prvni ultrazvuk-vse OK!

dnes jsem zkoušeli vyzpravit postýlku po mé o rok a půl starší sestřičce. No řekněme, že se nám, to povedlo asi tak, že budeme muset koupit asi novou nebo z bazárku. už jí máme i vybranou. teď jen jestli to vyjde.

dnes jsem objevila // :o)))

TĚŠÍM SE NA VÍKEND S RODINOU

Kraken usnul

Vendulka je nějaká nervózní

avatar
arci
2. dub 2010  •  

Emi leze po čtyřech

Včera sluníčko dneska sníh,.... hm hm to mi hlava moc nebere :D

jsme na horách

NT screening

Zítra nás čekají NT screening. Právě tady nám při minulém těhu oznámili, že Matyášek má rozštěp lebky. Že se s tím nedá žít a musí ukončit jeho krátký živůtek. Tak strašně, strašně se bojím.

Vím, že pokud tohle těhu nevyjde, je konec. Už do žádného IVF nepůjdu. nechci jen pro svou sobeckou touhu nechat tady svůj otisk, nechat trpět ty malé miminečka. Už dávno jsem se rozhodla, že tohle je fakt poslední boj.

Celá rodina to prožívá se mnou. Muž je jako vždy v těhlech situacích zlatý. Hladí, líbe, tiskne za ruku jako by chtěl říct " Neboj,to bude dobré". Já se bojím, že nebude. Synek ten to prožívá celý týden. každý den se přižene ze školy a ptá se "Jak jste dopadli?" Holt chaotik po mamince. Nám jsou oběma nějaké přesné datumy vzdálené.-)) Dcerunka o tom nemluví. Ta má momentálně starost o to, jestli ji ty umělé vlasy budou ladit k těm jejim..-)

Objednali jsme se  až na 14 hodin. To budou nervy. Před tím musíme do práce. Ale zase máme rozptýlení.Ráno vyrážíme mlčky do práce. Celou cestu mě mužík drží za ruku. Bez něj bych tyhle situace nezvládla. Koukám na míhající se krajinu a prosím. Prosím Pána Boha, prosím dušičku mé milované babičky, prosím našeho Matyáška, ochraňte naši holčičku (já mám prostě od prvopočátku pocit, že tohle je holka)

V práci to uteče, ale kolem poledne už oba vystřelíme. Nemáme stání. A než projedeme Prahou, taky chvíli trvá. Hlavou mi beží myšlenky, že to jsou třeba poslední chvilky mého těhotenství. Poslední chvíle, kdy mám broučka u sebe. Pod svými křídly. Kdy mu je sladce.

V Gennetu jsme šli docela rychle na řadu. Vidím ve dveřích doktorku(stejná, která nám minule řekla ten strašný ortel). Začne se mi motat hlava a vlítnou mi slzy do očí. MUDr je příjemná. Uklidňuje mě. Ale nic nepomáhá. Vídím obrazovku, na které jsem naposledy viděla Matyáška. Mrskal sebou v bříšku a za pár minut cvak. Monitor zhasl a Matyášek byl jen nepovedený plod. Nemůžu dýchat. Strach je fakt silnější a silnější. Skoro panická hrůza. Takhle jsem se v životě bála jen, když mi Daníka porazilo auto a nevěděla jsem, co s ním bude.

kouká na své dítě jak se plazí

avatar
izina
1. dub 2010  •  

Pojedeme za taťkou, týden tu nebudeme

Image title

KONECNE 25.06.2010

24.12.2009

OZNAMUJI PRITELOVI ZE JSEM TEHOTNA....🙂)))))

 26.2.2009

SAMOVOLNY POTRAT..:((((((

3breznaŘIJNA 2009..... snazeni o miminko..🙂

18.10.2009

Strana