Zdravý bezlepkový chléb? Zapomeňte na chléb ze bezlepkových směsí, které z velké části obsahují škrob a další velmi průmyslově zpracované složky a upečte si domácí kvašený pohankový chléb, který je velmi chutný i zdravý.

Co potřebujete?

- půl kila enzymaticky aktivní pohankové mouky (Šmajstrala, tam je i jistota, že není kontaminace obilovinami s lepkem)
- asi půl deci šťávy z kysaného zelí (kvalitního, nekonzervovaného, nesterilovaného)
- vodu
- sůl (asi lžičku)
- kmín či jiné chlebové koření (asi lžičku).

Večer smíchejte všechny ingredience, aby vzniklo středně husté těsto, které nechte při pokojové teplotě odpočívat (nejlépe přímo ve formě, ve které budete péct - používám tu na biskupský chlebíček), a to cca 36 hodin. Poté vložte do vyhřáté trouby (180 st. C) a pečte asi 40 - 50 minut.

Ne vždy těsto prokvasí dostatečně, nenechte se odradit prvním neúspěchem 🙂 Základem je použití kvalitní mouky a "živé" šťávy ze zelí.

Novinka v mé dílně ! Nosítka Noiga jsou NOVĚ tvarovaná pro pohodlí děťátka !

POUŽITÍ:

Tvarování krásně dělá místo na zadeček, i s plenkou, nožičky jsou ve správné zdravé poloze = mají velkou podporu díky šířce nosítka (u nožiček cca 38cm) a zádíčka se nekřiví, naopak jsou příjemně zakulacená jak má být 🙂

K nosítku patří novorozenecká vložka, je to takový trychtýř, do kterého se miminko dá, nosítko mu tudíž neroztáhne nožičky do nepřirozené polohy - ale naopak si hoví a nožičky mu naaranžujete akorát. Kolem hlavičky se mu udělá límec a do stran Vám nevyklouzne. Ve vložce bude jako v hnízdečku. Nastavit ho můžete do polohy svislé (viz.foto) nebo do kolébky s nožičkami nabok.

Z vložky jde vyndat polštářek, který můžete později využít, když mimčo nebude chtít být ve vložce, ale bude mu nosítko větší - podložíte tím zadeček a hned je nosítko akorát 🙂

Ke každému nosítku je kapucka, jejíž polohování je přesně podle hlavičky děťátka. Když ji nepoužíváte, můžete ji sundat uplně (na magnetické zapínání).

Byl pátek, 18.11.2011 a já jsem měla 12 dní do termínu porodu. Protože měl manžel ranní směnu musela jsem na prohlídku ke své doktroce vyrazit sama autobusem, což pro mě znamenalo vyrazit  v půl šesté, abych na půl osmou stihla zajít na monitor a pak na kontrolu.Když se mě doktrorka ptala jak se cítím řekla jsem, že v pohodě, ale že by už malý mohl jít ven, přeci jen v noci už to nebývalo nic moc 🙂. Její odpověď zněla. "To si ještě minimálně týden počkáte, jste "zabetonovaná", takže musíte vydržet". Cestou  z kontroly jsem se procházela po městě a měla jsem za úkol koupit si poslední věc, která mi chyběla a to kojící podprsenku. s dobrým pocitem, že jsem dobře nakoupila jsem vyrazila ke kamarádce (která mimochodem rodila o měsíc později), kde jsem čekala až si mě manžel vyzvedne. Zbytek dne proběhl v pohodě, jen jsem byla unavená, protože mě zmohlo to chození v deštivém a chladném počasí. Večer jsem si šla brzy lehnout. Ve 3 hodiny v noci mě probudilo "čůrání", jako už tolikrát předtím, jenže tentokrát, když jsem vstávala, ze mě začalo něco téct. "Teda, já jsem to asi nevydržela", říkám manželovi. Pak jsem se zarazila a napadlo mě, že by to mohla být plodová voda. To už manžel začal jančit, ať se okamžitě nachystám a jedem. Já jsem byla v klidu, přece nám v kurzu říkali, že pokud je voda čistá a nejsou pravidelné kontrakce můžem počkat i tři hodiny...Po hodině jsem se teda nechala přesvědčit, protože ten pocit "mokra" nebyl zrovna příjemný. Do porodnice jsme dorazili krátce před půl 5, hned mě dali na monitor, pak jsem šla na vyšetření a podle testu zjistili, že se opravdu jedná o plodovou vodu..Pak jsem se šla přecléct do eráru a vyplňovala jsem potřebné dokumenty. Stále jsem se cítila skvěle, protože kromě unikání plodovky, jsem neměla žádné bolesti. Rozloučila jsem se s manželem a domluvila se s ním, že až se bude něco dít, tak mu zavolám. U porodu být nechtěl, protože mu nemocniční prostředí dělá zle a porodníci by asi měli víc starostí s ním, než se mnou, což jsem respektovala. Ubytovala jsem se na předporodním pokoji, kde jsem celý den polehávala a odpočívala, jednou za čas mě dali na monitor nebo jsem šla na vyšetřovnu, kde mě prohlídli. Stále se nic nedělo a já byla bez bolestí. V 15 hodin mi dali antibiotika, protože jsem byla 12 hodin od doby, kdy mi začala odcházet voda. V 15:30 se konečně začali dostavovat pravidelné a silnější kontrakce, které jsem prodýchývala, bylo to jako silnější menzes. Asi v 17 hodin jsem už byla otevřená natolik, abych mohla jít na porodní pokoj. Ikdyž jsem v průběhu těhotenství uvažovala o porodu do vody a byla jsem na pokoji s vanou, nakonec jsem o ni ani pohledem nezavadila. Bolesti se dali vydržet, jednou jsem si zašla do sprchy, ale pak jsem byla natolik líná, že už jsem zůstala na lůžku. Občas se na mě přišla podívat PA. Kolem půl sedmé už jsem cítila tlak, PA mi řekla, ať ještě netlačím, ať si ještě zkusím dvě kontrakce prodýchat na boku. Cítila jsem už velký tlak, takže zpátky na záda mi musela pomoct.Jakmile jsem se otočila slyším, jak křikla na druhou PA: "Rodíme"!!!.Zatlačila jsem na dvě kontrakce a najednou jsem měla na břiše ten nejkrásnější uzlíček štěstí, jaký jsem si jen mohla přát."Tak už jsi tu s námi, Šimonku", řekla jsem a hladila ho po zádech. Pak si ho vzala sestřička na očištění a převážení a přiložila mi ho k prsu. Byl to ten nejnádhernější okamžik v mém životě. tatínek dorazil deset minut po porodu a byl tak krásně dojatý a šťastný jako já. Pár stehů na šití byla brnkačka, pak už mě čekal jen převoz na šestinedělí a po dvou hodinkách odpočinku mi přivezli Šimonka na pokoj a tím začal náš krásný společný život...🙂

Dne 31/1/2013 jsem šla do poradny, jako již na konci těhotenství každý týden 🙂

Matýsek spinkal a moc nespolupracoval, křivku jsme natáčely se sestřičkou asi 45 minut 🙂 Nic nenasvědčovalo tomu, že bych měla Matýska o 13 hodin později v náručí.

Večer jsem se šla cca v 19 hodin vysprchovat, naprosto v pohodě, jenom unavená, jak tomu bylo už tak nějak stále. Přemýšlím nad radami pana doktora, jak si zajít o víkendu na dlouho procházku dát vanu atd atd... utírám se, lezu ze sprchy, manžel mi nadává, proč se sprchuji tak horkou vodou a já mu říkám: "tak přece když porodíme, vadit to už nebude" z ničeho nic cítím jak ze mne neco teče, bez jakékoliv bolesti, lupnutí nic... prostě ze mně teče voda, s takovým hlenem. Nejdříve tomu nevěnuji až takovou pozornost a až po chvilku si strkám mezi nohy ručník a křičím na manžela, že mi praskla voda🙂

Ten se zrovna chystá uspat našeho Lukáška 🙂 Jsem jak splašená a vyjukaná, musíme sehnat hlídání, jelikož ještě z legrace mi sestřička řekla, at vecer prijdu, ze ma zrovna sluzbu na porodnici obě jsme se tomu zasmály 🙂 a hle je to tady 🙂 volam tedy na oddeleni a sdeluji ji tu vtipnou novinku, ze tedy praskla voda a do kdy mame jet do porodnice, v klidu jsme si pobalili zbytek veci a cekali az prijde hlidat Lukaska teta Lenka a vychazime, mame to kousek , tak jdeme pěšky.

Do bran nemocnice jsme prišli krátce po dvacate hodine vecerni, došli jsme na oddělení, kde jsme chvilinku cekali na prijem, pak uz krivka, kontrola vlozky zda se jedna o plodovou vodu a nekonecne vyslychani a otazky furt dokola, vyplneni mnoha dotazniků, souhlasů atd. Pri prijmu jsem byla otevrena na4.

Asi po 45 minutach prisel pan doktor, ktery stale rika ze jsem na 4. Jeste s nim vyrizujeme nezbytne nutnosti a pak uz nas porodni asistentka vede na porodní pokoj. Jeste ze srandy mi rika, ze je to jeji oblibeny, ze se na nem rodi rychle, jak moc rychle to bude by mne ani ve snu nenapadlo. Znala jsem ji protoze byla i u porodu Lukáška - měla jsem obrovskou radost, ze vidím známou tvář! Samozrejme jsem ji hned při vstupu řekla, že jsem poctivě cvicila EPINEM a že pokud to nebude nutné určitě bych si přála aby mne nenastřihavali.

Proč se stát dvojjazyčnou rodinou a jaké výhody to přináší? To vše se dozvíte díky jazykové škole Light Point, která připravila roční sérii 7 workshopů. Víkendové workshopy, jsou určeny rodičům, kteří si uvědomují důležitost aplikace druhého jazyka do života jejich dětí v raném věku.

Workshop „Staňte se bilingvní rodinou“ se opírá o metodiku výuky jazyků pro děti „The adventures of Hocus and Lotus“ a vědecké výzkumy její zakladatelky paní Prof Traute Taeschner. Profesorka psycholingvistiky vytvořila metodiku výuky jazyků, která umožňuje dětem se učit druhý jazyk přirozeným způsobem, tak jako jazyk mateřský a to za pomoci „narrative format“ (výuka formou příběhů). Autorka ve svém projektu vychází z vlastních zkušeností při výchově dětí v bilingvním prostředí a úspěchu, které dokazují děti z mateřských škol, mateřských center a z prvního stupně základní školy.

Rádi bychom Vás seznámili s konceptem bilingvismu a vyprávěcím formátem formou workshopů, které jsou určeny rodičů a dětem v jakémkoliv věku!

Co to znamená stát se bilingvní rodinou?

Stát se bilingvní rodinou nemusí vždy znamenat dokonalou znalost obou jazyků. Ale být schopen komunikovat ve dvou různých jazycích na jakékoliv jazykové úrovni. Děti, které se učí dva jazyky hned o narození nebo jakmile začnou mluvit, jsou považovány za bilingvní.

 Co je bilingvismus a co to obnáší?

Nezbytnost znalosti druhého jazyka je v dnešní době naprosto nevyvratitelná. Otázkou zůstává kdy se začít učit druhý jazyk a jaké máme možnosti. V České republice je zvykem spoléhat na školství a výuku cizího jazyka ponechat čistě na škole, do které dítě přihlásí. V některých školách děti začínají s výukou anglického nebo německého jazyka v 1. nebo ve 3. třídě. Podle jazykové školy Light Point je nejlepší začít s výukou cizího jazyka co nejdříve, tedy hned od narození.

Od malička na dítě rodiče mluví svým rodným jazykem, v našem případě budeme mluvit o češtině. Pro novorozeně je i český jazyk cizí. Vysoce rozvinutý smysl porozumění však novorozencům umožňuje pochopit co mu říkáte. V rodinách kde je jeden z rodičů cizinec, dítě od narození vnímá oba dva jazyky jako vlastní a umí je rozlišovat a chápat.

Metodika výuky The adventures of Hocus and Lotus, kterou jazyková škola Light Point aplikuje při výuce dětí je založena na příbězích, které při pravidelném poslechu a opakování dítě snadno aplikuje do života. Základem výuky je pravidelné opakování za doprovodu CD se zhudebněnými texty a DVD s krátkými animovanými příběhy. Ve výuce mají možnost děti tyto příběhy společně s lektorkou si zahrát formou divadelního představení. Zapojení motoriky, dětem umožňuje snazší zapamatování si slovní zásoby a aplikaci slov do každodenního života. Rodiče se nemusejí obávat, že jazyk neovládají. Magické učitelky, rodičům poradí, jak se mohou zapojit do vzdělávacího procesu dětí a doplňkové výukové materiály jim budou nápomocné.

Ředitelka jazykové školy Light Point paní Ivakina doporučuje všem rodičům, aby nečekali a zapojili své děti do cizojazyčného prostředí co nejdříve. Děti vnímají cizí jazyk v dětství odlišně než my v dospělosti. Je to pro ně komunikační kanál a ne cizí jazyk tak jako pro nás. Díky hravé formě výuky je pro ně cizí jazyk zábava!

Jak často docházet do kurzu? Není potřeba, aby vaše dítě chodilo denně do kurzu angličtiny či jiného jazyka. Důležité je, aby přišlo do styku s cizím jazykem každý den! Žádné dítě se nenaučí cizí ani mateřsky jazyk, když ho uslyší jedenkrát týdně 45minut. Výukové materiály metodiky The adventures of Hocus and Lotus jsou ideálním prostředkem pro každodenní opakování. A zde přichází ten hlavní okamžik jak můžete svým dětem zpříjemnit a zjednodušit výuku cizího jazyka. Umožněte jim poslouchat a vnímat cizí jazyk každý den. Odměna bude k nezaplacení!

Více informací o metodice výuky naleznete na našich stránkách.