Jak řešit zkaženou dovolenou se vzdorující tříletou dcerou?
Ahoj všem,
před nějakým časem jsem si zde vylila srdce ohledně chování naší tříleté dcery. Všechny jste byly úžasné a řekly svůj názor... Že to je normální zdravé dítě, že to patří k období vzdoru atd atd. Což já samozřejmě vím ale i přes to nezvládam a jsem vyřízená, naštvaná, smutná😭. Snažím se každý den být happy a řešit všechno s nadhledem. Jenže panovačnost, tvrdohlavost a všechny negace začínají být fakt nezvladatelné.
Momentálně jsme již několikrát dní u moře na dovolené a lituju, že tu vůbec jsme.
Dceři jsou skoro tři... Nechce skoro chodit sama, pořád jen nosit nosit nosit. Když jsme jeli sem ztravili jsme dva dny v Rakousku na horách. Vyjelo se lanovkou a panika neudělá sama ani jeden krok. Ano kočárek máme ale nechce v něm být. Takže celou dobu na koni. Jinak neskutečný, hystericky řev který nemá konce.
Přijelo se do Itálie k moři a je mi až stydno co se tu koná 😶. Když opomenu to, že s ní můžeme ani jednou do restaurace neboť ( neposedí, neustále utíká pryč, řve), tak se pomalu nemůžeme dát ani blbý kafe u stánku 😡. Dneska paninka chtěla zmrzlinu tak se jí koupila. Tu co chtěla. A po prvním líznutí letěla přes celou zmrzlinárnu 😡😡😡. A řev.
Chodíme hodně na hřiště. Blbne, litá, hraje si, docela ok všechno a pak strčí kluka z prolejzacek, protože ho tam nechtěla 😶 naštěstí se mu nic nestalo. No dostala na zadek.😡.
Chování na pláži je kapitola sama o sobě. Chvilku leží, jdeme se koupat, sbíráme mušle, blbneme.. vše ok a pak na lehátku začne ječet kvůli blbostem. Nestačí domluvit, vysvětlit nic. Prostě kde jaká kravina je podmět k šílenýmu boji a křiku. Krom toho furt utíká, prostě si jde, jde ( můžu na ní volat a ona si odejde), když vid že jdu za ní začne utíkat a já jí honím. Šílená prdel, několikrát denně ( ráda bych řekla že jsem v 26tt, takže z toho takovou srandu nemám). Můžu říkat že tohle nemusí, že se ztratí, nebo že jí srazí kolo, auto. Úplně u prdele. Muži si vyřvat hlasivky a stejně se ani neotoči.
Prokletá dovolená, lituju že se vůbec někam jelo😭😭.
Zajímal by mě váš názor, jak by jste dané situace řešily? Protože mě přijde že jsme zkusila už za poslední měsíce snad všechno.
Je tu tolik dětí a opět si zase připadám jako největší kráva na písečku. Za celou dobu jsem neviděla žádný podobný chování. Ano děti řvou, zlobí... Ale to co předvádí naše mě už fakt přivede do blázince😭😭.
Manžel na mě začal dneska dokonce řvát že je to nevychovaný spratek, který si dělá jak chce a má náš. u prdele ( což vpodstatě má pravdu) a že je to moje vina 😭😭. Že když byla malá, že jsem jí furt nosila, furt utěšovala, furt hledala blbý řady na internetu jak vychovávat dítě bez trestu atd atd a že teď se nám divit. Že za všechno může jen já, já já.
@prejeta_zaba mě spíš udivuje, že nezvládá jedno dítě a už čeká druhý. To pak bude nadávat na obě děti , že nic nezvládá??? Přece když nezvládám jedno dítě a jsem z něj hotová nebudu si dělat ještě druhé... Hmmm... Ale asi někteří nepřemýšlí a pak budou raději hledat rady na emiminu a modrém koníků, místo aby zašli za odborníkem do nějaké poradny. Možná tam nezajdou proto, že ten odborník by nakonec zjistil, že chyba je v matce a to paní slyšet nechce, raději tady udá svoji verzi. Možná by to chtělo verzi i manžela....
Ono celkové, je hledání problémů na delší dobu a na více sezení a ne jen na 3 minutový text.... Myslím, si že při takovém 5 tem sezení u odborníka by nakonec matka zajistila, kde je zakoupený pes...
Prostě jen některé matky by si místo hledání odborné pomoci tady, měli zajít k odborníkovi.
@martiina_k tak ať zajde za odborníkem. Nemyslela jsem to zlé, možná to vyznělo. To se omlouvám. Ale rozmazlený dítě má.
@somalicats pokud nevíš, tak raději neměj děti...
@pampelina18 Mám jich pět, holčičko, bez flákání po prdeli.
@sinicka "po ceste na horach" to s nasima batolatama jedine slo. Rovina je fakt nebavila. Ale museli jsme kvuli detem vybirat kratke, ale velmi narocne cesty, kde se lezlo aspon po 4, po zebricich, nebo po kramlich. To byli ve svem zivlu🤣. Zvládli jsme takove kratoucke cesty i s devitimesicnim v satku a skoro triletou opici😅. A je fakt ze na pohodove pobytove dovolene jsme nebyli asi vubec nikdy😂. Nase dovolene byly vetsinou narocne, ale presto pohodove😎
@pampelina18 jak tady poslední dobou do těch diskuzí píšeš, tak začínám nabývat dojmu, že sis sem přišla hojit nějaký bebí na lidech, co si napíšou o radu.. a začínám pochybovat o té tvé story, jak jsi na vše sama, dřeš na statku, 2 slušně vychovaný děcka a manžel od nevidím do nevidím v práci.. a ještě stíháš plivat na koňovi.
Neuvěřitelné, jak dokáže být žena zlá na ženu nebo matka na matku. Já tady sem tam taky jedu ostře, ale to se obvykle týká politiky. Myslím, že zakldatelka dostala spoustu dobrých rad a tipů. Rozhodně ne, že má tu malou holčičku řezat… ahjo..
@somalicats ta jedna na prdel nepomůže vůbec ničemu, v 90% je to divadlo pro prohlížejici, aby všichni věděli jo ta máma či táta ho ,, vychovává "
A nejlepší argument, je že pak prej ty děti v dospělosti děkuji svým rodičům děkuji za tuhle výchovu u toho bych chtěla bejt. Děkuju mámo/tato, zes mě nařezal.
@pampelina18 jasně, díky. Pozdravuj ještě svou super sestru s perfektnima dětma a dortama 🙂)
@pampelina18 kdyby hloupost nadnášela, už se houpeš na obláčku. Obrať se na psychologa a ověř si, co s dětskou duší dělá, když si rodič něco vynucuje fyzickým napadáním a co to děti učí...
Cao 🙂 prijde mi, ze mas doma podobny material jako ja. Dite i chlap. I kdyz mi to prijde u tebe prece jen horsi.
Ve 3 letech jsem si vubec netroufla na nejakou vetsi dovolenou. Tusila jsem, ze by to bylo zbytecne utrpeni za mnoho penez.. tak promin, ale cekala jsi, ze to bude probihat jinak?
U more jsme byli ve 4 letech. Lehky to nebylo, ale to spis i tim, ze jsme jeli po "dospelacku", zadny baby friendly resortik ci co.. Dovolenou bych to pro sebe nenazvala, ale ta jeji radost z more uz to spatne prevazila. Decko se dalo, ale taky jsem meli nekolik klasickych scen, kdy decko rve, ze chce nosit, nechce jit atd.. a chlap ma podobny proslov jako ten tvuj.
To me vzdy tak vytoci.. jakoby on u te vychovy nebyl neco co? No u nas nebyl tak moc, jak by mohl, ale to je na jine povidani. Taky pises, ze to litani v tehu neni topka.. tak mohl litat chlap, ze...
Jinak moje dcera je mamanek jako vysitej. Spolu se nejak domluvime, ale jak je tam nekdo jinej (prarodice, manzel).. tak se predvadi silene. Manzel rika to same, pouze s nim je v pohode, domluvi se. Jinak je od 2,5 v jeslich, pak skolka.. absolutne bez problemu. Tak si rikam, ze jsem tu vychovu treba uplne nepo*** S jinyma detma uplne v pohode, to oni nevim na hristi. Ale doma si kolikrat v klidu nedojdu ani na zachod. Kdyz chci odbehnout do obchodu (a to fakt hodne chci, byt chvili sama, hlidani nemame), tak zachvat place, jak kdyz letim na mesic na Mesic 🙂
Tak oni z toho vyrostou, ze.. pevny nervy preju 🙂
@alice180 No já to vím, že to je k ničemu, to byla taková řečnická otázka 😀
@somalicats tak zas - to jste nikdy neslyseli hlasku "a budes mit proc rvat"? :D Tak rodic do te doby bezradny uz misto puvodni problemu ma dite, ktere jeci protoze dostalo na prdel. Na puvodni problem se pak snadno zapomene (v ramci teorie samozrejme :D )
@tereza0111 jj, přesně ta hláška zněla "A neřvi, nebo ti přidám, abys měla proč řvát." 🙈 Dodnes nechápu tyto výchovné metody, které nevedly nikdy k ničemu jinému než ke ztrátě důvěry a nenávisti a potřebě co nejdříve vypadnout z domova...
Jinak u mě to pak vygradovalo v reakce hysterického smíchu, kdy jsem měla potřebu té mámě ukázat, že mě prostě nezlomí tak primitivními způsoby. Smála jsem se i ve chvíli, kdy o mě přerazila vzteky vařečku...
@miryp Jo, tu používali naši taky - "proč řveš? Mám ti přidat, abys měla ke řvaní důvod?" Tvl, doteď nepochopím, co tím jakosledovali..asi děcko řve, že ho to baví, prostě jen tak, ne? Ale přiznám se, že jednou jedinkrát jsem se přistihla, že jsem to z pusy taky vypustila, tuhle kravinu, No okamžitě jsem si to uvědomila a v duchu si vlepila pomyslnou facku...a začala to řešit jinak.
@ninive211 a teď si vezmi ten paradox, když ti touto nesmyslnou frází rodič trýzní nervy a pak, když sám dostane nabančeno od partnera, tak brečí. Mnohdy, když mě třískla a pak mi vyhrožovala, že mi přidá, když budu brečet, jsem na ni chtěla ječet, že na mě si dovoluje, ale od toho idiota se nechá třískat a řve úplně stejně jako já teď...
Mně tedy toto z pusy nikdy nevylítlo, ale manželovi jo, když dítě po hubování začalo brečet a on to chtěl zastavit. Normálně jsem se u toho úplně oklepala a hned si to s ním musela vykomunikovat... Ale co se povedlo mě, tak ječet sprostě po dětech, když už bylo toho stresu tolik, že jsem další nálož nezvládla. Vždy jsem si říkala, že mně se toto nemůže stát. Byla jsem z toho sama v šoku, styděla se za sebe a pak jsem se šla omluvit, vysvětlit, proč se to stalo a že chyba není u nich, ale u mě.
Nečetla jsem ostatní, ale takhle se chová i když jste doma? Pro mě by to byl podnět si tu dovolenou prostě odpustit, dokud nepovyroste, protože to není dovolená, ale peklo.
No, syn má 2,5 a je to taky náročný (a to nejsem těhotná). Od roku a půl období vzdoru, válení po zemi, záchvaty vzteku kvůli všemu. Kolem dvou let jsem z toho byla psychicky vyšťavená. Potom to bylo nějakou dobu lepší, dokonce jsem několikrát vypustila z pusy, že to nejhorší snad máme za sebou 🙈😂 No tak ne, je to mazec. Nedávno začal zdrhat a má z toho legraci. Blbý je, že už se pomalu připravujeme, že od září jde do dětské skupiny, takže prostě nemůžu čekat, až ho to přestane bavit a přijde. Takže za ním taky jak kráva běhám, vytočená, protože spěchám a běhání za dítětem, které z toho má prču, jde proti veškerým mým instinktům a rodičovským zasadám. 🤦♀️ Všechno mu strašně trvá, na všechno má spoustu času. Ze schodů jdeme 5 minut, protože se na každém schodu zasekne a něco si prohlíží nebo povídá, nemůže si jen sednout ke stolu, nejdřív dojde pro hajánka, ten musí "vylézt" na židli, teprve potom leze na židli on. A mě už tečou nervy, protože na to nejsem u něj zvyklá 🙈 Myslím, že je to částečně vývojová fáze, kdy zkouší hranice, a částečně si "lezeme na nervy", protože jsme poslední týdny trávili hlavně spolu sami. Normálně tráví hodně času s tátou, s babi, vídáme se na hřišti s dalšími dětmi, atd., teď nám to chybí oběma. Tím, že je jenom se mnou, tak mu chybí interakce s jinými lidmi. Teď byl párkrát u babi na celý den a je to zlaté dítě, co poslechne na slovo. 🤷♀️
Ale protože vím, jak se mnou funguje, nemám ambice trávit s ním klidnou dovolenou, navíc v prostředí, kde bych ho musela mnohem víc usměrňovat, aby si neublížil nebo někoho neobtěžoval. 🤷♀️
Radu nemám, spíš tipy. Nastavit pevné hranice u věcí, přes které nejede vlak - ubližování jiným dětem, házení jídlem, atd. Ale zároveň dát dceři dostatek prostoru, aby mohla být dítětem bez neustálého napomínání a zákazů - najít prostor, kde může běhat, skákat, vískat.
@te_reza Řešení to je, zas pro někoho z paneláku, kdo nemá možnost aspoň domu se zahradou, chaty (byť u prarodičů) je to léto ve městě ještě větší peklo...člověk si třeba řika, že na dovolené to třeba nebude tak zlé-jiné prostředí, jiné podněty. Ale některé děti jsou holt tzv.samonasírací, kdykoliv a kvůli čemukoliv.
jak píší ostatní - nemá nastavené hranice plus co si vzpomínám, tak když byly děti v tomhle věku, tak jsem se jim musela věnovat v podstatě furt. Na výlety jsem s nimi chodila odmala, ale pusu jsem u toho nezavřela a vyprávěla, co nás asi čeká na konci, za rohem, jak jsou šikovní, když na to přišlo, tak pohádky. Jestli jsi očekávala, že si pokecáte s manželem, zatímco malá půjde hezky vedle, tak jsi očekávala blbě... Totéž restaurace apod. Na písku, když se sama zabaví, tak super, máš chvilku na to kafe - když ne, tak holt budeš muset plácat bábovičky s ní. Amoky bych jí netrpěla, ale taky bych neměla očekávání, že se takhle malé dítě zabaví samo a já si budu užívat dovolenou. Jasně, jsou lidi, co si to nastavili jinak a to dítě jim dá klid, ale buď to je náturou toho dítěte, nebo tím, že je k tomu ti rodiče odmala vedli - a jsme zpátky u těch hranic.
Manžel má pravdu v tom, že je rozmazlená a nejspíš i s těmi internetovými radami - protože sis evidentně vybrala jednu část (mazlit, vysvětlovat, domlouvat se), ale to samo o sobě může fungovat pro někoho, kdo má milionovou trpělivost nebo mu nevadí, když se dítě chová jak urvané ze řetězu. Což vy evidentně nejste.
A k těm hranicím - souhlasím s tím, že plácnutí po zadku může pomoct, i když sama jsem to nepraktikovala, nářez rozhodně ne. To je leda o tom, že si sama ulevíš. Za letící zmrzlinu bych asi plácla, protože to už by bylo fakt za čarou, ale u nás na nic takového nikdy nedošlo.
jo, a abych nebyla špatně pochopená, rodiče má dva. Takže to nemáš být jen ty, kdo se jí bude věnovat a nebude mít čas si vypít kafe - tím spíš na dovolené. Ale výchovu, respektive způsob, jak ji praktikovat, máš evidentně pod palcem ty, tak k tomu manžela asi budeš muset nasměrovat.
@suzanna123 v čem pomůže plácnutí po zadku? Však si to převeď sama na sebe - tvůj partner bude něco chtít. Ty to chtít nebudeš a on si to začne vynucovat tím, že tě bude fyzicky napadat - jako fakt tím něčeho dosáhne, nebo ztratí tvou důvěru a zatvrdíš se a jednoho krásného dne mu sbalíš kufry a pošleš ho do háje a ještě si budeš muset ta vnitřní traumata zpracovat? To dítě to vnímá stejně...
Jinak pokud si někdo pod pojmem respektující výchova představuje, že je pouze o mazlení, vysvětlování a domlouvání, pak skutečně nepraktikuje respektující výchovu. Ta je postavena na tom, že se dítěti vymezují jasné hranice, protože bez toho to prostě nefunguje...
@miryp převádět si tohle na sebe je naprostá blbost. Jednak já nejsem dítě, za druhé partner tu není od toho, aby mi nastavoval mantinely, za třetí neházím kolem sebe zmrzlinou. Pokud bych hodila, hádám, že by naprosto oprávněně sbalil kufry on mně.
Co se respektující výchovy týče, píšeš totéž, co já. Druhá věc je, že respektující výchova je jedna z mnoha způsobů, jak vychovávat dítě - ne ta jediná a samospásná a ne každý na ni má náturu (a pak to dopadne jako u autorky tohohle příspěvku).
@suzanna123 tam spíš jde o to, jestli v další mezilidské komunikaci běžně používáš fyzicky násilí... ku příkladu s partnerem doma nebo s kolegou v práci.
@suzanna123 žádná blbost, naprosto relevantní srovnání, protože obě varianty jsou naprosto absurdní pro dosažení toho, čeho chce atakující dosáhnout...
tajně doufám, že nejsi ta samá maminka, která svému dítěti "občas" řekne, že ho nemá ráda.
jinak dovolená - jak se chová dítě doma, myslím tím normálně, tak se bude chovat na dovolené, případně hůř, protože třeba jen prostředí, a mnohonásobně víc a jiné podněty
osobně se domnívám, že tvůj největší problém směrem k dcerce je - tvoje nejistota
jednoduše to nechceš "pos*at" tak se snažíš kočírovat rozjetý spřežení
možná bych se odprostila od všech možných rad z netu a víc se soustředila na vnitřní intuitivní chování mámy, aneb selský rozum.
docela se děsím, a to není můj problém ani trochu, nicméně se děsím toho, jak to všechno skloubíte až se ti narodí miminko.
věř sobě a věř své dcerce, uvidíš, že to půjde, pomalu, ale půjde a až budeš mít tenhle odrazový můstek s ní zvládnutý, půjde všechno mnohem líp.
@pampelina18 Tak si prosím tě přečti, jak nesmírně důležité je období vzdoru pro budování vlastní identity. Možná jsi své dítě zašlapala do země, teď se plácáš po ramenou, ale ono bude mít v budoucnu sakra problém.
@pampelina18 proboha holka, ty máš úplně vymaštěno. Nebo ne, spíš jsi tak hluboce nešťastná (takhle od přírody zlá snad nejsi, věřím ti), že své životní volby musíš obhajovat jen ponižováním a ubližováním jiným.
@pampelina18 já tedy myslím, že svět není černobílý a umím si představit spoustu situací (důvodů, okolností), kdy opravdu vina není na straně maminky a nepotřebuje takovou čočku ☹