Tak máme za sebou první dětskou oslavu narozenin, Maximek už má rok, neuvěřitelně to uteklo! Ale rozhodně to byl důvod k oslavě, protože ten rok byl plný radosti, úžasných zážitků a nové lásky. Pojali jsme to celkem ve velkém, protože i já a můj muž máme narozeniny v prosinci (kdyby nebyl Maxim nedochvilný po rodičích a narodil se v termínu, měli bychom to pěkně muž 4., Maxim 14. a já 24. ale Maxim ty čtyřky narušil a je 16. 😉 ). Každopádně, oslavu jsme sice měli v kavárně, protože k nám do obýváku by se 30 hostů nevešlo, ale připravovali jsme sami pohoštění, tak tady je pár tipů, které třeba využijete i vy 🙂

Ozdoby pohoštění - připadá mi to až moc triviální, ale přeci jen 🙂 Našla jsem si na internetu volně ke stažení pěkné ilustrace, ty jsem pomocí raznice vyřízla z tvrdého papíru a tavnou pistolí nalepila na párátka, špejle a papírová brčka. Stejnou ilustraci jsem ve větším připravila i jako ozdobu na dort 🙂  Nápis na dort je ještě triviálnější, z barevného papíru jsem vystřihla malé vlaječky a fixem na ně napsala písmenka. Vlaječky jsem nahoře ohnula a přilepila k provázku. Na dort jsem měla připravené 2 papírová brčka, do kterých jsem vyrazila díru a do té potom provázek provlékla a přivázala. Brčka jdou do dortu snadno zapíchnout a je to 🙂

Co upéct a připravit - nekonečné téma přípravy každé oslavy a večírku u mně jednoznačně vyhrává listové těsto, jsem opravdu vděčná tomu, kdo jej vynalezl 🙂 Takže za sebe i spokojené hosty doporučuji upéct slané koláče z listového těsta.

Základ je listové těsto, dávám do koláčové formy vyložené pečícím papírem (potom se dá na pečícím papíru nakrájené i podávat 😉 ) a vejce se smetanou (dávám 4 vejce a 250 ml smetany na jeden koláč). Další náplň dle fantazie, já jsem tentokrát volila tyto 3 kombinace:

• kozí sýr, cherry rajčata a jarní cibulka,
• cibule, slanina, žampiony (předem osmahnuté v pánvi), gouda,
• špenát, nastrouhaný česnek, gorgonzola (špenát jsem dala listový mražený),

náplň stačí rozprostřít na těsto, osolit, opepřit a zalít vejci se smetanou. Peču v troubě cca 30 minut na 180°. Koláče jsou skvělé i studené, dají se upéct den předem, takže v den oslavy už žádné pečení a sledování hodinek u trouby 🙂

A je to tady. Včera jsem ji horko těžko tlačila a nemohla protlačit, chrochtala mi na břiše, brečela od rána do večera a najednou je to velká holka, která miluje zvířata, kreslí nádherné obrázky, má už svoji hlavu a dokáže mi pomáhat u vaření. Co se moc nezměnilo je ten pláč 😀 Ale jinak vyrostla do úžasné holčičky a já na ni nemůžu být více pyšná!

Co se změnilo od posledních narozenin? No... Rok to byl těžký. Nemůžu říct, že ne. Jenom co začala chodit do školky, onemocněla a táhlo se to s námi půl roku. Vždy jsme 2 týdny léčili nemoc a po pár dnech ve školce, jsme začínali odznovu. Ta těžká část na tom byla, že Laurinka nebyla jediná nemocná- POKAŽDÉ totiž padl za vlast i Filípek. Takže mohu prohlásit, že si z toho období v zimě nepamatuji nic jiného než neustálá antibiotika, kapky do nosu, zelené nudle, kapesníčky všude po bytě a neprospané noci, kdy se oba dusili kašlem.....

Pořád se uklidňuji, že tento rok to bude lepší, že snad mají už pevnou imunitu a vykročili jsme do další etapy pravou 🙂

Co pozoruji ve velkém, tak je zlepšení řeči. Nedělá ji problém přepínat ze slovenštiny do češtiny. Přestává "patlat", ale pro jistotu stejně vyhledáme logopeda. Jinak s ní je už fakt velká sranda. Má na vše svůj vlastní názor, občas je tak tvrdohlavá, až musím počítat do desíti, abych se uklidnila 🙂 a dokáže i projevit velkou lásku.

Jako horší část považuji neustálé boje s Filipem 😀 Dokud jenom ležel, tak byla jak andílek. Teď už jí bere neustále všechny věci, pořád za ní leze a já si připadám jak rozhodčí- normálně si asi pořídím píšťalku, možná by to pomohlo...

Tak doufám, že tak za půl roku si budou už spíše hrát, než po sobě vřískat 🙂

Seděla jsem nad kompem a lustrovala jednu stránku za druhou. Oslava měla být za měsíc a já pořád neměla vybrán ústřední motiv. Chtěla jsem, aby Filip nestrádal a byla mu uspořádaná stejně velká oslava prvních narozenin, jakou jsem připravila Lauře.

Nakonec, ani nevím jak, napadla mě Panda (a ano, jsem ráda, že je ještě tak malý, že mi do toho nemůže kecat 😀 ). Protože co je víc fotogenické, než kombinace bílé a černé, že jo? 😀

Dekorace se u nás bohužel moc neprodávají, velkou inspirací mi byl tedy Pinterest, podle kterého jsem pak dělala i plakátky. Zbytek mě napadl asi den před oslavou.

Tentokrát přípravy měly ale velkou výjimku- nepekla jsem a nevařila. Prostě jsem si řekla, že nebudu stát 2 dny u plotny a chystat jídlo pro 8 lidí, že si ho nechám udělat a já v klidu rozvěším ozdoby a naaranžuji si dekorace. A péct bych stejně nemohla, když mi dobře nepeče trouba 😀 (to je výmluva, co?).

Takže! Tentokrát úplně bez stresů, v příjemné společnosti kamarádky Mišky z yummymummyfoodie, proběhlo celé dopoledne hladce, mile a v pohodě. A o to mi šlo.

Jídlo bylo božské a já si ho vychutnala asi nejvíc, protože jsem zrovna z těch lidí, kteří neocení svoji vlastní práci (kdo také není nikdy 100% spokojen s tím, co uvaří?). Takže pokud uvažujete o rodinné oslavě, nebo klidně i jiné, doporučuji rauty od Mišky. Má je zdravé a skutečně výborné.