Vdávaly byste se těhotné?
Ahoj, zajímalo by mě, jestli by jste se některá vdávala i s břichem. Nevím jestli když už to vydrželo tak dlouho jestli nepočkat po porodu ale říkám si pro a proti..jestli se radši vejít do šatů pokud to půjde 🙂 a mít svatbu v teplém období ale to zase budu kojit nebo si odpustit vysněné šaty a vdávat se ještě před porodem s břichem ale pak už budeme konečně rodina jak se patří. Co myslíte děkuji 🙂
Pokud bych bývala věděla, co se mi narodí za "dílo", tak určitě raději s břichem...😀, nebo pak až tak po 2. roce dcery, protože do té doby bych nezvládla ani organizaci, ani si to užít. To je ale věc, která se dopředu těžko odhaduje...
@keilin jasně, to chápu. Já to myslela, když se dva takhle berou a čekají první dítko. My se taky brali až po 8 letech a dvou dětech a pak k nim přihodili ještě jedno😉
@zelenaesmolda tak to jídlo mi nepřijde vůbec jako problém, na svatbu si přece objednám to, co smím jist a ne nějaký seafood třeba a táta rak, když vím že to nemůžu...
@keilin já bych se vydávala i těhotná, ale v období mimosezonnim kdy se dá plánovat více operativně a ne hoooodne dopředu. První dítě jsem rodila měsíc předem a předtím jsem ještě byla měsíc v nemocnici....tim chci říct, že se může stát cokoliv. Já jsem se vydávala už jako máma... Zvolila jsem období, kdy syn sedí ale ještě nechodí... A kojila jsem už jen v noci, takže jsem si pak při uspavani syna dala pauzu a sundala na chvíli celé šaty....
Poprve jsem se vdavala v zari ve 3.mesici. Podruhe planovane v breznu v 5.mesici. Byla to nejlepší a nejuzasnejsi svatba. Brezen jsem chtela schvalne. Starsi dcera ma tu dobu narozeniny, svatba vysla na den narozenin blizke sestrenice a babicky 80.narozenin. Svatbu v lete ma kazdy, ja ji chtela jinak. A ze jsem tam nepila alkohol bylo to posledni co mi vadilo
Já se vydávala v 8 měsíci a vše v pořádku. Svatba byla sice jen v pár lidech ale i přes to krásná a dcerka se pak narodila a všichni jsme měly už stejné příjmení.. Zpětně bych se nerozhodla jinak 💖
Já myslím že záleží, jak moc je pro tebe důležité být vdaná a být oficiálně kompletní rodina. Mnoho maminek to může uklidnit, někomu je to sumak. Pokud je to pro tebe hodně důležité, oželela bych šaty a vzdala se těhotná. Pokudas pocit že o nic nejde a není proč to hrozit a spěchat, počkejte až bude prcek větší.... Ale zase počítej s tím, že už se mu budeš muset víc věnovat. Teď bys to ještě měla v klidu v bříšku u sebe , večerka dle potřeby a nezdrhal by ti 😁. Já osobně bych se asi raději vdala dřív, v klidu do vše naplánovala, zařídila a měla "připravenou rodinu" na příchod malého, ale jsem hodně prorodinny typ a konzerva. 😉 Takže jak to cítíš.
Ja jsem vzdycky rikala, ze se ani za nic nechci vdavat tehotna, abych mohla pit a poradne si to uzit. No nakonec jsem se vdavala v sedmem mesici 😃 a nemenila bych. Meli jsme teda jen malou svatbu s rodinou na chalupe, takze odpadlo dost starosti s organizaci, ale bylo to presne tak, jak bych to chtela i jako netehotna a vubec mi nebylo lito, ze nemuzu pit 🙂
Záleží asi, jaké má člověk představy o svatbě a co je pro něj v danou chvíli důležité (být vs. nebýt manželé už před porodem). Já se vdávala měsíc před narozením staršího syna. 😉 Šaty mi šila švadlena - mám ráda jednoduchost, takže nic zdobného, padly dobře. Svatbu jsme měli malou, jen rodiče a nejbližší příbuzní, celkem 11 lidí včetně nás dvou. Já osobně nejsem ten typ, co sní o pohádkové svatbě už někdy od puberty, touží vypadat jak princezna v nádherných šatech a protančit noc až do rána. Takže jsme se vzali, pojedli, popili, pohodově popovídali a šli všichni společně na procházku. 😀 Říkali jsme si, že kdyby se syn narodil dřív a my svatbu museli odložit, zas tak moc nám to vadit nebude. Ale nakonec jsem byla ráda, že to dopadlo, protože po porodu bych neměla čas ani myšlenky ji řešit. Měla jsem déletrvající problémy s rozběhnutím kojení, a zároveň se syn kojil hodně často. Snad až do roka, nebo už nevím, jen si pamatuju, že jsme se dlouho nemohli moc nikam hnout. 😀 Takže nějaké představy, že mi ho během svatby někdo pohlídá a já se prostě vdám, jsem zpětně vyhodnotila jako hodně naivní. Věřím, že někdo může svatbu krásně zvládnout i s mimčem, ale bohužel to nejde naplánovat dopředu. A vůbec, jsem ráda, že jsem se po porodu už mohla soustředit na jiné věci. 🙂
@keilin tak to je jak u nas, s partner jsme spolu 10 let, mame uz 2 deti a letos jsme si nejak řekli ze teda jo, ale z čisté ekonomických důvodu , společně prijmeni a podobně žvásty me nezankuji, syn se narodil letos v květnu a my si v lete vymysleli ze svatba, termín nám nabídli v září , zařizování byli rychlý ( ale měli jsme jasnou představu ) jen rodina a svědci ) cca 20 lidi), bylo ti nakonec super, podstavu jsem mela c a stejnou jako před těhotenství , syn dostal těm den flašku ) a ne nezkazilo se kojeni, princ prson si kozy nenechá ujít) pila jsem přiměřeně , babičky se staraly, a deti se zabavily i mezi sebou ( mame již deti v rodině), bylo to supr,těhotná bych se nevdavala, uz kvůli šatům
Já se budu vdávat s 2 letou holčičkou...a jsem ráda, ze jsme to neuskutecnili v tehotenstvi.
Já se vdávala 15. září kdy jsem byla na začátku 5. měsíce a neměnila bych. Celé těhotenství mi nic nebylo a cítila jsem se fajn. Ani příprava svatby mě nijak nestresovala a to jsem na to měla asi 1,5 měsíce. Šaty jsem měla vzadu na šněrování aby se tam pupík nemačkal, kdybych nebyla těhotná tak bych ale volila stejné, prostě se mi líbily, jen jsem měla vpředu větší hrbolek 🙂 Pro mě to mělo i jednu menší výhodu. Nemusím moc alkohol, protože kocovina je pro mě příšerná věc a jak to tak bývá tak vás každý tahá na panáka, ale v jiném stavu mě nikdo nepřemlouval pít takže jsem druhý den vyskočila jako rybička 🙂 Máme krásné fotky, na kterých ani není poznat, že jsem v očekávání. Navíc i větší bříško se dá schovat za kytici 🙂 Hrozně jsme si to užili a teď už se těšíme na prcka, se kterým budu mít stejné příjmení 🙂 Já osobně jsem chtěla svatbu ještě před narozením miminka. Šlo mi o to abychom byli "rodina" a nechtěla jsem se vdávat s malým miminkem (kojení, přebalování, hlídání...) ani s větším prckem kdy už běhá a vyžaduje dost pozornosti. Takhle to bylo skutečně o nás dvou a rádi na to vzpomínáme
Vdávala bych se těhotná, když už to tak je. Vysněné šaty už nebudou vysnene, budeš řešit kojení, dítko se na tebe bude sapat jakmile to bude možné. Prostě už budete 3 a s mimi je frmol. Na zařizování svatby nebudeš mít energii ani čas a chuť s mimi u prsu. Navíc se narodí do rodiny a to je pěkné i výhodné než řešit úřady.
@lisianne a jaké úřady se řeší? My tedy neřešili žádné, a to jsme navíc měli svatbu v zahraničí. Ale ve vztahu k dětem vůbec nic, jen jsem u lékařky pak hlásila nové příjmení...
@zuzineckah Řeší se veškeré doklady novomanželky, kde je třeba měnit příjmení, plus hlášení na úřadech (i přes integrovaný systém není vždy vše propojené a je dobré si to ověřit). Myslím, že paní to myslela takhle. Není to nic určitě strašného ani nepřekonatelného, ale já za sebe musím souhlasit, že jsem byla moc ráda, že jsem to vyřešila ještě před dítětem. Tenkrát jsem měla ještě trvalé bydliště v jiném městě a měli jsme se brzy stěhovat, tak jsem to na tu krátkou dobu nechtěla měnit - takže jsem třeba kvůli registru vozidel musela i jet 120 km do trvalého bydliště. To by se mi s mimčem taky nechtělo. (Což ale dnes snad už není nutné a dá se to udělat odkudkoli - nejsem si jistá...)
Já bych se tedy vdávala, než bych byla těhotná. To je můj názor.
vdavala jsem se ve 12tt... prcek se holt rozhodl přijít nečekaně a svatbu jsem už rušit nechtěla... Bylo to fajn, ale byla jsem utahana a sla dřív spat 😁😁 jako nelituju. Znova bych se rozhodla stejně.
@keilin taky to řeším Tedy když vše bídě v pořádku Nikdy jsem se nechtěla vdávat s pupkem,vím přesně jaké šaty chci... ale taky chci aby se dítě narodilo do “rodiny” Chtěla jsem se vdávat teď v září ale rekonstrujem barak a byl by to hrozny chaos a bordel,tak se to odložilo a my odjeli na “predsvatebni cestu”,kde jsem otěhotněla 🙂 Každopádně jestli na to dojde,budu chtít svatbu asi před Pak budu kojit,chtěla bych druhé a kdo ví kdy by na to došlo Takže asi obětují šaty... a nebo si nechám ty co jsem chtěla ale na míru aby byly hezké i s pupkem 🙂
@kos_atka no přesně..my nejdřív měli dost starostí s prvním synem pak jsme řešili větší bydlení a když došlo na svatbu otěhotněla jsem podruhé ale o to jsme bohužel přišli. Vždycky bylo něco důležitějšího..to je jasný že je přednější bydlení a péče o dítě, bezpečné auto než svatba, ale teď už to chceme dotáhnout a jak píšeš být rodina. Takže to mám stejně, včera jsm se rozhodli no on už tak něja byl..jemu o šaty nejde 🙂 ale já budu se vdávat s břichem ale budu š´tastná a budeme rodina 🙂
@keilin šatů je tolik krásných i těhotenských. Kdy i větší bříško sluší. Já jsem otěhotněla v průběhu příprav,hned zkraje teda,a tím že svatba byla malá,tak byla 3 měsíce od zásnub a já byla ve 14 tt. Šaty jsem měla brzo,jeste jsem nevěděla že jsem těhotná,naštěstí s trochu zvýšeným pasem,takže jsem se vešla krásně. Jinak jsme chtěli i dřívější termín,ale to nevycházelo,buď rodině nebo matrice.
@simona_33 no a to je prave to co by me osobne stvalo,ze si na svatbe nedam co chci 🙂
Já se vdávala v 6 měsícy těhotenství a užila jsem si to taky dobře 🙂 chtěly jsme být kompletní rodina než se malá narodí 🙂 a už je to 18 let co jsme manželé 😊
Brácha se ženil teď v srpnu a moje teď už švagrová byla v 8 měsíci. Svatbu si neskutečně užila. Byla tam s námi mezi posledními do 3 ráno. Celou dobu tancovala a skákala na parketu. Fakt jsem ji obdivovala. 🙂
Já jsem teda kromě pití ( dala jsem si jen symbolický přípitek) nebyla omezená v ničem. Možná je to tím,že ani normálně nejím věci typu tatarák,sushi, plísňové sýry.. A pro mě teda víc omezující ve stravě bylo kojení,do 6 měsíců. Jídlo na svatbě jsme volili podle toho co má kdo rád a může. Víc omezení měl můj muž,má bzlp dietu. Ale já jako těhotná jsem se vůbec omezovat nemusela.
@keilin Určitě záleží, jakou svatbu si představuješ, nebo jaký obřad ti "stačí". Já bych se těhotná nevdávala. Nezáleží mi, jestli se děti narodí do manželství nebo před ním, spíš uvažuju prakticky. Během těhotenství můžeš mít nevolnosti a různá omezení, třeba právě s rostoucím břichem a taky býváš víc unavená a zadýchaná. Mně osobně by vadilo, kdybych na své svatbě nemohla některá jídla a alkohol, nemohla pořádně tancovat, hrát bowling, prostě se bez omezení bavit. I svatba s malým dítětem je docela o ničem - musíš řešit, jak, kdy a kde kojit, jestli ti někdo mimino pohídá, pořád se na ně musíš ohlížet. Navíc s ním moc věcí ani nebudeš stíhat v klidu naplánovat. Asi bych počkala tak 3-5 let, až bude dítě větší, bude samostatnější a užijete si tu slávu všichni. (Pokud tedy nepřijde další potomek. 🙂 )
@ester_davidova ja osobne taky chtela prvne svatbu a pak dite, pres to vlak u me nejel. Takze prvne byla svatba a pak tedy snaha o mimi. Ale ne vzdy to vyjde, nekdy se stane planovana/neplanovana "nehoda" a tehu prijde driv nez svatba
@keilin Tak těhotenství je takový nevyzpytatelný stav 🙂, já třeba u obou předchozích (a zatím i teď u třetího), fungovala až do konce, téměř bez omezení. Ale může se stát, že najednou se objeví nějaká komplikace a člověk musí být v klidu - kór ke konci. Takže cíleně bych asi svatbu na pokročilejší stádium těhotenství neplánovala - neboť bych se bála, aby náhodou něco.....🙂
Pokud ti ale záleží na tom, být už kompletní rodina se vším všudy - a chápu, že to pro leckoho má větší váhu, než křepčení na slavnostní svatbě - tak do toho běžte. Asi bych to ale v takovém případě pojala v jednodušším smyslu - menší svatba s menším počtem lidí atd. aby se v případě nouze dalo snadněji improvizovat.
Ještě jedna poznámka: osobně bych se určitě nevdávala s úplně malým miminkem 😃 časté kojení, člověk dočasně jede přeci jen v trošku jiném režimu, noční vstávání atd.
Takže buď ještě s bříškem - v užším kruhu a nebo klidně počkat až bude dítě cca 2-3leté a tím pádem ,,hlídatelné" babičkama, tetičkama apod. 🙂
@michaela_2 souhlas a mozna I to 2lete je furt malo 😀 ja mam domadom dve deti 1rok a 2,5roku a teda uprimne si vubec nedokazu predstavit v tomto chaosu bezneho dne jeste delat svatbu 😀

Ja se vdavala s 6 m prckem, pit jsem stejne nemohla, protoze byl kojeny, jedla jsem cokoliv. Hlidala rodina, ja byla jen trochu nesva, ze ho nemam u sebe 🙂 s brichem jsem se vdavat nechtela, za to jsem rada. Ani jsem nechtela organizovat svatbu narychlo jen aby to bylo pres porodem. Zacala jsem s planovanim jeste jako tehotna a pak to dotahla s prckem, s miminkem se to da, pozdeji uz moc nee. Odjizdela jsem s novomanzelem ze svatby jako posledni k ranu a prijela presne na kojeni 🙂 maly ani nepostrehl ze ho babi s dedou odvezli a ulozili. Ale kdyz ted nad tim premyslim asi je to jedno, tak ci tak to ma svoje omezeni ale zaroven vyhody.