Používáme cookies. Více informací zde. OK

Jak otěhotnět, když je on laxní?

ter3
23. dub 2016
Ahojte, rada bych si procetla vase zkusenosti.

s partnerem jsme spolu letos sest let, bydleni, praci i finance kazdy mame.

Ja posledni cca rok citim, ze bych s nim chtela mit dite. Rekla jsem mu to teda prvne az v lete 2015. To mi rekl, ze v praci maji dulezity projekt a ze se na nej chce soustrdit.Ze to probereme potom. V prosinci na to znovu prisla rec, mel v praci dalsi projekt, do ledna. Potom rikal, ze dite teda jo. Jenze sex byl tak trikrat za mesic. V breznu jsem si s nim promluvila natvrdo, jak to vidi dal. Nevi, neplanuje dopredu ze prece neni jasnovidec aby vedel, co ho potka a co bude. Ale je spokojeny a rozejit se nechce. Pritom vsichni nasi pratele vesmes deti maji, miminka. Jim rika, ze nad tim premysli a ze mit deti je super a ze uz ma na to vek (28). Jenomze doma pak nic neni. Za posledni mesic a pul byl sex jen dvakrat, a jen jednou az do konce.

Mam cekat a nenervovat se? Me je 23 a nechci otalet, prece jenom posledni dva roky neberu HA ani se jinak nez prerusovanou nechranime - o vysazeni vedel dopredu, musela jsem kvuli zdravotnim problemum a kdyz jsem mu dala na vyber jine zpusoby ochrany, vsechny odmital ze tomu neveri (kondom, spermicid - telisko mit nemuzu).

Tak co s nim? Driv nechtel deti ze jsem bordelar a neumim se starat o domacnost, sla jsem do sebe a fakt mam temer neustale naklizeno, navareno, vyprano. Dbam o sebe, na jeho popud jsem zhubla sest kilo (ted mam 48). A stejne je to asi malo. Jsem nestastna ze nikdy mit miminko nebudu. 😞
soyevita
23. dub 2016
@mirin89 Třeba nemá strach,ale je to pohodlnost 😉
mirin89
23. dub 2016
@kika_21 Jo, to máš asi pravdu, chlapi asi neradi něco mění, bydlíme spolu taky spíš na můj popud, ale myslím, že taky asi do toho jít chtěl, hypotéku by si asi jen tak nevzal. A často slýchávám, je nám dobře takhle spolu, tak proč to měnit, ale zároveň také říká, že děti chce, že už mu je 25, takže už je prý čas, tak snad, doufám, že už se brzy rozhoupe. Jo a rozum mi říká, nemluv pořád o tom, ale srdce je silnější, prostě mi to nedá....
mirin89
23. dub 2016
@soyevita Kdo ví, taky je to možnost, já jsem asi opitimista a furt doufám v lepší zítřky a věřím tomu, čemu věřit chci, tak snad se brzy dočkám.... Problém je, že já jsem asi taky docela pohodlná a tak mám z té změny strach a moc do toho nechci jít jen s mým přesvědčením, na koníku jsem už přes rok a tak trochu vím, co všechno může mateřství přinášet a tak už proto nechci být na to sama a chci vědět, že jsme šli do toho oba na plno a s plným vědomím, co to obnáší a ne proto, že se on přizpůsobil, protože jsem to já moc chtěla...
soyevita
23. dub 2016
@mirin89 Je potřeba být optimista.Na dítě má přítel čas.Pokud to správně chápu,tak mu bylo 14let,když jste se seznámili.Ty už jsi daleko víc vyspělejší než on.Ale nikdy nevíme,co se stane......
Mám kamarádku,jejich manželství bylo pro mě vždy vzorem.Dokonalý pár.Skoro...K dokonalosti jim chybělo už jen dítě.Když se jim po 12letech zadařilo,její manžel neustál,že se vše motá jen kolem dětí(narodily se jim dvojčata),pryč byl klid a pohoda a bezstarostný život.Tak si našel milenku a po roce,kdy mojí kamarádkou podváděl,odešel bydlet k ní.
Smutný konec.Tím chci říct,že i když do toho jdou oba s plným vědomým a oba si to přejí,tak že né vždy to musí zákonitě dobře dopadnout
mirin89
23. dub 2016
@soyevita No jo, život je nevyzpytatelný, ale tak snad to u nás dobře dopadne, jeden nikdy neví, ale kdybych měla myslet na to špatné, tak bych se asi zbláznila, takže to radši beru, tak že brzo do toho půjdeme oba a bude dobře, já si myslím, že bude úžasný otec a jen ty obavy ho svazují, tak snad tomu bude tak, jak jsem si to vysnila... jinak počítáš správně, možná jsme se potkali moc brzo, ale což, člověk míní, život mění, tak snad ustojíme vše, co nás čeká 🙂
soyevita
23. dub 2016
@mirin89 To je jasný,že si nemůže člověk myslet,že to špatně dopadne.To bychom nemohli jít do žádného vztahu 😉
Já jsem taky věčný optimista 😉
mirin89
23. dub 2016
@soyevita No to je dobře, že jsi taky optimista, já mám jen někdy strach, že optimista = naivní blbec/blázen, tak snad nebudu ani naivní blbec ani naivní blázen 😃 😃 😃
lenickakl
24. dub 2016
Ja bych si s takovym dite neporizovala.
ter3
autor
25. dub 2016
Tak u tech znamych jsme byli zase, jeho kamarad se me dokonce ptal, kdy budeme mit my. Tak jsem mu na fera rekla, ze pritel se mnou dite nechce. Koukal jak puk a pak se pritele ptal, proc ne? Ze on by do toho sel znovu a klidne hned. A z pritele vypadlo, ze by mu vadilo, ze by ho dite v noci mohlo budit.

To je argument jak hrom... Nechapu to. Vzdyt stejne by k miminu nevstaval a ani nekrmil. Mohl by prece na cas spat v jine mistnosti.

pripada mi to absurdni. Cekala jsem, ze mu budou vadit dulezitejsi veci, co se deti tykaji - treba financni stranka. Nebo velikost bydleni.

Nevim, jak se ted k nemu chovat, po prijezdu domu jsem ani nemela chut s nim byt v jednom byte.

Jsem precitlivela?
suzief
25. dub 2016
@ter3 ne nejsi, no chlapi... Každopádně pokud té nechce ztratit měl by si to trochu srovnat v hlavě. Měla bych stejně pocity jako ty. Je nevyzralej...
nutricnihodnota
25. dub 2016
@ter3 Pracky pryč, od takovýho blba 8-(
evulina77
25. dub 2016
@ter3 já ti nevím, ale proč tak spěcháš na dítě? Je ti 23 let a myslím, že jsi s člověkem, se kterým vám to moc neklape, s někým, kdo si tě nechce vzít, který ti nepomůže s ničím, který s tebou nespí... Možná, že se to časem zlepší, ale spíš bych s tím nepočítala. Zkus se na přítele podívat jinýma očima. Opravdu je to ten, vedle koho se chceš probouzet po zbytek tvého života? Je to opravdu ten muž s velkým M? Ja mám spíš pocit že ne. Dej tomu čas, dívej se kolem sebe, užívej života. Na život plný kompromisů se sebestředným sobcem máš času dost a hlavně to tak nemusí být. Tvůj přítel není jediný na světě a ty s ním být nemusíš, můžeš, ale nemusíš. Nic nehroť, dej tomu nějaký čas a pak svůj život s ním znovu přehodnoť a když to nepůjde, odejdi s klidným srdcem. Jsi mladá a celý život máš před sebou a nemusíš mít své dítě s kdejakým troubou!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!§
carmilla
25. dub 2016
@ter3 Přecitivělá nejsi, ale možná tlačíš přítele někam, kde ještě nechce být...to ještě nemusí znamenat, že tě nemiluje, nebo že s tebou do budoucnosti nepočítá, ale třeba se na roli taťky prostě ještě necítí...souhlasila bych s tím, že je partner ještě nevyzrálej ťuntík...Nicméně jsou i případy, kdy se partner bál dítěte jako čert kříže, vztah se rozpadl a onen týpek si pak našel jinou přítelkyni, se kterou to najednou šlo natošup...To by mě osobně hodně zasáhlo...Nevím, kolik ti je, nesledovala jsem pozorně všechny příspěvky...pokud je ti třeba pětadvacet a méně, dala bych tomu ještě čas...pokud už jsi ve věku, kdy dítě opravdu moc chceš a víš, že za pár let už by ti taky mohl ujíždět vlak, rozhodně bych ve vztahu leccos přehodnotila...Zase nemá cenu kvůli pablbovi, kterej si teoreticky může rodinu založit v pětačtyřiceti, zůstat bez dětí. Já bych s partnerem, o kterém bych věděla, že děti nechce (myslím nikdy) nezůstala...Tyhle otázky by si měli dva ve vztahu vyjasnit. Nechceš dítě? Fajn, co to znamená? Že ho nechceš letos, že ho nechceš během příštích pěti let, nebo že ho nechceš nikdy? A pak bych se zařídila podle toho...Chlapi by určitě mrmlali, že to ženský moc hrotěj, ale oni jsou úplně v jiný situaci, než jsme my...Nám může tenhle člun opravdu jednoho dne odplout...
carmilla
25. dub 2016
P.S. Teď jsem si dohledala, že je vám třiadvacet dle úvodního příspěvku...Vy máte ještě dost času. 😉
zuzineckah
25. dub 2016
@ter3 chlap se nikdy nezmění, to za prvé. Leda tak k horšímu... Za druhé, měla si poslední odstavec napsat hned v úvodu, asi by nikoho nenapadlo radit ti, abys to s ním zkusila. Za třetí, dnes ti jeho bezohlednost vůči povinnostem v domácnosti nevadí, ale když budete mít mimino, ty se nevyspíš a nebudeš stíhat ani vlastní sr..ní, tak ti to vadit 100% bude a jemu zase bude vadit, že si neschopná se o to postarat.
Když to shrnu - tohle, čemu ty říkáš přítel, je sobecký šovinista, s kterým bych dál neztrácela čas. Už teď vysílá tolik varovných signálů, že by to vystačilo na 4 rozchody. Pokud chceš dítě, tak máš dostatek času najít si partnera, který bude ti bude partnerem, ne "šéfem".
isabelafuentes
27. dub 2016
@ter3 Tak podle toho, jak svého partnera popisuješ, bych s ním já nechtěla dítě, ani kdyby mi za to platili! To, jak se k tobě chová a jak se projevuje ve vašem vztahu, je dost hrozné.

A bohužel přesně vím, jaký typ chlapa ten tvůj je: moje kamarádka z vejšky s přesně takovým blbem (promiň) chodí už 8 let, z toho 5 let mají oba stabilní, dobře placenou práci (on je IT, ona právník na magistrátu), bydlí v pěkném bytě bez hypotéky, takže z existenčního hlediska by dítěti (a svatbě) nic nebránilo.
Před 2 roky Ona přestala chodit kolem horké kaše a napřímo mu řekla, že chce dítě. On na to, že dokud Ona nezhubne, žádné dítě nebude!! Od té doby je setrvalý stav - Ona se trápí, touží po rodině, On odmítá, spí s ní 1x za 2 měsíce. Když mi to říkala, nemohla jsem uvěřit, že s ním ještě zůstává! Já bych mu práskla dveřmi hned! A ještě dodávám, že Ona není žádná machna, má standardní proporce, nižšího vzrůstu, trošku bříško, trošku stehna a zadek, ale nic hrozného. Snaží se mu vyhovět, sportuje o sto šest, jak může, ale jemu to pořád nestačí a je to proto, že ji ve skutečnosti nemá rád. Má rád jen sebe a svůj pohodový život bez "řvoucích dětí". Bohužel, jakékoliv mé promluvy do duše, ať ho pošle k šípku, jsou k ničemu, Ona to prostě nevidí, chce dítě za každou cenu, i s pitomečkem.

Pokud ti teď partner tohle dělá, chová se k tobě bez respektu, po dítěti to lepší nebude, takovou změnu nečekej. To spíš k horšímu. Řekla jsem ti to napřímo, snad se nezlobíš, je to jen zkušenost ze života...
ter3
autor
27. dub 2016
Dekuju za vsechny reakce. Moc mi pomahaji.

Nedokazu se dokopat k rozchodu, i kdyz ve skrytu duse vim, ze on proste ten pravej neni. Mam strach, ze uz si nikoho nenajdu. Mam strach, ze on bude mit brzo po rozchodu jinou a ze brzo budou mit to, co ja vzdy chtela a on se mnou ne.
monikagurthova
27. dub 2016
@ter3 Je dobre ze si uvědomuješ ze on není ten pravý, ale zůstávat s nim jen ze strachu ze budeš sama či on pak bude s někým jiným, to přeci nejde prave čím dyl budeš s nim tom víc riskujes ze pak az ti to za X let dojde opravdu zůstanes sama....nemladneme....čím dřív uděláš rozhodnuti tim dřív si budeš moct budovat nový a doufám lepsi život 🙂
carmilla
27. dub 2016
@ter3 Pokud cítíš, že tohle není to pravé, tak rozhodně poslechni svoji intuici...Na to, aby sis pořizovala dítě s někým takovým jen proto, že máš strach, že si nikoho jiného nenajdeš, jsi opravdu ještě mlaďounká! A jestli si najde jinou? Časem asi ano, ale pokud je to pitomec, tak si můžeš pomyslet jediné: "Jen si ho nech!"
isabelafuentes
27. dub 2016
@ter3 Ten prvni krok mozna bude tezky,ale urcite to casem vyhodnotis jako nejlepsi rozhodnuti. Chlapu je spousta a ten pravy se objevi,ani nebudes vedet jak.
A jen bych dodala,ze pokud vis,ze ten tvuj neni ten pravy,ze to chces ukoncit,tak bych si davala hodne velky pozor,abych neotehotnela..... Tim by se to vsechno jen zamotalo.
marcinek
27. dub 2016
@ter3 myslim, ze ti poradili všichni tady moc dobře. Ja bych s takovym blbem, sobcem, co chce mit sve pohodli opravdu nebyla. Proste si s nim promluv na rovinu, co chces ty a co chce on. Ocividne na dite zraly není, ale uz jen z toho chovani, co popisuješ, tak vse bude jen na tobe a on ti s nicim nepomuze, naopak te bude shazovat, co není a mělo byt udelane. Jinak te chci vyvest z omylu, ze všechna pece je stejne na matce a otec je tak nejak bokem. Ja byla u prvního dítěte tak vykolejena, ze nam neslo kojeni, mala spatne spala cele sestinedeli, brecela a ja nevedela proc, ze kdybych nemela podporu manžela, který k ni taky občas vstal a pomohl mi s ni, tak jsem docela rozuměla matkam, co dite odnesou do babyboxu. Hormony jsou hormony a dokážou pekne rozhodit, ne tak ještě, aby se po me někdo vozil, ze není vytreno a tepla vecere. Parky jsou taky teple, když se ohreji a to zvladne i největší trouba.
japona
28. dub 2016
@ter3 Takze vy uz víte, že to ten pravy není a jedine, co vás u něj drží, je strach, že zůstanete sama.. Dle zkušeností svých i z okoli kamarádek, které se rozešly (či byly rozejity) - KAZDA si cca během roka někoho našla a na bývalého ani nevzpomněla🙂 A to byly mnohem starší a někdy i s dítětem. A nejednalo se o nějake "lovkyne za každou cenu", spis si žily svým životem a on se někdo objevil🙂 Vy máte výhodu, že jste mlada a máte už predstavu, co ve vztahu chcete a co ne. Hodně štěstí, a hurá do toho!🙂
isabelafuentes
28. dub 2016
Ale samozřejmě, to rozhodnutí leží na tobě, my jsme tu jen předložily své názory podle určitých tebou zadaných informací. Jak to mezi vámi je, víte jen vy dva. Hodně štěstí a nepochybuj o tom, že si zasloužíš báječného muže, co tě bude na rukou nosit. 🙂
klaraslavickova
28. dub 2016
Ty jo milion vymluv..nakonec te donutí i zhubnout ses si jista ze to je vhodný chlap pro rodinu me přijde. Jako tyran
ter3
autor
28. dub 2016
Tak to on me samozrejme nenuti. 😃

Ale proste parkrat si rypnul, nebo zmacknul bricho a spicek a tak jsem zhubla.
lenista78
28. dub 2016
Většinou se tu hodnotí jen přístup přítele, zamyslela jsi se nad tím svým? Neber to, jako že se chci do tebe navážet, spíš možná otevřít oči i jiným směrem. Už jen to, napsat téma jak donutit chlapa aby měl se mnou dítě značí docela nezralost, to, že to rozebíráš na netu místo pořádné rozmluvy s přítelem taky. Jsi si jistá, že jsi opravdu dost zralá na dítě nebo to je jen to, že kolem tebe všichni už mají, všichni se ptají tak co kdy bude...? Ono je to dost velký rozdíl ale člověk to moc nerozezná, dokud se nad tím pořádně nezamyslí.
ter3
autor
29. dub 2016
Kdybych se o tom mohla bavit s ním, tak se samozřejmě bavím. Ale jednak to s ním nechci rozebírat každej tejden (protože těžko z týdne na týden přetočí názor, že) a druhak - on se o těchhle věcech nerad baví, neodpovídá, nechce to řešit. Tak co mám dělat, než si aspoň pročíst příběhy a názory ostatních?

A né všichni okolo mě děti mají, samozřejmě mám i bezdětné kamarádky. Jenom mi připadá, že je vhodná doba. Práci mám jistou, jsem v ní spokojená a kariérní růst mě nečeká (ani po něm netoužím), pár let odpracovaných také. Tak na co čekat? Nechci být stará máma - představa, že budu mít první dítě před třicítkou, nebo nedejbože později, je pro mě neúnosná. Představa, že ve věku pomalu babiček bych já ještě živila dítě na vysoký, je šílená.
soyevita
29. dub 2016
@ter3 Člověk míní a Pán Bůh mění.Stará máma nebudeš ani ve 30letech 😉 Ono ne vždy se podaří splodit dítě lusknutím prstů.
Teď se např. s přítelem rozejdeš,chvíli bude trvat,něž si najdeš nového,pak se budete poznávat,pak třeba přijde na řadu svatba a to všechno může trvat pár let.Pak se budete snažit o mimčo a jak si můžeš přečíst,tak to tu některým holkám trvá i roky.A najednou Ti bude třeba 32 a nebo i více a vůbec si nebudeš připadat stará 😉
Budeš šťastná,že máš dítě , i kdyby Ti bylo třeba 40.
Mě taky přišli v Tvém věku všichni přes 30 staří 😉
Ale my jsme byli daleko vyzrálejší,než jste vy v dnešní době .Dnes je málokdo schopný se plnohodnotně starat o dítě v 18letech,dřív to bylo normální.Kluci chodili na vojnu a většinou z nich byli už v 25letech CHLAPI.Takových je dnes hodně málo.Ale to je prostě dobou.
Tvůj přítel není vyzrálý a to samé si myslí určitě i on o Tobě,proto se na toto téma nechce ani bavit.
Pro něj není dítě na programu dne
carmilla
29. dub 2016
@ter3 Nenechte se otrávit, já myslím, že pokud VY cítíte, že vhodná doba je, tak (pro vás) vhodná doba je. Já bych to klišé s biologickými hodinami vůbec nepodceňovala...A upřímně si myslím, že mnoha holkám ty hodiny začnou tikat už kolem té dvacítky, jenže jsou v situaci, kdy by se nedokázaly o dítě např. ekonomicky postarat, nemají vhodného partnera apod. Hodně žen dnes studuje vysoké školy, buduje kariéru, chce cestovat a poznávat svět...někdy zčásti i proto, že se to dnes bere jako jakási povinnost či spíše nutnost...Já jsem o tři roky starší než vy a dítě sama ještě nemám, ale byla bych ráda, kdybych to do těch osmadvaceti stihla. Ovšem, jak řekl klasik: Víte kdy se Pánbůh nejvíc směje? Když si děláte plány do budoucnosti... 😉 Můj čistě subjektivní názor je ten, že odkládání mateřství po třicítce (je-li to vědomé odkládání, ne ze zdravotních důvodů, nebo vzhledem k absenci vhodného partnera) je špatně... a sorry, nelze se pak divit, že ve třiatřiceti už to prostě nejde tak hladce, jako by to bývalo šlo v těch pětadvaceti...
olga_
29. dub 2016
@ter3 Ještě mně to nedá, abych nedodala - pokud se s ním rozejdeš, udělej to důsledně, abys nevletěla do pasti. Partner by si tě mohl stáhnout zpátky tím, že by zázračně otočil a na dítě přistoupil. Pak bys ale mohla zůstat dvojitě sama...

A o připravenosti, nepřipravenosti - to je natolik subjektivní záležitost, že pokud to tak cítíš, tak prostě jsi 🙂. V tom se nenechej rozhodit.

Sem začni psát odpověď...

Odešli