Jak omezit neustálé utrácení na mateřské dovolené?
Doma na mateřské utrácím snad nejvíc , co jsem tak zaznamenala.
Když jsem chodila do práce a vracela se domů v 6 večer, byla jsem ráda za jídlo, sprchu a postel… a ráno znovu. Popravdě jsem zvyklá na režim , tak nějak ho vyžaduju a na mateřské přece jen je to trochu jiný.. do práce se strašně těšim, jen se bojím, jak to zkloubit a zvládat pak se školkou, časem na syna, atd…
Ale co mě dost trápí, je, že hrozně utrácím… pomalu denně něco objednávám. Miluju čekat na balíček, pak si pro něj jet do Boxu…
Vyčkávám a těším se, no pak z toho druhý den takovou radost nemám.
Než to objednám, mám opravdu nutkavou touhu tu danou věc koupit, že jí strašně potřebuju a díky tomu bude daná místnost útulnější, lepší… (ano, jedná se hlavně o dekorace a doplňky do domu)
Pro sebe oblečení si nekupuju, jen občas když fakt něco potřebuju (je mi krátké nebo malé triko, koupim nové vyhodím staré)
U syna to samé, jedu prakticky. Co je potřeba, koupím. Kupuju kvalitní materiály, aby dlouho vydrželo.
Ale furt prahnu po tom mít to v mém oku doma dokonalé.
Ale nespokojím se s něčím třeba z Pepco, atp…
Takže si řeknu, jé tohle povlečení se mi líbí a hodí se mi do ložnice, bude strašně příjemný… koupím ho.
Košíky do koupelny takové makové, potřebuji nutně. A těchto drobností je strašně moc, od závěsů až po koberce…
Přijdu si jakoby “neúplná” když nedokončím myšlenku o představě dané věci a nekoupím jí. Furt o tom pak přemýšlím a myslím na to. Kdy to teda koupim ?? Ikdyž je to měsíc..
Takových věci už je pak strašně moc, v řádech tisíců a dostávám se do tenze, kde na to jako vezmu když to tak potřebuju 😳😳🙉
@berenika39 Pokud by byla možnost to řešit nějak online, tak s tím problém nemám. Ale mám malé dítě, hlídání žádné. Partner v práci. Takže osobně rozhodně nemůžu.. jen dojet někam do města , tam strávit min. 1,5 h a zpět.. to je u mě bohužel nereálné
Myslím, že najdeš online možnost. Držím palce. Je to cesta, která funguje, mám zkušenost a nepsala bych to jen tak.
S maličkým dítětem to ještě jde - je v kočárku nebo si tam v klidu leze, dá se to.
Každopádně pomůže si to prostě otevřít v záložce a chvíli tam nechat, nekupovat hned. A taky si na to dát nějaký rozpočet.
Já jsem si nechala jen nějakou menší částku, kterou můžu za měsíc utratit. Ostatní peníze jsem dala na spořící účet nebo na druhý účet.
Prostě nemám peníze = nemůžu si to koupit. A zvládla jsem to sama i bez terapie.
Říct si na co jsou ti takové hromady krámů a lapačů prachu potřeba, akorát to prodlužuje úklid a ty peníze co za blbosti utratíš bys mohla využít smysluplněji. To co máš už působí jako obsedantně kompulzivní jednání. Takže pokud to nezvladnes sama, bude lepší navštívit odborníka.
Je fajn, že si svůj problém uvědomuješ. Pátrej u sebe, proč si těmi nákupy kompenzuješ, proč to toužíš mít dokonalé ve svém oku, kdo ti nastavil tuhle laťku, komu se tím chceš zavděčit. Přijde mi, že jak máš volný čas, máš konečně svobodu a můžeš si konečně dělat, co chceš, tak jsi urvaná s řetězu s těmi nákupy.
Terapie je určitě dobrý nápad, myslím, že pár sezení by ti mohlo pomoct dostat nákupy pod kontrolu. V dnešní době terapie on-line není vůbec žádný problém, zapátrej ve svém okolí, jestli je ti někdo sympatický, většina má webovky, tak tam uvidíš, jestli mají možnost on-line schůzek. Terapeuta online můžeš najít i na hedepy.cz. Já znám psycholožku Anitu Brlicovou, ta pracuje on-line.
Někomu pomáhá schovat peníze před sebou na druhý účet, jak píše @palja.
Dělám to stejně jako píše @merope . Rozjedu si každý měsíc na několika stránkách objednávku s věcmi, které se mi líbí, ale neobjednávám hned. Mám to tam klidně do dalšího měsíce a za tu dobu průběžně přidávám a ubírám. Velká spousta věcí se mi za tu dobu rozleží v hlavě a dojdu k závěru, že to vlastně vůbec nepotřebujeme. Nebo seženu něco jiného, vyskytne se sleva, objevím něco praktičtějšího. A mám daný měsíční rozpočet, který je pro mojí radost, tu nepřesahuji. Pokud jsem za rozpočtem, holt si na jinou věc počkám. Klidně i několik měsíců to mám v košíku. Mám z toho pak aspoň o to větší radost. 🙂
Me se to taky stalo na materske, mela jsem to na detske obleceni. Dcera toho mela tolik... ze jesteze jsem mela pak dalsi 2, jinak by pulku veci nemel nikdo na sobe. Nejvetsi mrcha je cilena reklama, jak te maji a vedi co kupujes, tak pak otevres email a vsude na tebe vyskakuje oblast tveho zajmu. A to je zatracene tezke odolat
Pomohlo mi co pisou holky vyse - dat si to do kosicku, ale rict si, ze se na to budu alespon 14 dni (idealne ale dele) koukat v kosicku a kdyz mi i po te dobe prijde, ze to k zivotu potrebuju, tak budiz, vezmu to. A vis co? Vetsinou dojdu k tomu, ze uz me to po tom tydnu vubec nebavi a i na to prestanu koukat, natoz to kupovat 🙂 (nekdy mi to eshop z kosicku vyhodi - uplne idelani, na to hledat to znova jsem lina a problem zmizi)
Jeste jeden napad - prosurfuj par stranek neceho co te vlastne vubec nezajima - at se ti trochu zmeni reklama co na tebe vyskakuje..
Taky jsem dříve (na mateřské) občas podlehla impulzivním nákupům. Na něco mi to hodilo na FB reklamu (personalizovanou, samozřejmě, jak jinak), tak hned jsem koukala, vybírala....teď se snažím víc přemýšlet, kolikáárt něco hodím do košíku a než objedánám, ještě sjíždím recenze a hodnocení zákazníků. Teď jsem málem objednala BF boty, ve slevě...fakt se mi líbily, už jsem si byla i přeměřit vložku do bot, vybrat odstín...pak jsem ještě dala do vyhledávače recenzi eshopu, protože jsem se dívala do obchodních podmínek a zasvítilo mi, že se nejedná o českou firmu, ale nějakou ze Slovinska. Tak kontrolka. No, možná by to nakonec bylo fakt v pohodě, ale prostě na základě vyhodnocení webu jako "nedůvěryhodného" jsem neoobjednala, zboží z košíku smazala a se super botkami se rozloučila. Protože vždyť já je vlastně úplně nepotřebuju, ne?
@tereza0111 Jo, personalizovaná reklama je mor 🙂 Když jsem před 2 lety kupovali auto, tak na mě furt skákaly reklamy na autobazary a pod., přitom já se v autech vůbec nevyznám a nezajímalo mě to..a.le stačilo párkrát něco někde rozkliknout a prohlížet si parametry...a už tě mají. Teď třeba jedu hodně jazyky, zlepšuji si AJ, přes duolingo a jiné YT videa, sleduji zajímavé kanály ohledně výslovnosti atd. A na FB mi furt vyskakuje reklamana Promova a i jiné (samozřejmé placené) AI tutory, které zaručují, že se ZARUČENĚ za měsíc naučíš angličtinu na úrovni C1 a rozmluvíš se a budeš prý šprechtit jak rodilej mluvčí 😀 Nebo různé appky na cvičení, na hubnutí apod...
@ninive211 je fakt kruta :D Ja ted vybirala dovolenou, takze na me skacou neustale fotky exotickych raju a trpim :D musim pak ke svemu PC posadit manzela, at si tam projede nejaka auta nebo kola nebo proste veci, ktere me blazene vubec nezajimaji, abych to trochu vycistila :D
Já mám home office, rozmělněnou pracovní dobu, jsem placená stejně, je jedno jestli jsem pracovala 2 hodiny nebo 8 hodin...Takže prostoru pro nakupování spoustu. Ale nedělám to. Snažím se být praktická a šetřit. Když už něco joo potřebujeme tak to po nějaké době koupím. Taky si to nejdřív hodím do košíku, kolikrát mě uspokojí jen to vybírání 🤗🥰. Když to nezaplatím hned, s tím, že třeba jinde najdu lepší/ levnější atp...tak ta urgentní potřeba časem fakt přejde a kolikrát to ani nekoupím 🙂
Jinak všimla jsem si, že když to máme ve vztahu trochu horší, třeba se pohádáme, nebo mě něco trápí nebo se*e..tak mám ty nakupovací tendence brutální. Pomáhá mi si zajet na tour de sekáče😁😅 a tam pak rozfofruju za hadýrky tisíce 🙄🤭 Takže jasná kompenzace. Prostě si cíleně navozuju silný pocit štěstí tímhle 🤷♀️
Děti ještě nemáme, ale jsem překvapená, že na to nakupování máte vlastně čas. Co pořád slýchám od kamarádek, tak si donekonečna stěžují, že nestíhají mít koníčky, nebo ani trošku doma poklidit, uvařit..Tak buď to není tak horké, nebo to máte dobře zorganizované ( což jsou I takové maminky, třeba má sestra má tři děti a do toho ještě podniká🤔).
Napadlo mě, jestli by nepomohlo ten čas spíš věnovat nějakému svému koníčku - sport, četba, zahrádka, šití atp.? Třeba by to mohlo pomoci, nebýt prostě online..?
Chápu potřebu si to doma zvelebovat, když tam trávíš spoustu času než když si většinu času v práci. Ale takové impulzivní nakupování je spíš o dopaminu a je potřeba se na něj dívat jako na "závislost"
Mě třeba osobně kdysi dávno pomohlo, ještě před nákupem nějaké nové věci, si vzpomenout na pocit provinění, který jsem měla předtím když jsem impulzivně něco nakoupila, co jsem vlastně ani nepotřebovala.
@reeeza Syn si nalil vodu do počítače a ten jsem odnesla chlapovi do kanceláře na vyschnutí. A je už víc jak týden bez něj. A já vím, že jakmile bych zapla svůj počítač, tak bude chtít taky, tak ho zapínám jen když hledám něco "pro oba". No a začla jsem s ním řešit víc nějakou tu grafomotoriku a další věci. Dneska uvidím, to chtěl po obědě i s tím, že budu sama pracovat. Ale možná si spíše douklízím kuchyň a uvidíme. Přijde mi, že teď najednou po tom počítači ani nevzdechne - je teda hezky, tak přijdeme pozdě domů, chce zahrát deskovku, maluje si a na pohádky ani nevzpomene. A to ani ráno, kdy bez nich ani "nemohl do školky". Před týdnem jsme ještě tuším sem-tam mrkli na můj počítač na nějakou pohádku spolu (přísně vybranou, když je to na mém počítači, tak žádný youtuber, žádné pohádky, co mě nebaví). Fakt super detox 🙂 (on byl po měsíci marodění docela potřeba, ale překvapilo mě, jak rychle skočil ze stavu "furt na počítači" do stavu "vůbec není").
@reeeza Já chytrý telefon s internetem měla až na mateřské, předtím už teda začínaly, ale nějakou dobu jsem se bránila dotykové klávesnici. A pak i když jsem měla první mobil s dotykovkou, internet jsem využívala minimálně. Na internet jsem měla doma počítač/notebook a wifi. A teď...taky se přistihnu, že do toho furt čumím...
Taky vnímám, jak jsem byla na MD se starší dcerou a pak o necelé tři roky potom i se synem. S dcerou hlavně v prvním roce života jsem se jí v podstatě permanentné věnovala, učila ji, hrála si s ní, na mobilu jsem byla naprosto minimálně a stejně tak počítač (ne že by vůbec, ale nebyla to majorita dne).
@levandulovy_caj souzním s tímto názorem.. vnímám to už taky jako problém. Ale je to opravdu tím, že jsem prostě furt doma. Já jsem byla vždycky hodně na úklid a takovou tu harmonii v domácnosti, vypráno, čisto.. cítit se doma příjemně. Když jsem chodila do práce, neměla jsem čas to řešit. Stihla jsem max.nakoupit potraviny a pak něco rychle pokuchtit. O víkendu úklid a byla jsem šťastná, za víkend, za to že mohu dát nohy nahoru. Ale teď prostě zkoumám každý kout. Tohle by mohlo být utříděnější, tohle zase uklizenější. Hodně moc třídím a vyhazuju. Mám ráda vzdušné prostory.. ale zároveň si místo toho chci koupit něco kvalitnějšího.. obměnit to. Ale co mi dělá největší radost, jsou nákupy pro syna když mu něco dělá radost. A jídlo…nebo si na něj někam zajít.
@merope s tímhle musím souhlasit. u nás byla televize po úklidu. starší odmítla uklízet a tak u nás telka neběží už asi půl roku a čeká se na tu krabici věcí, až ji někdo uklidí. prvních 14 dní bylo krutých. věcné doprosovani, zabavovani, těžký hlavně pro mě, protože v té době jsem pracovala. pak sme posunuly spaní, dyl si čteme před spaním a ráno jsou víc odpocaty, vstávání je v klidu, nejsou přes den umrceny a pořád něco nevyžadují. doufám, že tu krabici už nikdy neuklidej 😅 fakt jsem ráda.
závislost na mobilu/pc je jako každá jiná. makali na tom dlouho. za mě byl max tetris a tamagoci 😅 a teď jim to nese ovoce...nákupy, sociální sítě a zase nákupy...taky trávím na mobilu mnohem víc času než bych chtěla. pro mě je to únik od reality. jsem doma už 5 let v kuse. když sem mezi lidmi, na návštěvě o víkendu třeba u našich, tak ani nevím, kde ten mobil mám, ale pres tyden...dala sem si měření a je to děsivé...🙈 nejsem na to pyšná a uvědomuju si to. nakupovaci záchvaty mám obcas taky. ale mám tak málo peněz, že to je rychle vyřešené a do rezervy bych nesahla. takže to vyřeší nákup v dm, svet plodu, sem tam nějaká lékárna nebo v....d a končím.
první krok je si to uvědomit a říct si, že to tak nechci. aktivně se tomu bránit. mobil vypínat, nastavit si omezení času, nastavit ho do cernobile, nachystat si knihu...omezit si rozpočet, pravidlene se věci zase zbavovat, najít si činnost, živé lidi na trávení času...
Me u nakupu pomaha to nahazet do kosiku a vratit se k tomu az dalsi den. Nekdy se tam ani nevratim a na nekterych e-shopech se kosik sam vymaze a kdyz pak ani nevim, co tam bylo... jasna zprava pro me, ze to nepotrebuji. Kdyz kosik zustane, casto neco vyhodim, ze to bylo jen impulsivni pridani do kosiku "tak kdyz uz tady nakupuji, at to postovne neplatim kvuli jedne veci" Ted ma kazdy vetsi e-shop aplikaci, tak tu nevyuzivat, je moc blizko, lakave akce, vse si pamatuje... I par hodin pauzy mezi kosikem a uzavrenim nakupu udela hodne.
Odevzdej veškeré finance manželovi očividně jsi nemocná a nedokážeš udržet korunu. Jsishopholicka. Měla by si navštívit psychologa a jít se léčit, než přijdeš o střechu nad hlavou
@pampelina18 to, že mám problém vím. Ale rozhodně to není shopaholismus. To je hromadění určitých věcí i bez jejich potřeby. Já vše upotřebím. Nebo využiji. Není to, že bych koupila něco a pak na to jen koukala. A nic nehromadím. Nekupuji si dokola furt to samé, atp… a mám svoje peníze, podnikám k mateřské. Máme jasně rozdělené peníze, kdo co kupuje, platí… já když potřebuju něco do domácnosti, od vysavačů, hrnců apod.. to si kupuju sama ze své “hromádky”. Co si vydělám.
Vypni na měsíc všechny sociální sítě včetně koníka. Tím začni. Pokud nepomůže toto, objednej se na terapii. Už jsem slyšela dost příběhů, které začínaly přesně takto. Je skvělé, že si uvědomuješ problém. Držím palce.
Ale očividně jsi nemocná. Když potřebuješ pořád nakupovat a úplně si závislá na tom, aby ti došel balík. Odevzdej veškeré peníze chlapovi a on ať nakupuje. Ty na tom časem budeš hůř, pokud se nebudeš léčit a je jedno či to jsou peníze. To je dost hloupá obhajoba, že ty sis je vydělala a jsou tvoje. Tak je všechny útrat a neřeš to tu
Jen by mě zajímal třeba názor ostatních na to, s čím si vystačí? Co kupují za celý měsíc? Myslím tím vše krom jídla… já mám pocit, že vše co kupuju, využívám. Sice mám potřebu to koupit “hned” ale používám to. Například mop, košiky na organizaci v koupelně, kuchyni. Koberečky do koupelny, zatemňovací závěsy do pokojíčku, povlečení do ložnice, atd… sobě si koupím třeba kosmetiku když dojde, oblečení málokdy. Moc nikam nechodím co jsem na RD a vynosím minimum věcí. V tom náročná nejsem. Ale jak jsem psala, když syn potřebuje nové věci, tak mu nakoupim merino … je to sice dražší, ale máme s ním skvělé zkušenosti. Teď třeba chci kupovat toastovač, tepovač… tak mi řekněte, jak to máte vy? Já vím, že nakupuji moc.. ale věci, co opravdu využiji. Ale můj problém je, že to chci prostě hned.
@pampelina18
@orchidis
@gbp
@levandulovy_caj
@ninive211
Ahoj, to je problém. V tvé hlavě. Doporučuji psychologa, svěřit se. Vypovídat. A zkusit kognitivně behaviorální terapii - naučí tě to pracovat se svými myšlenkami - funguje to, je to práce, bude tě to stát čas a peníze, ale ve finále ušetříš. Zacyklení v této situaci je cesta do pekla. Zkus, držím palce.