Jak řešit hysterické záchvaty u pětileté dcery?
Ahoj ženy, jdu si pro radu...
Už nějaký rok valčíme s chováním naší dcery (5let). Ve školce poslušná, doma peklo... Ano vím že ve školce cosi a že doma úleva emocím a podobně... Jenže já už nemůžu, fakt nemůžu. Neposlechne, nespolupracuje, žádný kompromis... A když se vztekne začne kopat do zdi, vezme polštář a mlátí s ním o zeď, do dveří... Prostě vztek. Kdyby to bylo občas, neřeknu... Jenže je to několikrát za den 😞.a už mě to přerůstá.
Když jsem se obvodní ptala co dělat, nějaký psycholog. Řekla být důsledná... Jenže i přes tu důslednost to nejde. Nemění se to a řeším to pomalu dva roky, každý den. Nemůžu...
Takže co dál? Kam jí mohu objednat? Nehledám problémy, nechci si přidělávat komplikace atd... Ale prostě potřebuju aby si s ní někdo promluvil, aby mi někdo řekl... Že je to skutečně normální, že je to skutečně v rámci vývoje a že nemá nějaký deprese a podobně. 😞.
Sama jsem z toho špatná, na prášky... Takže hledám pomoc i pro sebe.
Děkuji za názory
Někteří lidé prostě prožívají emoce bouřlivěji. Jak to vypadá, když se raduje? Mám 3 děti, jedno citově chladné - radost i zlost prožívá spíše klidněji, jedno průměrné a jedno velice emotivní jak při pozitivních tak negativních věcech. Snažím se obzvláště ty negativní emoce učit zpracovávat v klidu bez hlučných afektivních scén, ale zatím se nedaří, tak snad to do puberty zvládneme 🙂 Zkouším se hodně vzdělávat v oblasti dětské psychologie, abych pochopila tu odlišnost, naučila se s ní pracovat a nevědomky třeba nepřilévala svým chováním olej do ohně.
@anonym_autor a jaký vztah s ni máš? Jsi věčně nervní z ní? Nebo se snažíš zachovávat klid? Vim ze je to těžké, mam podobny kousek doma. A jedině co nam funguje je opravdu jasne hranice ale otevrena láskyplná náruč.
psycholog, psychiatr
psycholog pro dceru, pro tebe psychiatr (léky)
jestliže ve školce funguje bez problémů, je ten zakopaný problém doma
ona ta důslednost znamená hranice a ty znamenají kromě jiného i klid a bezpečí pro dítě
takže když to to poradila pediatra a ty víš, že je toho na tebe moc, tak si najdi pomoc tam, kde pomohou vám oběma, primárně tobě.
Neni nic spatneho na tom nechat si pomoct od odborniku.
Na druhou stranu, ze vezme polstar a mlati s nim do zdi. Vadi to? Neni to jeji cesta, jak se snazi s emoci vyporadat? Je ji 5. Je normalni, ze kdyz ji neco nastve neumi emoci v kldu "prodychnout" a hodit se do zenu.
To ze ve skolce funguje normalne muze znamenat treba to, ze se opravdu snazi, velkou cast dne to proste zvladne ukocirovat, ale odpoledne uz doma nemuze, je unavena, dusi to cely den a hleda cestu jak emoce dostat ven.
Co delate odpoledne? Nejmladsi dite melo veeeelke problemy od narozeni s afektivnimi zachvaty (az do omdleni - lahudka), Ted ji je cerstvych 6 s emocemi se uz poprat umi, ale porad ji obcas valcuji. Velmi pomaha kdyz ma dostatek pohybu. Nevim jestli ze sebe svoji bojovnou povahu vybeha nebo jestli se pri pohybu vyplavi endorfiny a ty vztek splachou, ale pomaha to hodne.
Je to náročné. Synovi bude 5 v lednu. Ve školce se s emocemi jakž takž drží, ale neposlouchá. Neukončí činnost, neuklízí hračky, atd. Doma je to potom vyšší level - pokud nechce, nereaguje na pokyn, nespolupracuje, neposlechne, navíc pustí i ty emoce, takže vztek, ubližuje sobě nebo mě. Je to sakra náročné. Souhlasím s paní doktorkou, že je potřeba důslednost. Když jsem se synem pár dní víc, tak vidím zlepšení. Bohužel pracuju na směny a tak polovinu času je se synem manžel sám. A chce mít "klid", takže o úklidu hraček se ani nemluví, když mu něco řekne a on neposlechne, tak to prostě nechá být, apod. A potom se diví, že když je potřeba, aby syn opravdu poslechl, tak neposlechne 🤦♀️ Většina té emocionální zátěže je na mě a už to taky moc nezvládám, takže celkem reálně uvažuju o terapii (pro sebe). S manželem to řešíme pořád dokola, pár dní se snaží a potom se to vrací... 😢
Zkus si ve školce domluvit schůzku, jestli by ti neporadili. Jestli si z vašeho chování v šatně něčeho nevšimli, co ti třeba uniká, co by na ni mohlo zabrat.
@anonym_autor ahoj, chodím s osmiletou dcerou k dětské psycholožce, protože už mě ty její projevy negativních emocí zničily 😆. Je to moc fajn, máme obě doporučení, co dělat, jak to zlepšit a pokrok vidím už po pár měsících. Psycholožka mi řekla, že dcera velmi dobře chápe pocity ostatních a je hodně empatická, ale zvládání vlastních negativních emocí má na úrovni předškoláka (ale také jen doma, všude jinde se dokáže ovládat). Taky jsem četla, snažila se ji pochopit, neustupovat, bla bla bla… Ale bylo to vysilující a k ničemu. Takže já ti doporučuji: Najdi dětskou psycholožku a pracujte na tom společně, ušetříš si nervy 😄.
Jak ventiluješ emoce ty? Dovolíš si projevit svoje emoce? U nas taky řešíme téma emocí. Měla jsem to s detmi podobné, ve školce byly oblíbené pro to, jak jsou klidné a spolupracují. Ale doma, v bezpečném prostoru to byl pravý opak. Snažím se dovolit sobě i dětem emoce projevit a být tam s nimi. Dělat jim bezpečný prostor. Někdy to jde líp, někdy hůř. Rozhodně není špatně, jak dcera emoce projevuje. Lepší polštář než treba bít do dítěte, do psa...Mně pomohlo emoce pochopit az podle knih a podcastu.
@anonym_autor tak tady se připíchnu a jsem zvědavá na reakce.
Syn má 7let a cca 2 roky. Má dost bouřlivé reakce.
Zkus psychologa. Já kdysi byla na prášky z malé - nevěděla jsem, co s ní a fakt mi pomohl během jednoho sezení. Vysvětlil mi, jak může ona vnímat situace, proč já reaguji, jak reaguji a poradil, co dělat, abych se nezbláznila.

Jo, zkuste to, třeba neumí zpracovávat emoce atp.