Pondělní SOUTĚŽ o balíček plný vánočních dekorací

Naše největší přání s bratrem bylo jedny vánoce pejska, nakonec jsme v průběhu roku pořídili fretku, kterou jsme všichni měli moc rádi a psíka mám teď v dospělosti. Nyní slavíme Vánoce poprvé ve 3 a potom co našeho syna naprosto fascinují všechna světýlka i lampy , tak se na Vánoce po letech opravdu těším i já, až uvidí nazdobený stromeček a vše kolem 😆😘

Já jsem si vždycky přála mít Ježíška každý den, a mít tak každý den dárečky. Bylo mi jedno co tam bude, hlavně jsem se těšila až uvidím Ježíška. Ale toho jsem nikdy neviděla a představovala jsem si ho jako obřího ježka. 🙂

u nás byly Vánoce vždycky krásný, plno dárků, stromeček, který se rozsvítil vždycky až když jsme dojedli a já nikdy nechápala jak je to možný, když všichni sedí u stolu...dojedli jsme a najednou se v obýváku, kam bylo vidět přes skleněné dvěře rozzářil stromeček...v tu chvíli jsme se s bráchou taaak těšili na dárečky,ale ještě tu byla jedna věc, která nám bránila v rozbalování...bylo to špinavé nádobí 😀 vždycky jsme museli mamince jít aspoň trošku pomoct ho uklidit, nevím proč,ale já si vždycky přála ať letos už nemusíme...že ho umejeme až po rozbalování... a splnilo se mi to až asi ve 20ti, kdy už to tu mámu přešlo a nechala ty špinavý talíře ve dřezu a šlo se rozbalovat hned po jídle 🙂

Já jsem si už jako malá holka přála mít miminko a vzít si nejlépe někoho z Luneticu nebo Hanson. No, to druhé se mi nesplnilo, ale děťátko už mám a splnil se mi tím největší sen. Jinak jsem vždycky dostala to, co jsem si přála, a až teď - jako dospělá - si uvědomuju, jak jsme se s bráchou měli dobře, a kolik snahy to naše muselo stát. Musela jsem jim poděkovat 🙂

U nás byly a jsou Vánoce svátkem, který děláme hlavně pro děti... My jako malé jsme do sebe házely se ségrou večeři a mamka zdržovala... Ona si ještě dá kafe a podobně 😀 U nás nosil i stromeček Ježíšek, naši ho zdobili v noci z 23 na 24. . takže jsme ráno běžely do obýváku a on tam byl! 😀 Ježíška jsem si představovala jako obrovského ježka, který nosí dárky na bodlinkách 😀 A jen co jsem dostala rozum, jsem si přála být šťastná, protože když je člověk šťastný mí všeho dostatek... A jako dítě jsem chtěla poníka, toho jsem ale nedostala 😀

Kdyz jsem byla dite, nepamatuji se, ze bych si neco konkretniho prala, rodice mne vedli k tomu, ze Jezisek prinese pod stromecek prekvapeni a tak jsem jen plna tajemniho ocekavani cekala, ze co to bude 🙂. O to vice jsem se tesila na zdobeni a vuni medovniku, ktere jsme pekli spolu s braskou, na fondanove salonky, ktery sme spolu veseli na zivy stromecek, ktery rozvonel celou mistnost. Na pozlatka, ktera jsme spolu vyrabeli z alobalovych obalu ze sladkosti na strojku na testoviny 🙂 . Na to, kdyz se setmelo a stromek krasne zaril, ozdobenej pestrofarebnymi vanocnimi koulami jeste po babicce. Dodnes si tuto krasnou vspominku z detstvi uchovavam ve svem srdci.

Jako malá jsem si neuvěřitelně vybírala z celé škály barev. Takže jsem chtěla fialový svetr, oranžové kalhoty, žlutý walkman. Musím uznat, že rodiče se mnou měli svatou trpělivost a pokud to bylo v jejich silách, tak jsem skutečně dostala takto barevné věci. Ale to shánění muselo být na palici 😀

Dobry vecer vsem 🙂 To je paradni soutez... s retro vzpominkama 🙂
Verim, ze spousta z nas, po precteni soutezni otazky, zapatrala v pameti a zavzpominala, jake to bylo mit detska prani... Aspon na me ta detska Vanocni atmosfera dychla a vybavila jsem si ruzne stripky z detskych let, dekuji 😵
Jsou sice i takove, na ktere nevzpominam rada, ale zacal advent, nebudu je oprasovat, chci si oprasit ty vesele vzpominky a podelit se o ne 😉

Me prani se menila s tim, jak jsem rostla. Ale co jsem si vzdy prala, tak mit doma nejake zviratko 😵 To jsem si tedy prala celorocne, ale jak se blizil Jezisek, tak jsem moc doufala, ze nejake zviratko pod stromeckem bude. Nebylo. A pac jsem byla holcicka sikovna, tak jsem si behem celeho roku domu zkousela ruzna zviratka propasovat 😀

Zabky v krabicce od sirek, vypadleho ptacka z hnizda jsem si dala do postylky pro panenky s virou, ze ho uzdravim, sneky, jakehosi hrabose, mysku a jednou jsme si v dlanich donesla i mraveniste 😀
Mamka mi rikala, ze jsem zazvonila, dlane jsem mela u sebe a stastne jsem se culila 🙂 Na otazku co to mam, jsem odpovedela, ze zviratka...MOC zviratek 😀 Rozevrela jsem dlane a mamku malem trefil slak, kdyz si teprve potom vsimla, jak mam mravence po celem tele 😀 😀 😀

Co jsem si ale prala moc, to byla opicka...chtela jsem ji nosit na rameni jako Pipi dlouha puncocha 🙂
No, nedostala jsem ji nikdy, netusim proc 😅 😀 😅
Nakonec doma opicku preci jen mam...syn se jednou vzbudil, vlasky rozcepyrene na vsechny strany, jeste ospale koukal a nekoho mi porad pripominal... 😀

Tesim se na letosni Vanoce, pac jsme uz kompletni rodinka 😵
Tesim se na ty rozzarene ocka deti, jak se poprve podivaji na rozsviceny stromecek, jak budou skubat papiry z darku, postuchovat se a ja nakonec budu zametat rozbite vanocni ozdoby, pac to urcite nektera z nich odnese, tesim se i na pohadky, ktere znam z pameti, ale stejne si je nebudu chtit nechat ujit... 🙂
Preji vsem krasne prozite Vanoce s temi, ktere maji nejvice radi a detem co nejvice duvodu k usmevu! 😵

Já si nejvíc přála autíčko na ovládání. Táta si se mnou moc nehrál, tak jsem si někdy v deseti letech říkala, že by to mohla být dobrá cesta. Bohužel jsem to pak trošku pokazila. Nevydržela jsem a když jsem na botníku zahlídla podezřelou krabici, tak jsem se do ní podívala. Vysněné autíčko tam bylo. Nepovedlo se mi zase vrátit zpět tak, aby nikdo nic nepoznal. Mamka z toho byla docela zklamaná. U stromečku jsem se snažila hrát maximálně překvapenou, abych to zkažené překvápko mamce vynahradila. Hračka se povedla, řádila jsem s ní hodně dlouho 🙂

Vánočních přání jsme jako děti měli spoustu. A co si budeme povídat, pakliže to bylo jen trochu možné, tak se nám je "Ježíšek" snažil vyplnit. Jednou u nás ale Ježíšek projevil vlastní iniciativu a donesl nám krásného barevného papouška, korelu Lórinku, aniž bysme si o ni se sestrou Ježíšovi napsaly. Nejsem zrovna fanda drobného ptactva a ségra už vůbec ne, ale máme rády zvířata, tak jsme se o ní snažily starat. Bohužel naše Lórinka neměla zrovna přátelskou povahu, takže krmení probíhalo pouze v hrubých lyžařských rukavicích, protože jinak jsme měly ruce rozklované do krve 😀 Když jsme ji pustili proletět po bytě, tak mamce vždycky ozobala všechny kytky a nechala se chytit až za úplné tmy a její přemisťování do letní venkovní voliéry byl vždy horor, na který se celá rodina psychicky připravovala minimálně týden a další týden se z toho léčila 😀 Lórinka s námi takto žila dlouhých 18 let a my si rok co rok Ježíškovi psaly, že letos je!e byly fakt hodné, tak ať nám nenosí žádného papouška 😀 😀 😀

Myslím, že jsem neměla nikdy svůj "vysněný dárek", mě úplně stačila ta vyjímečnost. O bronzové neděli bylo otevřeno a už jen těch pár vánočních kuliček ve výlohách mi přišlo tak krásný. Na Štědrý den jsme rozložili stůl, protože k nám chodili na večeři i "opuštění" sousedé, přišly babičky a spaly u nás, svítily svíčky, no a pak ten stromeček. A tento rok mi mamča dala, to nejúžasnější, andělské zvonění, co nám při večeři cinkalo, musela jsem ho dát trochu dokupy, ale mám z něj radost jako když jsem byla malá 🙂

Já si vždycky přála panenku, normální panenku... abych to vysvětlila-všechny holky měly panenky s hadrovyma telickama, jmenovali se Hanicky a Evicky,jen já měla Angela(inspirovana Kelly Family:D) nemohl se jmenovat Hanička, protoze měl pindika:D opravdu detailně udelaneho a já se za něj hrooozne stydela🙂 nedávno sem se ale na třídnim srazu dozvěděla,že mi ho všechny holky zavidely a přály si od Ježíška právě Angela:D

Tak jako kazda holcicka jsem take chtela barbinu od Matella a kupodivu jsem ji pod stromkem nikdy nenasla🙂
Ale ted mam krasnou 6.letiu barbinku a maleho kena 🙂

přála jsem si kompletní rodinu.. to se mi bohužel - ale BOHU DÍK, splnilo až ted v dospělosti se svou úžasnou rodinou..
sama svého tátu neznám (rozvedli se, když mi nebyly ještě ani 2 roky a nikdy jsem ho neviděla..)

Zdravím - můj nejtoužebnější dárek od Ježíška byl prozaický...fungující rodina. Dětství jsem díky tátovi moc hezký neměla a živě si vybavuju, jak jsem nejlepší kamarádce záviděla tátu a mámu, kteří se maj rádi...bohužel se mi sen nesplnil, ale o to víc se snažím, aby moje děti měli to, co jsem já bohužel nezažila...

já jsem si k Vánocům přála Barbie a taky jsem jí dostala 🙂 měla holou hlavu a na střídačku paruky 🙂 jenže ty paruky jí na hlavě nedržely a tak jsem je musela vždy připevnit špendlíkem 🙂 takže jsem do vlasů a do hlavy vždy píchla velký špendlík, aby byla panenka vlasatá 🙂 jelikož tuto panenku mi přivezli naši z Itálie těsně po revoluci, byl to obrovský hit a ve škole nás bylo opravdu pár, které jsme něco takového měli. A to byl taky důvod, proč se u mě moc neohřála, protože mi jí spolužačka v polovině ledna ukradla 🙂)) Já to tehdy strašně oplakala, ale dnes mi to příjde již k smíchu 🙂

Krásný večer, jako malá jsem si přála různé dárky - ty hmotné se mi postupně splnily, a ten nehmotný - být uplná rodina bohužel ne.

Mela jsem přání asi jako každa jina holka - barbie , kočárek,malovatka . ...no Ježíšek to vždycky trochu popletl, a tak jsem si potom uz jen přála s Ježíškem mluvit a jít s nim nakupovat 😁 Splnilo se mi to v dospělosti, kdy s mými úžasnými Ježíšky jsou mi rodiče, sestra a manžel. ...

Já vlastně ani nevím, co jsem si kdy přála a jestli mi to bylo splněno .. jen vím, že Vánoce se nám rodiče snažili vždy vytvořit tak, abychom byli se sourozenci spokojení 🙂

Na Vanoce jsem si prala krome hracek i ruzna zviratka - papouska, ktereho jsem dostala, kocicku, pejska. Prala jsem si sourozence, ktereho jsem dostala az v 19 letech 🙂. Prala jsem si, aby tata nepil a rodice se nehadali. Dnes si preji predevsim zdravi pro vsechny blizke, aby se vylecil muj tchan, ktery statecne bojuje s rakovinou, aby u nas konecne zavladla dobra nalada a rodinna pohoda.

Dobre rano,take se podelim o svuj "jeziskovsky" sen,ktery bohuzel nikdy nebyl splnen a jako mala jsem samozrejme nechapala proc..
Jako milovnice koni jsem kazdy rok psala a malovala o ziveho kone. Ale ne treba ponika,cim vetsi kun byl,tim lepe 🙂
A marne mi rodice vysvetlovali,ze mi ho Jezisek nemuze prinest proto,ze bydlime v panelaku. Ja mela jasno,konik preci muze bydlet na balkone 😀

Mé největší a zároveň nejtajnejsi Vánoční přání bylo, aby mi Ježíšek přinesl zvířátko a malou sestricku. A taky jsem si dlouho přála aby přinesl to zlaté prasátko, kvůli kterému jsem někdy celý den nejedla a následně jsem obdarila vánoční večeři převráceným žaludkem, ale prasátko nikde. Takže jsem říkala, že chci ať mi ho Ježíšek alespoň ukáže 🙂).

Já si každé Vánoce přála něco jiného, ale milovala jsem barevné poníky, tak ti asi vedli. V šestnácti mi došlo, že jsem nikdy od táty nedostala panenku, tak jsem si od něj přála ten rok panenku a opravdu mi ji dal 🙂 sice jsem si s ní už nehrála, ale mám ji schovanou a jestli se mi narodí holčička, tak si s ní bude hrát ona. Táta bude určitě někde nahoře rád.

já si vždycky přála mladšího sourozence ...nikdy se mi to nesplnilo, no kdybych už kdysi věděla že to by musela moje maminka mít v bříšku miminko a že už mít další nikdy nemůže, tak bych je nikdy tím přáním netrápila.,,,.ale kdo to mohl vědět ....když to bylo přání pro ježíška 😀

Asi jako každá jsem si přála k Vánocům vždy nějakou tu panenku a barbínku či pejska ale nej jsem si přála asi tak v 8 letech nové kolo. Jelikož mám starší sestru tak jsem vždy podědila to její a neměla jsem nové. Každý rok jsem si o něj psala a o Vánocích když mi bylo 12 tak jsem ho dostala a bylo schované za závěsem a objevila jsem ho až po rozbalení všech dárků a hlavně až po upozornění že tu ježíšek ještě nechal jeden dárek, který je tamhle schovaný za závěsem. A já byla nejštastnější že mám svoje úplně nové kolo. Pejska jsem si pořídila teprve před rokem a půl, když nám lékaři říkali že nemůžeme mít miminko a letos budeme slavit 1 Vánoce jako rodina protože se stal zázrak a narodili se nám dvojčátka. Krásné Vánoce všem 🙂 🙂

Ja jsem si nejvic prala psa ,ale Jezisek mi ho nikdy neprinesl...narodil se u tety na jare a tak jsme nase umluvili a vzali si ho domu 🙂

moje prani vzdycky bylo aby se ze me stal kluk 😀 chtela jsem si hrat s autama, kopat do mice a tak.. Nikdy mi to jezisek nesplnil-kupodivu 😀 a vyrostla ze me normalni zenska 🙂 akorat jsem si jako mala misto s panenkama hrala s autama 😀

Sice nebudu moc originální, ale i já jsem si jako malá přála pejska a bohužel ani mě se toto přání nesplnilo. Ještě v 21 letech, když mi mamka řekla, že pro mě má překvapení, tak jsem doufala, že to bude pes. Překvapení nakonec bylo to, že jsem podědila její auto. V duchu jsem byla na okamžik zklamaná, nicméně za pár let mi přítel mé přání splnil a k Vánocům přivedl domů toho nejúžasnějšího pejska z útulku.

Jako malá jsem mívala různá přání a rodiče se vždy snažili mi je plnit. Na Vánocích bylo ale nejkrásnější, že jsme je trávili u mé báječné babičky, která uměla vytvořit tu nejúžasnější vánoční atmosféru. Poslední dva roky je mým největším přáním, aby si má babička mohla pochovat aspoň jednou svou druhou pravnučku. To se mi bohužel už nesplní, protože umřela pět měsíců před jejím narozením. Snažím se ale aspoň našim dětem připravit takové Vánoce, aby na ně s láskou vzpomínaly, jako já dnes. Už loni jsme pozvali všechny babičky, dědečky a svobodné strýčky, aby strávili Štědrý večer s námi. Bylo to báječné a letos to snad zopakujeme. A musím tedy přiznat, že k letošní vánoční výzdobě a atmosféře značně přispěl i KIK, kde jsem nakoupila většinu dekorací. Manžel mě tam už odmítá pouštět, protože se vždycky vrátím s velkým nákupem (ale přísahám, že to fakt nestojí tolik) 😀 Na mě od Ježíška budou pod stromečkem čekat z KIKu dvě nádherné velké lucerny, po kterých jsem hrozně toužila. V létě mi pak budou zdobit terasu a já se na ně těším, jak malé dítě.