Jak u vás vypadalo rozhodování, kdo půjde na rodičovskou dovolenou? 🙂
Zdravím všechny, 🙂 píšu aktuálně školní seminární práci o rozhodování rodičů o tom, jestli půjde na rodičovskou dovolenou otec nebo matka. Zajímalo by mě, jak jste se rozhodovali vy? 🙂 No a kdyby někdo rád sdílel svoje zkušenosti a nevadilo by mu si třeba přes skype nebo facebook zavolat a chvíli si o tématu popovídat, byla bych za to opravdu moc vděčná. Díky a přeju všem pěkný den. 🙂
U nás to bylo bez debaty, muž má práci, která ho baví a naplňuje a která mu dává smysl, já se pracovně delší dobu hledala a na posledním místě pak zůstala kvůli dobrým podmínkám pro mateřství (plat, stálost, klid, čas na běhání po doktorech, na dítě jsme si pár let počkali). Tj. mě práce nebavila a těšila jsem se na čas s dítětem, abych si i ujasnila pracovní priority. Další důvod peníze, i když plat jsem měla vcelku slušný, manžel ho má významně vyšší, navíc já měla řadovou pozici (i když to bylo asi částečně ovlivněno i chystaným mateřstvím, nepřišlo mi fér usilovat o postup, když jsem doufala, že otěhotním), muž manažerskou. S dceřinou povahou si ani nakonec nedovedu představit, že bych s ní aspoň první rok nebyla doma já, byť manžel je naprosto schopný se postarat, dcera na mě byla non-stop přisátá.
Každopádně kdyby byla u nás v tu chvíli situace s prací jiná, mohlo by to i jinak dopadnout, ani jeden se nijak extra necítíme vázáni obvyklým schématem, manžel by neměl problém - alespoň částečně- rodičovskou pokrýt, i když nedovedu si ho představit jen doma tři nebo více let, na to je prostě moc zabraný do svého oboru. Pokud bych byla stejně zabraná i já, zřejmě bychom museli vydat dítě dřív institucím.
@eliska_hal no u nas to bylo bez rozhodování, chlap je zivitel rodiny , moje kamarádka treba nemuze mit deti, tak jak si adoptovali dcerku,jeji chlap mel menší prijem, tak šel na rodičak on, ale ji to bylo lito, tak u druheho ,myslim ze pěstounska péče, adopce jim dlouho nevysla, tak si to sla užít zas ona a do ted je doma maji uz 3 deti v pestoinske péči ( 3 sourozence) . maji velkou rodinku a deti se mají dobře.
@cherie24 Ale jde to, on ten navrat do prace muze ted uz casto byt na home office, tak u toho by clovek proste odbihal.
Ja jsem se vracela do prace u obou deti v roce a kojila jsem oba pres dva roky. V tom roce uz to nebyla takova divocina, takze jsem proste kojila, kdyz jsme byli spolu a v pripade potreby v praci jednou odstrikala, aby se mi ulevilo..
@ai30 tak v roce už to je o něčem jiném, já jsem spíš myslela jít do práce a doma nechat malé mimi, které je plně kojené. 🙂 Ne každá práce taky home office umožňuje nebo to zkrátka není tak dobře zaplacené, aby to utáhlo celou rodinu. Bohužel stále mají ženy dost často nižší platy než muži, i když se tváříme jako rovnocenná společnost.
S prvníma dětma bez debat - já na rodičák chtěla, těšila se... Muž měl dobrou práci...
S třetím ve mě naopak myšlenku další rodičovské dovolené vyvolávala záchvaty paniky :D Na RD jsem tak sice byla já, ale u toho jsem pracovala a muž mi pomáhal a vlastně od konce šestinedělí se spolupodílel na péči o nejmladší skoro 50:50
@eliska_hal U nás to bylo tak, že manžel šel na mateřskou - a to proto, že byl zaměstnanec a měl nárok na docela vysokou mateřskou - a taky si chtěl užít dítě. Já jsem OSVČ a na mateřskou jsem nárok neměla (nebo na hrozně malou) a nechtěla jsem přijít o klienty. Takže jsem normálně pracovala dál, doma. O péči o dítě jsme se střídali.
Následně nastoupil i na rodičák, protože se nám to pořád dost vyplatilo - a začal i podnikat z domova. Když pak podnikání ukončil, vrátil se do zaměstnání a rodičák přešel na mě. Takže prostě jsme to řešili operativně, jak to bylo lepší. Upřímně jsme neřešili, že bych šla já do práce a manžel zůstal doma. On by i rád. Ale já ne. Strašně bych si vyčítala, že nejsem s dcerou. Dost si to s ní užívám a chci s ní mít blízký vztah a ne ji vidět 2 hodiny denně před spaním... takže bych šla do práce jen v případě, že by fakt manžel bral málo, já bych měla brát mnohem více a tlačili by nás finance.
Finance nás teď taky tlačí, ale nebrala bych o moc víc než manžel, takže jsem ráda doma.
První těhotenství, já práce a peněz víc než manžel, je mladší. Menší debata proběhla. Pak porod na houno, já rozbitá, kojit nešlo, ale manžel dostal dobrou práci. Zůstala jsem 3 roky doma a řešila své zdraví. Další dítě jsme naplánovali.
5 let trvalo, než jsem se od porodu dala jakžtakž do kupy a 7 let po porodu byla znovu těhotná 😅.
Práce stres a aniž bych věděla, čemu uniknu, doma jsem tentokrát bez debat zůstala já. Dělám ve zdravotnictví a šílenství kolem covidu mě díky druhému dítku minulo.
S prckem jsme si vše doma moc užili. Starší jsme měli polovinu doby také doma.
U nas šel manžel, po pol roku som sa vratila do práce a on zostal so synom doma. Bolo tam hodně veci, proc sme sa tak rozhodli. Bolo to náročné občas, ale zvládli jsme to. Pri druhom, sme sa striedali.
Ani jsem neuvazovala o tom, ze by u nas sel na rodicak chlap. A to jsem mela o neco malo vyssi mzdu jak on plat (tehdy, rozdil nebyl velky). Jase na rodicak tesila, v praci uz jsem pocitala dny do odchodu na materskou a chtela jsem si to naplno uzit, s tim, ze pak budu makat az do duchodu (pokud se ho doziju). V tomto smeru mi prijde vyhodne, aby sel chlap na rodicak, jen pokud zena "dela karieru" a je na tak vysoke pozici, ze je pro ni problem na 2, 3roky z toho vypadnout a vratit se
U nás by to nešlo hlavně z finanční stránky
@levandulovy_caj proč to nepřineslo noc dobrého? 🤔
@eliska_hal Klidně se ozvi do zpráv, nemám problém na nějaký krátký rozhovor online. Pro práce mám pochopení 🙂
Jinak u nás jsme se rozhodovali podle práce, resp. studia - starší syn se narodil těsně po mé obhajobě diplomky, manžel potřeboval dostudovat. Pro mě bylo nemožné si najít doktorát v Česku s malým dítětem (na rovinu mi bylo na dvou místech řečeno, že takové už tam měli a nechtějí další) a do ciziny s tím, že manžel bude doma s dítětem toho času půlročním, jsem se necítila. Takže šel on, tzn. další cca 4 roky pro mě doma (byli jsme v cizině). Po návratu jsem nastoupila na doktorát tady, on byl pár měsíců doma s mladší než jí vzali do školky a jemu začala práce. Za těch pár měsíců jsme si nestihli předat takové ty věci jako nákup nových bot a oblečení a organizaci rodinného času (komunikace s babičkama a tak), ale vařil, nakupoval, pral atp. on. Osobně bych měla problém odejít od dítěte přibližně do roka, ale pak mi přijdou ideální dva zkrácené úvazky, nebo teda i pár měsíců, rok vystřídání. Manžel i předtím rád vařil a věnoval se dětem, ale i tak nám to pomohlo si líp rozdělit role doma. Ale u nás není zásadní rozdíl ve výši příjmu, on je možná trochu pracovně ambicióznější, takže mám tendence ho podporovat a sebe upozaďovat, ale i tak výhody střídání a sdílení péče naprosto převažují. Popravdě řečeno, kdybychom neměli posunutou kariéru, tak se nejspíš pohádáme o to, kdo teda bude s těmi dětmi doma, protože oba chceme (a oba chceme i trochu pracovat v průběhu té rodičovské).
@eliska_hal já jsem dost feministicky založená a srdečně jsem jako mladší nenáviděla všechny gendrem dané role, abych do nich ve finále dokonale vplula a byla tam celkem spokojená 🙂
Manžel se umí postarat o děti beze zbytku a s 3letou dcerou na něj maximálně spoléhám. Na RD by mu ale hráblo a mně by hráblo v práci s odsavačkou. Chodila jsem od prvního na půl úvazku 2 roky do práce a i když toho nelituji, tak si teď čas doma mnohem víc užívám a realizuji se kolem domu a dětí. Finančně bychom asi zvládli fungovat na mém platu, ale to by bylo v rozhodování podružné. Já byla připravena zůstat doma, on po tom netoužil. Kdybych nechtěla vypadnout z práce, diskuze by asi proběhla a výsledkem by bylo nějaké rozdělení a kompromis.