Používáme cookies. Více informací zde. OK

Snažit se nebo počkat?

shannondrake
20. kvě 2016
Chtěla jsem poprosit o Vaše názory jak byste se rozhodovaly ohledně mé situace a pomohly mi tam rozhodnout se.
V červnu končím školu a od července mám domluvené pracovní místo. Je mi 28 a už rok se s manželem těšíme až se nebudem moc chránit a budeme pracovat na dítěti. Řeším ale teď otázku, jestli počkat až nastoupím do práce a pak se začít snažit nebo jestli už nezačít rovnou, bůh ví jak to dlouho bude trvat. Nejradši bych začala hned, ale zase součástí vstupní prohlídky je i test moči, kde by zjistili případné těhotenství. To by sice problém nebyl ale nikdo mi nezaručí, že třeba nepotratím a pak budu bez práce. Zase na druhou stranu můžu otěhotnět ve zkušební době ale z dané pozice bych šla pravděpodobně hned na rizikové. Nevím jak se tedy rozhodnout. Určitě nechceme čekat než odpracuju rok, abychom dostali mateřskou, tak to prosím neřeste. Dle čeho byste se rozhodovaly? Síla po dítěti už je velmi silná 😞
nasaluca
20. kvě 2016
Rekla bych, ze na hcg moč testovat nebudou nebo rozhodne to neni bežné pri vstupní prohlídce. Byt tebou, tak začnu hned. Řešila jsem neco podobného, ale teda uz rok před statnicema. Ale asi i záleží na vaši finanční situaci, jestli to pak zvládnete. Oni ty penízky jsou taky důležitý, ale to chce zvážit. Jednoznačnou radu ti tu asi nikdo nedá.
iveta93
20. kvě 2016
Pokud vám nejde o mateřskou a po miminku tak toužíte tak na co čekáte? Pokud se nečo podělá práci najdete vždy jinou. 😉 A moč by neměli testovat na hcg jak psala slečna výš.
shannondrake
autor
20. kvě 2016
Známá říkala, že testujou..
emisekkk
20. kvě 2016
pokud otěhotníš ve zkušební době - tak tě můžou vyhodit. Nejsi v ochranné lhůtě! Ta se pro těhotnou ve zlušebce nevztahuje. Pokud půjdeš ve zkušebce na neschopenku - po 14-ti dnech tě můžou vyhodit - tam je ochranná lhůta právě jen těch 14 dnů. Pozor na to, já to musela taky řešit. Po zkušební lhůtě už tě jako těhotnou vyhodit nemužou.
nasaluca
20. kvě 2016
@shannondrake A mužů se zeptat, co je to za praci, ze je to tak moc rizikové pro těhotné?
evulina77
20. kvě 2016
osobně bych začala až po zkušebce, to je už v dohledné době, nejsou to roky...
shannondrake
autor
20. kvě 2016
Jedná se o práci ve zdravotnictví. Smlouvu budu mít na dobu určitou, jako záskok za mateřskou. Je to velmi pěkná pozice s hezkou pracovní dobou. Už se tam na mě prý těší. Nerada bych si to tam nějak potentovala, abych se o místo po dětech mohla ucházet znova, ale zase na druhou stranu nemůžu čekat. Jsem z toho asi taková rozpolcená 😞
carmilla
20. kvě 2016
Vydrž až po té zkušebce. 😉 Jde jen o čtvrt roku, to už se nepotento...Na druhou stranu, pokud je to na dobu určitou, nemusíš se na nikoho moc ohlížet.
shannondrake
autor
20. kvě 2016
Tak je to na dobu určitou jako záskok za mateřskou, ale vím, že vždycky pak dávají na dobu neurčitou, protože mají celkem málo lidí. Ale takovou dobu kvůli tomu čekat nemůžu.
brambleberry
20. kvě 2016
@shannondrake Pokud ti nejde o mateřskou, tak vlastně není co řešit ne? To se začněte snažit hned a do práce ani nemusíš 🙂 Z mého pohledu by mi teda bylo blbé vůči zaměstnavateli, který se mnou počítá a nikoho jiného nehledá, abych nastoupila s tím, že mu v řádu měsíců "zdrhnu" na neschopenku a rodičovskou... Řešila jsem to u sebe - v době, kdy jsme se pokoušeli o dítě, jsem začala být ze své práce otrávená a zvažovala odchod, ale bylo mi blbé nastoupit jinam s tím, že bych mohla otěhotnět a jít hned zase pryč...
marki00
20. kvě 2016
Když nemusíš řešit mateřskou, tak bych do toho šla hned, nechci být negativní, ale nikdy nevíš, jaké komplikace můžeš mít, nebo to nepůjde hned. A nakonec budeš ráda, že si začala hned. Práce bude vždycky🙂
My s manželem začali ve 23 a lituju, že jsme nezačli dřív, protože to teď moc nejde.
carmilla
20. kvě 2016
No právě...já bych do práce rozhodně nastoupila, nechci být škarohlíd, ale ono to opravdu nemusí být hned...Samozřejmě může se stát, že se zadaří okamžitě. 😉 Ok, vůči zaměstnavateli to asi není úplně stoprocentně korektní, ale to máš těžký...V tomhle se asi nevyplácí pořád si říkat, AŽ udělám tohle a AŽ budeme mít tamto, tak si pořídíme dítě...Věk máš ideální, jděte do toho. Ale tu zkušebku bych asi vydržela...už kvůli tomu získání alespoň nějakých pracovních zkušeností...Jestli se jedná v osmadvaceti o tvoji úplně první práci, tak to je docela mazec...
shannondrake
autor
21. kvě 2016
Před školou jsem pracovala, ale úplně v jiném oboru. Pak jsem šla prezenčně studovat. Já to právě myslela, že když třeba se nám povede teď a nenastoupim kvůli tomu, tak se může třeba stát, že potratim a pak nám to třeba nepůjde a já budu bez práce. Ono taky není hned než člověk nějakou sežene i když má specializaci. Možná je asi fakt nejlepší počkat po te zkušebce
carmilla
21. kvě 2016
@shannondrake Tak to jo, myslela jsem si to. 🙂 Uvidíte sami, jak to cítíte...ale pár měsíců, myslím, nehraje zase takovou roli. A kdyby to nedejbože hned nešlo, budeš mít alespoň tu práci jako ventil, kde si trochu vyčistíš hlavu, přijdeš do kontaktu s lidmi, vyděláš nějaký prašule...Být "snažilka" bez práce musí bejt na palici...v hlavě pak máš jenom ovulační testy a bazální teploty a dudlíky... 😃 Práce aspoň na chvíli nasměruje mozek jiným směrem. 😃
prostejina
21. kvě 2016
Necekej. Ona je mala šance, ze otehotnis hned v cervnu, takže si myslim, ze jestli nepotrebujes nutne peníze, tak není na co čekat. Kdybys počkala tři měsíce, budou ti platit nemocenskou do konce smlouvy, nebo te přeřadi na jiný místo. Já pracuju taky ve zdravotnictví a kdyby mi nebylo furt zle, tak jdu na jiný místo. A opravdu bys tam nemohla pracovat i jako těhotná? Podle toho co pises nebudeš dělat směny, takže něco v ambulanci, a tam není třeba jít na rizikový. Já pracovala na septickem odd. Jinak moc na hCG ti dělat nebudou, spis ti udělají orientační vyšetření na cukr, bílkoviny,... No prostě tím papirkem. 🙂
tmagda
21. kvě 2016
Já osobně bych taky počkala po skončení zkušební doby. Navíc máš věk, se kterým oni počítají, že těhotenství brzo přijde. Pokud se na tebe těší a říkáš, že ta práce by tě bavila, tak nebudeš v takovém stresu a líp se pak může i zadařit. Nikde není psané, že ať máš 20 nebo 30, tak to otěhotnění jde lépe nebo hůře. Jde hlavně o to, abys byla v klidu a vyrovnaná. Obě děti jsme s manželem počali, dalo by se říct že na první zkoušku (druhé jsme počali v mých 29l). Tak snad tě tím neodradím.
andreaandrejka
21. kvě 2016
Já bych nastoupila do práce, přečkala zkušební dobu a pak se začala v klidu snažit.
Nikde není napsáno,že otěhotníš hned, i když bych ti to moc přála.
konik_mischel
21. kvě 2016
ahoj, já bych pokud neřešíte peníze se klidně začala snažit, ono je možné, že to taky nebude hned a pokud otěhotníš, tak stejně trvá docela dlouho než je to vidět, tak bych to neřešila. Test moči můžeš u vstupní lékařské prohlídky odmítnout. Navíc jak říkám, asi bych šla oběma směry, jestli moc chcete už dítě, začněte se snažit, když se zadaří, tak se asi svět nezboří, když vám o peníze nejde a pokud se zadaří až po nástupu do práce, tak taky o nic nejde...do července je 1,5 měsíce.. neřešila bych to..
szkipet
21. kvě 2016
Ahoj. Ja jsem si rikala to same,pockam,az budu v praci dyl. Ted se snazime 4.rok ja bych na nic necekala.. A vzit moc ti muzou tak maximalne kvuli drogam...Ale kvuli HCG je to nezakonne 😉 to nemuzou...
babuna
21. kvě 2016
@shannondrake ahoj, napíši svou zkušenost co se týče ,,odkládání,, na lepší dobu už bych to neudělala - práce nepráce... je mi také 28 let, školu končím snad za 10dní (2VŠ) ... vzdělání pěkné což o to ... ale na prd (popravdě)... když se mi po maturitě nepovedla první vysoká a po roce a půl jsem nastoupila do práce (přiotrávila jsem se a selhávali mi játra, prodělala jsem neléčený zánět slinivky a zůstala na přísné dietě, což se bohužel se studiem a bydlením na koleji jaksi nedalo spojit, jsem nastoupila na půl roku do zaměstnání), během toho půl roku mě přijali na druhou VŠ ... bc. jsem dodělala, doslova vydřela (platila šílené školné za přetažený 1 rok studia (cca 100tis) .. pořád jsem si říkala dobrý je mi 24 to je ještě dobré (nabalovaly se další a další zdr. problémy) ...tehdy jsem potkala svého současného muže .. nastoupila na mgr studium, lítala od práce (dvou brigád) do školy říkala si dobrý to nějak dopadne ... v roce 2013 jsem se vzali s tím, že za rok končím školu a zkusíme mimčo ... jenže člověk míní život mění ... počátkem roku 2014 jsem se rozhodla začít hubnut (měla jsem nadváhu a strach, že je nějaký větší problém neb mi to nešlo shodit a přidávali se podivné další problémy) .. jenže ono to šlo kg šla krásně dolů..jenže ... pak najednou vedoucí práce začal vymýšlet s diplomkou a rozhodl to o dva roky odložit (což se mi nelíbilo, nikde mne skrz neuzavřené studium nechtěli zaměstnat) a já musela opět prodlužovat studium opět školné, do toho pak už i zdravotní neb mi bylo víc než 26... práci jsem už v té době neměla ... jenže kg šla až moc rychle ..nakonec verdikt zněl - cukrovka (ve škole mi na mou žádost o přerušení studia z vážných zdr. důvodů - neviděla jsem a měla jsem těžké hypoglykemie - řekli že to nepřipadá v úvahu, že jsem si tu nemoc měla rozmyslet před nástupem na studium ...njn ) ... veškeré předchozí problémy se zdravím byla jen předzvěst ... bohužel - první názory lékařů - mimčo nebude a nepůjde (měla jsem 48kg těžkou podváhu a šílené hodnoty) ... nakonec se, ale vše obrátilo a já dostala dá se říci druhou šanci ... stav se stabilizoval, dostala jsem inz. pumpu a loni v létě doktoři prohlásili - máte poslední možnost - zkuste to teď jinak to nepůjde ... nečekali jsme ... vysadila jsem v září, měsíc počkala na klasickou MS a v listopadu se podařilo - tomu jak to šlo rychle se divil sám lékař 🙂 prý po těch zánětech a dalších problémech se spodkem je to skoro zázrak... jsem cca 28 týden, pupek že si nevidím na nohy 😃 a kulím se jak balon ... cukrovka nezlobí, zdraví se drží 🙂 malá je zatím v pořádku velká tak akorát tak snad vše proběhne jak má ... státnice už nějak přežiji, nakonec popravdě nebýt těhotenství tak by to vedoucí ,,zase zkusil odložit,, ... vím, že si člověk říká mám času dost ...jenže nikdy nevíte co vám přijde do cesty ... mám dost známých, které čekaly a honily se za prací a ve 33 zjistily, že ,,to nejde,, ... a případů i tu na fóru je na xy stran textů ... jak holky berou hormony, lítají po klinikách a nejde to ... stojí ti ten rok za to ? nebo by to šlo zkusit i bez toho ? ... jak je na tom finančně partner ? zvládli by jste to jako my jen s jedním platem a rodičákem ? ... přivydělávám si už teď z domu a budu i nadále ... jestli ta mateřská opravdu za to stojí ... za ten risk ... (omlouvám se za elaborát 🙂 ) ... přeji hezkou sobotu 🙂
carmilla
21. kvě 2016
@babuna Myslím, že pisatelka neuvažuje o čekání rok, ale "jen" po dobu té zkušebky, což je červenec, srpen, září...Jinak jsem s vámi zajedno - pořád čekat na nějaké AŽ, je nesmysl, pokud o dítě skutečně stojíte. Nemluvím o případech, kdy je na tom člověk opravdu ekonomicky, zdravotně nebo jinak, extrémně špatně, do nějakých opravdu zlých podmínek přivádět dítě není rozumné...ale jinak bych zase neotálela - VŽDYCKY BUDE NĚJAKÉ "AŽ", kterým si můžeme racionalizovat, že s dítětem ještě počkáme...ale ono už to pak po třicítce nemusí jít jako na objednávku...
shannondrake
autor
21. kvě 2016
Děkuji za všechny Vaše rady.

@babuna

Děkuji za tvéh zkušenosti a přeji ať vše už jde lépe a ať jste s dítětem zdravé. Na druhou stranu je to trošku ojedinělý případ. Školu jsem si dodělávala, protože se vzděláváním zdravotnického asistenta po mě nikdo nevzdechne. Samozřejmě, že nejideálnější je, když člověk vystuduje, stihne mít nějakou praxi, mít manžela a domácnost pro zajištění rodiny. Samozřejmě by se mi líbilo, kdyby na praxi a zaměstnavatel na mě počkal, ale to se nedá nic dělat. Kariéristka nejsem, šlo mi jen o těchto pár měsíců. Zase když se těhotenství nějak nevyvede tak taky nechci sedět doma. Tak na to člověk akorát moc myslí a deptá. Práce trochu pomůže přijít na jiné myšlenky (pokud se samozřejmě nejedna o nějakou psychicky náročnou práci)
shannondrake
autor
21. kvě 2016
Koukám, že je to rozdělené na dva tábory 😃
babuna
21. kvě 2016
🙂 mno ojedinělé to vzhledem k reakcím okolí asi moc není ... ale co už peru se jak to jen jde ... zas na druhou stranu (mamka je zdr. sestra a po 28letech praxe si musela dodělat VŠ neboť víte jak to je ....)
ovšem jak tak přemýšlím - kolik znáte ve svém okolí holek co dostudovali školu (tak jak měly) - např. hned po maturitě VŠ, měli ihned místo, práci v oboru (nějakou praxi), chlapa, dítě a nepřišly o místo a o rozum 😃 ? ... já jich moc neznám ... nepočítám li období před r. 89 kdy se tohle řešilo drobet jinak nebo americké seriály ... obvykle jsou to dámy bez partnera (rozvedené), práce všelijaká, sice titul před i za jménem, ale k čemu (nebo obráceně sotva ZŠ)? ... toužící po dítěti, ale jaksi to nejde ... mimochodem známá pracovala po VŠ ve firmě, na dost dobré pozici ...trochu kariéristka, chlapi přebírala nebylo ji nic dobrého občas narazila ... a pak konečně - otěhotněla a ... ještě v době mateřské ji vyhodili ...(zákon nezákon) prostě její místo zrušili a bylo ... nevím jestli těch pár měsíců na na něco bude - v životopise to nebude vypadat o nic lépe než přímo mateřská ( to bych si raději při ní dodělávala kurzy - což jde pokud vím 🙂 obzvláště ve zdravotnictví kde se metodika může měnit doslova rychlým tempem 🙂 ) ... já mám taky praxi právě těch pár měsíců (projektant) + spoustu jiných míst a znalostí a je mi to dá se říci na nic ... :-N

Sem začni psát odpověď...

Odešli