Mimi - teď, nebo počkat ?
Ahoj, je mi 20 (v červnu 21) přítelovi 29 (v únoru 30). Vyučená jsem, ale stále chodím do školy, částečně z důvodu, že už přes rok mám zdravotní problémy s rukama (zdřejmně od páteře). Bydlíme v baráčku, který chceme rekonstruovat (nová ložnice, kuchyň, koupelna...). 1.listopadu to byl rok co jsme spolu. Přítel žil hodně rozlítaným životem, ale co mne poznal tak se sám od sebe strašně zmněnil a hodně se usadil... kouří i o něco míň, já jsem tedy nekuřák. O miminku, budoucnosti i výchově mluvíme a ve většině se shodujeme. Několikrát se mne i ptal jestli si neuděláme miminko, ale nechává mi prostor pro rozhodování, abych byla připravená. V únoru jsme měli planý poplach, nacož jsem připravená nebyla (pomyšlení že to řeknu rodině, porod, nástřih, stryje), ale od té doby se ve mne výří hormony a jsem ,,odvařená'' z kočárků, miminek, oblečků... Hodně jsem si zjišťovala a trochu se uklidnila. Stále ale nvm. chtěla jsem mimi až po svatbě, navíc ta přestavba/klid, ale nechce se mi moc čekat 😖
(jednou se mi o mimi i zdálo jen tam stálo v modro-žlutém) 😀
Určitě bych počkala, jak už se tu píše, nic vám neuteče. A nejde vůbec o věk, ale o zázemí - určitě bude lepší si miminko pořídit až po rekonstrukci a až nebudeš chodit do školy.
Jste mladí, počkejte, podmínky budete mít pak lepší...zatím není kam spěchat
ješte bych počkala....jste spolu relativne chvili, zkuste spolu poradne žít, jezdit na dovči,...s mimčem už to pak tak jednoduché není
Počkat 🙂 Zrekonstrujte si baráček, tam se hodně pozná, jak je vztah pevný a miminko se pak narodí do hezkého 🙂
Všem děkuji za odpovědi, pohled ze 3. strany mi pomohl. V rekostrukci a stylu nábytku se taky ve většině schodujeme nábytek do ložnice už je vybraný. ... Takže už se jenom můžeme těšit až to bude hotové ... a pak ... kdo ví ... třeba to mimi 🙂
Určitě počkat.Jsi velmi mladá a nevyřešené bydlení pak nedělá dobrotu.Nic Ti neuteče.Děti jsou krásná věc, ale je hezké vzpomínat na ty spousty zážitků a cestování v bezstarostných časech.😉S dětmi už je to prostě jiné a chce si je užít naplno.
no ja bych se ridila vnitřním pocitem pokud clovek citi ze to chce ted je asi pripraveny
Já bych počkala. Mít hotové nebo zaplacené bydlení a ,.dostatek času a prostoru pro dítě je k nezaplacení. Něco spolu zažijete a uvidíte, jestli je to tak, jak má být
Ahoj, já Ti to napíši asi tak...mě bylo 20 a manželovi 21 po 3 týdnech chození jsem otěhotněla, ale ani na vteřinu jsme neuvažovali o přerušení...Hned jsme se vzali a musím říct, že jsme nemělai absolutně vůbec nic, natož bydlení...ale vše jsme zvládli...druhé mimčo jsme chtěli až bude dům, dům byl, ale až proběhne rekonsturce, ta je hotová, až budeme mít další auto, mám 4 auta, až bude bazén, taky máme a víš co? ted nám nejde miminko, tak jsme to pořád odkládali a za něčím se honili a ted tohle....takže za mě pokud se na to cítíte a oab chcete tak jděte do toho...my toho oba litujeme, že jsme chtěli být prostě zabezpečeni se vším všudy a já si malovala jak si krásně užiji mateřskou...jo člověk míní, ale život mění...už bych tu chybu neudělala a neodkládala...
Pockala bych, rok je strasne kratka doba, to se ani poradne neznate, nemeli byste vztah na cem stavet. Dejte si doporadku bydleni, mejte nejake zazitky, vezmete se ... a pak bude idealni doba na dite. V te dobe budes uz mit i nejakou praxi a pracovni zkusenosti.
Jedna vec je mit dite neplanovane a honem vsechno dohanet, druha vec je si to takhle blbe naplanovat. Mysli i na to, ze je vzdycky lepsi, kdyz mas diteti co nabidnout - at uz zazemi, emocne, zkusenostne nebo materialne.
@zajusenka Ahoj, naprosto tě chápu 🙂 Mě je 22, manželovi 23. Máme skoro 8 měsíčního syna. Taky jsme se takhle rozhodovali 🙂 máme dům a jelikož jsme si nevzali hypotéku stále se na něm pracuje. Ale interiér jako koupelnu, kuchyň, ložnici, obývák, pokojíček atd to máme vse zařízené, teď už se to týká jen střechy a zateplení...No chci tím říct, že když jsem byla v 6 měsíci měli jsme doma doslova staveniště, protože se zdi vysekaly na cihly a dělala se elektrika atd..No ale stihli jsme to než se prcek narodil, akorát jsme čekali na kuchyň 🙂 takže pokud víš, že stihnete to, co je potřeba tak bych do toho šla 🙂. Blbý je že děláš ještě školu :-/ to by byl u mě asi důvod čekat...ale pak bych do toho určitě šla, určitě s manželem nelitujeme že jsme takhle mladí a vzali jsme se a máme prcka a o ruku mě požádal po roce vztahu 🙂). Dohromady jsme spolu 3 roky a opravdu ničeho nelitujeme. Spíš už mě teď lanaří na druhé mimi 😀..takže pokud dokážete dodělat než by se narodilo miminko baráček a vše kolem a ty to tak cítíš (že to chceš a jsi připravená) poslouchala bych hlavně sama sebe 🙂. Přece jen to bude tvoje (vaše) miminko. 🙂 Hodně štěstí při rozhodování, ať to dopadne jak má 🙂
Co se týká školy, tak vyučená jsem, ale ze začátku pro další vzdělávání jsem šla na další školu... JENŽE přišel problém s rukama... nejprv že to jsou šlachy, pak karpaly, pak syndrom kubytálního tunelu, nu a teď to vypadá na páteř... stále nevím co mi je, léčba žádná a ruce jsou stále horší... začlo to bolestí na vnitřní straně předloktí a teď mne bolí celé ruce až těsně před ramení kloub. Samozřejmě to mám projistotu na obou rukou, což je hrozně ,,fajn''. Bolí to, natýká, brní, mám kolikrát omezenou citlivost převážně v prstech... 18.12. jdu na magnetickou rezonanci tak se to snad trochu pohne... je totiž možné že je to následek kopance do hlavy koněm před 5 lety (od té doby mne téměř každý den bolí hlava.. teď na to teda beru prášky, tak je to ,,jenom''14 -15 dní v měsíci) a jelikož díky rukoum zameškávám strašně moc praxe, tak na dodělání, ačkoliv bych chtěla, to moc nevypadá :( ... nu a práce, to je jeden velký otazník... :(
@zajusenka Jsi ještě dost mladá, nejste spolu zase tak dlouho, počkala bych, začala třeba i rekonstruovat, ještě se víc poznala a pak si klidně na miminko zadělejte, ale myslím, že ve vašem případě není kam spěchat. Někdo mi tu bude oponovat, ale já myslím, že ve 20 letech s teprve roční známostí to na miminko ještě není... minimálně bych počkala, až opadne taková ta první zamilovanost, vzájemně se utvrdíte v tom, že jste si svého životního partnera vybrali oba dobře a chcete spolu být. Dodělej školu, něco pošetřete a uvidíte 😉 Přeci jen, miminko je docela závažný životní krok, tak bych se s ním úplně neukvapila. Hodně štěstí 🙂
Co se veku tyce, jsme na tom podobne, je mi 23, manzelovi 32. Jsme spolu 4 roky, od zacatku spolu bydlime, takze jsme se stihli hned poznat velmi dobre 😀 rekonstrukce bytu po roce vztahu pro nas byla spis zpestrenim, ale bohuzel znam mnoho paru, ktere rozestvala a to treba byli manzele pet let..takze nejen kvuli zazemi pro dite bych se priklanela k tomu, nejdriv si doresit bydleni 😉
My jsme o detech zacali mluvit taky pomerne brzy, hlavne manzel uz chtel. Paradoxne ty biologicky hodiny tikaj kolikrat driv chlapum, nez zenskejm 😀 po roce a pul vztahu me pozadal o ruku. Vzit jsme se chteli, az si dodelam bakalare. Nakonec jsme do toho prastili jeste o rok driv, protoze jsme proste dospeli k tomu, ze miminko chceme uz ted. Ale bylo to ve chvili, kdy jsme meli vyresene vlastni bydleni, zazemi a vedeli jsme, ze to financne i casove zvladneme. Take jeste studuji, dokonce dve skoly, zbyva mi rok a pul, ale jako prekazku to nevidim. Naopak chci si dostudovat behem rodicovske a pak s klidem nastoupim do prace, deti dam do skolky a z pracovniho procesu uz nevypadnu (ano, zatim si to maluju ruzove 😀 ). Ale mam je to takovy obor, ze to jde. Nevim, co presne studujes ty a jestli je to jako doplneni kvalifikace, nebo proto, ze nechces/nemuzes delat to, v cem jsi vyucena..
Jako zasadni duvod odlozeni tehotenstvi ale vidim tvuj momentalni zdravotni stav. Nejdriv si vyres toto. V tehotenstvi, hlavne ze zacatku, je vsechno narocnejsi a bolavejsi, navic prakticky nemozne brat jakekoli leky ci podstupovat lecbu. A uprimne, na peci o dite budes zdrave ruce vic nez potrebovat 😉
Nejdriv se uzdrav, pak zacnete rekonstruovat, at nachystate diteti krasny domov a hlavne se v tehotenstvi nemusis s nicim stresovat, nic stehovat a uklizet, vezmete se a pak si poridte dite. Psala jsi, ze sis dite predstavovala az po svatbe, coz si myslim, ze je dobre, dulezite a z praktickeho, pravniho hlediska neocenitelne! S malym ditetem na svatbu hned tak cas nebude 😀 nebudu ti ale psat, ze jste oba mladi a nic vam neutece, protoze vek bohuzel neni zarukou rychleho a snadneho poceti. Z vlastni zkusenosti mohu doporucit jako dobrou a casove asi i vhodnou pripravu na miminko vysazeni antikoncepce..me trvalo skoro dva roky, nez jsem mela opet cyklus bez pomoci prasku a injekci. Muzete to ted oba pojmout tak, ze se zacnete na miminko pripravovat, ty si vyresis zdravotni problemy, pritel prestane kourit atd, motivaci ted bude mit dobrou ne? 😉
Antokoncepci neberu, a nikdy jsem nebrala, jenom nevíme jak na tom bude přítel, vzhledem k léčbě co podstoupil, tak pak půjdeme na testík, tak doufáme že vše bude ok 🙂
počkejte, nic Vám neuteče 🙂 užívejte si dokud to jde :o)