Psala mi kamarádka. Má synka, po Vánocích mu budou 3 roky. Neuvěřitelně mluví a má fantastickou slovní zásobu (to říkám já, ne ona:o)) Podělila se se zážitkem z poslední doby. A já ho předávám dál, protože mě moc pobavil a takových věcí je poslední dobou poskrovnu:

Komu z Vás jsem to ještě nelíčila, tak historka, která mě fakt dostala: Co malý v nemocnici nejvíc nesnášel bylo, když mu paní Dr. s pomocí špachtle hleděla do krku. A takhle jednou sedí v nemocnici na nočníčku, hledí zadumaně do země a dí: „Oni mě zničej, ty doktorky, oni mě úplně zničej těma špachtlema… „ Tak jsem zúčastněně řekla „Mhm“ a na víc jsem se nezmohla…

A já se jí nedivím:oDDD

Když jsem na TT těstu viděla druhou čárku, moje pocity se daly těžko popsat. Po prvním zklamání, mnou spíše zmítal strach a někde v koutku duše i radost, kterou jsem se bála projevit. Každý uzv byl pro mě stres a strach, abych  neslyšela tu hroznou větu, nebije srdíčko. Postupem času jsem začala věřit, že naše miminko je bojovníček a že to všechno zvládneme zdárně až do konce. Jak se mi zvětšovalo bříško stále více jsem si začala uvědomovat, že jsem vážně těhotná a že mi pod srdcem roste nový život. První lechtání v bříšku bylo nezapomenutelné. To o sobě naše holčička dala poprvé vědět a těhotenství  už pro mě nebylo tak imaginární, ale více a více reálné.

Milovala jsem Sabinku už v bříšku, ale až se narodila miluji ji ještě víc. Takovou láskou, že bych za ni i dýchala. Každý její úsměv mě naplňuje neskonalou radostí. Moje srdíčko se chvěje štěsím. Její spící klidný obličej je pro mě jako pohlazení na duši. Její hřejivá kůže, a vůně je pro mě jako ten nejdražší parfém na světě. Je to značka která má jedinečné složení. Její projevující se hlásek je jako ta nejhezčí hudba pro mé uši a i když z té její pusinky někdy vychází pořádny řev, nevyměnila bych to za nic na světě. Její oči jsou obrovské zároveň tak bezelstné, jsou to oči človíčka který ještě nikdy nelhal a nezažil sklamání. Jsou to dvě průzračné studánky, které mi vhání slzy do očí. Dívají se na mě tak zamilovaně když pije z mého prsu nebo když ji hladím. Těma svýma krásnýma očima mi říká jak moc mě má ráda. Je neuvěřitelné, že jsem ji 9měsíců nosila pod svým srdcem je to jeden nepopstatelný nádherný zázrak.

Mít dítě je prostě zázrak. Jeden nádherný jedinečný a kouzený zázrak. Až se mě jednou někdo zeptá co pro mě bylo v životě nejkrásnější tak vím co odpovím. Narození mého dítětě, přivonění k její sladké kůži a první polibek na její čelíčko. To byl ten nejkrásnější zážitek.

Všechny matky jsou bohaté, když milují své děti. Nejsou chudé, ani ošklivé, nestárnou. Jejich láska je tou nejkrásnější radostí.