Hejného metoda - zhodnocení. Jak to vypadalo po několika letech výuky?

@zuzekk A vy myslíte, že děti, které tu násobilku umí, jako když bičem mrská, jí snad proto nerozumějí?

@korin Ne všechny. Ale dost často se stává, že dítě umí násobilku, totiž pamatuje si správné výsledky. Ale neumí ji použít (třeba neumí určit, že ji má použít ve slovní úloze apod.). Nebo nerozumí tomu, že 3x4 a 4x3 je stejné, když mu ty příklady napíšeš pod sebe, ten druhý počítá, neuvědomuje si to.
A to nejsou zase tak ojedinělé případy.

Matematice je potřeba rozumět. A je v zásadě celkem jedno, jakou metodou se k tomu dojde.

@madbetka S posledními dvěma větami zcela souhlasím. K tomu předchozímu nemám statisticky významný vzorek dětí 🙂 Myslím ale, že zrovna toto se názorně ukazuje i v klasice.

@korin Ve výsledku to stejně nejvíc záleží na učiteli a jeho pojetí výuky. Je mnoho učitelů, kteří umí klasiku dětem podat tak, že matematiku mají rády, rozumí jí a umí ji používat.
Stejně tak jsou učitelé, kteří učí Hejného, ale vůbec ho nepochopili a udělají tím víc škody.
Ani jedna metoda není správnější a ani jedna nemůže vyhovovat všem dětem.
Nicméně Hejného matematika není hloupost, jak tu některé diskutující naznačovaly 🙂

@korin neříkám PROTO. Ale to, že umět něco vysypat z rukávu neznamená to UMĚT - tedy rozumět, chápat proč, kde se vzalo, a hlavně použít. Což mi připadá důležitější, ovládat něco třeba na nižší úrovni, třeba pomaleji, ale pevně, s porozuměním. Pokud se to například častým užíváním nebo šikovným algoritmem naučí dítě samo, rychle a "zpaměti", jedině dobře. Ale tlak zvenku, typu "tak znova násobky 4" mi funkční nepřipadá.

@zuzekk Vzpomněla jsem si na třídní schůzky ve druhé třídě, kdy nám učitelka zdůrazňovala, že opravdu je potřeba, aby to děti uměli nazpaměť, protože navazuje další učivo a bez zvládnutí násobilky se děti nebudou chytat v dělení se zbytkem. Jak se dělí se zbytkem v Hejného matematice? Jinak vycházím z toho, že za mě nebyla jiná matika než klasická, matiku jsem měla ráda na základce i na gymplu, ani mě nenapadlo, že by učitel chtěl něco zpaměti bez toho, že by se přesvědčil, že to děti chápou. Což je možná naivní, že. Nejspíš jsem měla štěstí na vyučující.

Dobrý den, všem děkuji, co si našli čas se k tomu vyjádřit. Článek jsem brala jako subjektivní hodnotení učitelky. Úplně sama tuto metodu zhodnotit nevím.přijde mi rozumné do ty metódy začlenit víc přecvičování prvku,co jsou v Tom ročníku stěžejné.např v 1. Trídě počítaní pred 10. Minulý rok jsme SE byli SE synem podívat v únoru do školy a všechny děti přes 10 počítali. (Jeli klasiku). Teď je leden a syn mi říka, že vůbec příklady typu 1+1 nedelaji. Jo. je jiná doba, ale stejne. Alespon do 10 by už počítat mohli. Samozrejme s ním dělám věci, čo mám na seznamu v osnovách, ale mám trošku problém s tím, že to nedelaji ve škole.

Dcera je v první třídě, jedou Hejného, z hlavy běžně sčítá dvouciferná čísla do 300, umí násobilku 2 a 3, matematické symboly používá správně. Zná základy zlomků, takže polovinu nakreslí dost přesně na střed, umí si i pomoci kružítkem a narýsovat si ho. Příklad 5x12 by řešila jako 5x10+5x2. Tak nevím, co si o článku myslet, když po polovině první třídy umí většinu toho, co podle autorky neumí šesťáci. Ale nic moc dobrého to není.

@rebe já jsem z klasické staré školy, ale tím stylem, jak píšeš, počítám taky (to rozkládání a následné sečtení) 😁

@zmrz_lina Já také😁 Opravdu nevím z hlavy, kolik je 15x8.

@lutu11 Přes 10 jsme počítali už v září, teď už dávno jedou dvojciferná čísla i nad 100 (Hejného metoda).

@rebe a to je v 1.tride? Muzete mi prosím odfotiť učebnici? V tý naši v 1. Dilu to sčítaní není. Taky Hejne.

@lutu11 hlavně by už měli být v dalším díle, je-li to tedy ta tridilna.

Ja mam doma dva pubertaky, kteri jeli na prvnim stupni Hejnovu metodu. Kdybych byvala vedela, ze skola, na kterou nastupujeme jede podle Hejneho, volila bych jinak. Oba jsou totiz ti spis slabsi a pro ne to proste neni, na zacatku jsme bojovali silene. Prechod na normal matiku ok, nekde me prekvapi, jak se k urcitemu vysledku dopocitali nebo ze umej neco spocitat z hlavy i presto, ze ja teprv opisuju priklad, ale nestava se to tak casto, abych Hejna pozitivne hodnotila 🙂

@zuzekk tak třeba na přijímacích zkouškách na gympl nebudou čekat, až si děti spočítají na prstech, kolikrát at se vejde 9 do 74 a kolik jim zbyde.
Tik tak, tik tak. Hejny je zdlouhavý. Já sama mám 8 letý gympl a vš a dneska buď děti přečtou slovní úlohu a ani nechápou, co se po nich chce, nebo začnou řešit Hejnym a jednoduchá trojčlenka jim zabere půl hodiny. A to prostě nejde. Já vím, že frčí, aby byly kreativní a nespěchá se na ně a hlavně, aby někdo nebyl poslední a všechno hrou, ale život není jen hra a vždy je někdo nejslabší a poslední.

@barmil Ale jde....🙂. není jedno, jak někdo dojde k výsledku? Je někde předepsané, že u zkoušek se musí používat dělení se zbytkem a ne selský rozum? Petr v pohodě řeší 74:9 - zdaleka ne dělením....a myslím, že zvládne i ty přijímačky na střední🙂. Jako jeho spoužáci - devátáci ze školy.

@barmil vvpřijímačkach na gympl mají uspět ti, kteří jsou bystri, tudíž v M i rychlí, mají postřeh. Kdo si v 9.tr. potřebuje příklad nakreslit, promyslet delší dobu, vymodelovat, je to dobré, dojde k výsledku, jistému a bez chyby (a o to ve výuce jde, ne o rychlost), na výběrovou školu typu gymnázium nepatří.

@berenika39 jenže dceři je 10, jde z páté třídy.

@barmil Takhle by to ale opravdu neřešili. Moje prvňačka by na to šla takhle: 9, to je skoro 10, 10 se do 74 vejde 7x a něco zbude. Takže odhad bude, že výsledek je 7-8. 7x9, to je 7x10 minus 7, takže 63. Do 74 se ale 9 vejde ještě jednou, je to 72. Takže to bude 8 a zbytek 2. Ukaž mi prvňáka jedoucího klasickou matematikou, který ti to spočítá rychleji 🙂

@barmil Jinak se zdlouhavosti řešení souhlasím, teď už je učivo trošku rozlozenejsi, ale stíhat obsah za škol.rok v celém rozsahu se prakticky nedalo. Ještě s tím, že každý pracuje jiným tempem a tudíž je zanedlouho úplně jinde, to není v našich podmínkách realne.

@rebe tak máme asi učitelku, co nejede ani klasiku, ani Hejného, ukazuje jim to na prstech.. Neřeknou si 8x9 je 72 a 2 zbudou.

@barmil V páté třídě jim učitelka ukazuje na prstech? 8-o

@rebe fakt, děti, kolikrát se 8 vejde do 72.. Ukažte si to.. A sedi a vsichni jedou prsty, 8a 8 a 8..než vyletí někomu těch 9 a pak se zamysli a vykřikne a 2.. Jako horor pro moje nervy...

@barmil Tak z 5. ani nemluvím, pokud matiku nekdo vyloženě nešvihá (v klasice) nebo nemá přemýšlivý vhled, nemá to ukotvený, ať nikam neleze. Jako fakt.

@zuzekk no já právě nevím, ma samé jedničky, ale kdyz s ni dělám ty scio testy, tak mám pocit, že ji chybí kus mozku, právě tam, kde má mít matiku. A když jsem viděla, jak s nima tu matiku učitelka dělá, tak na mě šly mdloby.

@barmil Tož to bych byla taky naprdnutá. Naši prvňáci mají prsty normálně povolené, ale používá je minimálně, i u dvojciferných čísel z hlavy dopočítává do deseti a pak počítá desítky. A obrovskou spoustu věcí už si pamatuje, třeba že 8+8 je 16 si nepočítá, to už ví z hlavy.

@barmil testy Cermatu (a scio a pod) jsou založené na logické úvaze. Když to spojení "vidí" (že 16 může být 4x4 nebo 8x2 nebo 16x1), může to některé úlohy ulehčit. Ale myslím, že absolventi Hejneho metody právě to hledání, postupy, uvažování mají víc "v krvi" než absolvent klasiky. = na přijímačky jsou za těch 5 (9) let lépe vybaveni (snad kromě té rychlosti, která je ale mnohdy postavena na formální představě, a snadno zklame).
Já měla také samé jedničky, šla dokonce na matematickou ZŠ, a až výrazně později, že matematické myšlení mám na úrovni krtka. Nadrčet se, něco jednoduchého vymyslet (slovní úlohy, kde příklad ze zadání úplně křičel), to jo, to bylo v pohodě. Ale větší matematicka představivost, porozumění do hloubky (aspoň malé), domysleni nebo nedejboze vymýšlení vlastního postupu.... nic. S premyslivymi ulohami mám problém i ve 4.tride, namohla jsem si mozek i ve 2. Mám své limity a respektuji, že je mají i děti. Hejny není rozhodně postavený tak, aby všichni druhaci zvládli všechny úlohy v učebnici ve 2.tride. ale zdůrazňuje rozvoj.

@lutu11 Máme učebnici z nakladatelství FRAUS. V prvním dílu je sčítání a odčítání do 12, ve druhém do 20. Ale učebnice se používá hlavně pro samostatnou práci v odpolední družině nebo doma, při vlastní výuce pracují společně na projektech, kde už potřebují mnohem složitější počty.

@rebe děkuji. Vypadá to, že hodne záleží na uciteli.