Dítě chce vlastní pokoj, ale nemáme místo. Jak zajistit dítěti pocit soukromí ve sdíleném pokoji?
Dcera začala poslední dobou řešit, že by chtěla vlastní pokoj. Chápu ji, už je větší a chce mít svoje věci, klid a aspoň trochu soukromí.
Jenže bydlíme v menším bytě a další pokoj prostě nemáme. Sdílí pokoj se sourozencem a jiné řešení teď reálně není.
Napadá vás, jak dítěti udělat aspoň pocit vlastního místa, když samostatný pokoj nejde?
@anonym_autor pamatuji si jako holka, že jedna kamarádka měla společný pokoj s rodiči (měli 2+1) a tak v půlce pokoje měli přepaženo skříněmi. Takže měla svoji část pokoje a soukromí.
Pak ještě u sousedů normálně sádrokartonem přepažili pokoj a udělali dceři svoje soukromí. Problém u obou variant byl v tom, že okno nebo balkon bylo jen v té části soukromého pokoje.
Taky resime, ale ve 2+1, ma hold smulu, maji pokoj castecne rozdeleny nabytkem, pod zvysenou postely ma udelany svuj prostor, vystlany matraci, osvetleny lez svetylky a se zavesem
@anonym_autor me deti maji docela větší pokojík. Každému jsme koupili vysokou postel, pod ni ma každý svůj chill koutek. Sedací vak, stůl a přizpůsobení zájmům a veku.
Vlastní část ve společném pokojíku se dá oddělit takovými těmi závěsovými panely z Ikea, kolejničky navrtat do stropu, panely jsou z nějaké vyztužené látky. Když bude potřeba - zatáhnout, když ne, dají se shrnout. Chápu tu touhu.
Chapu tu touhu, krom roku, kdy jsem zila sama v byte, se mi nesplnila. Prezila jsem to. Moje tri deti maji jeden pokoj a taky maji smulu, vic mista neni, takze se musi nejak domluvit. Zatim to jde. Uvidime dal. Pokud se vas pokoj da nejak prepazit, zkuste to.
Kamarátka to vyriešila tak, že zo spálni(ložnice) urobili synovi detskú izbu 🤷🏻♀️a rodičia spia v obyváku.
Obětovat ložnici, pokud máte a spát v obýváku. Nebo dětský pokoj oddělit nábytkem, příčkou, samozřejmě, jestli to lze. Taky jsou v dětství toužila po vlastním pokoji,takze naprosto chápu.
Můžete spát v ložnici, dejte si tam sklápěcí postel nebo pořádný gauč na každodenní spaní a dítěti ponechejte ložnici.
My do budoucna z naší ložnice uděláme druhý dětský pokoj a sami půjdeme do obýváku.
tak když není místo, tak to má asi smůlu ... max. mě napadá nějak přepažit stávající pokoj ...
Prepažit, záleží jestli je ten být váš a jak je ten pokoj řešený. Na internetu je spousta inspiraci, záleží kolik peněz a energie do toho chcete dát, od přepažení paravanem až po rekonstrukci pokoje od architekta 😅
navrhla bych nějaké optické rozdělení pokoje, alespoň částečná příčka, vyšší skříň, nebo tak něco podobného. Záleží jak je původní pokoj velký atd.
@anonym_autor tak dej půdorys pokoje nebo ideálně půdorys bytu, takhle ti nikdo kloudně poradit nemůžeme
My obětovali ložnici, spíme v obýváku, ale stejně je dítě u nás, a to půjde do školy. Pokojik ma půl roku.
Jsem překvapena kolik z vás obětovalo ložnici. Přiznám se, že já bych se ji už nevzdala. Rok jsem se takto “obětovala”, aby v podnájmu měla dcera 15 let svůj pokoj a kluci druhy (společný). Spali jsme s přítelem v obýváku na rozkládacím gauči. Kdyz opominu, ze jsme byli šíleně rozlámaný a věcně to působilo “nepořádné”- což by se dalo samozřejmě řešit kdyz by to tak bylo trvale. Ale ten pocit, ze člověk nemá vůbec žádné soukromí, dítě jak uz větší, tak úplně jiný režim. My v noci spali, ona courala napit a na wc pres obývák. A vlastně jen proto, aby byla sama na vysypávání přes den a zbytek času valeni na mobilu. Kdyz to vezmu v extrému, samozřejmě mela i jine zájmy. Chápu ze sdílený pokoj je na nic, ale porad se dá udělat nějaký koutek a deti se můžou před rodiči zavřít. Ale jakmile rodič žije v obýváku, tak se neschová. Naštěstí jsem měla možnost koupě bytu, tak jsme hledali co největší v našich možnostech. Obývák se přepazil a máme menší obývák a dcera malý pokoj. Synové mají svůj. A já už bych ložnici nedala 🫣
@anonym_autor nějak přepažit ten společný