Potřebuji se svěřit, trochu vypovídat
Zdravím všechny, kdo si otevřeli můj příspěvek,
určitě si všimnete, že profil je založený nově. Je to proto, že na svém druhém profilu, přes který sem chodím, nemám "koule" na to, mluvit o tomhle... To, co se tu chystám popsat není snadné, ani příjemné. Čekám od ostatních spoustu komentářů, které mě odsoudí, spoustu nepochopení a nepříjemných řádků... Možná proto, že za to, o čem chci mluvit, jsem se odsoudila už i já sama... Pokud by někdo takový komentář měl, napište ho. Mě už nemůže ublížit asi nic...
Jsem nějakou dobu vdaná, svého manžela miluji a náš vztah je, až na pár detailů, naprosto bezproblémový. Jediné, co nám chybí ke štěstí je miminko. Loni v únoru jsme se domluvili, že to zkusíme. A tady to začíná být horší... Z důvodů, o kterých se mi nechce moc mlivut, nemůžeme mít dítě klasickou cestou. Tedy, pohlavním stykem. Tohle slovní spojení se u nás doma ani nevyslovuje, natož cokoli dalšího. Věděla jsem o tomhle problému téměř hned, jak to mezi mnou a manželem začalo být vážné. Po pár schůzkách mi to řekl. Čekal, že uteču. Ale já jsem si to srovnala v hlavě a řekla jsem si, že takový chlap mi za to stojí. Že to prostě nějak zvládneme. Neznamená to, že nevedeme žádný intimní život, to naopak. Jen prostě nedochází ke klasickému pohlavnímu styku. Zvykla jsem si. A vlastně mi to vůbec nevadí. Tím jsme se ale dostali před otázku, jak se vlastně snažíme o miminko. Chcete vědět jak? Jako je to u krav v kravíně. Manžel nechá vzorek v koupelně v kelímku, já ho pomocí stříkačky dostanu tam, kam patří... Romantika a potěšení jako blázen. Děláme to takhle už dlouho... Asi osm neúspěšných pokusů. Už od malička mám tu nepříjemnou vlastnost, že pokud něco chci a ono to nejde, sama sebe přesvědčím, že je lepší, když to nevychází. Totéž jsem udělala se svojí touhou po miminku. Prostě už to není takové, jako loni touhle dobou, kdy jsem nedočkavě počítala dny do dalšího pokusu.
Před dvěma měsíci byl předposlední pokus. Už tehdy se mi do toho moc nechtělo. Ale kvůli manželovi jsem to udělala. Od té doby přišly dvě menstruace s trochu zvláštním průběhem, ale to je celkem jedno. Přišly. O víkendu začal manžel mluvit o tom, že bychom to měli zkusit znovu. Nechtěla jsem se ani zapojit do toho rozhovoru, natož realizovat další pokus. Ale viděla jsem, jak hrozně chce on. To mě zlomilo a souhlasila jsem. V úterý jsem udělala ovulační test. Vlastně náhodou. Bolelo mě v podbřišku, tak jsem chtěla vědět, jestli to je ovulace, nebo nějaký jimý problém. Test byl pozitivní. A já jsem ho zapomněla vyhodit. Manžel ho našel a clelý šťastný přiběhl, že to večer můžeme konečně vyzkoušet. Přemluvila jsem ho, že to necháme na druhý den, protože mi není moc dobře. Chvilku se mě ještě snažil přesvědčit, ale nakonec souhlasitl. Ten den byl včera. Celý den jsem z toho byla nervózní. Bylo mi špatně od žaludku, nemohla jsem se na nic soustředit. Večer manžel přijel z práce a hned po večeři chtěl jít na věc. Řekla jsem mu, že to necháme na později a nebudeme si kazit večer. Měla jsem v plánu udělat si romantický večer, trochu jsem mohla vyjít ven si ten večer užít a pak to udělat. Ale nedokáala jsem nic jiného, než sedět a koukat před sebe. Manžel poznal, že něco není v pořádku. Ptal se, co se děje. Ale já jsem vždycky řekla, že nic. Nedokážu mu říct, jak je to pro mě těžké. Nedokážu mu říct, co cítím, když ležím v koupelně na zemi a pokouším se donutit se k tomu, abych zavedla stříkačku... Prostě to nejde. Nemůžu mu tolik ublížit. Když pak šel do koupelny, aby mi tam nechal kelímek, nevydržela jsem a rozplakala jsem se. Než přišel zpátky, dokázala jsem se uklidnit. Nechtěla jsem, aby něco poznal. Neřekla jsem ani slovo a šla jsem splnit svojí část úkolu. Hned, jak jsem zavřela dveře koupelny, znovu jsem se rozplakala. Byla jsem přesvědčená, že to tentokrát nedokážu... Trvalo mi skoro hodinu, než jsem mohla vyjít ven. Ale svoje jsem splnila...
A dnes mě to čeká znovu.
Omlouvám se za takový výlev, ale někde jsem se svěřit potřebovala... Nemůžu si to po sobě ani přečíst, rozmyslela bych se a smazala to. Proto prosím omluvte moje chyby...
@cb asi takhle - všude je něco. co někomu může připadat jako nepochopitelné, může pro druhého běžné a naopak. to, že vám něco nepřijde normální, neznamená, že to nemůže fungovat jinde. zakladatelka diskuse určitě nepotřebuje, aby se tady jejímu stylu života někdo ostentativně divil nebo dokonce říkal, že takové manželství nemá smysl, když o celé situaci ví prd.
@pheobeee přeju hodně sil a štěstí, ať se miminko podaří. a taky ať vám vydrží šťastný a harmonický vztah s manželem, o kterém jste psala.
@denousek no podle me ty, proto jsem te v te zprave oznacila 😀
Prijde mi, bez urazky, ze to vidis strasne zjednodusene, proste optikou cloveka, ktery se sexem zjevne nema problem. Zakladatelka pise, ze manzel uz je starsi, nikdy v zivote nemel sex, nikdy ho nevidela naheho, chodil s psychologovi, psychiatrovi a sexuologovi -- takze opravdu nemusim mit doktorat z psychologie, abych z toho usoudila, ze jeho problem je hlubsiho charakteru nez "jsem na sex liny" nebo "nechci mit dite" a prekonat se proste nedokaze -- ani ty ani ja nevime, o jake problem jde, jake ma trauma, jestli to neni problem fyzickeho razu. Navic zakladatelka hned v uvodnim prispevku pise, ze normalni cestou to proste nepujde, tak radit ji, at se manzel proste prekona je nesmysl...
@slecnajohanna ja se ostentativne nedivim, jen pisu co si myslim, a vim ze dost lidi s timto ma problem, autorka si stezuje,ze to takhle nechce tady na MK a neresi to primarne s manzelem, proc?!?
@pheobeeee preju aby nemusela plakat v koupelne na zemi se strikackou v ruce... ale s manzelem problem resila a klidne i u odborniku, splodit v dnesni dobe deti je nekdy slozite a OBA manzele,pokud dite chteji, by meli SPOLECNE hledat reseni
Ahoj 🙂 , četla jsem tvůj příběh,a podle toho, co jsi psala,bych tipla, že tvůj manžel bude asexuál nebo něco podobného. Je dobré, že je schopen ejakulace, to věc značně usnadňuje, já mohu poradit z praktických důvodů, zajítdo centra asistované reprodukce, tam Vás oba vyšetří co se týká plodnosti, a hlavně Vám pomohou, šance otěhotnět přes stříkačku je dost malá, člověk si musí říct, že pokud chce mimi, musí to brát jako potřebnout věc )návštevu Caru) vedoucí k cíli, mluvím z pozice praktické ženy a zdravotníka, pracovala jsem před RD v IVF centru, a neboj, nikdo na Vás nebude koukat divně či blbě apod., jsou tam zvyklý na různé příběhy, vždyť nemusíte uvádět podrobnosti ze života, prostě to nejde a hotovo 😉 snad nevadí ta upřímnost, je mi jasné, že je to hodně o psychice, zkuste se na chvíli zaměřit na tu fyzickou věc \)inseminaci za pomoci lékaře) - cíl k dítěti, jestli ho tedy oba chcete, jinak přeji mnoho štestí a hlavně psychické síly, která Vám pomůže dosáhnout cíle 🙂
Pokud je pro tuto diskuzi (a některé zde diskutující) bezpodmínečeně nutné to vědět, vzheldem tomu, že to bylo již zmíněno @verunkach , tak ano, manžel je asexuál. Má lehčí formu, tudíž jakýsi intimní styk zvládne. Ale sex jako takový, odahelný penis (pokud to musíte vědět) je pro něj naprosto nepředstavitelnou věcí. Nebudu ho nutit k něčemu, co je pro něj nejen nepřirozené, ale také nanejvýš stresující. Jaký by náš vztah potom byl? Nemohla bych žít ani sama se sebou, natož s ním, kdybych věděla, že jsem ho k něčemu takovému donutila. Tohle není jako strach z pavouků, který se dá překonat. Tohle je vrozená a nezvratná indispozice. Je téměř zázrak, že i přesto je manžel schopný ejakulace (i když si ji neužívá, jako jiní muži a je to pro něj krajně nepříjemná věc). Není to jen o tom, že se přemáhám já. On musí také. Musí se už tak nutit k něčemu, co je mu odporné. A to dotýkat se sám sebe tam, kde to téměř nesnese. Nemůžu po něm chtít, aby v sobě lámal něco, co zlomit nejde.
A pokud si někdo myslí, že manželství je o sexu, tak je mi ho upřímně líto... Manželství je mimo jiné o důvěře, která mezi námi je. Jen jsem se potřebovala svěřit tomu, kdo by mě mohl pochopit víc, ženám. S manželem jsem o celé věci mluvila a on si dřív ani neuvědomil, co to pro mě znamená tohle podstupovat. Nechtěla jsem mu to říct ne proto, že bychom si nevěřili, ale nechtěla jsem ho ranit. On totiž po dítěti touží snad víc než já...
Znovu děkuji všem, kdo mají pochopení i slova podpory. Moc si toho vážím.
A teď do mě...
@pheobeee já tedy nepotřebovala abys tu prozrazovala ale když už jsi to napsala, tak jsem chtěla reagovat a poděkovat že jsi vůbec tuto věc sem napsala, protože většina lidí, i já, se s asexualitou nikdy nesetkala a tedy musím říct že si mě vyvedla z omylu. Domnívala jsem se že asexuál není schopen sexu, protože se nevzruší a ani ho to neláká, netušila jsem že to znamená i to že má k tomu odpor a že má odpor ze svého těla ☹ což je hrozné. Je jasné že to prostě jinak nepůjde a je mi líto vás obou ☹ Držím palce abyste to brzo zvládli a měli krásné miminko!
@pheobeee - no četla jsem první a do teď tvůj poslední příspěvek diskuze. Sice nechápu, jak neasexuální člověk může být šťastný ve vztahu s asexuálem a kdo by si tohle mohl dobrovolně vybrat a ještě si stříkačnou stříkat sperma do vagíny. Prosím tě, nechtěli byste to dítě raději řešit v centru asistované reprodikce, kdy by zaváděli to sperma oni (nemusíte rovnou chodit na nějaké IVF), že by vybrali ty správné spermie a zavedli na to správné místo? Nevím na co dělat takto v koupelně sama době si a ještě se vsadím,že tou stříkačkou se to nedostane pořádně ani kde se to dostat má...Navíc jsem někde četla, žeprožití orgasmu pomáhá v tom oplodňujícím procesu, takže jedině, že by sis to udělala sama a pak až sis hrála s nějakou stříkačkou...
No přeji hodně sil, jestli s tímto můžeš vytváš do konce svého života, tak ji budu úpřímně blahopřát, jen nevím, jestli tvá obět tímto není příliš velká. momentálně mám pocit, že v tom vztahu začínáš trpět ty a to velmi...
@pheobeee chapu a drzim palce. Manzelstvi neni jen o sexu jako takovém, ale intimita k nemu patri. Snad vite, co delate, kdyz jste se rozhodli pro dite a jeho vychovu. Tohle nemyslím zle, deti mají ruzni lide, v mnohem horsich pripadech nez vy. Ale u vas bych třeba pak videla mozne komplikace. Ale nad tim jste urcite premysleli. Jen me to tak napadlo,sem jeste pripsat. Misto sama v koupelne,muze on,když mu nevadi delat dobre tobě a nebo proste ivf.
Jinak sama dobre vim, co to je mit blok ze sexu ve smyslu klasického styku. Po porodu to bylo fakt supr,no. Ted uz temer dobry,ale ještě ze existuji i jine sex.praktiky nez jen pohlavni styk 🙂
@pheobeee ahoj, nemyslím, že by se někdo do tebe chtěl strefovat, možná se tak některá rada může jevit, ale určitě to tu nikdo nemyslel zle. Jak už jsem psal, máme za sebou inseminaci v CAR a upřímně neliší se to od běžné prohlídky u gynekologa, jen je u toho ještě jedna sestra krom doktora. Navíc v této fázi tam muž být vůbec nemusí. Možná by vám pomohlo i to že buď je možný odběr klasicky ( v kabince- sám muž) nebo když je nějaký problém dělá se i chirurgicky. Určitě se vám miminko podaří, zkuste věřit i lékařům, zažívají spoustu příběhů - různých a určitě vás nikdo nebude soudit. Mysím, že otázka toho, jak vysvětlit pak dítěti, že má tatínek takovou nemoc a co je mu a není nepříjemné je normální a v každé rodině se dětem vysvětluje nějaká " specialita" dané rodiny - to už je na vás , jako partnerech. Ale CARU se fakt nebojte - s manželem jsme byli v Sanus Jihlava - Dr. Kučera - úžasný pán, vše vysvětlí necpe, nenutí, je klidný a profík, měla jsem ho moc ráda a nervozní jsem byla pravdu jen před tou první návštěvou. Držím Vám palce! 😉
Ja hlavne myslim, ze detem neni treba nic vysvetlovat, myslim, ze sexualni zivot rodicu neni tema, o kterem by musely vedet nejake velke detaily... A to ze tatinka nikdy neuvidi naheho? To neni zase az tak neobvykla vec ani v rodinach, kde rodice nemaji problem tohoto typu, mam kamaradku ze silne katolickeho prostredi a nahota u nich vzdy byla absolutni tabu, nikdy nevidela naheho ani jednoho ze svych rodicu (a podotykam, ze je uplne normalni, v pohode, neztraumatizovana 🙂 ), takze tohoto bych se opravdu nebala...
@pheobeee Máte to určitě náročnější, než většina dvojic, ale rozhodně záleží jen na vás dvou. Každý jsme tak jiný, že i to co by třeba vadilo většině, nemusí jiné dvojici nijak zásadně vadit. Pro hodně holek by takové soužití nebylo, ale každý je tak jiný, že jediné klíčové je, jak to mají ti dva mezi sebou. Pokud jste spolu šťastní i tak a není to nepřekonatelný problém, tak proč do toho řezat. pana dokonalého nemá žádná z nás.
Jediná věc, která tu je, že musí souhlasit nejen rozum, který si to umí logicky vysvětlit, ale i cit. Nestačí, že rozumově si to člověk uvědomuje a citově pro to nesnesitelně trpí. I cit to musí být schopný přinejmenším odtolerovat i když se z toho nemusí vyloženě radovat. Asi taky záleží, jak si to ti lidé umějí vynahradit v jiných oblastech. Pokud jsou jiné oblasti zas hodně zesílené, tak je to taky jiné, než když v ostatních věcech je to průměr a jen chybí sexuální spojení. Ty sama v sobě musíš vědět, jestli ses nepřecenila, jestli to partnerovo asexuální založení dokážeš přijímat i dál, ono i to se může v průběhu času měnit. A i ty máš právo změnit názor, nebo to můžeš začít cítit jinak než na začátku, kdys to tolerovala lépe. Za to bys nemohla jako on za svou asexualitu.
Pokud ale jde jen o to mimi a o to , jak ho uděláte, tak v tom tak obrovský problém nevidím, to se dá vždycky nějak udělat. Nevyhovovala stříkačka, půjde to jinak (CAR). Zas bych z toho nedělala větší problém, než to je. Až budeš těhotná tak si na Car ani nevzpomenete a když tak v dobrém🙂 Takže záleží o co tu jde. S tím miminkem je to trochu technická záležitost a může to za vás vyřešit doktor. Pokud tady na tom bodě, kdy se snažíte o dítě vylezly na povrch jiné emoce, které se týkají tvé frustrace z jeho asexuality(kterou si možná i vyčítáš) pak to tak jednoduché řešení nemá. Doktor sice pomůže s miminkem. Ale pokud ty máš po sexu jakkoliv nepříjemný pocit, protože to je hodně intimní věc. Pokud tam je rozpor mezi svými tělesnými potřebami a emocemi, je to vážnější problém. manžel zas musí chápat, že jeho partnerka může takovými pocity trpět. Pokud neexistují, je všechno v pořádku a nenech si je tady dodatečně vnutit nikým z nás. Pokud ale existují, víc bych o nich mluvila i s partnerem. I přesto, že to řešení možná mít nebude. Jeho asexualita je váš společný problém a tvé emoce taky musí být váš společný problém. Ty podporuješ jeho a pokuj s ním jsi rozhodnutá zůstat, věřím , že i ty potřebuješ jeho podporu ve svém prožívání. Určitě není dobré, pokud nějaké skryté nepříjemné pocity máš, věřím, že bude snazší, když budou otevřeně součástí vaše vztahu(jako to asexualita). Jako něco s čím je třeba se stále znova vypořádávat. A co se nevyřeší a nesmázne ze stolu jedním rozhovorem. Možná se k tomu budete celý život opakovaně vracet a bude se to různě měnit. Ale je to furt lepší, než to tajit i sama před sebou a potlačovat, protože to ti pak podrazí nohy, když to nejméně čekáš.
Možná je pro tebe ta sexuální stránka opravdu tak nedůležitá, nebo byla až do dne téhle diskuze. Možná se to mění, nebo změní. Ale vždycky záleží jen na vás dvou, každý vztah je jiný. Musí ti v tom vztahu být dobře i třeba s problémy.
@konik_mischel Už jsme se domluvili, že pokud to nevyjde přes léto, zajdeme do CARu. Stejně přes prázdniny mívají dovolené, takže by to teď k ničemu nebylo... Pak to ale zkusíme. 🙂 Jinak, souhlasím s
@dora13 . Není nutné, aby dítě o takovýchvěcech vědělo. Já jsem vyrůstala v naprosto normální rodině a nikdy jsem neviděla tátu bez oblečení. Maximálně v létě na zahradě v plavkách a s tím manžel problém nemá. 🙂
@marcicek84 Jak se dážít v takovém vztahu? Úplně normálně. Jak už jsem několikrát psala, ani pro mě nebyl nikdy sex důležitý. Není to o tom, že u nás neprobíhá žádný intimní život, to určitě ne. Asexuality existuje mnoho různých forem. Manžel má jednu z těch nejlehčích, tedy je pro něj problém pouze finální akt. Jinak (řečeno možná trochu tvrdě) má ruce, má jazyk a máme kamaráda na baterky. 😉 Takžese nedá říct, že bych po téhle stránce nějak strádala. Ono, když najdeš muže s velkým M, je ti pak celkem jedno, jestli třeba nemá nohu, neumí vařit, nebo mátakový problém...
Drzim vam palce, at vam v CARu pomuzou 🙂
@pheobeee - ano kamárad na baterky je fajn, ale jak douho bude stačit? je to jiné, než tělesný akt s mužem, může to vyhovat třeba pár let, ale pak hold se to v tobě zlomí, příroda zavolá a holka jestli se udržíš celý život být takovému muži věrná, tak klobouk dolů... Já si to osobně nedovědu představit, protože by mi přišlo potupné to co děláš ty pro miminko, taktéž se ukájet pouze vibrátory, když mám vedle sebe muže, já bych prostě nedokázala a ani nevím, jestli bych se chtěla takto obětovat, taktéž je otázkou jaký muž s velkým M by toto vůbec po mě žádal?
Za sebe bych rovnou šla za doktory, pokud i přes to všechno chcete dítě a přišlo y mi to lepší, než váš postup, že kterého už ani ty sama nemáš dobrý pocit. Držím palce, aby vám to na podzim vyšlo 😉
@marcicek84 Není to o tom, že se "ukájím sama", jak jsi napsala. To má na starosti manžel. Takhle mu to nevadí a vyhovuje nám to oběma. 😉 Hloupý je poze ten způsob "výroby dítěte", který teď radikálně změníme. Díky za podporu.
@marcicek84 Taková čistě teoretická otázka - kdyby se tvýmu muži něco stalo a nemohl by mít klasický sex tak ho opustíš, se rozvedeš?! (Každej) muž má přeci mnohem víc dalších kvalit než ztopořenej penis 😅
@pheobeee ani jsem to tak nemyslela, že by člověk chodil doma nahý - i když v některých rodinách běžné, v jiných tabu... Ale spíš tak, že nevím, zda má menažel problém jen v této oblasti vyloženě sexu, pak ano, o tom děti vůbec vědět nemusí, ale kdyby se to promítalo do jiných oblastí, u dětí běžných - mazlení, pusinkování, objímání, prostě tělesná blízkost, tak je asi na místě dítěti vysvětlit, že ho má tatínek rád, ale neumí to třeba dát tak najevo... jak říkám, neznám vás a nevím, kam až manželův problém s intimitou sahá. Přeju vám hodně štěstí. 🙂
@achjonetusim - to co popisuješ se výzrazně liší od situace jdu do toho dobrovolně, nebo jsem v této situaci vlivem nepředvídaných okolností, což je je třeba si uvedomit, před položním takového stupidního dotazu... 😉
@achjonetusim Mohu se zeptat? Vy jste se zakladatelkou příbuzné, nebo se osobně znáte? 🙂
@konik_mischel S tímhle problém není. 🙂 Jakékoli projevy citu nejsou žádný problém. Ani vůči mně, ani vůči komukoli jinému. Naštěstí. 🙂
@andreaandrejka 😀 A víš že jsem čekala kdy s tim někdo přijde? Jen proto že se aktivně zakladatelky "zastávám". Ne, zakladatelku neznám, ale je pravda že jsem jí v den co založila diskuzi psala i soukromou zprávu s podporou a pár postřehama, jelikož mi tu právě po zahradě pobíhá chlapeček z domácího kelímku 😉 Důvody byly na hony vzdálený těm co má zakladatelka, beztak mám pro její výběr životního partnera pochopení.
@marcicek84 Mě přijde že se zas tak výrazně neliší - liší se maximálně o délku ztopořenýho penisu. Upřímně nechápu co je na něm tááák důležitýho abych kvůli jeho absenci nemohla mít super vztah, sex má tolik podob a existuje tisíce způsobu jak mít plnohodnotnej zážitek i bez erekce.
@achjonetusim Děkuji, že jsi se podělila i veřejně. Není to snadné...
Přesně, jak píšeš. Sex má mnoho, mnoho podob. A že u nás nejde jen ta jedna? Co na tom? Užít si to oba můžeme i tak. 😉
@elu nespala :D proto ma 2 deti a 3ceka :D mozna se to zkousela tou striikackou :D jezisi..a ze se mu nepostavi? To je urco duvod k tomu doma aby chodil zahalenej..:/ me cela ta situace prijde divna..