Jak se přepnout na program Miminko?

journals
1. zář 2016

Vím, že to je asi jedna diskuze z milionu, ale chci vědět vaše pohledy na mojí situaci...
Jsem čerstvě vdaná. Do svatby jsme s manželem o dětech mluvili, ale spíš že jednou, pak atd. Já jsem si uměla představit miminko tak před rokem, rokem a půl. Ale nechtěla jsem ho svobodná, chtěla jsem rodinu se vším všudy. Byla jsem si jistá, že ten, kdo se založením rodiny přijde budu já. Takže jsem to odložila sama v sobě - soustředila jsem se na sebe, manžela, cestování, sport atd. Ne, že bych byla už šílená po miminku, ale nevadilo by mi to. Zároveň jsem nechtěla, aby to došlo do stádia, kdy nebudu myslet na nic jiného. Směrování sama sebe jinam pomohlo. Začala jsem studovat, sportuju několikrát týdně, v práci jsem si významně přilepšila - prostě mě můj život teď baví a užívám si ho tak, jak je. Je mi 30, mám řekla bych fajn práci, nemusím úplně koukat na peníze a fakt si tohle teď užívám. Příští rok bych měla dostudovat.
Jenže úderem svatby mi manžel řekl, že nechce být starý táta (je mu 35) a tak že by děti bral ideálně hned. Což mě strašně těší, protože do té doby to bral spíš stylem "když to musí být". Takže z toho mám radost, ale teď jsem se rok možná i hlídala, abych na děti moc nemyslela a nejde mi zase se hned přepnout zpátky. Je to složité.
Situace se má tak, že nám je 30 a 35, bydlení je vyřešené, o finanční a materiální stránku se nebojím, to naštěstí není problém. Jenže - před svatbou jsme si řekli, že ještě před začátkem snažení chcme někam jet - USA. Prostě jedna taková snová cesta. Ameriku miluju, takže já jsem namlsaná a o to víc se mi do toho těhotenství nechce. Na jednu stranu moc dobře vím, že už nejsme nejmladší a nebudeme mladí rodiče a vše je už dost rizikové. Na druhou pořád vidím jen jakési komplikace a to, proč to prostě teď nejde. Věřím, že Amerika není vůbec tak skvělá jako mateřství, ale...
Takže... co teď? Cesta je naplánována na příští rok (teď nám nikdo dovolenou nedá), já tam sobecky strašně chci jet, ale manžel by se snažením začal ideálně hned a že se uvidí 😀. Určitě byla chyba, že jsme o tomhle nemluvili dřív, ale on mi na to i řekl, že se to zlomilo právě tou svatbou. Tak co teď s tím? Vím, že i když nechci, tak zase úplně proti z rozumných důvodů nejsem. Odložily byste snažení o pár měsíců (půl/třičtvrtě roku), nebo ne?

mixinkah
1. zář 2016

@journals Nejde o to, že by si byla sobecká. Musíte všechno zvážit s manželem. Mě je teď 24 a čekáme miminko, ale všechno nebylo tak růžové. V 21 sme se rozhodli pro miminko (po 6letech spolu) a nedařilo se.. prostě to nešlo. Všichni říkali že sme mladí, ať si užíváme a neřešíme děti. Otěhotnět se nám podařilo letos v květnu s pomocí na kvalifikovaným pracovišti. Nemusí se to stát, ale třeba pokud budete čekat na cestu do USA a pak se budete snažit, třeba se něco pokazí a nepůjde to jako nám. Nemusí to tak být, může se vám to naopak povést na poprvé. Ale je tam to riziko. Já bych cestu určitě oželela a snažila se o miminko a pak až bude větší zažiješ toho taky plno a myslím, že tě to taky naplní, ikdyž to nebude třeba USA. Ale je to opravdu jen na tobě a manželovi. Chápu tvůj postoj, každá sme jiná a proto by to každá z nás měla řešit se svým protějškem 🙂

elu
1. zář 2016

ja bych využila toho, že chlap chce...ty víš, že budeš chtít i za rok, ale chlap si to může rychle rozmyslet 🙂....ale určitě bych o tom rozhodla po poradě s ním 🙂

journals
autor
1. zář 2016

@elu a @mixinkah znovu 🙂 samozřejmě že o tom s manželem mluvíme, ale konečné slovo budu mít stejně já - i kvůli studiu a dalším věcem. A ano, manžel chce a jsem si jistá, že si to fakt nerozmyslí - děti chce a nechce být starý táta. Oba rodinu chceme. Vím, že tyhle věci jako kdy se do toho pustit musím zvážit já/my ale chtěla jsem jen vědět nezaujaté názory. Nic víc, nic míň 🙂.

katgatoo
1. zář 2016

Možná jsem blázen, ale do módu přepnula už ve 25 letech a teď je mi 29 a navštěvuju CAR. Takže mě napadlo, jestli to s tím mimčem myslíte vážně a máš takovéhle dilema, tak jestli si nelze udělat testy, které by potvrdily, že po návratu nebudete mít 3 roky problém. Třeba spermiogram, průchodnost vejcovodů, zjistit jestli ovuluješ, jestli nemáš zvýšené NK buňky, některé hormony a podobně. Kdyby bylo vše ok, měla bys klid, že to pak půjde a kdyby ne, tak se dají aspoň tu dobu užívat nějaké léky, co vás uvedou do normálu za tu dobu, co budete pryč. Je to jen takový nápad, ani nevím, jestli by to nějaký lékař udělal na požádání.

looneycz
1. zář 2016

Já osobně bych jela, pak bych si to třeba vyčítala. Taky jsem si před dítětem chtěla užít🙂 Třicet není tak vysoký věk a navíc, ona ta úspěšnost početí není jen o tom. Nám se malej narodil, když mi bylo 29 a manželovi 39. Zadařilo se nám v podstatě hned jak jsme se začali snažit. Tak přeji ať se zadaři třeba přímo v USA ;)

lucyp13
1. zář 2016

Moc nechápu co resis...do usa bych jela,kdyz je to v planu. a můžete se snazit,treba se hned nezadari...a když jo tak můžeš jet i tehotna ne? (teda ne ve vyšším stupně těhotenství ale tak klidne do 6m to lze..

ladyhacek
1. zář 2016

opravdu zálezí jak moc chceš - my po dítěti ,,touzili,, ale ríkali si , ze to můze trvat.... takze jsem se pár měsíců po svatbě do toho pustili > červen . úpravy v domě měli být hotové v srpnu (nebyli ☹ ) kdyz jsem hned v červnu (pri první MS) si udělala test a nebyla těhotná cítíla jsem zklamání (i kdyz jsem si to nechtěla pripouštět a počítali jsme ze to bude trvat a zároven si ríkali, ze by bylo hezké otěhotně pred Vánoci a rodinám to dát pod stromecek) ale zadarilo se a v červenci jsem otěhotněla 🙂. narodit se měl v breznu a teprve někdy v únoru se to z bydlím začalo dorešovat - vélké úklidy se nekonali stav mi to nedovol. syna miluji a za nic na světě bych ho nevyměnila ale v těhotenství mě napadlo, ze jsme měli těch pár měsíců pockat > za mne pockej (mě bylo 27 manzelovi 33 pri narození)

brookmichaela
2. zář 2016

Ahoj, nečetla jsem diskuzi ale chtěla bych Ti říct svůj názor. S přítelem jsme spolu 4 roky. Mě je 27 jemu 37 let. O dětech jsme se vždy bavili ale s tím, že je teď nechceme, posuneme ještě o rok, o dva o další rok. Na mě absolutně žádně mateřské pudy nešly. Mám ráda svůj život, hodně cestujeme. O finanční stránku nouzi nemáme. Takže já chtěla vždy první svatbu a procestovat svět. Letos v lednu jsme si řekli, že Nám chybí už jen Austrálie. Koupili jsme byt a chtěli si další koupit na Floridě aby jsme tam jednou s dětmi mohli jezdit. Brala jsem nehormonální antikoncepci a když jsem si jednou dělala test a byl pozitivní tak jsem byla pořádně v šoku. Nejdřív jsem z toho byla smutná, protože jsem chtěla být krásná nevěsta, chtěla jsem ten barák na Floridě a vidět Austrálii. A vůbec mi to nepřijde, že by jsme byli sobecký. Člověk by především měl myslet na sebe. Potom se to ve mě ale hnulo, protože jak tady čtu o ženách kterým se nedaří mít miminko, tak si říkám, že je to zázrak. Své plány jsme na rok odložili a už se moc těším až budu chovat svého drobečka v prosinci v náruči. Jsme rádi s přítelem, že jsme viděli kus světa a později si nemusíme nic vyčítat, že jsme ze života nic neměli. Cestovat a dělat spoustu věcí můžeš i s dětmi a jestli píšeš, že o finance nemáte nouzi tak to půjde jak po másle. Na Tvém místě bych si s manželem promluvila aby jste počkali ještě rok než doděláš školu, ještě si užívejte a pak se tomu nebraň. Ono se program MIMINKO zase sám přirozeně zapne. A manžel se nemusí bát, že by byl starý táta. Můj švagr bude tátou ve 40ti a moc se na to těší. Přeji Ti aby Vám vše vyšlo tak jak chcete a aby jste byli šťastný 🙂

katgatoo
2. zář 2016

Mimochodem mě je 28 a mému muži je 47, takže proto to nemůžu odkládat. 30 a 35 je pohoda 🙂

journals
autor
2. zář 2016

@lucyp13 co řešim, co řešim... to plánování? 😀 jen se ptám, pokud to někoho tak pohoršuje, tak nemusí odpovídat. Jak jsem už psala, chci jen vědět jiné názory.
My nejsem typ lidí, kteří si zařídí dovolenou all inclusive u cestovky, takže naše plány jsou koupit letenky a pak se prostě uvidí - tedy vědět, jestli těhotní chcem být teď, nebo až po Americe. A ne, těhotná jet opravdu nechci, to bych si to moc neužila. Když jsi vzpomenu jak jsem snášela lety Čechy - Kanada a Kanada - USA tak vím, že tohle v těhotenství nepotřebuji zažít, proto se rozhodujeme a řešíme už teď. Tohle není zrovna věc, kterou je dobré neřešit a nechat na náhodě 😉 aspoň za mě ne.
@brookmichaela Díky i za tvůj pohled, to je právě to - kdybych teď zjistila, že jsem těhotná, tak by mě ta cesta asi fakt dost mrzela, zároveň ale vím, že to malé se nedá s cestou srovnávat a byla bych z něj unešená tisíckrát víc než z nějakého cestování 🙂
@katgatoo Díky za tvůj názor, to mě nenapadlo, ale asi mi to přijde, že to bych se pak preventivně musela bát všeho :-/ Logiku to má, ale stejně tahle vyšetření nic nezaručí a často ani doktoři neví kde je problém.
Holky děkuju, asi jsem se za sebe rozhodla, s manžílkem to probereme a uvidí se, jestli to osud vymyslel stejně 🙂

sarkar
2. zář 2016

nečetla jsem komentáře výše, ale - pane bože,ty to teda hodně řešíš 😀 Doporučím přestaň to řešit. Jednak na dítě nikdy nebudeš připravená, nevěřím tomu, že to jde. Nejde být připravený vůbec na nic, max.po finanční nebo materiální stránce, ale psychicky ne. Stejně tak jako nejsou tisíce žen připravené na to, že otěhotnět půjde hůř - i když všechny tvrdíme,jak jsme připravené, protože víme, že hodně z nás má v tomhle ohledu problém.
Až budeš chtít zkusit pracovat na miminku,budeš toužit po těhotenském oblečení jako teď toužíš třeba o nových trekingových botách nebo po nové helmě na kolo, budeš chtít kupovat těhotenské testy a vitamíny pro nastávající maminky místo vysedávání po barech, tak vysaďte antikoncepci a pokračujte ve svým životě tak, jak jste byli zvyklí, jeďte do ameriky a užijte si to. Dítě přijde až bude samo cítit, že je jeho pravý čas. A když vám náhodou tu ameriku překazí, tak to bude mít nějaký důvod, možná že vás to třeba naučí, že není dobrý lpět na čemkoliv - zážitcích nebo penězích apod. 😉

journals
autor
2. zář 2016

@sarkar Nepřijde mi, že bych to hodně řešilo. BTW. kdo v dnešní době neřeší kdy mít první dítě 🙂
Nepřijde mi, že bych situaci hodně hrotila, jen přemýšlíme a zvažujeme. Očividně tu podle některých komentářů nejsem sama v podobné situaci.
Popravdě - po těhotenském oblečení (když to vidím a zvlášť, když teď mám velikost 32 a tak si už teď umím představit ten "velký výběr" byť o dvě, tři velikosti větší) fakt toužit nebudu. Po barech nevysedávám už teď, jsme s manželem spíš domácí. Antikoncepci neberu už asi dva roky, vitamíny - ano, už jsem je také zařadila. Ale tohle pro mě není ukazatal toho, jestli uuuuž 🙂. Srovnávat toužení po nových botech, helmě, kabelce a dítěti mi přijde teda dost jiné...
A popravdě, ani si nemyslim, že bych na čemkoliv lpěla 😉 pravda, trávíme čas hodně aktivně, ale to jde později i s dětmi, to není překážka. Takže lpění/nelpění... někdo touží po nové kuchyni, někdo potřebuje nové auto a někdo by rád cestoval. Nejsem malé dítě, abych dupala nožkou a proto zvažuji celou situaci 😉

vercik83
3. zář 2016

My takhle jeli do Brazílie. Nebyla jsem hrr do dětí, i když jsem věděla, že už se na to čas blíží. Tam jsem přestala brát antikoncepci, přítel si jen dával pozor. Pak jsme se vzali a po 3 měsících jsem otěhotněla. Jeďte, s dětma už to bude složitější. Vše ostatní bylo řečeno. Užijte si to.

any_any
3. zář 2016

@journals A na jak dlouho byste chteli vyrazit do USA? My tam byli ted na prelomu cervna/cervence na tri tydny. Byla jsem na konci 7. mesice tehotenstvi a veskere cestovani jsem zvladla naprosto v pohode. Projeli jsme Kalifornii, Nevadu, Arizonu. Moje doktorka s tim nemela sebemensi problem, protoze jsem byla a jsem zdrava, v klidu, v pohode. Cestovni pojisteni do konce 7.m. lze v CR zaridit u ERVP. Takze co se zacit snazit o miminko a pokud bude vse probihat v pohode, muzete cestovat i tehotni. 😉 Nebo pak cestovat s mimcem. Moje kamaradka ted planuje cestovat po USA s osmimesicnim mimcem. 🙂 Nebo to nechte na prirode a pak dle situace. 🙂

bruckner
3. zář 2016

Pane bože to jsou problémy, ve 30 letech stará na děti? Mě je 36, mám neplánovaně první dítě a co bych za to dala, kdybych mohla být ve Vaší situaci a mít naplánovanou cestu do USA a neřešit finance. Dokud na to máte, užívejte si a nežente

bruckner
3. zář 2016

se do dětí ( nějak se mi to rozpůlilo🙂) S dětmi je všechno jiné a na nějakou zábavu není čas ☹

sarkar
3. zář 2016

@journals to se omlouvám, podle těch příspěvků to vypadá opačně, že to řešíš. Neřešícího člověka by vůbec nenapadlo se na něco takovýho ptát cizích lidí 😉
Každopádně hodně štěstí, ať to máte jakkoliv.

vercik83
3. zář 2016

Určitě jeď, bude to bezva a na mimi se pak začneš těšit,pač bude "na pořadu dne". Předpokládám,že se jedná spíš o cestu na několik měsíců...připomínás mi mne a mé plánování. Naštěstí doteď vše vycházelo jak jsem chtěla...