Nedaří se nám početí - začínám se chovat hrozně
Ahoj, třeba mě pochopíte, třeba ne, doufám v nějaké reakce. Předem se omlouvám za dlouhý text. S přítelem jsme 2,5 roku. Na jaře jsem potratila, byla jsem těhotná poprvé v životě. Přesto, že mě to zasáhlo, tak si myslím, že jsem to ustála dobře. Žádné scény, partner byl také skvělá podpora. Po několika vyšetřeních stojíme na prahu rozhodnutí, zda zkoušet dál přirozeně (jenže je tu můj věk 39 a malinko horší spermiogram), nebo jít do IVF. Ze strany kliniky IVF se cítím docela pod tlakem, mám v plánu nějaké konzultace u jiných doktorů, jdu ke svému gynekologovi, prostě chci mít hodně informací pro a proti. A teď k jádru věci. Doma to moc neřešíme. Partner se zdá, že jakoby to odhání to téma, nepřipouští si to atd. Já jsem čím dál víc ve stresu, propadám takové té neobytné panice, že "co když"... je to poslední šance? nechá to následky? už to později nepůjde vůbec? prostě sakra není to trhání zubu, pár nocí už moc nespím. Jenže místo, abychom drželi při sobě, jsem zkazila dlouho plánovaný víkend nesmyslným výlevem. Podotýkám, že mám pár Ex, které vídám běžně i léta po rozchodu, nic v tom není. Stejně tak jsem nikdy neměla problém, když některý z mých partnerů se vídal s expřítelkyní nebo exmanželkou. Třeba i kvůli dětem, vždy bez problémů. Přítel má EX - dle jeho slov byli spíš kamarádi (něco proběhlo, snad před 5 lety), ona jím ovšem byla tak posedlá, že když se dal dohromady se mnou, tak hrozila sebevraždou. Já jsem o ní zpočátku, několik měsíců vůbec nevěděla, dozvídala jsem se všechno náhodně (třeba, když volala, strkal si mobil zvonící do kapsy - takže jsem se narovinu zeptala, proč to dělá, že to vypadá divně). a tak postupně během měsíců vyplulo na povrch, že holka s ním prakticky kromě sexu a společného bydlení vedla partnerský život, stavěli dům /jeho slovy, ona mu pomáhala, jako každý jiný kamarád-muž/, dodnes (2,5 roku), když jeho parta kamarádů má nějakou akci a má tam být ona, já nejsem zvaná, aby ona z toho neměla psychickou újmu! 2,5 roku jsme spolu!!! naposled před 3 týdny, šlo pár jeho přítel na večeři a pivo a opět šel jen přítel. Já jsem si šla po svých. Zvykla jsem si. Vždy ale když se takto vidí (cca jednou za 2-3 měsíce, nic častého), ona jakoby znvou zahájí aktivitu. Takže teď se viděli v červenci (já nešla, protože ona mu vyloženě na dotaz, že by mě rád vzal, napsala, že ne) a teď v sobotu mu poslala fotku, která mu měla připomenout něco, co spolu zažili na stavbě toho domu (našeho brzy budoucího domova). A ve mě bouchly saze. Výsledek byl ten, že jsem cvok, co má strach z úplně neškodné ex, která je už dávno v pohodě, že příště mi ani raději neřekne, že píše ona, nebo, že jdou na pivo spolu (trvalo mi přes rok, než jsem ho naučila, říkat mi na toto téma pravdu - tímto jsem to úplně zhatila). Jenže já jsem teď hrozně zranitelná, bojím se, že zůstaneme bez dětí, našly se i další zdravotní komplikace, a fakt mi nepřidávají vtipné smsky holky, která prostě dokud se bude vyskytovat v okolí, vždy se bude snažit a doufat, že nám to nevyjde. Vím, důležité je, že on jí nechce! ale třeba jen to, že důsledně dbá, abychom se nepotkaly. My za tu dobu máme společné známé, ale já jsem se s ní nikdy neviděla! Proč neudělá to gesto, proč stále ohledy k ní, proč se jednou konečně před ní ke mě nepřihlásí, když mám být matka jeho dětí a pokud by to vyšlo, tak za pár týdnů už bych měla termín...? on říká, že jen a jen z ohledů k ní, že jí nechce trápit, že není důležitá. Já to mám od začátku ložené jinak. Představila jsem ho všem v mém okolí dávno a pokud by s tím někdo měl problém, je mi to fuk...
Je paradoxní, že odsouváme plození dětí kvůli tomu, abychom 1) jim pak mohli něco dopřát, 2) abychom byli nezávislí na rodičích 3) abychom měli našetřeno. A pak strkáme desetitisíce do Caru, rodiče nám hlídají tězce splozeného prvního potomka, kterého odsouváme a nemáme na něj náladu kvůli hormonům, co do sebe cpeme... k zamyšlení. Bohužel moje mnohaletá zkušenost z "pískovišť", kde vídám čím dál starší rodiče. Moje tchýně (53let) byla jednou s mým synem (2,5R tehdy) na hřišti a paní ve stejném věku se jí ptala, kde byla na umělém oplodnění.
Já jsem teda věk nikdy neřešila, spíš s kým - takový to "po krátké známosti jsem otěhotněla bla bla jsme spolu roky bla bla " - těm to vyšlo, gratuluju. Příklad i mojí ségry - svatba po 3m známosti (ona 19, on 24), letos jsou spolu 28 let. Ale to jsou vyjimky ne pravidla.
@zoufala_l jj, asi bych se také rozhodla pro IVF, ono to testování může hodně pomoci, podobný problém řešila jedna blízká příbuzná - byla v hodně podobné situaci, podle toho co jsem si tady přečetla. Po IVF se podařilo zdravé těhotenství s úspěšným koncem 🙂 (a do roka otěhotněla ještě přirozeně - opět úspěšně 😀). Někdy stačí tomu prostě trochu pomoci..........❤
@astyna88 My jsme neodkládali nic kvůli financím, ale prostě chtěla jsem si udělat nějakou praxi, moje práce mě baví, nezahodím ji po x letech ve škole. Člověk si chce taky koupit a vybavit bydlení, nějak se usadit. Chvíli taky cestovat. Otěhotněla jsem těsně před třicátýma narozeninama a bylo to tak akorát. Partnera jsem měla, když někdo nemá jako zakladatelka, tak co jako - měla se stát matkou samoživitelkou, otěhotnět na nějaké párty nebo jak si to zdější uživatelky představují?
@bayt A já bych neměnila 🙂 jsem ráda, že mám ,,větší děti" Navíc teď při třetím těhotenství mám srovnání s tím, jaké je být těhotná ve 21 x 29 letech - a kdo to srovnání nemá, tak asi nepochopí 😀
Ale jak jsem psala, je to prostě o partnerovi, především. Aby si někdo za každou cenu nasekal děti ve 20 s kdekým, to asi ne...........
@michaela_2 Tak já ty děti budu mít větší třeba ve 34-35 což není taky žádný věk. Takže jsem si užila jak toho svobodnýho života po VŠ, tak si ještě brzy zase užiju....Zase třeba nevíš, jaká to je paráda být mladá, mít peníze, svobodu a moct si jen užívat :D
Navíc ne každý je doma deset let, aby u toho stihl dvakrát vystudovat. Já se chci třeba po dvou letech vracet do práce.
@bayt Tak pokud někdo otěhotní ve 30, tak ve 34 letech má děti ještě ,,malé" 🙂) Já si užívala cca od 17 do těch 21 - prekérně krátká doba pro někoho 🙂 ale stihla jsem třeba rok v UK a zjistila jsem prostě, že jít z párty do párty není styl života, který by mě oslovoval do 30. Cestovat se dá i s dětmi - nebo bez nich, pokud má člověk rodinu, která nadšeně hlídá.
Ale asi bych to ukončila, každá máme jiné zkušenosti 🙂
@michaela_2 Nemluvím o chození po párty. Ale normálně si zajít do kina, divadla, restaurace. Cestovali jsme s krosnama tři týdny " v divočině", to úplně není na cestování s menšíma dětma. Ve čtyřech letech budu mít děti pohlídatelné a zase takhle někam vyrazíme. V sedmnácti jsem ještě bydlela u rodičů a úplně to nebylo to užívání, který mám asi na mysli. Prostě jsem měla jen potřebu zkorigovat, co si tu napsala. Znělo to dost kategoricky a nepravděpodobně.
@bayt Já ale psala o sobě - a rovnou jsem zdůraznila, že pokud bych nepotkala manžela už v té době, je dost pravděpodobné, že děti ještě nemám ani teď 🙂 že kolikrát si něco neumíme představit, ale pokud pak narazíme na ,,toho správnýho" chlapa, tak je najednou vše jinak.
Takže se nedá paušalizovat, že v dnešní době se ,,musí" čekat s prvním miminkem do 30, aby člověk nebyl nezodpovědný.
Je to buď o možnosti volby - já jí tehdy měla, mohla jsem se rozhodnout, jestli se už chci vdát a být maminkou a jsem za to hodně vděčná. Protože ne každá tu volbu má, někdo prostě na toho chlapa čeká déle. A věřím, že pak taky nelituje (ano, ta svoboda má něco do sebe, né že ne 🙂)
@eviicka neříkám že jsi kariérista,jen jiný naturel bez já,já jdu do všeho pohlave,věcí příliš nepitvam,nadnesené řečeno ,ten nahoře se i mě postará,práce jsem se nikdy nebála,vždy se nějak protlucu,možná proto mám teď ve svých 33letech absolutní štěstí za které nikdy nepřestanu být vděčná ale ano nemá VS,to je to jediné co nemám a vůbec mi to nechybi
@michaela_2 Tak ono se to moc dobře pise, ze si mel někdo poridit deti dřív,když jsi mela zajisteny bydleni. To většina lidi nemá, a to je nutí chodit do práce, aby nějaký to bydleni vůbec měli.
Nehledě na to, jak si člověk vybira partnera okolo 20 a jak okolo 39, takze je otázka, s kym by ty děti mely (a tp jy si tu zase precetly, jak to byla blbost mit deti tak brzy...)
Zajímalo by me, kdo vám tak nadšené hlidal, když Ty 20+, manžel 30, to babicky jeste snad chodily do práce, ne?
Spoustu zen ma prvni dite po 30 a maji jich 4-5-6. Fakt bych to negeneralizivala.
@netopejr moje babička 🙂 tedy dětí prababička, ta je ještě ve věku, kdy jí slouží zdraví a pravnoučaty žije. A nebo jsme se prostě vystřídali s manželem.
Jinak si myslím, že jsem celkem srozumitelně vše napsala v příspěvcích výš - takže moc nechápu tu poslední větu 🙂))
Ono to záleží na tolika faktorech, až je zbytečný o tom debatovat 😉... od dosaženého vzdělání, jeho úrovně, složitosti VŠ, specifik oboru, osobních předpokladů, preferencí, zázemí, chápání odpovědnosti, primární touhy po dítěti, zdravotního stavu, to vše násobeno dvěma- za sebe a za partnera, až po náhodu či štěstí... Každá máme vlastní cestu a je fajn nesoudit jinou, nezbývá než držet pěsti, aby nás ty cesty dovedly tam, kam si přejeme 🍀
@vineta krásně napsáno ❤
@michaela_2 Mě to nedá, ale ne každou VŠ lze studovat s dětmi, u chemických a řady biologických oborů to příliš nevidím. Je nutné absolvovat laborky, kam těhotné a kojící nesmí, diplomka znamená týdny strávené opět v laborce.
@hafika to je bez debat 😅 a zrovna tak ne všechna zaměstnání se dají dělat s malými dětmi nebo s rodinou obecně 🙂
@astyna88 super pohled na na věc,příjdemi že si tu VŠ vystudují a karieru udělají aby pak mohli cpát peníze do CARu aby jim ty děti vytvořili,smutná doba,mladý šikovný člověk po 20tce zvládne péči o dítě,práci i klidně školu,vím to a hlavně mám zdravé a bezproblému počaté děti,které nestrádají,já na ně měla a mám sílu,jsme jim nejen matkou ale i zatím ještě i stále člověkem za kterým jsou s čímkliv,samozřejmě partner je v tomto velmi důležitý,chápu že někdy to zkátka ztroskotá na nenalezení vhodného partnera a nebo po rozpadu vztahu kde už děti jsou
@saminomimino Záleží na tom jakou školu a jakou práci a jaké dítě. Vystudovat třeba medicínu je pro většinu lidí dost těžký samo o sobě, a pak práce lékaře, atestace a pod. skloubit s péčí o dítě taky není nic prostýho. Jasně, pokud vzdělání je střední obchodka a prací se rozumí cokoliv, kde vydělám tu nezbytnou sumu, tak je to trochu něco jinýho. Ale ve společnosti jsou potřeba i vysoce specializovaný lidi napříč obory, a pro ty to takhle jednoduchý fakt neni.
Holky...ja myslim, ze kazdy si musi zaridit svuj zivot podle vlastnich predstav. A u kazdeho je ta predstava jina....nekdo chce mit dite v 18, nekdo ve 30, nekdo je nechce vubec. Je asi nesmysl tady prednaset, ktera varianta je nejlepsi. Kazda ma sve pro a proti.
@michaela_2 Ale já jsem s mužem od osmnácti. Jen jsem neměla potřebu lítat kolem dětí, do toho studium, domácnost atd. atd. Ono to je kolikrát o nervy i tak.
@saminomimino Tak myslím že pro mýho syna bylo rozhodně lepší, že jsem si většinu vzdělání udělala před jeho narozením. Zase takový zdravotní rozdíl to není, jestli člověk rodí ve 25 nebo 29. Ale psychicky by rozhodně strádal. Nikdo se nerozkrájí a když chcě někdo stíhat práci/školu při mateřský, tak holt ale na úkor něčeho jinýho.
Ja vidim kolem sebe dva druhy paru s detmi🙂 Ty co si udelali deti ve 20+ a ty se ted rozvadi a rodiny se rozpadaji, deti pendluji ve stridave peci, v lepsim pripade rodice resi nefungujici vztah v manzelskych poradnach. A pak ty co si udelali deti az 30+ a jsou spolu teprve par let, ale ty vztahy fungujou a deti maji oba rodice.. navic i dobre financne zajisteny..
@jednaholkaa Pak jsou ještě páry, kterým ten vztah od 20 vydrží, pak páry, které mají děti po 30 a stejně se rozvedou a pak páry, které se dají dohromady třeba až v těch 40................To snad nemůže být myšleno vážně ne? 😀 shrnout své okolí do ,,dvou druhů párů"
Já těch ,,druhů" znám minimálně 10 🙂))
@michaela_2 Ano myslim to vazne. Samozrejme, ze existuji ruzne pary. Ale nejvic je jich kolem me, v techto dvou skupinach. Mluvim za sebe.. tvoje zkusenost bude nejspis jina a ja ti ji neberu.
@jednaholkaa Tak já mám okolí úplně jiné 🙂
@veeev Tak to je super, ze uz to vse mate. A kde resis CAR, Praha?
To je otázka, když čtu, na čem všem záleží, tak ještě nejsme 100% rozhodnutí, Všechny testy dělali v Gennetu, máme ale ve hře i jiné CAR. Uvidíme....
Jinak k té rozjeté diskuzi tady, původní téma bylo jiné. a znovu opakuji, každý člověk je jedinečný, žijeme jiné životy, s jinou startovní pozicí. Třeba už jen to v mládí od rodičů či jinak zajištěné bydlení, je takový support, že si to hodně lidí ani neumí představit, co jim vlastně bylo ušetřeno. Také záleží na tom, kde to bydlení je... V Praze (kde od narození žiju), pokud vám nespadne byt/dům od rodiny do klína (a kdo to má?), tak bydlení = v průměru 15.000 měsíčne v pronájmu (a to je bydlení typu panelák,suterén,maličký byt prostě nic hezkého pro rodinu) nebo hypotéka na min.30 let v podobné výši. To jsme tehdy při studiu opravdu nevydělali. Takže třeba zrovna bydlení je něco, co je tak zásadní pro založení rodiny, že může samo o sobě rozhodnout o tom, že si můžu dítě dovolit ve 20 nebo až ve 30ti... nicméně myslím, že opravdu tohle původně nebylo téma. A ani zastánci dětí brzy i do horších podmínek, ani zastánci dětí později do lepších podmínek (a neznám nikoho kdo plánoval, že bude muset jít do IVF a počítal s tím a prostě radši dělal kariéru) - ani jedni z jmenovaných se nejsou povinní před druhými obhajovat. Díky těm, kteří mi dali nějaké konkrétní rady k těhotenství! A já se loučím...
@zoufala_l Diskusi jsem sledovala, i když jsem nepřispívala, chci jen napsat, že držím palce a povzbudit. Mám kamarádku, která na tom byla obdobně jako ty. Poměrně lehko otěhotněla, ale žádné těhotenství neprosperovalo. Zadařilo se až na xtý pokus a nakonec má dva kluky - rodila ve 41 a 45 letech. Takže nevzávat to, naděje tu vždycky je!!! Hodně štěstí!
@jednaholkaa no vidíte my s mužem jsme spolu od 21 máme 4 děti,dům ,koně a jsme spolu happy už 11 let,kolem mě znám x lidí co jsou na tom jakoi i mnohem delší manželství,taky ale ti co spolu byli od 20 let dnes je jim 33 rozvádí se a proč ?za těch 13 let štíhlý vystudovat školy a začít kariéru,toť vše,bydleli u rodičů v jednom pokoji na děti nebyl čas,v životě se musí něco fit,někam se jit
Podobné diskuze
Přečti si vše, co potřebuješ vědět pro zdárné otěhotnění.
Naše maminky sepsaly skvělé rady, jak otěhotnět.
Důležité je také znát příznaky těhotenství.
Zjisti, kdy má žena plodné dny zde.
Kdy a jak používat těhotenský test?
Neznáš termín porodu? Vypočítej si ho v Těhotenské kalkulačce.
Modrý koník vám případně napoví i při neplodnosti.
@michaela_2 Upřímně, dodělávám si VŠ na mateřské, jednu. A je to tak tak, aby to nebylo na úkor rodiny a hlavně malýho. Takže bych nepovažovala za standard, že někdo vystuduje na mateřské hned dvě VŠ. Kdybych věděla předem, do čeho jdu, tak si školu dodělám předtím....
Třicet není na otěhotnění žádný věk a už vůbec ne dnes, dnes je to průměr.