jsem otevřená jen na 1cm a proto mám jet domů a přijet ažv ÚTERÝ.. No nechápala jsem přístup,jak mám jako vydržet v bolestech doma do úterý !!!!! A co jiného mi zbejvalo,jela jsem zase hodinu autem domů a každou chvíli měla pocit,že porodím! No doma jsem z neděle na pondělí nezavřela oči, seděla jsem v obýváku a nějak si přehrávala ,co by se stalo kdybych náhodou porodila, kontrakce se zvyšovali a mě to nepřišlo moc normální, vydržela jsem tedy do pondělí 7.10.2013 a zašla si ke svýmu gynekologovi, ten mě poslal ihned do nemocnice ,že RODÍM! Ale do nemocnice ,kterou jsem měla pod barákem, protože bych to prý do tý svý nestihla.

No a tak jsem tam dorazila, všichni už o mě věděli a hlavně mě všichni znali,mamka tam tehdy pracovala. Přijali mě a přítele nechali na chodbě, vyšetřili mě a byla jsem otevřená na 2,5 cm a kontrakce na monitu byli krásně vidět! Takže mi řekli at si dojdu pro věci a nechají si mě tam, otevřela jsem dveře řekla jdem pro věci, chlap vyklepanej víc jak já :D No dostala jsem nadstandart ,takže maximální spokojenost 🙂 Vybalila jsem si věci a poslala chlapa domů. Sepsala jsemznovu porodopis , dostala klystýr a pak seděla hooodně dlouho na WC :D 

No ted se musim omluvit nevzpomínám si přesně na časy,ale asi kolem 17:00 jsem zavolala chlapa zpátky do nemocnice,chtěla jsem aby byl u všeho semnou. Každou kontrakci jsem se snažila pomalu prodýchávat . Chodila jsem do sprchy a chodila snad po celý porodnici, no byl to mazec, kontrakce se pořád zvyšovali... přišla sestra na pokoj ,že si mám vzít věci a přijít na porodní sál . No nějak jsem nechápala, že už se něco bude dít :O :O 

CCa 21:00 hod píchnutá plodová voda , odebrání krve a napíchnutí jehli......

No to byla teprve bolest, říkala jsem si,že jsem měla být ráda za bolesti předtím. Bolesti bych popsala asi tak jako by někdo velkou kudlou bodl do zad a od zad šel takovej tlak do břicha a pak během chvilky tahal někdo všechny moje orgány z těla. No bylo to něco neskutečného, chtěla jsem snad i umřít v tu chvíli. Stále jsem se snažila vydržet ... svojí poslední kontrakci si pamatuju ,jako by se stala před chvílí,  přišla neskutečná a už doslova nepopsatelná bolest ve který jsem skočila na svého milého, málem ho povalila se svým panděrem na zem a začala řvát,že jdu prostě rodit !!!! Sestra se mi to ješě snažila rozmlouvat,ale to i před její slova jsem si sama vyskočila na kozu,dala nožky nahoru a at jde chytat, že jdu tlačit , no komediantka prostě :D Pak už to probíhalo strašně moc rychle,pár zatlačení a malý byl venku , ani jsem neměla sílu se podívat, práskla jsem sebou do poštáře a jen poslochala ten pláč, během chvilinky mi ho dali na prsa ,musim říct,že je to ten nejkrásnější pocit, který žena může zažít ♥♥♥♥♥Byl tak maličký ,slyšela jsem jen 7.10.2013 23:03hod 49cm a 3880g. Já to dokázala !!!!! Koukala jsem na něj tekla jen slza za slzou ,opravdu neznám krásnější pocit 🙂 Celej svět mi byl tak ukradenej a viděla jsem jen toho maličkýho miláčka ,kterýho jsem držela v rukách. pak přišlo šití o tom už je škoda mluvit 🙂 To bych mohla přirovnávat snad i k porodu, no natrápila jsem se u toho víc než dost a myslim že právem, doktor nadával sprostě, všechno mu padalo no KATASTROFA.Myslela jsem chvilkama , že se zvednu a odejdu snad nezašitá, jediný co mě uklidnovalo byl pohled na mého miláčka v ruce s naším synkem ♥♥♥ Už jsem koenčně mohla říct ty dvě nejkrásnější slova! Ten můj splněnej sen ♥ JSEM MÁMA! ♥ Byla jsem pyšná,jak je krásný ,celý tatínek.. NIKDY jsem nemilovala víc 🙂 ♥♥♥♥♥

 Naše kůže není jen vnějším obalem našeho těla, je to také náš největší orgán. Více než polovina z toho, co na kůži naneseme, se vstřebá do krevního oběhu. Včetně parabenů, silikonů, PEGů, hliníku apod. - jednoduše složky, které obsahuje klasická kosmetika vyrobená ze syntetických složek. A protože se tyto látky v těle přirozeně nevyskytují, neumí je náš organismus zpracovávat. Následkem toho mohou vznikat alergie, akné, přecitlivělost pokožky atd.

Důvodů proč používat přírodní kosmetiku je spousta, ale především jde o to, že je přirozená pro náš organismum. BIO kosmetika obsahuje přírodní látky jako jsou rostlinné extrakty, rostlinné oleje, květové vody a esenciální oleje, které obsahují spoustu vitamínů, minerálů, esenciálních mastných kyselin a antioxidantů a díky kterým účinně pokožku vyživuje a pěstí. Tyto látky podporují přirozený hojící a regenerační proces pokožky.

Přírodní či BIO kosmetika je díky svému složení většinou vhodná pro lidi s citlivou pokožkou, trpící různými ekzémy a alergiky. Je samozřejmě také vhodná pro děti, jejichž pokožka je mnohem citlivější než pokožka dospělých lidí.

Certifikovaná přírodní kosmetika musí splňovat přísné standardy, podobné jako např. biopotraviny.

• Použité přírodní suroviny mohou pocházet pouze z certifikovaného  ekologického zemědělství nebo kontrolovaného sběru ve volné přírodě.
• Sběr surovin musí probíhat šetrným způsobem, aby nedošlo k poškození ani zatížení životního prostředí.
• Výrobky nesmí obsahovat látky cizí lidskému organismu, např. parafín, vazelínu nebo jiné ropné produkty.
• Při výrobě této kosmetiky se používají pouze čisté rostlinné oleje.
• Certifikovaná kosmetika nesmí obsahovat žádné syntetické konzervační, vonné ani barvicí látky.
• Certifikovaná kosmetika ani použité suroviny nesmí být testovány na zvířatech.
• Při výrobě nejsou používány suroviny z mrtvých zvířat (např. zvířecí kolagen, norkový tuk nebo vorvaňovina).
• Nesmí být používány suroviny z geneticky upravených rostlin a není povoleno používat radioaktivní záření pro konzervaci výrobků.

Chemické přísady běžné kosmetiky