• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Opravdu je mateřská "dovolená" tak náročná?

6. října 2013 
@augustina No ano, jsem již „poučený“ chlap :slight_smile: Dovolená to fakt není, ale dá se to zvládnout docela v pohodě. Občas :grinning:
3. zář 2013 ve 20:08  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@tunstunz ...a ještě optimista! :slight_smile: Kolik máš dětí?
5. zář 2013 v 19:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lenicka07 jj, s tou pohodou matky je to pravda... ovšem ono když se člověk nevyspí a nenají, tak je pohoda občas nedosažitelná meta až utopie....... já měla plno dnů, kdy starší měl vrchol vzdoru, do toho mu rostly zuby (a měl hematomy, takže jsme pravidelně jezdívali na zubní pohovotost, aby mu to prořízli a vyčistili) a mladší obrovské trávicí potíže (pak se z toho vyklubala laktoz. intolerance).... no a tak jsem si jako cíl dne nedávala NIC... jen přežít a nehodnotit.... :wink:

a je fakt, že to hodně pomohlo... prostě jsem se naučila dělat jen to nejzákladnější, tzn. děti nakrmit (a když byl mega blbý den a nedalo se ani vařit, protože jsem malou nemohla položit a vzhledem k potížím s páteří jsem ji už neunesla, tak jsme prostě ten den teplé neměli a taky jsme přežili, dostali třeba instantní kaši nebo skleničku a vařili jsme když byl lepší den :wink: ) a nějak zabavit, hodit prádlo do pračky... většinu dne jsem trávila utěšováním (zuby, bříško, vzdor) :confounded: :sweat_smile: ale MM to moc dobře věděl a v tomhle byl suprový, nikdy neměl žádné obr požadavky, ale teda fakt obdivuju kdo má takhle bez hlídání, krátce po sobě a s nějakými zdr. potížemi třeba 5 dětí, to je fakt na to, vzdát se naprosto všeho.... na to musí být povaha...

jinak dneska máme návštěvu, 20-tiletou kamarádku neteře, studentku, děti byly hodné a prý klobouk dolů, neví jak to vydržíme.. byla úplně hotová z toho jak se děti bez přestání ptají (a oba zároveň), jak uprostřed večeře letí a začnou si hrát na schovku, jaká práce je dostat je do postele atd... a to si fakt myslím, že se hoooodně zlepšili, je to supe proti před rokem :sunglasses: ale člověk bez dětí fakt neví jak dvě tři děti dokážou změnit atmosféru v domě :grinning: :grinning: :dizzy_face:
5. zář 2013 ve 20:24  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@evelp taky bych šla ven a na kecy se vykašlala... on nikam nechodí? ty děti jsou přece taky jeho, že jo.... nachystej mu všecko a prostě jdi... i kdyby to mělo být na hodinu... já když byly děti malé, tak dorazil muž třeba v půl 7 z práce, já si na sebe hodila mikinu, boty a šla jsem do parku na bleskurychlou prochajdu, i v dešti, jen vypadnout ven, na chvíli do ticha a klidu.... a nebo jsem šla na rychlý kafe, sama, do ruky noviny a za 3/4 hodiny jsem byla doma, abych mohla kojit nebo koupat....
...
u nás se do hlídání nehnal nikdo (ačkoli slibovali, protože mám za sebou dost zdr. potíží a dětí v rodině moc není).... zjistila jsem, že často jediná strategie jak docílit toho, aby se dětem věnoval někdo jiný je prostě JÍT.... neptat se, vyčkat na vhodný okamžik, kdy vím, že ten člověk nemá co na práci a oznámit to.... a než se začne vykrucovat, tak být ze dveří.... je to někdy fakt nutné, aby si člověk orazil psychicky.... prostě být asertivní...
mě se i děti ptaly proč třeba jdu cvičit, vysvětlila jsem jim, že je baví třeba jít na hřiště nebo do hračkářství, tak s nimi jdu... mě baví zase třeba to cvičení nebo kino, tak pak zase oni vyhoví mě a zůstanou doma třeba s tátou... už jsou větší, tak prostě vysvětluju takhle, že všichni potřebujeme věci, které nám dělají radost, abysme mohli být v dobré náladě :slight_smile:
5. zář 2013 ve 20:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lu777 chodí a zrovna dneska jsme se kvuli tomu šíleně požrali. měl jít na nějakou rádoby schůzku pro finanční poradce, kterého sice v životě dělat nechtěl, ale že to vidí jako krok k podnikání ( o kterém pindá stovky let, ale nikdy nic neudělá) a kupoval si kvuli tomu (koupila jsem mu) oblek za těžký peníze, že ani ted nemam na mlíko pro malýho, takže jsem s tím počítala že tam pujde, už jsem byla oblečená, že ho odvezu, jak si poručil. jenže on zas neudělal nic, ani malýmu nevyměnil plínu a on už byl oblečenej ven, obutej a plína doslova přetejkala, tak jsem rychle nasraně skočila pro čistou a jak jsem mu jí sundala, on začal čurat, kalhoty, boty, všechno komplet mokrý a já už bouchla, protože jsem měla doslova den blbec a prostě jsem si sundala boty, sedla jsem si na sedačku a jen brečela. řekla jsem mu, at si jede sám, že nejsem žádná služka a až se vrátí, at se kouká o to dítě postarat, že já to prostě dokola dělat nebudu, že nejsem stroj.
on volal tomu pánovi a řekl, že jsem mu to zakázala, aby někam jezdil!!!!!!!!!!!!takže to fakt vzdávám!
a nechci jít jen tak ven- jen tak na procházku, na tu chodím každý den s malym a nevim, co mam venku sama dělat, přemýšlet? to už nechci! :frowning2:
5. zář 2013 ve 22:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
@evelp ven jít musíš... ono s dětmi je to na budku, obvzlášť když je máš takhle brzo po sobě a už jseš v půlce těhu'
ťeď je to ještě dobrý, mimčo je uvnitř, ale až se narodí, tak pokud si tohle trochu nedořešíš, tak to bude ještě větší nálož...

jinak nechápu proč by jsi ho měla někam vozit? on neřídí nebo nemůže jet vlakem, busem apod.?

za mě hlavní vypadnout ven.... běžet... nebo jít do kina.... na kafe... na dortík... klidně sama se sebou... relaxovat, sednout si a číst pomalu časopis... jít do knihovny... na těhu aqua aerobic... na masáž... cokoli !!!!
protože věčně naštvaná a unavená manželka si myslím, že spíš než pomoci může postupně "dosáhnout" toho, že si manžel najde někoho kdo děti nemá a je v pohodě... (bohužel krutá pravda)

a manžel Ti jinak pomáhá?
jinak promiň ale z toho co píšeš mi to přijde, že manžel nemá dost respektu z Tvojí strany... pokud je to tak i z jeho strany, tak to je cesta do pekel.... bude to znít jako nablblé klišé ale je potřeba
- otevřeně si říct co potřebuju
- uvědomit si co potřebuje ten druhý
- najít kompromis tak, aby bylo dítě obstarané a každý jste jednou za nějakou časovou jednotku mohli vypadnout (nebo :stuck_out_tongue_closed_eyes: zůůstat naopak doma a jen tak odpočívat zatímco ten druhý vezme prcka ven)
- uvědomit si kolik toho dělá ten druhý - Ty by jsi nemohla být doma s malým kdyby manžel nevydělával... ale on by nemohl do práce kdyby ses Ty nestarala o malého.... tak to prostě je... jste tým...
- zavést pravidelné děkování.... mě třeba manžel někdy vytočí ale pak si uvědomím, že mě víc vytáčely děti nebo jsem byla nenajedená apod. a prostě pošlu sms, že děkuju za to a to.... manžel raději pak pomůže a čím častěji to říkáme, tím víc i ten druhý má tendenci to říkat... občas když je toho nad hlavu a mám chuť bouchnout a najednou zazní nějaká pozitivní věta, třeba "díky za večeři, ten salát byl úžasný" nebo "maminka je stejně nejlepší, že?", tak mě to úplně odzbrojí.... a učí se to už i děti, takže se to násobí....
ono si totiž hrozně málo děkujeme... všecko nám přijde jako samozřejmost! a vypichujeme většinou jen to negativní :confounded: pak je nám všem smutno a jsme frustrovaní a cítíme se nedocenění :pensive:
5. zář 2013 ve 22:46  • Odpověz  •  To se mi líbí (5)
jinak mnoho chlapů neví co je potřeba udělat, i když ženské to je nad slunce jasnější.... a asi to nesouvisí s inteligencí... já se s MM naučila, že řeknu třeba "můžeš dohlídnout, aby se děti převlékly do pyžama a vyčistily si zuby? já zatím potřebuju poskládat prádlo a uklidit kuchyň"
nebo "je potřeba vynést koš a dát věci do myčky... můžeš to udělat nebo chceš dětem přečíst pohádku?" tím mu jasně řeknu co je potřeba a zároveň mu dám vědět, že mu o to neříkám z plezíru, ale protože mám mezitím jinou práci.... funguje to skoro vždycky.... je to asi nějaká varianta z knížky Respektovat a být respektován... výborná knížka, vřele doporučuju!
super pro komunikaci s dětmi i dospělými... já jedu pár vět a hodně nám to pomohlo omezit konflikty doma....
5. zář 2013 ve 22:46  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@lu777 mluvis mi z duse,tedy jit nekam sama fakt neumim,ale s tim vztahem k manzelovi..takhle se k sobe chovame s pritelem a prisaham,ze za tech 6 let neprobehla jedina hadka. Jsme schopni se na vsem domluvit a je pravdou,ze jen diky nemu to zvladam. On sice moc doma neni,takze nepomaha,ale mam alespon jeho podporu a nebaziruje na blbostech. Nemela jsem cas uvarit? Neva,namaze si chleba...odjela jsem s prckem na vikend pryc,vypral vsechny koberce...ono je to vse opravdu o komunikaci a vzajemnem respektu. Pritel me chvali za prcka,ja jeho za to ze je klidas :wink::wink: a je to :wink::wink:
5. zář 2013 ve 23:14  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@lu777 jj já vím, proto říkám že mám relativně hodné děti :slight_smile: ale vidíš např kdy píšu :grinning: ve dvanáct se vzbudila malá, za půl hodiny malý na kojení, pak zase malá na flašku, nevím kdy dneska usnu :grinning: někdy jsou noci, že do pěti hodin nemám šanci zabrat, co půl hodiny nějaký problém ... ze začátku mi to vadilo, ale nějak jsem si zvykla. Ale třeba zuby u starší jsme absolvovali bez problémů a nemocná taky skoro nebyla, zato jsem si to vyžrala na konci druhého těhotenství, v 38. týdnu jsem chytla naprosto příšerný kašel, kašlala jsem i několik hodin v kuse a nemohla jsem si na to nic vzít. Pak jsem s tím příšerným kašlem absolvovala císařský řez a dalších ještě 14 dní mě to drželo. To jsem byla opravdu na konci sil, nemohla jsem ani dýchat, hlavně večer jsem se úplně dusila a do toho péče o dvě děti 16 měs. od sebe.Malá ten hrozný kašel chytla taky. Nejhorší pro mě je, když nejsem fit a jsem na všechno sama...
6. zář 2013 ve 02:49  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lu777 tak s děkováním problém naštěstí nemáme, to zvládáme. ale spíš to uvědomování si, co všechno ten druhý dělá. to mi dal nedávno najevo, že on v práci nedělá nic, když si přeřezal šlachy na prstech a i tak šel do práce a mohl normálně dělat, ruku nepotřeboval, jen tak tam seděl a nic nedělal. pak přišel s tím, že je na něj stížnost, že je pořád na mobilu a pak si do práce bral časopisy...no tak se rozhodně nenadře, ale bitá jsem za to já, že jsem doma....
6. zář 2013 v 09:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lenicka07 máš prostě ještě dost malé děti, v tomhle věku to je normální :wink: za rok za dva budete někde úplně jinde...

potíže se zdravím znám moc dobře (měla jsem únav. syndrom a poslední dva roky chron. zánět dutin, teď kvůli tomu jdu na operaci)... malé děti člověka hodně vysají, víc než si uvědomuje -mně to naplno došlo, když šla mladší na 3 půldny do školky.... padlo to na mě a zdraví se začalo sypat, do té doby jsem podvědomě věděla, že si to nemůžu naprosto dovolit...
teď cvičím obden a beru spirulinu, rybí tuk atd. a je to o hodně lepší... ale hlavně díky tomu, že jsem v práci a děti ve školce :slight_smile:
6. zář 2013 v 09:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
@evelp prosím Tě co to má za práci? bacha na to, MM to v práci nebral stopro zodpovědně, pak o ni přišel a byla to hrůza, rok a 4 měsíce byl bez práce a já doma s malou, finančně katastrofa, na krku exekuce kvůli hypotéce, vztah šel totálně do kopru, šílený stres.... člověk si neuvědomuje co má dokud to má! a to platí pro všecko - peníze, práci, vztah, zdraví... :pensive:
6. zář 2013 v 09:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lu777 myslím, že dřív to bral víc nezodpovědněji, ted už to docela jde. v podstatě jen řídí lidi, sem tam jim řekne, dělejte tohle , dělejte tamto, ale jelikož dělají každý den to samý, tak na tom není žádná dřina..
6. zář 2013 ve 13:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
@pisn Tak my s manželkou dohromady máme jedno dítě:slight_smile: Asi jste čekaly víc, že?
6. zář 2013 v 19:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
@evelp Bacha, formulaci "nedělá v práci nic" bych se vyhla... Já už jsem tedy opravdu poučená tom, že JEN mateřská je fakt zvladatelnej job. Když k tomu ještě chodíš do práce a manžel chodí do práce dokonce za dva a ještě k tomu děláš školu, není to med :grinning: Ne, vážně... Vždycky jsem si myslela, jak ten můj "nic nedělá" v práci... Jen poslouchá, jak děti vržou na harmoniku, pije kafe a pak jde domů. Není to pravda, teď si to zakouším sama a fakt to není sranda... To že ten tvůj k práci nepoužívá ruce, to ještě neznamená, že se fláká. Říkáš, že řídí lidi a to je taky práce, kterou někdo dělat musí. A on je v té pozici a nosí domů prachy, tak to ber na vědomí.
Z tvých příspěvků mi přijde, že se vzájemně vůbec nerespektujete... Měli byste si oba uvědomit, co přinášíte do vaší rodiny, kdo má jakou práci a mluvit o svých pocitech. Chlap si nic nedomyslí, musíš mu říct na rovinu, co už je na tebe moc, kdy a s čím přesně potřebuješ od něj pomoct...
7. zář 2013 ve 20:22  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@tunstunz No upřímně, čekala jsem aspoň čtyři :grinning:
7. zář 2013 ve 20:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
@liss_durman tak jsem to nemyslela, takhle to chápu, taky jsem si to v práci zkusila a není to nic příjemnýho, když řídíš lidi a ty po tobě furt něco chtěj a sem tam nadávaj. myslela jsem to tak, že leckterý chlap a i on ještě před rokem makaj tvrdě rukama a tím spíš je udřenej, že už se nemůže zvednout z gauče.
ale po takové práci jsem i já spíš radši něco dělala, jen nechtěla mluvit a tak..:slight_smile:
8. zář 2013 v 17:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
@evelp Já tě chápu, že máš krizi a je toho na tebe moc - malé děcko a do toho jedno na cestě, ale tím spíš bys to s mužem měla pořád probírat, kdykoliv to půjde, tak klidně i hraj, jak je ti zle (věřím, že kolikrát bys to ani hrát nemusela, ale zatneš zuby a jedeš dál), vymlouvej se na těhotenství, dělej chudinku, nech se opečovávat... Aby si uvědomil, že už teď se vlastně staráš o dvě děti a potřebuješ pomoct. Jestli to nevyřešíš teď, tak pak po porodu budeš mít peklo... :frowning2: Nechci tě nějak poučovat nebo tak, já mám jen jedno dítě a to už větší a teď plánujeme další a já se trochu děsím, jak to bude. Takže máš můj obdiv. Ale taky jsem musela na toho svýho tlačit, aby se víc zapojoval, protože studuju a teď i chodím do práce při mateřské a není to sranda. Manžel by měl pochopit tvou situaci, ale jen mu to možná nedochází. Musíš mu to pořád připomínat, žádat ho o pomoc a samozřejmě mile, protože když budeš protivná, tak se každýmu chlapovi hned přestane chtít, že :slight_smile: Dej mu možnost, aby se cítil důležitě - ty už nemůžeš a opravdu by ti pomohlo, kdyby si malýho vzal na hodinu ven apod. Ale hlavně se do něj prosímtě nenavážej, že nic nedělá v práci. Tím spíš, když sama víš, že to taková sranda není... Měla bys mu ukázat, jak jeho práci oceňuješ a že by byl fakt bourák, kdyby se ještě ve volném čase postaral o synka a tím tak hrozně pomohl ženě, která mu nosí druhé dítě :slight_smile:
8. zář 2013 v 18:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
@liss_durman o to se ted taky vytrvale snažím.
on často vidí jen sám sebe a já jsem mu to párkrát udělala taky, aby viděl jaké to je a i když pak brblal jak troud, stejně mu to nedošlo. tak mu vždycky konkrétně řikám, co a kdy chci. někdy u toho brblá, že bych mu jednu vlepila, ale už to pouštím druhym uchem ven, protože vim, že je mu to stejně prd platný :grinning:
8. zář 2013 v 18:20  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@pisn Myslím, že na čtyři už nedojde, možná ještě tak jedno a tím to hasne :slight_smile: Kolikrát dá problém věnovat se a zabavit jednoho sviště, natož čtyři.
10. zář 2013 ve 12:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
@tunstunz Máte nějaké tipy, co a jak pro mrňata? My malujeme, rádi pracujeme s vystřihovánkami a někdy lepíme – třeba větvičky, listy....docela to jde :slight_smile:
12. zář 2013 ve 13:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
@augustina Děti mi chodí do kroužků, problém je ale v létě, jezdíme na chatu. Les a zvířata je zabaví na nějakou dobu, ale co když leje nebo, ano nám se to stává i v létě, jsou nastydlí? Píšu v množném čísle, protože když nastydne jeden, druhej to má do dvou dnů. Děsný.
13. zář 2013 ve 14:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
julie89 Pekny den vsem, chtela bych se zeptat je mi 24 da se rici, ze dite bych chtela uz od 20 jsem 4 roky vdana a rikam si zda by nebyl uz cas, ale neustale si kladu otazku zda neni brzo? Prosim o vas naroz. Vic hlav vic vi vim,ze zalezi na mem nazoru ale zajima me i vas.dekuji
1. říj 2013 v 17:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak takle to popsal chlap, který zůstal doma týden se dvěmi dětmi, protože se třetím je manželka v nemocnici.

matky samoživitelky / respekt
Dnes v 7:52
jak jsem si teď za poslední tři měsíce párkrát vyzkoušel starat se o děti sám vedle všech běžných věcí, které přicházejí, práce, nemocí apod. smekám před matkami samoživitelkami, které tohle mají nonstop.


vlastně mi to hlava nebere, jak se tohle dá zvládat. nevím jak s jedním dítětem, ale s dvěma to snad není ani reálný
- třeba miki byl týden nemocnej a tak vybouchly školky, práce venku, procházky, apod. taky má dietu, takže udělat jídlo pro všechny je jaksi náročnější
- ve volných chvílích je třeba fakt taky občas doma nějak uklidit, vyprat nebo umít nádobí. nejsem v tomhle žádnej puntičkář a moc se tím nezdržuju, ale i tak to něco zabere
- že by byl člověk sám nemocnej, to nepřichází v úvahu. potit se může tak leda tajně v noci, když všichni spí, ale ráno už nemocnej být zase prostě nesmí


a tak se dá pokračovat


no a včera večer mě napadalo, jakže to maj tyhle matky samoživitelky, protože mimo to určitě řeší i další věci
- finance. jak si najít lepší místo nebo získat lepší kvalifikaci, když FAKT není čas?
- vztahy. jít se někam seznamovat, to je snad nereálné, není čas ani energie...
- energie jako taková, kde ji brát?
- v neposlední řadě nutnost kompromisů na všech úrovních taky ideálu nepřidá


jak říkám, klobouk z hlavy dolů
1. říj 2013 v 17:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
@scvrcek má 3 malé děti a můžu říct že více práce bylo s jedním,člověk řeší blbostí,ale to je logické plave v něčem co nezná,někdy to dovolená opravdu je,v péči o děti,jenže vše okolo mně ubíjí daleko víc,domácnost,vaření praní a vše ostatní,mít jen děti nudím se :grinning:
1. říj 2013 v 18:12  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
@saminomimino a další na cestě - kloubouk dolů! Tahle diskuze je už trochu bezpředmětná, máme 16m raracha, kterej mi dává pěkně zabrat :grinning: Takže dovolená to je jen po obědě, když spí :grinning: a nejhorší je to, co píšeš - to okolo, stíhat s ním uvařit, uklidit....
2. říj 2013 v 08:23  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@julie89 tohle je hrozně individuální :slight_smile: Já otěhotněla poprvé ve 21 letech, dceři budou v prosinci dva roky a za měsíc čekáme narození druhého - brášky. Já tedy naopak vždy myslela, že budu mít děti spíš později, ale pak jsem potkala manžela a vše nabralo úplně jiný směr :slight_smile:. Pokud ale jak píšeš máš partnera, kterého by sis dovedla představit jako otce svých dětí a sama po dětech toužíš, tak na co čekat?
Každý věk má své výhody i nevýhody.............já v čekárně do poradny sedím vždy s nastávajícími maminkami, v průměru cca o deset let starších než jsem já. Takže to já tam vypadám divně :grinning: . Ale doktoři na to zase například mají jiný názor :slight_smile:. Po 20 roku z fyzického hlediska na dítě rozhodně brzy není.............spíš jde o to ostatní, aby se o něj člověk dokázal postarat a vytvořit mu rodinu.
4. říj 2013 ve 13:29  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
co všechno je potřeba než se dítě narodí?
5. říj 2013 ve 12:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
@julie89 nabrat hodně energie do zásoby :grinning: Ne,myslíš materiální věci nebo úředničinu?
5. říj 2013 ve 20:47  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Ahoj,je i není.Já jsem s každým dítětem klidnější a vyrovnanější.Jsou dny,kdy je všechno krásné a pohodové a jindy padám únavou už hodinu po probuzení dětí. Ale neměnila bych!
5. říj 2013 ve 20:50  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek