Čtvrteční SOUTĚŽ o balíček dekorací na vánoční stůl

U nás to bylo vždy tak, že jsme koukali celý den na pohádky. Večer rozkrojili jablíčko. Najedli se a nejmladší z rodiny vždy myl nádobí a druhý utíral (při mé smůle jsem to byla já 😀 )
Teď budeme trávit první Vánoce jako rodina s přítelem a se synem tak uvidíme co my si zavedeme 🙂

Tak jsem si myslela, že už budu v porodnici, ale ještě můžu přispět. Chobotnici se nějak nechce ven.
Každý rok se moc těšíme na klasické pohádky, které se snažíme sledovat.
Na Štědrý den dopoledne vezmeme jablíčka, suchý chleba a oříšky a jdeme rozdávat zvířátkům do lesa do krmítek a krmelců. Tento zvyk jsme si "zavedli" jako nová rodina, když se ná narodil synek.

Jinak je to asi klasila, neodcházení od stolu dokud se jí, připravený talíř navíc, kdyby někdo přišel (předloni opravdu přišel manželův bratr, zcela nečekaně), pouštění ořechových lodiček a jednou v roce na Vánoce dostane lidský talíř i naše hafine, kde má řížek a symbolickou lžíci salátu.

U nás se už tak nějak stalo tradicí, že všechna práce a přípravy jsou na mě. Každoročně mi manžel slibuje 😀 , že mi se vším pomůže a včas. Realita? Asi tak-úklid je podle něj zbytečný - děti stejně udělají nepořádek, dárky kupuju poslední týden nebo víkend před štědrým dnem ikdyž slíbil, že letos to stihnem včas 😀 , s balením dárků mi pomáhá- leží na posteli a dohlíží jestli moc neplýtvám papírem. Bojí se přiznat, že na takovéhle věci je antitalent. Se štědrovečerní večeří nemůže pomáhat - nevejde se se mnou do kuchyně (dalo by se v ní tancovat). Dárky pod stromeček nosím já - neví kde všechny jsou schované. Jediné co opravdu zvládá na jedničku je bramborový salát, před večeří jde s dětmi na vánoční troubení a večer když už je tak nějak po všem a je klid tak veliká pochla od něj s děkovánm, že neví co by si beze mě počal. Ale co bych pro ně neudělala nadruhou stranu jsem ráda, že se mi do ničeho nemontuje protože to se = katastrofa 😀 Stejně je pak největší potěšení radost dětí a to je nad všechny tradice 🙂 🙂 🙂

Já pocházím ze 3 sourozenců a i když již každý z nás má svou rodinu, vždy se všichni sejdeme u štědrovečerního stolu u našich rodičů. A stále nás krásně přibývá 🙂 A i když jsem již veliká, vždy se moc těším až povečeříme a můj tatínek (dědeček mých dětí) se jde podívat do obýváku, zda již ten Ježíšek přišel a přitom tam zazvoní na zvoneček, což je znamení, že Ježíšek zrovna odchází a my můžeme jít ke stromečku, kde na nás vždy čeká spoustů dárečků 🙂

U nás je tradicí večeře s prarodiči, kteří k nám jinak moc často nezajdou. Letos ale tchán onemocněl, tak kdoví, jak se to vyvrbí. Jinak jako každá mladá rodina začínáme tradice dávat dohromady a za pár let se to utřídí. U nás doma bylo zvykem držet půst až do večeře, jít na půlnoční mši a pak se hlavně nezatěžovat alespoň tři dny ničím, co nehoří. Posledních pět let, co jsem byla doma, jsme si taky přestali dávat dárky mezi sebou, protože přece jen už jsme byli všichni dospělí a shodli se na tom, že konzumní Vánoce nejsou to pravé pro nás a každý rok jsme si vyhlídli někoho, koho bychom potěšili a potajmu na Štědrý večer cestou na půlnoční nechali u někoho krabici dárků. Můžu říct, že nám dárky pod naším stromečkem vůbec nechyběly 🙂

Jelikož je manžel myslivec, tak musíme o Vánocích obdarovat i zvířátka v lese, objíždíme s našimi dětmi krmelce v našem lese a dáváme jim tam různé dobrůtky

Tak u nás je a vždy bylo tradicí, že po štědrovečerní se nejdřív muselo umýt nádobí a pak se teprve jde ke stromečku, jako dětem nám přišlo, že je toho nádobí strašně moc, v dnešní době myček se dostaneme ke stromečku mnohem dříve 🙂

Chodíme se suchými rohlíky a čerstvou mrkvičkou do lesa, kde to věšíme na stromky a tudíž nadělujeme i lesním zvířátkům. Je to pro nás s přítelem romantické, navíc se alespoň projdeme, vyhládne nám, a o to víc se těšíme na štědrovečerní večeři..🙂

V nasi rodine zatim zvyky nemame. S detmi to budou letos treti Vanoce, jsou jeste male (1 a 2,5 roku), takze na zvycich budeme postupne pracovat. S manzelem nejsme zastanci nejakeho prehaneni, takze pust nedrzime, spise cely den neco pozobavame. Stedrovecerni veceri jsme si zuzili jen na rizek a bramborovy salat a sklenku dobreho vinka (to deti doufam casem oceni, protoze u mych rodicu se jedla polevka, ryba se salatem, ovocny kompot a zmrzlinovy pohar, pak se poustely lodicky, krajelo jablicko, zpivaly koledy a az potom se slo ke stromecku - pro me jako dite to byla neskutecne dlouha doba!). Loni jsme sli pred veceri na malou prochazku po nasi ctvrti, podivat se, jak maji ostatni vyzdobene domy a zahrady. Uvidime, co prinesou letosni Vanoce 😉

zatím to ještě není tradice, teprve to chceme letos zavést, děti si udělají lucerničku a po večeři půjdeme na balkon a zapálíme svíčku v lucerničce abychom přivolali Ježíška. je to upravená verze z manželovy rodiny kdy chodili na balkon zapalovat prskavku aby ukázali Ježíškovi cestu a mezitím tatínek zvonil tyčí od smetáku záchodovým okýnkem na zvonek.
a tradice asi je, že k nám na večeři a pro dárky chodí moji bráchové a taťka, mamka nám umřela před Vánoci a bráchové už od té doby nemají stromeček ☹ taťka začal chodit až když jsme měli děti, dřív trávil štědrý večer sám ☹

Po přečtení úvodního příspěvku jsem si vzpomněla, jak jsme jako děti chodily s taťkou zapalovat na balkón prskavky. Mamka mezitím nanosila dárky. Prý jsem věřila na ježíška ještě jako školou povinná. Kdybych neměla starší sestru, která mi to vše ve vzteku práskla, prý že jsem hloupá, tak snad věřím na ježíška dodnes:D Moc se mi tento zvyk líbil. Kromě tradičních rozkrajování jablíčka, zvonění zvonečku, schovávání peněz pod ubrus, uchování šupinky z kapra v peněžence apod. plánujeme s manželem pro naše děti zavést malinký dáreček v punčošce a pouštění lodiček - skořápek od ořechů 🙂

My teda letos budeme trávit první Vánoce v novém domečku, tyto Vánoce budou už druhé s naším synem,ale poprvé kdy už je bude vnímat, takže pořád přemýšlím co za tradice budeme dodržovat . Jelikož budeme bydlet u lesa a z okna jsou často vidět srnky, tak jim půjdeme zanést okolo poledne do krmelce nějaké krmivo. To bude u nás nejoblíbenější a nová tradice 😉

Máme jednu z nejkrásnějších tradic, jaká existuje 😉 . Po štědrovečerní večeři se u nás schází celá rodina, což je plus mínus 20 lidí. Zprvu si pivídáme a jak se bkíží půlnoc my ženy jdeme vylívat olovo, a pak si věštíme ze zvonečků co nás čeká v příštím roce . A to se k nám přidávají i děti i muži 😉 . Stromeček, koledy, čočkovou polévku, salát a kapr, vánočku, cukroví, šupinku oid talíř to má většina, ale u nás je ještě jeden rodinný zvyk, a to je zapékání mince do vánočky, která se rozjrajuje až druhý den ráno a ten kdo má to štěstí a má ve svém kousku minci, bude následující rok v balíku 😉 .

Tak u nás zvyky, začínají letos přípravou adventního věnce, psaním dopisu Ježíškovi, dnes ho Barborka odnese Ježíškovi, Dcerušky si dávají punčochu za okno na Barborku, utrhneme si větvičku barborky, aby nám do Vánoc rozkvetla (holky jsou male, ještě se vdávat nebudou, ale by na tento zvyk neopomněly, až ho budou potřebovat.) Pak příjde k nám Mikuláš s čertem a andělem. Pak pečeme cukroví, pak pořádný vánoční úklid, stavění betlému. V předvečer štědrého dne, v klidu ozdobím stromeček a připravím dárečky a místnost zamknu, aby jsme nevyplašili Ježíška. Celý štědrý večer se postíme nejíme maso, aby jsme večer viděli zlaté prasátko, k snídani máme vánočku, udělám bramborový salát na oběd jedem k rodičům na maminky výbornou rybí polévku, pak zapálit svíčky na hřbitov zesnulým členům rodiny. pak prostřeme já smažím kapra a doladuji detaily manžel s dětma jede na "pulnoční", pak společně povečeříme, po večeři pouštíme lodičky a pak čekáme až zazvoní ježíšek a pozve nás ke stromečku, kde si zazpíváme koledy. Když jsme byla ještě svobodná u rodičů, házela jsem střevícem, jestli půjdu z domu a hrála u stromečku na klárinet. Tak asi ve stručnosti jaký je Štědrý večer u nás, samozřejmě ho i doprovází pohádky. 🙂

My na Štědrý den dopoledne vyrážíme do lesa a nadělujeme zvířátkům. Strom, pod kterým najdou laně, veverky a další zvířátka něco na zub, loni vybírala už dcerka.

Doma se mi moc vánočních tradic zatím zavést nepodařilo. Manžel není ze svátečního šílenství nadšený jako já, a děti jsou ještě malé. Přesto letos zavádím tradici vyhlížení Ježíška se zapálenou prskavkou na společném balkonu v domě, případně venku.
Doma si rozkrajujeme jablko, pouštíme lodičky ze skořápek a jako bezdětní jsme zkoušeli i lít olovo. Jako vdaná už papučí neházím. A stromeček zdobím spolu s dětmi, moc je to baví.
Z dětství miluji Vánoce u mojí babičky. Sjede se opravdu celá rodina, pohostíme se, sejdeme se u stromku a zpíváme lidové koledy.

U nás se na Vánoce stále scházíme celá početná rodina. Každý už máme své potomky, takže je plný dům, ale o to je to asi krásnější. Kam mně paměť sahá si pamatuji na klasickou naší tradici a to na čekání na Zlaté prasátko, díky kterému byl náš dům označen pro Ježíška, aby ho nezapomněl navštívit se všemi dárečky. Nečekaně se po místnosti rozletí buráky, a jelikož to nikdo nečeká, je to směs šoku, pobavení a dětské radosti, že Ježíšek 100% dorazí 🙂

Měli jsme tradici, že se dárky dávaly vždy po večeři, ale až poté, co jsme se museli jít schovat do pokojíčku, aby jsme nevystrašili Ježíška. Pak zazvonil zvoneček, dárky už byly pod stromečkem, byl otevřený balkon a zapálené prskavky. Strašně jsme toužili vidět Ježíška, tak jsme letěli na balkon a až pak na dárky. Chtěla bych to tak dělat i pro mého syna, bylo to pro mě kouzelné 🙂

Manželova rodina má zase tradici jít zdobit stromeček do lesa zvířátkům, takže to zavedeme také.
Spojíme dvě tradice tak, jako jsme spojili naše rodiny 🙂

U nás je tradiční celodenní sledování pohádek- samozřejmě se u toho pracuje, chystá večeře a tak, ale prostě ty klasické pohádky stačí i slyšet :D A už od dětství je to taková hra- žádné cukroví během dne- rakže jako malá jsem se vždy plížila do spíže a snažila se aspoň kousek ukrást 🙂 A tradice, které moc nerozumím a je u mě neoblíbená- nesmí se vstávat od stolu během večeře (což chci letos vidět s 11 m dítkem 🙂)

U nás se ráno při pohádkách zdobíval stromeček, táta míchal těsto na vánočku a někdy během odpoledne Ježíšek nachystal dárky pod stromeček. Naši to udělali vždy v nějaké nestřežené chvíli, když jsme se se ségrama něčím zabavily. Dárečky jsme chodily okukovat až do večera.

Na Ježíška se věřilo, dokud nám jednou ten prevít nerozbil skleněná dvířka od skříňky v obývákové stěně. Nechal je otevřené, když si bral skleničku na víno.
A čokoládové figurky se z nazdobeného stromečku nesměly ozobávat. Mohly jsme snít jen to, co spadlo na zem. Takže základem úspěchu bylo už samotné zdobení, na kterém jsme si dávaly záležet 😀.

Ráno jsme jeli pro kapra, stromeček už býval připravený venku. Pak ho taťka donesl do obýváku a nasadil špičku (každoročně to dělá tatínek)...My děti jsme měli puštěné pohádky a zdobili stromeček. Samozřejmě jsme nejedli maso, abychom viděli zlaté prasátko. A tak jsme jedli k obědu kubu. Loni, letos a další roky jsem a budu s manželem a našim synkem, který mě momentálně pěkně kope v bříšku.

Já si každý rok, od doby, co jsem se odstěhovala od rodičů, kupuji jednu skleněnou vánoční ozdobu na stromek, teď budu v této tradici pokračovat se svou dcerou a až bude velká, ozdoby jí předám. Bude to teď naše rodinná vánoční tradice 🙂

Není to klasická tradice, ale mám to zažité už od malička. Už jako malé dítě (a dodnes miluju), když po štědrovečerní večeři jsem se dívala z okna a koukala ostatním do oken, jestli už u nich byl Ježíšek (bydlím stále v paneláku). Někdo večeřel ještě v kuchyni, jiní už svítili v obýváku a radovali se z dárečků 🙂 Po tomto mém "rituálu" se pak mohlo jít ke stromečku u nás doma 🙂 A jako třešnička na dortu pro mě bylo ještě to, když sněžilo. Milovala jsem to jako malá holka a miluji dodnes, když sněží a já se jen tak koukám nahoru do nebe a z oblohy se snáší vločky sněhu ...

Vždycky jsme s tátou od rána zdobili stromek a brácha s mámou jeli k babičce pro rybí polévku. K objedu vinnou klobásu a rybí polévku, u nás se nikdy na nejezení nehrálo, na to máma až moc ráda jí :D
Pak jsme koukali na pohádky a večer jsme s bráchou šli do pokoje, máma připravila, nám dětem řízky a jim kapra se salátem a šla za námi.
Táta se šel "oholit" (připravit dárky) a pak zazvonil zvonečkem a my jsme přišli k ozdobenému a nasvícenému stromku.. 🙂

Letos budeme poprvé slavit Vánoce s dcerkou, tak nás od teď čekají nové tradice a opravdu se na ně těším 🙂)

Od minulych Vanoc mame novou tradici a to takovou, ze k nam na veceri a rozbalovani darku chodi rodice a bratr... Narodil se Kristianek a vsichni chteji travit Vanoce s nim... Kdyz uz jsou tedy Vanoce u nas, snazim se v nasi domacnosti vytvaret sve tradice... Minuly rok jsem zacala supinou pod talirem, pecenim vanocky a stoly, letos pridame zvonecek, kdyz prijde Jezisek a snad nas jeste neco napadne... Kdyz jsme byli sami dva, nejak jsme nic nehrotili... Ted se snazim pro maleho vykouzlit ty nejlepsi Vanoce... 🙂

Na Vánoce,kdy jsem byla ještě dítě vzpomínám rada.Naší připravovali tajné i stromeček v noci na Štedrý den.My se sestrama jsme nemohly dospat a ještě po tmě jsme šly do obyvaku a byl jsme hotové, když tam stromeček byl.Den byl hrozne dlouhý a kolem 17. jsme šly připravovat večeři.Po večeři jsme s holkama musely umýt nádobí a tatka sel otevřít okno Ježíškovi.Byl tam nekonečné dlouho a připravoval dárky.Rozsvitil stromeček, zapálil svíčky, udělal tu pravou atmosku a došel pro nás.Mohly jsme se mezi dverma pretrhnout a plán, kdo bude rozdávat dárky byl rázem tatam😀 Letos budu trávit Vánoce už se svoji rodinou ve čtyřech.Moc se na to těším, hlavně jak už já dělám tajnosti pro 3,5 syna.

Jako malá holka jsem milovala rodinné Vánoce, kdy jsme se vždy před štědrovečerní večeří chodili s dědečkem projít vesnicí, koukali jsme na světla v oknech a těšili jsme se - já na dárečky a rodina na moje nadšení. Dnes už bohužel děda nežije a já už mám "svoji" novou rodinu, ale i přesto trávíme štědrý den s těme samými lidmi, jako dříve. Jako tradici jsme zavedli to, že jdeme rozsvítit dědovi na hřbitov svíčku, stavíme se pro betlémské světlo, lijeme olovo , posíláme skořápky, krájíme jablíčko a hlavně jsme všichni spolu. Neřešíme kraviny, nenervujeme se, koukáme na pohádky a máme se rádi. A přesně tak chci, aby Vánoce vnímaly moje děti - jako pohodové svátky rodiny.

Jako malá holka jsme vždy po večeři, od které nesměl nikdo odejít, dokud se vše nesnědlo, jsme šli se sestrou a mamkou ven se projít po vesnici a okoukávat vánoční světýlka a vánoční atmosféru, po procházce jsme šli ke stromečku a rozbalovali dárky a po rozbalování jsme koukali na pohádky a dali si pohár. Jinak během večera jsme posílali lodičky a po večeři ještě házeli bačkorou a celou dobu při večeři byly puštěné koledy. Nyní je to tak, že opět od večeře nesmí nikdo odejít, pouštíme koledy, šupina pod talíř, po večeři se jdeme projít a potom šup ke stromečku a na pohádky 😀

U nás prostíráme jedno místo navíc pro své mrtvé. Od úmrtí mého táty tohle pro mě získalo na novém významu. Má už i nalité pivko ve sklence, které měl rád 🙂 Nově se mi také zalíbila tradice, kdy nanosíme jídlo zvířátkům do lesa, nazdobíme jím stromek, aby měla i zvířátka krásné Vánoce 🙂