Stáhnout 2letou dceru z miniškolky nebo počkat?
Dcera (2 roky a 7 měsíců) začala od poloviny září chodit do miniškolky. Náš plán byl, že bude chodit 2x (od listopadu 3x) týdně od 7:30 do 12:30, s tím, že několik prvních návštěv bude jen do 10:00, aby si zvykla. Ona sama je velice společenská, na svůj věk vyspělá, krásně mluví ve větách, bez plen, děti má moc ráda a do školky se těšila. První 3 návštěvy byly v pohodě, ani známka po smutku, krásně se zapojila do hraní a tvoření. Tak jsme se s ředitelkou rozhodly, že to zkusíme na celé dopoledne. V 10:00 chodí na procházku, malá se na ni těšila, připravovala jsem ji, že přijdu později. Prý byla smutná (kvůli té změně), ale po procházce se zase rozptýlila v pohodě. Další dny už byla do 12:30 a také dobré. Ale zlom nastal v den, kdy tam nastoupily dvě nové holčičky a ty prý hodně plakaly. Dcera je strašně citlivá a empatická a učitelka říkala, že ten den byla dost smutná. No a pak onemocněla a týden byla doma. A návrat byl katastrofální. Plakala už doma, že tam nechce, že tam děti pláčou, že se tam bojí. Plakala po cestě i v šatně, ale pak říkala učitelka, že se rozptýlila a dobré, byla spokojená. A další den byla trochu smutná, už neplakala. Jenže každé ráno se budí a ptá se, jestli půjdeme do školky, že tam nechce, že tam bude plakat a že pro ni nepřijdu, že ji tam nechám a pak se rozbrečí. Dnes ji odváděla učitelka s velkým pláčem.
V lednu čekáme mimčo, chtěla jsem aspoň ty dvě dopoledne klidnější, ale nevím no, když se jí tam tak nechce. Ředitelka varuje, že když se stáhne z miniškolky, bude vědět, že si to vyřve i v normální školce. Chtěla jsem, aby měla jednodušší přechod do normální školky, kam půjde za rok.
Máte někdo podobné zkušenosti?? Jak dlouho trvá než si dítě zvykne na školku, když tam chodí dva dny v týdnu??
@milius Nelámala bych to přes koleno. Nechala bych ji doma a dala ji tam až za rok. Uvidíte, že to bude obrovský rozdíl. Navíc narození sourozence je dost těžká životní situace pro všechny, natož pro dítě. Za rok už bude zralá jít v pohodě a bez zbytečných stresů. Dávala jsem dcerku do školky, když jí byly 3 roky a 8 měsíců, synkovi tehdy bylo 8 měsíců. Zvládla to naprosto v klidu, v pohodě, bez pláče, těšila se na děti a už si zvykla i na mladšího sourozence, takže neměla pocit, že ji tam odkládám, abych měla klid na miminko. Držím palce a přeji hodně štěstí a sil. 😉
@svetlus_pepca úplně chápu, jak to myslíš 🙂 je to moje špatná vlastnost-pesimismus 🙂
čekám, že se dcera zapojí, už o tom i mluví, že bude miminko mazat krémem, nosit plenky, vybírat oblečení. má o rok mladší kamarádku a stará se o ni, když leze po prolízačkách, tak ji jistí, říká jí, co má dělat a tulí se sní, je strašně roztomilá 😀
doufala jsem, že školka bude prospěšná pro nás obě, ale asi to fakt nemá cenu.. lámat přes koleno. ach jo
@milius ted ctu jak to zvladame...ja nevim,proste porad vse vysvetlujeme a rikame jak je mame radi...kdyz zacnou brecet vysvetlime 1-2x a kdyz neprestanou nechavam byt at si promysli a vetsinou prijdou samy hned a nebreci....mam pocit ze nam veri. A taky vim ze nas nechteji zklamat a i chodi samy od sebe jak nas miluji a pomahaji aniz bychom museli rikat...nekdy maji ze zacnou brecet ale tim jak s nimi mluvime to prejde velice brzy. Chce aby vysvetloval i otec...a mame je l cca rok a nedelali jsme rozdily....zadny jedna je starsi musi byt rozumejsi...musi to a to a to....kocarek mely spolu pro dvojky...a vse...
Me prijde spravne jednat s nkmi narovinu...a ustopit kdyz to jde. Kdyz maji problem resit ho....ve skolce je zlobil cchlapecek...resili jsme to jak my s chlapeckem tak s ucitelkou tak i ony vedi ze to musi rict ucitelce a kdyz zlobi ostatni deti ze se musi zastat ostatnich a trvat na tom ze se chlapecek omluvi 🙂)) coz se pak stalo - zlobil jine dite a holky se ho zastaly a i stahly ostatni deti ze se musel omluvit. A i ja jako mama jsem sla pri vyzvedavani a rekla pred svoji dcerou at mi rekne co se stalo on...a ze to neni spravne a ze tohle delat nebude nebo to budeme resit i s jeho maminkou tatinkem pani ucitelkou...a ze verim ze to nevedel a ze to uz delat nebude. Nase dite stastne ze jsme se ho zastali...bylo u toho....a vi ze kdyz je problem musi se resit.
@milius heled to neni ach jo...ber to jako vyhodu....mazli ji i kdyz bude miminko...a fakt ji nechej neco delat - kdyz bude sama chtit...i kdyz bude krem vsude 🙂) nechej ji namazat....dej si cas a nehrot binec...vzdyt je uplne jedno jak mas uklizeno...hlavne deti at jsou najezene a v cistem jakz takz ;) ja mela takhle dve doma v te dobe 4r a 3r.....a hlavne mluv....kdyz ti ujedou nervy klidne to priznej...ja se taky oborila sem tam na dcery ale pak se jim omluvila ze ony za to nemuzou...ze jsem jen nervozni ze me bomely prsa z kojeni atd a ze jsem nespala...pritulila je...vedely ze za to nemuzou ony...a pochopily to....a hlavne rikat porad jak jsi rada ze ji mas.... ;)
@milius Vetsina triletaku neni pripravena. To neni zadne tve selhani. Spis naopak se ti dite zjevne vyviji spravne.
Vis, moje dcera mluvila o skolce uz i pred rokem, jenze i ona je celkem sdilna a brzy vyplynulo, ze by skolku jo, ale abych tam byla s ni. A tak to ma vetsina deti.
je to pro mě matoucí, kdyby fakt plakala celou dobu, když pro ni přijdu byla ubrečená - tak není co řešit. jenže já tam dojdu a ona je veselá, ukazuje mi co dnes vyrobili, na jakém sedí polštářku,když se čte pohádka, jak se umí houpat na zvířátku, jaké tam jsou hračky, s kým se držela za ruku na procházce, je nadšená a hlavně říká, že se jí tam líbilo...!!
@milius Tak prece bys nechtela, aby brecela ctyri hodiny? To asi nevydrzi zadne dite. Rano breci, ty odejdes, tak co ma po nejake dobe delat? Se zapoji, no.
Tak jasne, ty jsi mama, je to jen na tobe. Ja cekam ctvrte a kdyz je dcera ve skolce, v klidu se natahnu, ale taky se mi styska.
@tahejhula tak jsem to nemyslela, aby brečela celou dobu, ale když mi učitelka řekne,že se hned zapojí a je v pohodě, tak si říkám, že to není tak jednostranné. Ona fňuká, i když se jí nechce ven se mnou a pak ji nemůžu dostat domů, prostě nevím, jestli ustoupit vždycky když brečí je správné. to bychom mohly prosedět celý den doma u televize, že 🙂
@milius heled ja bych u dulezitych veci vytrvala - na ceste se musi zastavit rozhlednout atd proste jsou veci pres ktere tzv nejede vlak...jsou zasadni dulezite pro jeji vyvoj i bezpeci...a pak jsou veci kdy mame jen my predsudky nebo zakorenene veci ze musi musi musi ale kdyz se zastavis a zamyslis reknes si ze je to vlastne blbost....ze ustoupit muzes. Neznamena to tvoji prohru. Pokud krici a breci zeptala bych se proc a kdyz by rvala dal zvedla bych se a sla treba myt nadobi s tim ze az se uklidni tak se domluvime..
Sem tm lakat ven bych ji zkousela ale ze nekdy nepujde -nam se taly nekdy nechce... ;)
Proste s ni mluvit jako s dospelym..narovinu. Ted pujdeme nakoupit....nebo jak to mam udelat jinak? Kdyz kvuli tomuto brecis....a me se treba i stalo ze jsem na neco rekla ne a moje dite me reklo a proc ne?? A ja se zamyslela a rekla si no jo vlastne..proc by to neslo a zacala hledat duvody jak to udelat..nebo proste uprednostnila deti pred svym pohodlim...
A taky nekdy reknu ne a ne a pak me umluvi 🙂)) a neberu to jako prohru...nesouperime ;) ale pak kdyz ustoupit nejde tak neustoupim a reknu i proc.
@shine2015 já bych řekla, že to máme podobně, nejsem nijak extrémě vychovavatelská. ale prostě jsou situace, které probrečí, i když ji to vysvětlím - třeba, že tatranky místo normálních jídel mít nemůže : ) (tím myslím, že by je jedla klidně k snídani, obědu a večeři a nic jiného 🙂), ale ona je fakt tvrdohlavá, a někdy je v takové náladě, že ani nechce přistoupit na jiný názor než ten svůj, nechce slyšet vysvětlování nebo to prostě ještě nechápe. nejsem zastánce patriarchální výchovy ale ani nevýchovy..
@milius Mám zkušenost s první dcerou, zvykla si lépe, když už jí byly 4 roky, chodila potom každý den, nejdříve tam nemluvila, ale potom si zvykla. Když chodila jen 2 dny v týdnu, nebylo to dobré. Kdyby chodila už ve 2,5 letech, obávám se ,že by to bylo brzy.Teď chodí stále jen kam chce, ale je to už jedno, bude jí 20 let. Spíše je dobře, že si tu vlastnost -dělat, co sama chce-zachovala, nechytala se nevhodných part s drogami, neboť si zkrátka dělala po svém.Je to vlastnost, která se do života hodí. Nemají v té školce nedostatek financí? Proto že by jim tak šlo o každé dítě? I to je možné.Naše děti chodily do státní MŠ, od 4 let každý už celkem bez problémů. 🙂jednu dceru jsme ve 3 letech stáhli, dodnes na to velmi ráda vzpomíná. Mohu říct, že je jinak velmi skromná, nic si nevynucuje. Jen byla citlivější a nesedly si s pí. učitelkou-ta byla přísnější, než Adéle vyhovovalo.
@milius nečetla jsem všechny komentáře, ale já bych vytrvala 😉 Mám stejně starou dcerku, která nastoupila do školky teď v září, vzala to teda úplně v pohodě, vůbec nebrečí a do školky se těší. Ale myslím, že je připravená a je dobré jít mezi děti. Mám ji zatím taky na dopoledne, půjdu už do práce, tak potom bude muset tam i spát, navíc tam má letos ještě bráchu 🙂
Každopádně vytrvejte, sice někomu to trvá několik dní, jinému dva měsíce, ale když ji stáhnete, na jaře se třeba už s Vámi doma bude nudit. Je to jen na pár hodin, dcerka si pohraje. Navíc miniškolka znamená míň dětí? ideální pro začátek. Moje chodí do státní,kde jim ve třídě je 27...
za chvíli jdu pro ni, domluvím se, aby tam chodila jen do 10hod. a když bude taky plakávat, tak ji nechám doma. uvidím co na to manžel..
@milius nástup do školky je vždycky dost velká změna pro děti...
čím menší nebo citlivější dítě, tím je to samozřejmě náročnější...
z toho co píšete, tak situace není naštěstí moc vyhrocená a rozumím tomu, že váháte, protože reakce dětí je těžké odhadnout... každá maminka chce pro svoje dítě to nejlepší a je přirozené, že o něj má starost 😉
pokud byste chtěla, mohu pro dcerku namíchat směs Bachových esencí na míru, které podpoří adaptaci na školku, aby malá neplakala... harmonizují psychiku a umí zlepšit spolupráci dětí, jsou také velmi dobré před příchodem sourozence... dají se využít i jako prevence těch poporodních depresí, které zmiňujete 😉
@bachovy_esence_poradna ne, děkuji
@milius tak ji nechat brecet. Proste vysvetlim ze by ji bomelo brisko zoubky atd a ze se naobedva a pak si muze tatranku dat. .
Holka ja se musim smat u svych deti...ja v nich kolikrat vidim sebe...az se chytnu sama za nos a omluvim se v duchu nasim ze z pozice ditete jsem to vidrla jinak....a i muj muz rika ze tito jsi cela ty to ma po tobe...a ja vnitrne casto vidim sebe....ber to jako vyhodu. Nekdy to neni k pochvale 🙂) ale zase vis ze kdyz udelas A ona se zachova tak a kdyz B zachova se zase jinak 🙂))
Ty nejsi zla....sama v sobe vis co je spravne....heled a neni to trochu i o tom ze nechces ustoupit svojibmamce?? Ze te tlaci do toho abys ji nechala doma???
@shine2015 jo taky se v ní vidím a proto mám větší pochopení 🙂, jsem cholerik a ona bude po mě, manžel vždycky nechápe, jak ji dokážu uklidnit, když má nějaký šílený vztek, ale já úplně vím, co uvnitř prožívá :D
s mamkou bych to tak nebrala.. rozhodnu se podle sebe, ale když pořád slyšíš nějaký názor, tak tě to ovlivňuje, proto jsem ji zmínila
@milius Vidíš, s kolektivem problém nebude 🙂 Na miminko se těší. A já jí budeš každé ráno vysvětlovat, že miminko zůstává s maminkou doma, zatímco ji tatínek odvádí pryč?? Myslíš, že i pak se bude na miminko těšit?? Děti sice spoustu věcí pochopí rychle, ale tohle prostě podle mého ne. A už vůbec ne v tomhle věku. Neber to jako "ach jo" (to trošku vyznívá, jako by ti ta představa staršího dítka doma vadila - i když je mi jasné, žes to tak nemyslela), neber to jako selhání. Proč?? Až jednou vystuduje střední škoku a nastoupí do práce, která ji bude bavit, řekneš si, že jsi selhala, protože nevystudovala vysokou?? To není selhání. To je neuskutečnění nějaké tvé představy a tvého vnitřního přesvědčení o tom, co je pro ni nejlepší. Ale zkus se zamyslet nad tím, co je pro ni opravdu nejlepší 🙂 A opět souhlasím se @shine2015. Někdy je dobré zamyslet se nad tím, jestli ty zažité postoje a názory jsou to pravé ořechové. Jestli se v danou chvíli rozhodujeme podle sebe, nebo podle toho, jak to známe. Mockrát si tohle uvědomím třeba když jsme doma oba s manželem. On malého za něco napomene, něco mu zakáže. A to proto, že to prostě udělá automaticky jako jindy. Ae já řeknu (nebo i jemu): "Proč?? Proč by to nemohl udělat, zkusit to." A pak se o to víc zase snažím přemýšlet nad svými automatickými "zákazy a příkazy". Jinak ani já nejsem zastáncem buď diktatury nebo dnes oblíbené nevýchovy. Dle mého zlatá střední cesta. Já vím, že tatranka není fakt vhodná! Ale... Nechce jíst? No, tak si tu tatranku dej. A já si myslím, že to není ani tvé selhání, ani její vítězství. Ona pochopí, že jí umíš vyjít vstříc a příště si na tatranku ani nevzpomene. Tím samozřejmě neříkám, že to tak má být pokaždé. Ale proč jednou nevykročit z těch vyjetých kolejí 🙂 Náš malej třeba večeřel kuřecí plátek s bramborem a spokojeně k tomu chroupal skořicové lupínky 😀 No a?? Dneska měl k snídani bílý jogurt, ke svačině mandarinku, k obědu míchaná vajíčka s bramborem a na nějaký sušenky, bonbóny si ani nevzpomněl 😉
@milius ppresne!! I ja vim co proziva moje dite!!!
A souhlas s
@svetlus_pepca ani diktatura ale ani delej si co chces....
@milius míchám na tuto situaci velmi často a u dětí zabírají esence nejlépe...
ta úleva je veliká jak pro dítě, tak pro maminku, protože to napojení je v předškolním věku velmi silné... 🙂
bohužel tím, že je v širším povědomí jen velmi málo informací o esencích + velká část z nich je nesprávná (tím, že se mnoho lidí věnuje této metodě neprofesionálně), tak o této možnosti mnoho maminek neví...
nepíšu to kvůli sobě, spíš je to škoda pro tu metodu, protože účinnost je skvělá a jde o přírodní prostředek, který výrazně umí omezit nejrůznější stresy
ale chápu a respektuji 😉
přeju pěkný den
@milius Podle tvého posledního příspěvku mi přijde, že se hodně a zbytečně bojíš už dopředu. Tak se k tomu nestav takhle negativně. Neboj se už dopředu poporodní deprese. To bylo předtím, teď může být všecho jinak. Ale svým negativním postojem si ji tak akorát podpoříš 😉 A já si třeba nejsem jistá, že pro malou bude lepší čtení knížek hodinu ve školce, než deset minut s tebou. Bojíš se, že na ni nebudeš mít čas. Tak ji zapoj. Sama píšeš o její vyspělosti a chytrosti. Tak ji nepodceňuj už dopředu. Já nevím, jak to vysvětlit líp. Ale jestli si to trápení vlastně nepřiděláváš sama. Neber to, prosím, nijak zle! 🙂