• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
Příspěvky pro registrované uživatele se ti nezobrazují.
a uvidíš všechny příspěvky!
baraz
24. dub 2017
Holky,co je to za pisnicku,kde zpivaji - svet je dokonalej ..kazdy mame svoje ulety... nemuzu to najit :(
Zobraz celou zprávu
baraz
20. srp 2015

Často se mě tu ptáte, jak se mi podařilo zhubnout. Rozhodla jsem se tedy, že zkusím napsat tento článek a třeba bude někomu užitečný. Nejsem žádný profík ve výživě, od toho tu jsou jiní ale jak vidět něco málo opravdu funguje J

Nejprve bych chtěla říct, že moje váha byla vcelku v pořádku do té doby, než jsem začala pracovat. Poté 5 let sedavého zaměstnání a stravy víceméně ve fastfoodech zanechalo své a rafička váhy mi ukazovala kolem 68kg. Když jsem rodila Nelinku měla jsem konečnou váhu 82kg (přibrala jsem 13kg), když Maxe měla jsem 72 (přibrala jsem 4kg).

Max je rozený koncem října, mé rozhodnutí hubnout bylo od 1. Ledna. To jsem dodržela, ale hned druhého jsme byli hospitalizováni v nemocnici, takže hubnutí nanovo nastalo až 4.1. 2015 se startovací vahou 68,9kg při výšce 161cm.

Zcela jsem ve stravě zrušila bílou mouku a bílý cukr. Když používám sladidlo tak med, sirupy a nebo třtinový cukr (do pečení – ráda bych třeba i tam sirup, ale finančně by to nešlo). Chléb si doma pečeme sami nejčastěji ve složení 1/3 celozrnná pšeničná, 1/3 žitná a 1/3 špaldová mouka. Mám cca 1krajíc za 2 dny.

Přestala jsem zahušťovat moukou bílou a používám bud rýžovou nebo rozmixovanou zeleninu(cibule, mrkev,petržel) nebo třeba červenou čočku.

Snídani máme s dětmi stejnou – ovesnou kaši s ovocem. Dopolední svačinu většinou nestíhám takže až oběd a ten vařím klasický ale v „lepší“ podobě. To stejné jí i můj muž a bratr, který s námi bydlí. Jen třeba nemáme klasické knedlíky ale ovesné, špaldové,pohankové. Celkově víc se snažím zavést luštěniny a jáhly s pohankou, cizrnu a ubírám brambor nebo těstovin. Jíme víc semínek a ořechů.

Odpolední svačinu mám ovoce nebo třeba buchtu co upeču (samo že zdravou J) a  večeře mám spíš bílkovinové – míchaná vajíčka, tofu, zeleninový salát s kuřecím masem nebo jen šunkou.

Už se snažím nejíst po 21hod, ale někdy to taky nevyjde a dáme si s mužem zákusek jak děti usnou. Z počátku jsem se fakt hlídala ale ted jím normálně – když grilujeme dám si taky klobásu – ale vím, že budu třeba ještě xhodin vzhůru, nebo že půjdu cvičit  nebo se projedu na kole.. Tak nějak s rozumem.

Cvičím 1x týdně v místním „klubu“ cvičení EMP nebo aerobik – podle toho co zrovna je. Vzhledem k intenzitě cvičení si myslím, že větší podíl na redukci váhy má strava. A pak samo pohyb kolem dvou mrnousů a rodinného domku. Nutno podotknout, že ještě kojím – to asi také pomáhá.

Celkově jsem se tedy dostala z velikosti 42 na 34-36 a je to úžasné! Ted je mým cílem zpevnit hlavně břicho. Cesta je to dlouhá a snad ještě horší než samotné hubnutí.

Budu velmi ráda, pokud tento článek pomůže nebo motivuje i Tebe ve splnění tvých snů a představ o ideální váze. No a taky přikládám pár fotek „hrůzy“ pro představu.. A teda i ty hezké – štíhlé.. J

Krásný den všem Bára

Čti celý článek
baraz
23. říj 2014 vybrali jsme

Myšlenka na druhé mimčo u nás byla aktuální brzy po porodu Nelinky. Chtěli jsme minimální rozdíl mezi dětmi. Otěhotnět se mi podařilo na první pokus a celé těhotenství bylo naprosto bezproblémové. Nabrala jsem pouze 4kg, neměla otoky, poslíčky, tvrdnutí břicha. Prostě reklama na dokonalé těhotenství. A vlastně i na dokonalý porod J

Termín porodu vycházel na 18.10.2014. Od začátku jsem doufala, že to nevyjde a malý se nám narodí jako dárek k výročí svatby – 20.10.2014. nevyšlo ani jedno a naše malá váha si vybrala své datum – 19.10.2014.

Ve čtvrtek jsem byla na kontrole, kde mi dr. Řekl, že plodová voda trošku ubyla, ale je jí pořád dost. A na další týden mě objednal už na kontrolu do porodnice. Odcházela jsem s tím, že jí v klidu absolvuji, protože stejně jako u Nelinky – zcela zavřená, čípek dlouhý, tvrdý. Činnost dělohy nulová.

Během soboty a pak nedělní noci jsem měla pořád pocit, že učůrávám nebo mám výtok, protož jsem měla vlhké kalhotky. V neděli ráno nám to tedy nedalo, povolali jsme hlídání pro Nelinku a vyrazili se ukázat do porodnice, zda to není plodová voda náhodou. No náhodou byla. Po sonu bylo zřejmé, že odtekla všechna voda. Což jsem teda moc nechápala, ale měla radost, že se bude něco dít. Nechali mě ubytovat na pokoj pro čekatelky na porod, protože kontrakce žádné nebyly. Manžel jel domů s tím, že se ozvu jak něco začne.

Na pokoji jsem ležela od 11-19 hodin. Čas jsem vyplnila čtením, koukáním na tv, sledováním internetu. Po celou dobu se nedělo vůůůůůůbec nic. Byla jsem jak na dovolené. V 17,45 přišla doktorka s tím, že se podívá co se děje uvnitř. Nic. Zjistila ale, že se občas vytvoří sekundární vak blan a zablokuje mimčo. To se stalo i mě. Tak mi ho píchla a odešla, že uvidíme co se bude dít a případně ráno začneme vyvolávat. Byla jsem úplně hotová – nechtěla jsem nic umělého, nic „navíc“ než je nutné..

Nebylo to třeba. V 18,21 jsem si všimla, že mi začaly kontrakce. Slabounké, ale pravidelné po 5 minutách. Za půl hodiny jsem zpozorovala, že už jsou po 4 minutách – pořád slabé. Za 20 minut už byly po 3 minutách a byly silnější. Zavolala jsem sestru a říkám jí to. Nechtěla ani věřit, koukla do mě a vidí, že jsem na 4 prsty! Takže jsem volala manžela a následoval přesun na porodní sál.

Než dojel manžel kontrakce sílily. Po jeho příjezdu jsem dostala klystýr, což jsem uvítala a vůbec to nebylo nic strašného. Pro mou psychiku to bylo uklidnění, že se při porodu nedostane ven nic nežádoucího. Potom jsme šli do sprchy, ale nebyla moc příjemná a tak jsem zase honem rychle vylezla. Asi půl hodiny jsem zkoušela skákat na míči a manžel mi masíroval záda.

Kontrakce byly silnější, ale pořád to šlo. Potom mě napojili na monitor. Bylo asi 21,45. PA přišla na pokoj, podívala se na mě a řekla, že jsem na 7 prstů. Potom začala chystat lůžko pro mimčo. Tak jí říkám – už se připravujete jo? A ona – no, už to nebude dlouho trvat. Tak hodinku, max 2. Já vyvalila oči a říkám – coo?? To nedám, to je šíleně dlouho. Pak přišla silnější kontrakce, když jsem jsem manželovi drtila ruku. Druhá taková. Třetí už jsem nevydržela, zatlačila. Půl hlavičky venku. Přiběhla PA, která stále něco rovnala na tom lůžku, chytla mi nohu. Já během té stejné kontrakce zatlačila ještě jednou a malý vylezl. Sama jsem takovou rychlost nečekala. Neměla jsem žádnou trhlinku, jen malou odřeninku na 2 kosmetické stehy. Nic mě nebolelo. Bylo to vlastně „fajn“. Ikdyž půl hodiny před tím jsem málem umírala J. Malého mi hned dali na břicho, celého špinavého ale krááásného a plného chuti do života. Tak krásně na mě koukal a podařilo se mu přisát se! Maxík se narodil v 22,13 19.10.2014.  S váhou 3308g a 49cm  a obvodem hlavičky 35cm. Je to můj chlap života. Spolu s jeho tatínkem!

Ps. Malý dodatek těhotenství Nelinka x Maxík

Oba pozitivní testy jsem objevila v pondělí. Oba pondělky byly s datem 10. Obě děti se narodily v neděli. Ve 22 hodině. Na stejném porodním sále v plzeňské porodnici. Zcela neplánovaně jsem zjistila, že i manžel měl stejné tričko jako před rokem a já stejnou noční košili J no, řekla bych, že těch náhod je celkem dost – tak snad si naše „dvojčátka“ budou spolu rozumět J

Čti celý článek
baraz
1. čer 2013

První termín 20.5.2013 nevyšel. Ten termín, ve který jsem tolik doufala – byla jsem přesvědčená, že malá byla počata dřív, doktor mě neustále strašil velkou porodní váhou a já se upínala k tomu, že malá vyleze na tento termín.

Nakonec se ukázala její dochvilnost a podívala se na svět v den druhého termínu 26.5.2013. Ten den ráno jsem se vzbudila jako více méně každý den – bez příznaků, zcela ok. Verdikt z poslední kontroly u dr. Byl – otevřená volně na prst, cs 2. Říkám si v duchu – Neli – dnes ti končí nájemní smlouva, víš o tom celých 9 měsíců – tak co bude? Den probíhal normálně, po obědě manžel upekl koláč a kolem 16 hod. jsme zasedli ke stolu a začali si na něm pochutávat. Koukám na hodiny a říkám mu –noo, má ta naše Nelinka co dělat, bude půl páté – jestli má být do půlnoci venku – a manžel – no já jí čekám až někdy v týdnu. Potom jsem šla uklidit nádobí a najednou MOKRO! Říkám, ono to teče! Co??? Asi voda – plodová! J a můj zběsilý úprk na WC. Říkám – dones vložku! Chudák muž pobíhal jak splašený a nemohl ji najít. Uf, vložka nelezena, umístěna. Říkám, počkáme – nebylo toho zase tolik. Návrat do kuchyně a najednou – LUP-  a teklo to mooc! Tak a pojedem J dobalila jsem tašku, napsala jsem vám na koníka a vyjeli jsme. Po cestě, která nám trvá cca 45 min začaly kontrakce po 8 minutách. Já nadšená, jak se nám to rozjíždí, zatím to moc nebolelo, žertovali jsme, jak je malá přesná J

Dojeli jsme do porodnice, kde mé nadšení začalo pomalu opadávat. Na přijmu mi bylo sděleno, že se od čtvrteční kontroly ztratila moje karta – prý – byla jste tu vůbec někdy?? No ok, vypsali novou. Pak mě sestra odvedla na prohlídku. Říká co vám je – já odtekla voda. Dejte mi vložku – tak jsem jí dala tu co jsem měla v kalhotkách. No ale na ní nic nebylo. Prý – hm, asi jste si to spletla – nepočůrala jste se? Ve mně to začalo vřít. NE! V tašce máme tu mokrou, s příměsí trošky krve. Chcete tu? NE! Tahle je suchá a to mi stačí. A já znovu – ale fakt je mokrá a fakt odtekla! Já vám ji ukážu! Ne, nechci vidět nic co máte někde jinde. Uf. Tak na vás koukne doktor. Doktor naštěstí zjistil, že voda teče! A vytekla i na zem a já měla radost, že ta babka čumí a konečně vidí, že jsem nekecala! Tak a na porodní sál. Ale bude to na dlouho – jste volně na 2 prsty. Hm L škoda.

Na sále – přivítala mě další „čarodějnice“ a studentka. Noo, říkám si – to bude mazec – jsem zvědavá, kdy dorazí nějaký doktor nebo porodní asistentka. Čarodějnice mi podává nějaký papír, prý at podepíšu. A já co to je?? A ona – to doporučuji číst až potom, je to o tom, že přebíráte náramek na ruku, ten pak dostane i dítě. A pokud ztratíte ten papír, tak nedostanu výplatu a přijdu si pro peníze k vám, jasné??? No, ve mně krev vřela, na schvál jsem papír celý přečetla a pak až podepsala – bába nervní, zda to podepíšu nebo ne.

No a tatínku – maminka je na 2 prsty, bude to na dlouho – jedte domů. Tak manžel jel a já tam zůstala sama. Čarodějnice odešla, studentka občas přiběhla změřit mimčo nebo tlak a já si ležela na posteli a psala na netu. Po chvíli se to začalo zhoršovat, tak si říkám, no pěkná sprcha – tak se půjdu namočit. Ve sprše to začalo nabírat na intenzitě, tak jsem se doplácela zpět na postel a ležela. No, doost silné bolesti. Přišla čarodějnice – začala být trošku milejší – tak jí říkám, jaký bude postup? Kdy bude monitor? Za 3 hodiny .. uff.noo, to si ještě počkám, když byl před 40 minutama.  Ležím zase sama, bolest přibývá. Si říkám, noo o bude síla, zvoním na zvonek a říkám PA – čarodejnici – no, nějak mě to bolí. Ona a často? Já tak co 5 min. tak kouknem – dala do mě ruku a říká – noo, postupuje to pěkně – jste na 4cm – volejte muže. Ten bude mít radost mi blesklo hlavou, je doma necelou hodinu. Tak sedá do auta a jede. Během 40 minut je u mě – PA vyšetřuje – uf! Jste na 8cm – budem rodit! Bylo chvíli před 22 hodinou. Už nestihneme ani nic na tišení bolesti. Tak si říkám, já hysterka a budu rodit přírodně! Zcela bez jakýkoliv přípravků. Ani klystýr mi nedala – což se pro mě ukázalo být značně stresující – celou dobu jsem myslela na to, abych se NEPO ..

Potom už to jelo rychle, celou dobu ve měla ruku – nevím co tam dělala ale bolelo to pekelně. Manžel stál u mě, podporoval mě v prodýchání kontrakcí. Za chvíli už se šlo na tlačení, bolest neuvěřitelná, já hysterická, nesoustředila jsem se na nic, takže jsem pokrčila nohy – jednu držel muž, druhou studenka, PA pořád uprostřed s rukou ve mně. Po mém hekání že chci císaře, ať mě uspí, že chci domů, že přijdu jindy, že se to musím naučit jsem si konečně uvědomila, že zpět už to nepůjde a začala spolupracovat. Od té doby se to hnulo. Manžel po levé straně mohutně povzbuzoval, že vidí vlásky, při kontrakci že se klube hlavička, oba se studentkou držely nohy a já tlačila co to šlo. Bylo to cca na 4 kontrakce, při každé jsem tlačila 3x, pak to začalo mooc pálit – hlavička už zůstala a nezalezla. Potom jsem slyšela cvak – nástřih. Ale nebolel – tímto PA děkuji, bohužel – poraněním nezabránila. V další kontrakci šup a malá venku! Bylo to krásné, vyklouzla jak malé kuřátko a celým sálem se rozlehlo křičení. Naše holčička s apgar skore 10-10-10 – Nela Viktorie, přišla na svět ve 22,54 s 50cm, 3260kg a obvodem hlavičky 34,5cm. Byla krásná, bez deformace hlavičky, úplně bez chyby. Po otření si jí manžel vzal a mazlil se s ní, já musela bohužel na rozsáhlé šití. Natržená uvnitř ze dvou stran a nástřih. Začalo odtékat dost krve. Poté jsem dostala malou a přisála se. Krásný pocit J na sále jsme s manželem odpočívali ještě 2 hodinky, malou odvezli na vyhřívanou postýlku a dostala jsem jí k sobě za 4 hodiny – byly nekonečně dlouhé!

Ráno kolem 8 mě začalo strašně bolet břicho, vložky nestíhaly, zjistilo se, že mám rozsáhlé sraženiny v děloze, kolem postele se seběhli doktoři, sestřičky, začali mi mačkat břicho – ze mě vypadalo mnoho kusů sražené krve. Bohužel se nepodařilo dostat ven vše. Musela jsem na vyšetření – doktor do mě vrazil zrcadla, ruce a vyndal další 2 kusy, bohužel dále zůstávali uvnitř další kam už nedosáhl L bolest při vyndavání pekelná, snad horší než celý porod. Děkuji, že zkusili na další vyndání konzervativní léčbu – nasadili injekce, infuze a na rozpouštění a po 2 dnech se snad i poslední sraženiny dostaly z těla. Nyní už jsem v pořádku a užívám si svou krásnou dcerku. Je tak dokonalá, že za to to stálo! A děkuji mému muži, který si mě skoro porodil! Viděl vše ze strany – má můj obdiv!

PS – pro příště vím, že si prosadím klystýr – pocit toho, že ze mě vypadne něco co nemá byl pro mě nesnesitelný. Dále budu spolupracovat od začátku – protože dost jsem se vysílila tím, že jsem netušila co mám dělat a špatně dýchala a tlačila. A pak – budu chtít miminko na tělo na delší dobu – kojit už na sále.

Čti celý článek
baraz
6. led 2011
Snažíme se stylově - materiální pro naše děti 54 fotek