icon

Mám přijmout práci nebo zůstat na mateřské?

21. říj 2025

Ahoj, mám půlroční dceru. Sice jsem to neplánovala, ale přišla mi zajímavá nabídka práce, která se nedá dělat na home office. Klasika denně od 8 do 16,30.
Vůbec nevím, co dělat. Tu práci když vezmu, mám celkem zajištěnou budoucnost, na mateřskou by šel manžel.
Ale samozřejmě si nechci nechat ujít to miminkovské období.
Byl někdo v takový situaci?

Strana
z2
avatar
squezy
21. říj 2025

@anonym_autor nebyla,ale taky mam možnost pracovat a manžel doma,vydelavala bych i více peněz,ale neudělám to. Mimi mas jednou nebo párkrát za život a abych v praci řešila nějaké nesmysly,projekty atd., které prostě nejsou pro me v životě důležité,tak za to mi to nestojí.

avatar
klokanka31
21. říj 2025

@anonym_autor Práce bude vždy, ale dítě má dětství jen krátkou dobu...

avatar
patypresdevaty
21. říj 2025

Částečný úvazek třeba i ano, takto ne

avatar
mysh_me
21. říj 2025

Od miminka bych nesla, ja jsem v tomhle marna, ten prvni rok proste maji byt miminko a mama spolu. Za rok, az bude mit dite 1,5r, bych ti rekla uplne v klidu to vem. Ja jsem taky pro to, aby sel na rodicak i manzel, vystridat se, nejsem zastance toho ze mama ma byt doma na xx let. A dvouletaka jsem dala do skupinky, protoze uz mi doma hrabalo. Ale to miminko, to bych si kvuli zadny praci ujit nenechala.

avatar
kakba
21. říj 2025

Pujdu proti proudu, ano, ja bych to vzala. Pokud pises, ze ti to zajisti budoucnost tvou i deti tak ano. Dite ma oba rodice a doma s nim bude manzel. Co je na tom? Nic. Kdyz je s deckem doma matka, tak vsechno to detstvi ztraci otec. Tak ted to bude jen naopak. Zadny takovy, ze by slo do jesli. Za obe holky jsem pracovala a taky jsem nemela HO. Nikdy jsem nebyla fulltime matka. Takze ano, smele do toho. Kdyz to nepujde, vzdy muzes odejit.

autor
21. říj 2025

Když mě baví obojí, nemám to tak, že by mě mateřství nenaplňovalo, jsem doma ráda, o to je to těžší. Někdy to tu čtu, že je to "výhodnější", když máma doma není zrovna nadšená... není třeba mateřský typ. To já jo.
Jde o to, že tu práci budu mít i do budoucna, nebudu muset řešit později kam nastoupit. A manžel je zlatej, podporuje mě.

avatar
zirafka11
21. říj 2025

Já bych to nedala. Nechtěla bych přestat být primární pečující osoba pro miminko (byť by to měl být místo mě otec dítěte). Dnes a denně si muž stěžuje, jak málo vidí děti vyrůstat, ale já bych v tuto chvíli rodinu neuživila, takže musí on. Já bych přemýšlela tak, že jestli ta stejná příležitost může přijít i v budoucnu (třeba v následujících 5 letech), tak bych si to teď nechala ujít. Pokud je to příležitost 1x za život, přemýšlela bych, jak to udělat (např. zkrácený úvazek atd.) a případně to prostě zkusila s vědomím toho, že když se v té situaci nebudu cítit dobře, vrátím se na rodičák. Práci sice budeš mít do budoucna, ale přijdeš o většinu TEĎ svého dítěte. Takže jde o to, jak moc a čím je ta práce vůbec zajímavá - budeš si tím plnit životní poslání? Bude tě to uspokojovat víc než péče o dítě? Anebo jde jen o to, že když to vezmeš, máš "jistotu" dobrých financí do budoucna na financování kroužků, dovolených atd.?

avatar
bubblin
21. říj 2025

@anonym_autor věřím, že je to těžké rozhodnutí, ale jak tu už bylo několikrát zmíněno, miminko je jen krátké období a pracovat budeš potom už pořád, takže asi bych se rozhodla pro tu mateřskou

avatar
evaviki
21. říj 2025

Neter byla doma od pul roku do roku s babickama, protoze jeji mama sla do prace. Od roka s ni byl doma bracha. Zadny problem, zadne trauma, maji moc krasny vztah si myslim. Takze pokud mas hlidani, jdi do toho. Skoncit muzes vzdy.

avatar
konidana
21. říj 2025
@anonym_autor

Když mě baví obojí, nemám to tak, že by mě mateřství nenaplňovalo, jsem doma ráda, o to je to těžší. Někdy to tu čtu, že je to "výhodnější", když máma doma není zrovna nadšená... není třeba mateřský typ. To já jo.
Jde o to, že tu práci budu mít i do budoucna, nebudu muset řešit později kam nastoupit. A manžel je zlatej, podporuje mě.

@anonym_autor sla jsem naplno do prace kdyz byl mladsimu rok. Na rodicak sel muz. Bylo to napohodu a super. Ale teda ja uz po 3 letech doma byla fakt vyhorela, a muz zas byl vyhorely v praci. Takhle nam to sedlo.

avatar
zuzkasim
21. říj 2025

Znám takhle pár holek, co byl s dítětem doma manžel a nebyl v tom žádný problém. Vztah s maminkou mají hezký, jedna je dnes už dospělá. Pokud se vám situace takhle vyvrbila a oba byste s tím byli v pohodě, proč ne? Že bych do toho já nešla přece ještě neznamená, že ty taky nemůžeš. Já takovou příležitost nedostala, ale od roka druhého i třetího dítěte jsem na malinký úvazek pracovala a u všech jsem lehce podnikala doma.

avatar
petulkadodo
21. říj 2025

@anonym_autor Pokud je to tvoje vysněná práce a máš podporu manžela, šla bych do toho. Ono je práce a práce. Jsou příležitosti, které se moc často neopakují. Oba jste rodiče a takhle se o to miminkovské období rovnoměrně rozdělíte.

avatar
cherie24
21. říj 2025

Ne, bylo by mi práce líto, ale do práce bych nešla ani omylem. Mám doma zrovna půl roční miminko a neumím si představit od něj odejít do práce. Neměnila bych jeho první velké krůčky za kariéru.

avatar
martinka_33
21. říj 2025

Já bych šla do práce, utirani zadečku me nikdy nenaplňovalo.

autor
21. říj 2025

právě si říkám, že kdyby to nějakým způsobem nefungovalo, můžu odejít. Alespoň to zkusit..

avatar
evaviki
21. říj 2025

Ja bych jeste dopsala svuj osobni pohled, se kterym se obvykle moc "nechlubim". Nemela jsem zadne hlidani, doma jsem byla temer 4 roky nedobrovolne, byl problem vratit se do puvodni prace a vubec zpet do oboru. To uz jsem se nevratila nikdy. Zacala jsem delat neco uplne jineho, pamatuji si, jak mi tehdy i vlastni rodice rekli, ze na takovou praci jsem nemusela studovat a ze jsem degradovala, co se prace tyka. Ted uz jsem nekde jinde nastesti, ale trvalo to dlouho, nez se to povedlo nejak zmenit. Kdybych zustala v tom puvodnim oboru, mela bych ted tak 130 tis. mesicne. K tomu se uz nikdy na HPP ani jen nepriblizim. Ja vim, ze penize nejsou vsechno, ale kdyz jsem po MD hledala praci a ze zacatku podnikani vydelavala malo a doslova jsme prezivali, tak kdybych mohla, vyhnu se tomu. Na mem miste bych za takovou moznost, jak mas ty, byla rada.

autor
21. říj 2025
@evaviki

Ja bych jeste dopsala svuj osobni pohled, se kterym se obvykle moc "nechlubim". Nemela jsem zadne hlidani, doma jsem byla temer 4 roky nedobrovolne, byl problem vratit se do puvodni prace a vubec zpet do oboru. To uz jsem se nevratila nikdy. Zacala jsem delat neco uplne jineho, pamatuji si, jak mi tehdy i vlastni rodice rekli, ze na takovou praci jsem nemusela studovat a ze jsem degradovala, co se prace tyka. Ted uz jsem nekde jinde nastesti, ale trvalo to dlouho, nez se to povedlo nejak zmenit. Kdybych zustala v tom puvodnim oboru, mela bych ted tak 130 tis. mesicne. K tomu se uz nikdy na HPP ani jen nepriblizim. Ja vim, ze penize nejsou vsechno, ale kdyz jsem po MD hledala praci a ze zacatku podnikani vydelavala malo a doslova jsme prezivali, tak kdybych mohla, vyhnu se tomu. Na mem miste bych za takovou moznost, jak mas ty, byla rada.

@evaviki pro mě je zajištění rodiny, co se financí týká, hodně důležité, dává nám to svobodu. Co si budeme povídat.

avatar
palacinka555
22. říj 2025

Ja mam dvouleteho, musim se vratit na polovicni uvazek a i tak to tezce nesu, ze pujde do skolky. Ne proto, ze bych si myslela, ze ho to nejak poznamena. Ale kvuli me, me to bude chybet, to nase spolecne ranni valeni v posteli, spolecne vareni obeda, po obede na prochazku. Pritom taky nejsem matka, ktera nema jiny smysl zivota. Ale uz to dneska vidim a citim jinak, nez me mladsi ja. Mam jeste dve vyrazne starsi deti a taky sly do skolky kolem 2.roku a ja uz se na to strasne tesila. Dnes ale vidim, jak strasne to uteklo, jak rychle vyrostly a uz se to nikdy nevrati. A tech par let na materske, ktere me tak nebavily, bylo jak kapka v mori celeho zivota. Od pulrocniho ditete bych nesla do prace, kdyby me k tomu nedonutila vylozene bida. To nejhezci teprve prijde a vidim to na manzelovi, jak ho to mrzi, ze u spousty veci nebyl. A ve svem pripade bych se asi bala i o svuj vztah. Ja treba potrebuju videt toho chlapa jako zivitele a ochranitele rodiny a uplne si neumim predstavit, kdyby denne behal s prebalovaci taskou a kolem plotny, ze by me to uplne pritahovalo😀

avatar
izz76
22. říj 2025

@anonym_autor Ja bych do práce nešla, můj mateřský instinkt by mi to vůbec nedovolil. Coz,ale neznamená,ze nekdo to nemuze mit jinak. Kdysi jsem pracovala jako chůva a pracující maminka byla skvěla máma, jen proste nedokázala byt jen doma s dítětem. Ale ten čas který s dítětem trávila byl stoprocentní. Prisla v 16h a na plno se věnovala dítěti. Na úklid mela mela uklizečku, k večeři něco objednala atd. Byla opravdu skvělá, hodna,trpělivá.

avatar
lenka_m
22. říj 2025

Rakovina

avatar
tereza0111
22. říj 2025

Tak tohle rozhodovani ti vubec nezavidim. Pracovat jsem i pri malych detech hodne chtela. Ale pulrocni je jeste fakt malicke. Neni vubec zadna sance na domluvu alespon na prvni pul rok kratsiho uvazku? Nekdy se ta flexibilita najde byt na prvni pohled neni zrejma

avatar
zaludova
22. říj 2025

Píšeš o zajištěné budoucnosti. Co to znamená? Vyděláš třeba 250k za měsíc nebo je to prostě jen dobrá práce za lepší peníz? Kdyby šlo o pozici do 100k, tak bych zůstala doma tu najdeš i po md pokud máš nějaké skills. Nebo je to práce snů, která se ukáže jednou za život? Píšeš podle mě nedostatečně podrobně na nějaké rady...

avatar
78marcela
22. říj 2025

Je to těžké rozhodnutí. Miluju svoje děti, dýchala bych pro ně. Ale byla jsem s nimi od jejich narození sama a hned jsem pracovala. Napůl jsem učila a napůl jsem pracovala jako chůva v mikrojeslich, to jsem mohla mít děti u sebe. Nevyčítám si, že jsem se jim nevěnovala plně. Dělala jsem, co šlo, nebyla jiná možnost, jak nás uzivit. Vztah s nimi mám dobrý (dnes jim je 8 a 10), nemám pocit, že by nás to v tomto nějak ovlivnilo. Naopak teď si říkám, že mě tehdejší práce někam posunula, nebyla bych asi tam, kde jsem dneska. Mám práci s mírně nadprůměrným platem, pracovní dobu si můžu organizovat dle svých potřeb, takže se můžu dětem dost věnovat. A myslím, že to teď potřebují a ocení víc, než když byly miminka.

avatar
kakba
22. říj 2025
@78marcela

Je to těžké rozhodnutí. Miluju svoje děti, dýchala bych pro ně. Ale byla jsem s nimi od jejich narození sama a hned jsem pracovala. Napůl jsem učila a napůl jsem pracovala jako chůva v mikrojeslich, to jsem mohla mít děti u sebe. Nevyčítám si, že jsem se jim nevěnovala plně. Dělala jsem, co šlo, nebyla jiná možnost, jak nás uzivit. Vztah s nimi mám dobrý (dnes jim je 8 a 10), nemám pocit, že by nás to v tomto nějak ovlivnilo. Naopak teď si říkám, že mě tehdejší práce někam posunula, nebyla bych asi tam, kde jsem dneska. Mám práci s mírně nadprůměrným platem, pracovní dobu si můžu organizovat dle svých potřeb, takže se můžu dětem dost věnovat. A myslím, že to teď potřebují a ocení víc, než když byly miminka.

@78marcela Marcelko, mas naprostou pravdu. Zpetne mym detem bylo fuk, kdo jim da lahvicku s mlikem. Potrebuji me daleko vic az tedka, ve veku, kdy chapou, kde se citi byt doma a kdo pro ne chce to nejlepsi.

avatar
78marcela
22. říj 2025
@kakba

@78marcela Marcelko, mas naprostou pravdu. Zpetne mym detem bylo fuk, kdo jim da lahvicku s mlikem. Potrebuji me daleko vic az tedka, ve veku, kdy chapou, kde se citi byt doma a kdo pro ne chce to nejlepsi.

@kakba taky to tak teď vidím. Teď mám pocit, že mě potřebují mnohem víc a že se mnohem víc utváří ten náš vztah. A je fajn nemuset otáčet každou korunu jako dřív.
Že jim můžu dopřát kroužky, nějakou dovolenou, výlety..kdy prostě už ocení, že jsme spolu a že mě mají víc doma. Přestože jsou občas drzí, občas drzkuji..ale jsem pro ně jistota, kterou teď oceňují a chápou.

avatar
monaluza
22. říj 2025

@anonym_autor
Jo, stalo se mi to. Nabídli mi práci na částečný úvazek v místě a v oboru, když malému bylo půl roku. Nevzala jsme to, protože mi máma řekla, ať neblbnu, že děti jsou malé jen jednou. No a za rok ta samá nabídka přišla znova, a tehdy už jsem do toho šla a pracuji tak dodnes (sedmým rokem).

avatar
tereza0111
22. říj 2025
@78marcela

Je to těžké rozhodnutí. Miluju svoje děti, dýchala bych pro ně. Ale byla jsem s nimi od jejich narození sama a hned jsem pracovala. Napůl jsem učila a napůl jsem pracovala jako chůva v mikrojeslich, to jsem mohla mít děti u sebe. Nevyčítám si, že jsem se jim nevěnovala plně. Dělala jsem, co šlo, nebyla jiná možnost, jak nás uzivit. Vztah s nimi mám dobrý (dnes jim je 8 a 10), nemám pocit, že by nás to v tomto nějak ovlivnilo. Naopak teď si říkám, že mě tehdejší práce někam posunula, nebyla bych asi tam, kde jsem dneska. Mám práci s mírně nadprůměrným platem, pracovní dobu si můžu organizovat dle svých potřeb, takže se můžu dětem dost věnovat. A myslím, že to teď potřebují a ocení víc, než když byly miminka.

@78marcela tohle je vlastne dost velka pravda. Hodne se soustredime na pozornost pro miminko, kteremu je to mozna docela jedno, jsou-li naplneny jeho potreby (vcetne potreby lasky a bezpeci, ale to muze dat i otec ci prarodic). A skolni deti jsou uz pak casto na spoustu veci samy, pritom toho rodice kolikrat potrebuji snad vic

avatar
ai30
22. říj 2025

Vzala bych praci. Treba bych jeste zkusila o nejaky dvoumesicni odsun, ale vzala bych to. Ja jsem sla na full time kdyz bylo malemu rok, vystridali jsme se s mojim muzem a bylo to pro oba super. Ale on neni typ otce, co by si chtel jet svoje a dite vubec nevidet, takze to u nas fungovalo, ze jsme si miminka uzili oba. Pokud to tvuj muz tak taky ma, tak to zkuste, z prace odejit muzes vzdycky.

avatar
drep
22. říj 2025

Šla bych do práce. Dítě bude s někým, kdo ho miluje úplně stejně jako ty, ty s nim budeš po práci (a ta pracovní doba není brutální), finanční jistota je super pocit. Samozřejmě neznáme detaily, ale třeba by byl možný úvazek 0.8, kratší pracovní doba nebo home office (a když ne teď tak třeba až se osvědčíš za chvíli). Já souhlasím s holkama, vlastně mám pocit, že odejít od roční dcer bylo snažší než teď každý měsíc, když jdu do víkendové služby “maminko nechoď, já tě chci doma”.

avatar
jakuvik
22. říj 2025

Když jsme v práci řešili, jestli se může maminka z rodičovské vrátit dřív než co původně avizovala, narazila jsem i na možnost, kdy se rodiče dokonce na rodičovské střídají (asi po měsíci, myslím to byl článek od Aperia) - takže mi přijde, že je to docela pružně nastavený systém pro rodiče (hůř už se nastavuje se zaměstnavatelem v praxi). To nejspíš znamená, že teď byste klidně mohla nastoupit a např. v roce a půl dítěte oznámit, že jdete na rodičovskou dovolenou, pak v případě smlouvy na dobu neurčitou se zas vrátit do práce (podle toho, jak se doma domluvíte s partnerem a rodinou).

Strana
z2