Žádný volný večer: Jak uspat dítě bez postýlky?
Tak nějak asi potřebuji vidět světlo na konci tunelu, a tak bych chtěla poprosit maminky se stejnou zkušeností o radu, respektive o to, jak to měly ony. Mám 14 měsíčního syna, kterého kojím. U kojení ho uspávám, což tedy vidím jako první problém, ale to proč píšu tento dotaz je, že nemám absolutně žádný volný večer a už je to někdy prostě moc. Syn je zvyklý spát se mnou v posteli, protože se často budí a já zhruba v jeho 8 měsících už neměla sílu ho v noci stále přenášet do postýlky. Tím, že jsem si ho naučila spát v posteli nastal ten problém, že v postýlce už nechce být. V posteli ho uspím, ale při přenášení do postýlky se vzbudí a takto to opakuji třeba 3x a pak rezignuji a zůstávám s ním v ložnici. Pokud se náhodou přesun podaří, za 20 minut je vzhůru a brečí. Díky tomu nemám šanci mít večer nějaký čas pro sebe nebo pro manžela. Jako další bonus je, že syn je celkem nejedlík, takže nějaký odstav od kojení zatím nehrozí. V posteli ho samotného nechat také nemůžu, protože by hrozilo, že by mohl spadnout. Měla jste to prosím některá podobně? Co vám pomohlo? Moc děkuji
Stručné shrnutí
- Děti, které jsou zvyklé usínat u kojení v rodičovské posteli, se často při přenášení do samostatné postýlky budí a řešením je buď zabezpečit manželskou postel (zábrany, mantinely, kamera) nebo postupně přesunout uspávání do bezpečného prostoru (ohrádka, matrace na zemi).
- Praktická bezpečnostní opatření zmiňovaná rodiči zahrnují sklápěcí zábrany na postel, mantinely/peřiny kolem postele, přistavení malé postýlky k manželské nebo prkna připevněná jako zábrana; ke klidnějšímu večeru se často používá videochůvička s kamerou.
- Někteří rodiče hlásí zlepšení spánku po odstavění kolem 14–24 měsíců a výraznější nástup souvislého nočního spánku okolo 3 let, ale odstav není považován za univerzální nebo okamžité řešení.
Nejčastější otázky
Q: Jak zabezpečit manželskou postel proti pádu a volnějším večerům?
A: Doporučená opatření jsou sklápěcí zábrana na postel, mantinel nebo polštáře a přikrývky kolem ležícího místa, přistavení malé postýlky k posteli, připevnění prken jako zábran a použití videochůvičky/kamery pro dálkový dohled.
Q: Pomůže odstav od kojení, aby dítě spalo celou noc?
A: V diskuzi rodiče uváděli smíšené zkušenosti: někteří hlásili zlepšení po odstavění ve 14–24 měsících nebo po trvalém ukončení kojení (příklad: po týdnu bez kojení se zlepšení objevilo), jiní zdůrazňovali, že i po odstavění se děti dál probouzejí, takže odstav není zaručené řešení.
Q: Funguje uspávání na zemi nebo v ohrádce jako metoda k získání večera?
A: Ano; rodiče popisovali uspávání dítěte na matraci na zemi nebo v ohrádce jako praktické řešení, které umožňuje rodiči odejít z místnosti po uspání, i když dítě může být během noci aktivní a někdy se bude stále budit.
Q: Je bezpečné použít korbičku od kočárku na velké posteli?
A: Několik rodičů uvádělo použití korbičky položené na postelě s připoutáním dítěte jako dočasnou možnost; je nutné zajistit pevné a bezpečné umístění korbičky a nepoužívat ji, pokud hrozí riziko pádu nebo sevření.
Q: Kdy lze očekávat zlepšení nočního spánku u dětí s častým buděním?
A: Rodiče v diskuzi pozorovali postupné zlepšování ve vlnách; časté zmíněné milníky jsou mírné zlepšení kolem 16–20 měsíců, výraznější spánkové konsolidace kolem 2 let a časté pravidelné noční spánky přibližně kolem 3 let.
Q: Jak získat alespoň částečný volný večer, když dítě často vyžaduje kontakt?
A: Praktiky popsané v diskuzi zahrnovaly nepřenášet dítě po usnutí a opatrně se odplížit, uspávání dítěte na zemi nebo v ohrádce, použití videochůvičky a kamery, a jednorázové taktiky jako dočasné odložení kojení nebo na týdenní období přenechání uspávání partnerovi.
Závěry z diskuze
Shoda
- Zabezpečení manželské postele (zábrany, mantinely, polštáře) a použití videochůvičky jsou běžně doporučovaná praktická řešení pro rodiče, kteří nechtějí nebo nemohou dítě přenášet do postýlky.
- Uspávání kojením je běžné a mnozí rodiče ho nevnímají automaticky jako problém; odstav může, ale nemusí vést k lepšímu nočnímu spánku.
- Několik rodičů popsalo, že spánkové problémy se mění ve vlnách a často se zlepšují s rostoucím věkem dítěte.
Sporné názory
- Někteří rodiče tvrdí, že odstavění (ve 14–24 měsících) výrazně zlepšilo noční spánek, zatímco jiní uvádějí, že odstav neměl žádný nebo jen omezený efekt.
- Někteří rodiče preferují nechat dítě spát v rodičovské posteli a zabezpečit ji, jiní doporučují přechod na matraci na zemi nebo do ohrádky jako lepší způsob získání volnosti večer.
Otevřené otázky
- Která konkrétní kombinace bezpečnostních opatření (typ zábrany, mantinel vs. přistavení postýlky) je nejúčinnější pro minimalizaci nočního probouzení při zachování bezpečí?
- Do jaké míry a v jakém věku je odstav od kojení skutečně účinným opatřením ke konsolidaci nočního spánku?
Zmíněné značky a firmy
žádné
Zmíněné produkty a metody
videochůvička, kamera, sklápěcí zábrana na postel, mantinel, polštáře a peřiny kolem postele, přistavená malá postýlka, prkna připevněná jako zábrana, ohrádka, korbička od kočárku na posteli, matrace na zemi, uspávání kojením, odstav od kojení, uspávání při pohádce, přenášení dítěte po usnutí
Místa a osoby
žádné
Dceři je 5.. a taky nechce spat sama..potřebuje kontakt. Tak spime spolu a o volných večerech si taky mužů nechat jen zdát..
Ahoj, jak u prvního dítěte, tak teď u druhého, to mám taky tak. Takže už přes tři roky nemám žádný volný večer. Děti nám tedy usínají až okolo 9, takže jdu spát prostě s nimi. Pokud nejdu hned, zapínám videochuvicku. Taky mě to štve, ale za mě, když jsem starší odstavila, už spala mnohem lépe. Takže i teď napodruhé doufám, že to bude stejne.
děti taky spí obě od narození v naší posteli, musí se dát zábrany, křesla kolem postele a chůvička. Když byli malinký, tak se pravidelně budily, věděla jsem třeba že okolo 23 hodiny se vzbudí. Ted už jsou velcí, takže spí dobře.
Zkuste se podívat po nějakých mantinelech, teď jsem viděla na netu zrovna takovou “ohradu” na velkou postel. Syn je teda mladší, ani nekojim, ale bez nás neusne, přes den se ještě vejde na “kojici polštář” na gauč, i když už musí bejt na šikmo, kde je mezi mnou a manželem, takže ho hlídáme a má kontakt, večer s náma do postele. V postýlce vydrží asi jen po očkování, když má horečku a je úplně vyřízenej.)
Pomohlo nepřenášet a nechat ho prostě v posteli, nacpu k němu všechny periny a polštáře, aby si myslel, že tam stále jsem a zdrhám😁😁
Chůvička a zabrany nebo perove periny vedle postele. Neprenaset, nechat spat.
A co ho usnuti nechat v posteli, mit vse zajistene proti padu a nechat ho tam celou noc? My takto prestali prenaset dceru do postylky, protoze ji to budilo, zustala se mnou v posteli, spime tak porad. Kdyz usne, zapnu chuvicku a kameru, v noci si pak jdu lehnout k ni. A rozhodne bych nerekla, ze uspavani kojenim je problem. Ja byla vzdycky stastna, kdyz deti usnuly u kojeni, bylo to takove klidne a rychle usinani.
Mame na posteli zabranu z obou stran, nema kam spadnout, postylku nikdy nemel. Synuv spanek bych nikdy neoznacila za spatny, pocet probuzeni jsem nikdy nepocitala, protoze hned zase usnul, ale za dobry bych ho oznacila az ted pred 3.rokem a i starsi deti zacaly spat souvisle celou noc kolem tretiho roku a kojeni nebyli od dvou,.kamaradka uz par mesicu 2leteho v noci nekoji a stejne se ji budi porad hodne, to jen kdyby nekdo radil odstav jako zaruceny lek na dobry celonocni spanek.
Syn podobně. Spaní na rozdíl od starší dcerky těžké už od porodnice. Všechno ho vzbudilo. Uspávání jedině kojením. Předávání do postýlky jsem taky asi v roce vzdala. Budil se. Vyřešily to zábrany. Ale tak 2 měsíce po 2.narozeninách už se to kojení nedalo vydržet, pořád to vyžadoval a budil se. Tak jsem se odstěhovala na týden z ložnice a uspával muž. Kojení skončilo a muž uspává doteď. 😁 Všechno se tím zlepšilo. Jo někdy se v noci vzbudí. Většinou kolem půlnoci. Ale to víme, že přejde. Dcerka měla taky tohle období. Období se mění. Nebojte. My teď řešíme neposlouchání 😁 Jednou to přejde. Doufám 😁
Jako bys psala o mě, nicméně malé budou 2r, ve 14mes jsem začala odstavovat a tím pádem i konečně spát. Volný večer stejně nevím, co to je. A spí s námi stále
Asi to jen přežít, nic jiného nezbývá 🙂 měla jsem stejně. Byla neodložitelná už od prvních dní. Doteď je to mazel a potřebuje toho kontaktu dost. Dokonce jsme si pak oddělili ložnice, respektive já spala s malou v pokojíčku. Do ložnice jsem se vrátila v jejím roce a 3/4, když se mi začátkem druhého trimestru přestalo tvořit mléko. Od té doby spí krásně, ale stejně se většinou nad ránem přesouvá k nám. Spíme kolikrát v posteli všichni 4. I druhá čas od času bojkotuje postýlku. Starší spí mezi mnou a zábranou a mladší mezi mnou a partnerem s tím, že kolem ní mám ruku, aby jí partner nezalehl. Když ještě usínala v ložnici, obložila jsem jí dekama a posunula k zábraně. Chodila kontrolovat a měla u ní chůvičku.
U nás to bylo stejne. Takze večer vezmu korbicku te sportaku, sklopim strisku, dam do lehu na postel, malého tam pripoutam, ukojim během deseti minut, nechám ho tam spinkat a až jdu spát tak ho vytahnu a nechám u sebe v posteli. Každý večer volný 🤩
Měla jsem s dcerou to samé a prostě jsem ji nikam nepřenášela, po usnutí zůstala u mě v posteli, a já jsem se odplížila 🤭
Dítě sis určitě nenaucila na spaní v posteli. Prostě ma potřebu být s vámi. Také spíme všichni dohromady... Neprenaset, dát zábrany, chuvicku. Ja měla u první ještě pod postelí kolem celé postele matrace nebo peřiny, když jsme z tama odešli.. My třeba uspavame u pohádky, tatínek čte, já kojím nejmladší.Buď usneme všichni nebo pak odcházíme.. A odstav stejně není jistý, že by pomohl.
Synovi jsou tři roky a máme to naprosto stejně. Akorát že když usne, nejsem tam s ním, to jen když jdeme spát ve stejnou dobu později. Jsem hned vedle, není problém ho slyšet. Spí v posteli u zdi. Postel není extra vysoká, i kdyby spadl, nic se mu nestane. Můžeš dát nějakou zábranu, pevnější polštáře, nebo židle. A chůvičku třeba. Syn spí s námi v manželské posteli od narození. Starší děti se mnou taky spaly.
Tak jsem tajně doufala, že s vyšším věkem se to zlepší, ale jak čtu vaše zkušenosti, tak to dlouhodobě o nic lepší asi nebude ☹️. On se právě teď dost často budí, i když tam jsem s ním. Pak si kolikrát na mě lehne nebo se úplně těsně přítulí, aby měl jistotu, že tam jsem. Já si teda už taky nedovedu představit, že by měl spát jinde než v posteli, ale ubíjí mě ty večery. Máme patrový dům, takže musím vždy rychle vyběhnout schody nahoru. On se kolikrát vzbudí a začne lézt jako torpédo po 4 a plácene sebou a spí dál a nebo začne brečet a chce prso, takže obložit dekami by nepomohlo. Máme kameru, takže není problém jí tam dát, ale právě se bojím toho pádu, protože než tam stihnu přijít, byl by dole. Musím kouknout na ty mantinely.
Korbička od kočárku by nám asi neprošla 😁, i když tam je ideální, že ho člověk připoutá. On je taková mazlivka, takže u kojení i kolikrát usne na mě. Ještě mě napadlo zkusit uspávat v ohrádce, máme možnost si jednu větší půjčit.
Ty jo štěstí, že bydlíme v bytě a děcka byly vždy jen za zdí. Někam lítat za děckem by mě teda nebavilo ☹ To spaní je někdy složité, a každé dítě je jiné.
Jakože si s ním půjdeš lehnout do ohrádky? 😀 Ne, normálně vymyslete zábranu. Já jsem měla k manželské posteli dřevěnou vyrobenou tchánem. A mimo domov jsem dávala židle.
U nás to bylo stejný, neměla jsem na to nervy, tak jsem vytvořila spaní na zemi 🙂 Když dítě padá, žádná videochůvička nepomůže. Na manévry s postýlkou bych se vykašlala a časem dítě motivovala na svoji dětskou bezpečnou postel, třeba nejdřív vedle vaší.
Syn spí také u nás. Když manžel odjížděl na týden za práci pořídila jsem pro jistotu sklápěcí zábranu a super. Plus kameru a můžu v klidu koukat v obýváku na tv nebo třeba žehlit 😉
Ohrádka by třeba řešení byla 🙂 já jsem pak pořídila větší postýlku 140x70, partner teda musel trošku upravit rošt, aby to dalo i mě a tam jsem jí uspávala, tak že jsem ležela s ní. Občas jsem tam s ní i vytuhla a vzbudilo mě, že už necítím nohy. 😀 Pak v době, kdy fakt hodně cestovala jsem s ní asi 2 měsíce spala na zemi na matraci a pak jsme pořídili velkou postel, na které partner přidělal prkna jako zábrany a jeho mamka nám ušila mantinely, protože ona hodně cestuje a kolikrát se praštila hlavou o zeď 🤦 Jeden mantinel je oddělávací ve vchodě u nohou, takže když uspím, zadělám jí komplet jako do ohrady, aby nevypadla tím půl metrem, kde prkno není. Za noc procestuje celou postel několikrát.
Zabezpeč postel a nepřenášej ho. Taky jsem to tak udělala. Z jedné strany postele jsem přistrčila malou postýlku a stačilo to. Syn nikdy nespadl, spal u té postýlky. Je mu 17 m, pořídili jsme mu vlastní velkou postel, kde ho uspím a podle potřeby tam buď spím s ním nebo k němu jen chodím.
@magdanaty mam to úplně stejně, na jaře jsem se rozešla s otcem synů, a staršímu dovolila dvakrát spat se mnou a teď se ho nemůžu zbavit, nejde to a nejde 🤣 je mu pět a půl
Dělala jsem to takto - syn, totální prsomil, odmítač dudlíku. Asi by mi hráblo, ještě starší dcera, potřebovala jsem spát.
Zábranu jsme měli, ale syn, když se vzbudil, okamžitě vyrážel na túry, takže děs. Večer jsem tedy uspala kojením na matraci na zemi. Udělali jsme si takový kutloch. Já byla v klidu, mohla odejít, stihla sprchu, pokec s manželem. Syn se budil extrémně, někdy po 20 minutách, někdy po hodině. Celou noc stejným tempem. Ale toto mi dalo aspoň trochu pocit svobody. I když nic extra.
Když jsem šla spát, tak jsem si ho přenesla k sobě do postele v době, kdy se vzbudil na mléko.
Teď má syn 20 měsíců a týden nekojím. 🙂 Začal v noci hrozně blbnout, třeba byl 4 hodiny vzhůru, jen si cucal, sedal, mně už prostě došla trpělivost. Přes den jsem kojila už jednou denně, poslední měsíc jsem zrušila i to. A na to noční kojení byly jeho estrády poslední kapkou.
MOmentálně usíná na mě, případně na manželovi. A budí se opravdu o trochu méně.
Zkušenost mám téměř totoznou. Zázračnou radu nemám, ale teď v skoro 16 měsících pozoruji mírné zlepšení. Doufám, že jsem to teď nezakrikla. Opravdu nejhorší to bylo někdy od roka do těch 14 měsíců. Přijde mi, že je to období, možná separační úzkost, celkově ty problémy se spánkem a uspavanim máme ve vlnách. A vždycky když mám potřebu to řešit, je to ještě horší, jakmile se smirim se stavem, obvykle se to vyřeší samo.
Holky, děkuji za rady, postřehy i zkušenosti. Nakonec jsme se s manželem domluvili, že pořídíme zábrany na postel. Zvažovala jsem i to uspávání na zemi nebo v ohrádce, ale syn jakmile bych ho uspávala jinde, než je zvyklý, tak by se soustředil na všechny možné nové okolní vjemy a asi by se to minulo účinkem. Celý volný večer asi ani tak mít nebudu, protože se dost často budí a to i chvíli po usnutí, ale aspoň s ním nebudu muset v ložnici čekat, než bude mít hlubší spánek a doufat, že se nevzbudí, když ho přenesu do postýlky, což se teď dělo a podařilo se mi to třeba až na 3 pokus a bylo z toho 20 minut, než začal zase brečet. Ale už v tomto vidím nějakou naději a říkám si, že aspoň něco, tak uvidíme.
Dcera nikdy v postýlce nespala, také spí s námi v posteli a u kojení. V květnu jí budou dva. Vyřešili jsme to zábranami a videochůvičkou 🙂